https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/labske-piskovce-lakaji-umelce-a-dobrodruhy-od-18.stoleti
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Labské pískovce lákají umělce a dobrodruhy od 18. století

27.6.2022 01:00 | DĚČÍN (ČTK)
Přírodním klenotem a symbolem celé oblasti je Pravčická brána, která je s výškou 16 metrů a rozpětím oblouku u dna 26,5 metru největší přirozenou pískovcovou skalní bránou v Evropě.
Přírodním klenotem a symbolem celé oblasti je Pravčická brána, která je s výškou 16 metrů a rozpětím oblouku u dna 26,5 metru největší přirozenou pískovcovou skalní bránou v Evropě.
Skalní města plná pískovcových sloupů, převisů i tajemných jeskyní lze najít v chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, která byla vyhlášena před 50 lety, 27. června 1972, v okresech Děčín a Ústí nad Labem. Původně zaujímala plochu 32 302 hektarů a při své severní hranici se územně spojila s východoněmeckou chráněnou oblastí Saské Švýcarsko. K 1. lednu 2000 byl na části CHKO vyhlášen Národní park České Švýcarsko a současná rozloha je tak asi 25 000 hektarů. Na „Švýcarsko“ oblast pojmenovali v 18. století dva švýcarští krajináři, kteří byli pozváni saským kurfiřtem do drážďanské galerie. Pískovcové skály je natolik okouzlily, že je přirovnali ke své domovině.
 

Přírodním klenotem a symbolem celé oblasti je Pravčická brána, která je s výškou 16 metrů a rozpětím oblouku u dna 26,5 metru největší přirozenou pískovcovou skalní bránou v Evropě. K dalším turistickým lákadlům patří například pískovcové město Tiské stěny a soutěsky na říčce Kamenici, které mohou návštěvníci proplout na loďkách. Oblíbené jsou také například skalní hrady Šaunštejn a Falkenštejn, vyhlídka do údolí Labe z Růžového hřebenu, Kyjovské údolí na říčce Křinici nebo roubené a hrázděné domy ve Vysoké Lípě. Výchozím místem pro výlety do nejnavštěvovanější části Labských pískovců je Hřensko, které leží na soutoku Labe s Kamenicí.

Atraktivním cílem cestovatelů, básníků, romantických malířů nebo vědců se oblast začala stávat v 18. století. V 17. i 18. století ale byla fauna savců oblasti bohužel ochuzena například o vlka, medvěda hnědého nebo losa, který sem ale občas zavítá. Mezníkem pro zdejší kraj bylo otevření Edmundovy (dnes Tiché) soutěsky na řece Kamenici v roce 1890. O osm let později byla pro veřejnost otevřena i Divoká soutěska.

CHKO Labské pískovce vznikla s cílem ochrany pískovcové krajiny, rozsáhlých přirozených lesů i kulturních památek, zejména lidové architektury. Základní horninou je zde především pískovec, jenž dal oblasti název, čedičové výlevy a na okrajích žula. Labské pískovce jsou proto oblíbeným místem turistů a horolezců, kteří na pískovcových věžích často trénují. V místních lesích se prohánějí jeleni, srnci, běžné jsou také lišky a kuny, značně rozšířena je černá zvěř. Byl zde vysazen i kamzík, který se tu dosud vyskytuje a opět se objevil rys.

Oblast tvoří z největší části křídové druhohorní sedimenty. Pozdější sopečná činnost rozlámala až jeden kilometr mocnou pískovcovou desku soustavou zlomů, po další miliony let modelovaly tvářnost krajiny nejrůznější erozivní síly. Lze tu najít řadu soutěsek a kaňonů, které jsou obklopené věžemi a masivy, místy tvořícími skalní města. Kaňon Labe mezi Děčínem a Hřenskem představuje jedinečný přírodní útvar. Nejkrásnější pohled na něj se turistům otevírá z vyhlídkové plošiny Belveder na Labské stráni.

Hlavním vodním tokem CHKO je Labe, které spolu se svými přítoky Ploučnicí a Kamenicí protéká pískovcovým kaňonem směrem do Německa. Nejvyšší horou je Vysoký Sněžník (726 metrů), nejnižším místem pak údolí Labe v Hřensku (115 metrů). Svým charakterem připomínají Labské Pískovce některé oblasti v USA, skalní útvary podobného typu a množství se vyskytují třeba v Arizoně, nejsou však pokryty lesy jako v ČR. Celé území Národního parku České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce je zpřístupněno sítí značených cest. Jedna z nejkrásnějších turistických tras vede Jetřichovickými skalami a Hřenskem.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist