Lední medvědi na Špicberkách jsou navzdory mizejícímu ledu tlustší a zdravější
Vědci mezi lety 1992 a 2019 zvážili a změřili 770 dospělých jedinců na Špicberkách a zjistili, že medvědi výrazně ztloustli. Domnívají se, že medvědi na Špicberkách se přizpůsobili nedávnému úbytku ledu tím, že se živí více kořistí žijící na souši, včetně sobů a mrožů, uvádí nová studie, o níž informovala agentura AFP.
"Zlepšení jejich fyzického stavu během období významného úbytku mořského ledu bylo překvapením," řekl agentuře AFP Jon Aars z Norského polárního institutu, hlavní autor článku zveřejněného v časopise Scientific Reports.
Špicberky leží v oblasti, kde jsou klimatické změny až čtyřikrát rychlejší než celosvětový průměr. Některé oblasti Barentsova moře se podle vědců v posledních 40 letech dokonce oteplovaly téměř o dva stupně Celsia za desetiletí.
Důsledkem těchto klimatických podmínek je ústup mořského ledu; podle sčítání z roku 2004 v celé oblasti Barentsova moře žije 1900 až 3600 ledních medvědů. Vědci proto očekávali, že místní medvědi budou vyhublejší, jako v jiných oblastech světa, které postihuje stejný ústup ledu. Výsledky je ale překvapily.
Index měřící tělesnou kondici medvědů vzrostl po počátečním poklesu v letech 1995 až 2000. "Tento výsledek může působit překvapivě, protože je v rozporu s výsledky studií provedených na jiných populacích ledních medvědů, například v kanadském Hudsonově zálivu, kde se jejich fyzický stav v důsledku oteplování výrazně zhoršil," řekla AFP výzkumnice Sarah Cubaynesová, která se nepodílela na této studii, ale rovněž se zabývá výzkumem ledních medvědů.
"Čím je medvěd tlustší, tím je to lepší," dodal Jon Aars. "Očekával bych, že při tak výrazném úbytku mořského ledu dojde ke zhoršení jejich fyzického stavu," dodal.
V Norsku se od 50. let 20. století dočkali oficiální ochrany mroži lední poté, co byli loveni až na pokraj vyhynutí. Tato ochrana zvýšila jejich počet a zřejmě poskytla ledním medvědům nový zdroj tučné potravy, napsal zpravodajský server BBC News.
"V dnešní době je kolem mnohem více mrožů," řekl Aars. "Je také možné, že medvědi jsou schopní lovit efektivněji," dodal.
K tomu podle něj může přispívat právě úbytek mořského ledu, který jejich tradiční zdroj potravy - tuleni - potřebují k odpočinku a rození mláďat. Pokud mají tuleni k dispozici menší ledové plochy, shromažďují se na nich, což medvědům usnadňuje lov.
Ačkoli jde o nečekaně dobrou zprávu pro tyto arktické predátory, vědci se obávají, že pravděpodobně nevydrží trvale. Jak bude dále ubývat mořský led, budou muset medvědi putovat dále, aby se dostali na loviště, což je bude stát více energie a bude jim vyčerpávat jejich drahocenné tukové zásoby, dodal server BBC News.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (23)
Jan Šimůnek
1.2.2026 17:31Petr Elias
3.2.2026 09:48 Reaguje na Jan ŠimůnekKarel Zvářal
1.2.2026 18:54Petr Adamec
1.2.2026 22:09Karel Zvářal
2.2.2026 06:41 Reaguje na Karel ZvářalSlavomil Vinkler
2.2.2026 09:34 Reaguje na Petr AdamecRichard Vacek
2.2.2026 15:52vaber
3.2.2026 09:23Karel Zvářal
3.2.2026 09:55 Reaguje na vaberJe to jen strašení alarmistů, že s koncem ledu m.lední vyhyne. Není tomu tak, bude jich pravděpodobně méně, ale vyplavení kytovci, ryby, tuleni, mlži v písku, chaluhy... jim skýtají dostatek potravy. Po blátě nechodí, a pokud, v moři se vycachtá každý den. Tím jsem chtěl naznačit, že novináři, resp. "odborníci", co vidí budoucnost m.ledních černě, nemají ani základní znalosti o nich.
Jinými slovy: Z čeho se vyvinuli, k tomu se vrátí.
vaber
4.2.2026 09:41 Reaguje na Karel ZvářalNicméně ,řekl bych ,že kdyby si lední medvědi mohli vybrat sáhnou po sněhu a ledu.
Podobně jsem viděl tučnáky na blátě a v dešti. Asi velkým tučnákům to nevadí ,ale malí co nemají ještě peří v dešti prochladnou ,protože chmýři se jim promáčí a neizoluje teplo.
Karel Zvářal
4.2.2026 09:50 Reaguje na vaberBřetislav Machaček
3.2.2026 15:49situaci a daří se jim to úspěšně. Oni taky nejsou ledními zas až tak moc
dlouho a pocházejí z medvědů hnědých přizpůsobených životu v Arktidě.
Myslím si, že úspěšné druhy se uměly přizpůsobovat klimatickým změnám
lépe, než jaké katastrofické scénáře vytvářejí klimaalarmisté. Jejich
úkolem je lidstvo strašit, aby se chovalo podle vytyčeného směru.
Karel Zvářal
4.2.2026 09:03 Reaguje naJan Šimůnek
3.2.2026 16:12Je to Kanada. Tam bych očekával nějaké podvody "pro ekologii".
Petr Elias
3.2.2026 16:24 Reaguje na Jan ŠimůnekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Jan Šimůnek
4.2.2026 09:28Kanada koketuje se socialismem, asi stejně jako EU a prvky totality v jejím politickém systému jsou patrně silnější. To, pochopitelně, znevěrohodňuje všechny informace z tohoto zdroje.
MMCH, kritický rozbor pramenů, včetně posouzení věrohodnosti či nevěrohodnosti (někdy i experimenty na téma, zda jsou v práci popsané výsledky reprodukovatelné), představuje základní prvek vědecké práce.

Olomoučtí vědci objevili hluboko v půdě v Chile dosud neznámého brouka
Thajsko poprvé použilo antikoncepční vakcínu pro volně žijící slony
Nechat přírodu vydělávat? Nový Zéland ukazuje stejné chyby jako Česko