Lékař: Prach v ovzduší může přispět ke vzniku nemocí srdce či demenci

Dlouhodobé vdechování prachu z ovzduší může podle lékařů kromě onemocnění plic, dýchacích cest nebo astmatu přispívat také ke vzniku chorob srdce, cév nebo demence. V tiskové zprávě o tom informovala Česká pneumologická a ftizeologické společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. V legislativním procesu je v současné době novela zákona, která má za cíl prašnost, například ze staveb či demolic, omezit. Problematické je podle odborníků především dlouhodobé vdechování drobných prachových částic, které se do vzduchu dostávají například při průmyslové činnosti, přesunu stavebních hmot, z intenzivní automobilové i letecké dopravy nebo při rozsáhlých lesních požárech.

"WHO vypočítalo hodnotu, při které je množství polétavých částic PM2,5 ve vzduchu bezpečné pro zdraví. V České republice ji splňuje pouze několik málo horských odlehlých oblastí. Lépe na tom nejsou ani další země střední Evropy," uvedl předseda odborné společnosti Vladimír Koblížek.

Drobné částice jsou zhruba 30krát tenčí než lidský vlas, snadno tak při nádechu proniknou do plicní tkáně. V ní pak mohou zvyšovat riziko respiračních infekcí, spolupodílet se na vzniku astmatu, chronické obstrukční plicní nemoci nebo při dlouhodobému vystavení jejich působení i rakoviny plic.

"Děti, jejichž matky v době těhotenství dýchaly znečištěný vzduch, se mohou rodit s nízkou porodní váhou a později se u nich může projevit ADHD nebo autismus," uvedl Koblížek. U starších lidí zase častěji hrozí nemoci srdce nebo různé formy demence, ženy žijící v blízkosti dálnic podle zahraniční studie citované odbornou společností častěji onemocní rakovinou prsu.

"Na zdravotní problémy si však můžeme zadělat také přehnanou čistotností. Hojné využívání dezinfekce v domácnostech může vést k rozvoji astmatu," citoval studii skandinávských plicních lékařů Koblížek.

Novela zákona má ovzduší proti nadměrné prašnosti chránit několika kroky. Dává například povinnost více omezovat prašnost při stavbách a demolicích, například protiprašnými sítěmi na lešeních při rekonstrukci fasád nebo vysazováním zeleně kolem staveb. Upravuje také zavádění nízkoemisních zón, do nichž by města mohla zakázat vjezd starším typům automobilů.

Novela má také zavést minimální vzdálenosti obytné zástavby od zdrojů znečištění, především prachu či zápachů. Při plánování výstavby pro bydlení nebo občanskou vybavenost nebo při umístění například výrobního podniku v blízkosti domů bude muset obec počítat s minimální vzdáleností odstupu v délce obvykle okolo 200 metrů, maximálně až 500 metrů.

---

reklama

---