Lesníci nebudou zasahovat v oblasti vzácných bučin v Krušných horách
14.11.2025 01:28 | LITVÍNOV
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
"Krušnohorské bučiny patří k tomu nejcennějšímu, co náš kraj má. Jsem rád, že jsme se společně s Lesy ČR dohodli na postupu, který umožní citlivě hospodařit, a přitom zachovat přírodní hodnoty tohoto území pro další generace," uvedl hejtman Richard Brabec (ANO).
Na 6350 hektarech budou lesníci hospodařit dvěma způsoby. Na minimálně 5000 hektarech půjde o způsob bez vzniku holin po těžbě. V ekologicky cennější oblasti lesníci zvolí výběrný způsob hospodaření, takže v lesích vedle sebe porostou stromy různého druhu, věku, výšky i tloušťky.
"Cílem je postupně převést stávající stejnověké porosty na lesy nové generace, tedy druhově i věkově pestré, ve kterých se aktivně hospodaří," uvedl ředitel LČR Dalibor Šafařík. Zásahy budou jen v nezbytném rozsahu, například kvůli ohrožení při živelné kalamitě nebo napadení lesů škůdci.
Deklarace představuje výrazný posun k přírodě bližšímu lesnímu hospodaření, řekl ČTK Marek Pytlík z Greenpeace. Omezování množství mrtvého dřeva podle tabulkových limitů podle něj nicméně popírá samotnou podstatu přirozeného fungování lesa i princip bezzásahovosti. "Zároveň z deklarace není zřejmé to nejdůležitější, kdo a jak bude nezávisle kontrolovat její naplňování," uvedl. Dodal, že počin je krokem správným směrem. "Doufejme však, že nezůstane jen u slov, ale tento impulz se stane inspirací pro lepší budoucnost co největší části českých lesů," zdůraznil.
Ekologické organizace v minulosti upozorňovaly na kácení starých stromů v Krušných horách a kritizovaly plány na likvidaci bučin.
Na začátku letošního října se společnost Royal Pine v memorandu uzavřeném s organizací Greenpeace, městem Horní Jiřetín a lesnickou fakultou České zemědělské univerzity zavázala k přechodu na hospodaření v lesích, které je blízké přírodě a obsahuje prvky ekologického lesnictví. Memorandum tehdy programový ředitel Greenpeace Petr Winkler ČR označil za úspěch. V evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří se podle něj dlouhodobě hospodaří tak, že to není pro místní cenné lesy udržitelné.
"Doufáme, že i ostatní vlastníci lesů v Krušných horách budou následovat jejího příkladu," řekl tehdy Winkler.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Lesy ČR vytvořily na Tachovsku soustavu tůní a vrátily do krajiny vodu
Lesy ČR dokončují sázení 52 milionů stromků, počasí zalesnění přeje
Úroda, která změní krajinu. Semenářský závod Lesů ČR zpracovává jedenáct tun planých plodůOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (32)
HH
SV
Slavomil Vinkler
14.11.2025 07:11 Reaguje na Honza HonzaNelze, neb vidíte čertovo kopyto: "popírá samotnou podstatu přirozeného fungování lesa i princip bezzásahovosti." Tedy princip bezzásahovosti.
Odpovědět
HH
Honza Honza
14.11.2025 10:10 Reaguje na Slavomil VinklerBlíž k přírodě = i částečné ponechávání mrtvých stromů v lese, budou muset aplikovat lesníci i v norm. lese.
Zpět k přírodě budou muset jít všichni: zachycovat vodu, pestré funkční lesy, ne odumírající fixované monokultury, jinak všichni umřeme na oteplení jak říká p. Hanzl a povolenky a elektroauta nám nepomohou.
V NP je to trochu jinak: tam, nikoli částečné ponechávání mrtv. dřeva, ale téměř 100% = třeba 80-90% ponechávání mrtvého dřeva = základ funkce lesa, zadržov. vody, částečná hosp. činnost ale je také třeba, nelze všechno platit z dotací, to se udotujeme, nebudeme mít na JE, na modulární JE = rovněž záchrana klimatu, přírody, nás.
Odpovědět
Zpět k přírodě budou muset jít všichni: zachycovat vodu, pestré funkční lesy, ne odumírající fixované monokultury, jinak všichni umřeme na oteplení jak říká p. Hanzl a povolenky a elektroauta nám nepomohou.
V NP je to trochu jinak: tam, nikoli částečné ponechávání mrtv. dřeva, ale téměř 100% = třeba 80-90% ponechávání mrtvého dřeva = základ funkce lesa, zadržov. vody, částečná hosp. činnost ale je také třeba, nelze všechno platit z dotací, to se udotujeme, nebudeme mít na JE, na modulární JE = rovněž záchrana klimatu, přírody, nás.
SV
Slavomil Vinkler
14.11.2025 12:07 Reaguje na Honza HonzaBezzásah by se měl ordinovat tam, kde je původní porost vzniklý bezzásahem. Ponechávat část dřeva je vhodné, ale s rozmyslem. To jestli je vytrvalejší pestrý různověký výběrový les nebo standard ukáže až tak příštích 100 let a to už neuvidím.-
Odpovědět
HH
Honza Honza
14.11.2025 15:08 Reaguje na Slavomil VinklerAno, kde je pestrý přirozený les- má podmínky se vyvíjet. Ale jsou i přirozené monokultury, které nemají možnost vyvíjet, není z čeho. Taková monokultura je i vaše step, která v progresivně oteplujícím klimatu propadá dezertifikaci a mění se v poušť. I tam ve vlhčích oblastech bych raději preventivně uměle vysazoval stromy, bojoval proti erozi, zastiňoval a zadržoval vodu. Rovněž přirozeně monokulturní les je ohrožený škůdci, že nebude zvládat sucho. Dokonce i tam , kde je diverzita, řídké lesíky a louky, kde se pasou býložravci, je nutno odstraňovat trnité keře, které býložravci nevyklučí. Přírodní jezero se může zabahnit. Od toho je člověk, aby rozumně i preventivně zasahoval.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
14.11.2025 15:31 Reaguje na Honza HonzaVy jste neviděl nikdy, step, pastvinu, louku??? I tu je potřeba udržovat, pást sekat... bez péče egalizuje. Například bělokarpatské louky (ale i jiné stepi) mají největší biodiverzitu u nás. vyšší stovky rostlinných druhů vyšší stovky možná tisíce druhů hmyzu a k tomu odolnost proti erozi a docela vysokou vodozádržnost.
Odpovědět
HH
Honza Honza
14.11.2025 17:48 Reaguje na Slavomil VinklerVždyť to píšu - i stabilizované ekosystémy mohou propadnout zmaru. Zvl. když jde o rozsáhlou monokulturu- ta je k tomu zvl. náchylná.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.11.2025 21:04 Reaguje na Honza HonzaAž na to, že v přírodě není svým způsobem stabilizovaný žádný ekosystém. No a u nás rozsáhlé přirozené smrkové monokultůry se jeví jako celkem dost stabilní.
Odpovědět
HH
Honza Honza
15.11.2025 06:46 Reaguje na Jarek SchindlerNaprosto správně, právě o tom píšu. Je to právě způsobeno činností člověka, klimat. krizí. A úkolem člověka není přihlížet, jak se vám i zcela přírodní, norm. přírodním procesem vzniklé systémy rozpadají a chválit přírodu, jak je moudrá, ale pomáhat přírodě prospívat. Tvrdit, že člověk přírodu rozvrátil a z toho vyvozovat ruce pryč od přírody je nesmysl.
Je třeba jít za funkcí, ne si stavět podružné céle: zafixovávat přírodu, jak byla, chránit motýli, kvůli vzácným druhům zablokovat stabu přehrady.
Nestabilita vašich smrk. monokultur se právě projeví v krizi: kůrovec sežere vše, les se obnoví opět jako monokulturní. Takhle příroda dřív nikdy nefungovala: vždy to byl částečně smíšený les, přípravné dřeviny (a s nimi i pestrost druhů) při katastrofě dostaly šanci, katastrofa nebyla tak velká.
Odpovědět
Je třeba jít za funkcí, ne si stavět podružné céle: zafixovávat přírodu, jak byla, chránit motýli, kvůli vzácným druhům zablokovat stabu přehrady.
Nestabilita vašich smrk. monokultur se právě projeví v krizi: kůrovec sežere vše, les se obnoví opět jako monokulturní. Takhle příroda dřív nikdy nefungovala: vždy to byl částečně smíšený les, přípravné dřeviny (a s nimi i pestrost druhů) při katastrofě dostaly šanci, katastrofa nebyla tak velká.
HH
JS
Jarek Schindler
15.11.2025 07:30 Reaguje na Honza HonzaZase to máte špatně. Pan Babiš by vám vysvětlil , že jedině zprávně je " chránit motýle".
Odpovědět
Pe
Petr
16.11.2025 03:55 Reaguje na Honza HonzaA úplně stejně v přírodě nikdy dřív nefungovaly ani louky a pastviny. Vždy to bylo více či méně smíšené prostředí s převahou lesa. Žádné holé pláně široko daleko přes hory a doly, jak známe z obrázků dnešní krajiny -ty vytvořili lidé. A vytvořili jich tolik, že příroda přestala přestala fungovat jako celek a krajina takto zbavená přirozené vegetace už není schopná ani udržet biodiverzitu, ani vodní režim a stabilní klima. Podaří se nám to vyřešit a zachránit udržováním těch holých plání?
Odpovědět
HH
Honza Honza
16.11.2025 18:22 Reaguje na PetrAno, právě rozsáhlé lesy v severských oblastech, naše někde zahuštěnější, jinde řidší lesy s býložavci (dle p. Vinklera a to dle výzkumů) zachraňovaly celou přírodu a to i rozsáhlé monokulturní travnaté stepi, celiny, prérie. Nyní se situace změnila- lidi masivně vykáceli lesy právě převážně v teplých oblastech, města, dálnice, tepelné ostrovy. Příroda se tímto zásahem rozvrátila.
Její obrana, tam kde je to možné = přirozená sukcese.
Odpovědět
Její obrana, tam kde je to možné = přirozená sukcese.
JD
Jindřich Duras
17.11.2025 21:04 Reaguje na Slavomil VinklerDo háje, chápete rozdíl mezi pastvinou a starým lesem?! Jestli ne, tak sem ani nepište, nemá to cenu.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
14.11.2025 08:07Krušky někdy v 80. lety kompletně lehly otrávené průmyslovými exhalacemi. Tohle jsou ty nečetné oblasti, které to přežily, nebo jsou to už nové stromy?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.11.2025 10:55 Reaguje na Pavel Hanzl Nelehly kompletně. To jsou ty na východ orientované stráně které byly díky své poloze ( i srážkovému stínu Krušných hor) uchráněny před exhalacemi z tehdejší NDR. Jinak jestli se tam ty dnešní vysokokmenné bučiny někomu líbí tak ať si je naposledy prohlédne protože další takové tam již nevyrostou. Ty bučina jsou dílem člověka a jeho výchovných zásahů v těchto porostech. Tedy nejde o nic bezzásahového. Nejlepší způsob obnovy bučin je clonná seč a ta co vím patří do holosečných způsobů obnovy. Ve svazích a tam svahy jsou, navíc nejde smysluplně postupovat nějakým výběrným způsobem. Nejde to tedy pokud nemíním nechat dřevo svému osudu ( k zetlení). Asi se máme na co těšit protože už i ředitel Lčr se asi zbláznil. Pane řediteli teroristům a to i těm eko se neustupuje. S těmi se ani nevyjednává.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
15.11.2025 14:26 Reaguje na Jarek SchindlerFunkce ředitele není doživotní a může být vyměněn za jiného,
který rozhodnutí přehodnotí a nebo dokonce zruší. Dosavadní
ředitel skákal jak ministr pískal a plnil státní pokladnu
bez vytváření rezerv na dobu se snížením zisků z těžby a
na zalesnění. LČR už jdou taky cestou samovýsevů a bez
ochrany mladých porostů. Šetří se na nesprávných místech,
aby plnili státní kasu za každou cenu a obhajují to jako
hospodaření blízké přírodě. Se vzrůstající poptávkou po
energetické štěpce nahradí kvalitu nekvalitní kvantita a
z lesů budou plantáže biomasy pro energetiku u které není
požadována kvalita stromů. Pro lesy to plošné semletí posledních větviček bude mít stejné dopady, jako nyní to
pěstování biomasy na polích. V mém okolí takto kdysi
hospodařili sedláci v selských lesích, kteří mimo několika
semenných stromů prováděli obmýtí po 20 letech na palivo
a tyčovinu na ohrady pro dobytek. Hrabanku využívali na
nastýlání a lesní půdu doslova plundrovali. Po znárodnění
dostaly stromy šanci dospět a byly nahrazeny pestřejší
skladbou dřevin. V mém okolí sedláci ve 220 mnm sázeli
smrky na tyčovinu a hlavní dřevinou byla ze samovýsevů
bříza k vytápění. Nyní jsou ty lesy opět soukromé, ale
jsou v nich dřeviny různých druhů jako pozůstatek po hospodaření LČR. A po vykácení nastupují opět nálety
jako kdysi a v takovém "lese" si připadám jako v lese
z pohádky o Mrazíkovi. Bříza, bříza a občas vlašák z
ptáky a hlodavci zapomenutých ořechů. Prostě hnus!
Odpovědět
který rozhodnutí přehodnotí a nebo dokonce zruší. Dosavadní
ředitel skákal jak ministr pískal a plnil státní pokladnu
bez vytváření rezerv na dobu se snížením zisků z těžby a
na zalesnění. LČR už jdou taky cestou samovýsevů a bez
ochrany mladých porostů. Šetří se na nesprávných místech,
aby plnili státní kasu za každou cenu a obhajují to jako
hospodaření blízké přírodě. Se vzrůstající poptávkou po
energetické štěpce nahradí kvalitu nekvalitní kvantita a
z lesů budou plantáže biomasy pro energetiku u které není
požadována kvalita stromů. Pro lesy to plošné semletí posledních větviček bude mít stejné dopady, jako nyní to
pěstování biomasy na polích. V mém okolí takto kdysi
hospodařili sedláci v selských lesích, kteří mimo několika
semenných stromů prováděli obmýtí po 20 letech na palivo
a tyčovinu na ohrady pro dobytek. Hrabanku využívali na
nastýlání a lesní půdu doslova plundrovali. Po znárodnění
dostaly stromy šanci dospět a byly nahrazeny pestřejší
skladbou dřevin. V mém okolí sedláci ve 220 mnm sázeli
smrky na tyčovinu a hlavní dřevinou byla ze samovýsevů
bříza k vytápění. Nyní jsou ty lesy opět soukromé, ale
jsou v nich dřeviny různých druhů jako pozůstatek po hospodaření LČR. A po vykácení nastupují opět nálety
jako kdysi a v takovém "lese" si připadám jako v lese
z pohádky o Mrazíkovi. Bříza, bříza a občas vlašák z
ptáky a hlodavci zapomenutých ořechů. Prostě hnus!
JO
Jarka O.
15.11.2025 17:30 Reaguje na Jarek SchindlerJinde se neshodnem, ale zde máte za každé slovo 1*. Smutné. Je mi líto lidí a jejich obživy.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
17.11.2025 21:02 Reaguje na Pavel HanzlLehly výhradně smrky, protože na kyselé deště jsou nejcitlivější. Jehlice totiž obměňují v několikaletém cyklu a ty poškozené oxidy síry (kyselinami) nevydrží dlouho. Jehličí tedy mizí ročník po ročníku. Pak obaleč modřínový a konečná.
Listnáče listí shazují každoročně, takže vydrží víc.
Takže ano, jsou to stromy relativně staré.
Odpovědět
Listnáče listí shazují každoročně, takže vydrží víc.
Takže ano, jsou to stromy relativně staré.
JŠ
Jan Šimůnek
14.11.2025 09:21Podle všeho jsou to staré stromy. Je ovšem ozázka, jak dlouho bezzásahovost vydrží, a kdy (otázka opravdu nezní "zda") se to podělá jako lesy na Šumavě.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.11.2025 11:00 Reaguje na Jan Šimůnek Kdy nám to (celkem nedávno) spadla kalamita v bukových lesích Školního polesí Masarykův les? Tam také začali hospodařit výběrným způsobem a prořeďovat nesmyslně porosty. No a trochu fouklo. Jsem přesvědčen, že jednou foukne v i těch Krušných horách.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
14.11.2025 12:03 Reaguje na Jarek SchindlerPokud vím, tak to sfouklo, zejména u Křtin, ale ne proředěním, nýbrž podmáčením a pak fuk. I tam v Krušných se to může přihodit.
Odpovědět
SV
JS
Jarek Schindler
14.11.2025 20:59 Reaguje na Slavomil VinklerTak to víte asi zase hodně špatně. Píši o kalamitě z června 2024. A zlomy nevznikají díky podmáčení.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
15.11.2025 07:29 Reaguje na Jan ŠimůnekBezzásahovost je chybná úvaha ekologických aktivistů, zaměňují příčinu za důsledek..
Ve světě jsou tak zvané hotspoty biodiverzity v místech, které jsou jen minimálně ovlivněny člověkem. Cerado, Atlantský prales, Kalifornie, předhůří Himaláje.... Ovšem představa, že ve střední evropě vytvoříme hotspot tím, že nebudeme do přírody zasahovat je mylná. Hotspoty u nás jsou ve velké většině tvořeny lidmi dlouhodobě a extenzivně udržovanými, jako třeba bělokarpatské louky (možná jakási verze mamutí stepi). Je ale za posledních 100 let odzkoušeno to, že na našich hotspotech nicnedělání unifikuje, egalizuje a tudíž biodiverzitu ničí třeba zarůstáním nebo ruderalizací. Co platí v Ceradu, neplatí (až na výjimky) v krajině dlouhodobě silně ovlivněné člověkem.
Odpovědět
Ve světě jsou tak zvané hotspoty biodiverzity v místech, které jsou jen minimálně ovlivněny člověkem. Cerado, Atlantský prales, Kalifornie, předhůří Himaláje.... Ovšem představa, že ve střední evropě vytvoříme hotspot tím, že nebudeme do přírody zasahovat je mylná. Hotspoty u nás jsou ve velké většině tvořeny lidmi dlouhodobě a extenzivně udržovanými, jako třeba bělokarpatské louky (možná jakási verze mamutí stepi). Je ale za posledních 100 let odzkoušeno to, že na našich hotspotech nicnedělání unifikuje, egalizuje a tudíž biodiverzitu ničí třeba zarůstáním nebo ruderalizací. Co platí v Ceradu, neplatí (až na výjimky) v krajině dlouhodobě silně ovlivněné člověkem.
Pe
Petr
16.11.2025 04:24 Reaguje na Slavomil VinklerPralesní hotspot biodiverzity je výsledkem procesů, které vy (záměrně posměšně, protože vám osobně se takové ekosystémy nelíbí) nazýváte unifikace a egalizace. Když takový hotspot biodiverzity vykácíte a uděláte z něj pastvinu, tak se s biodiverzitou stane přesně to samé, co na bělokarpatských loukách - původní biodiverzita zmizí, hotspot zanikne a na jeho místě se vytvoří biodiverzita nová, umělá a zcela odlišná od té původní. Oproti původnímu hotspotu biodiverzity zde logicky budou mnohem vyšší populace některých druhů, které v tom pralesním hotspotu neměly tolik místa, ale přesto tam byly. Tyto nové ekosystémy nelze nazývat hotspoty, neboť nejsou životaschopné a samovolně dochází k jejich zániku a opětovné postupné transformaci na ony původní pralesní ekosystémy a hotspoty biodiverzity.
Odpovědět
Pe
Petr
16.11.2025 04:28 Reaguje na PetrA co platí v Ceradu, platí samozřejmě i u nás. To jen vy to nechcete, protože vám se to tak nelíbí a bojíte se toho, a tak tu neustále převědčujete, že je to špatně, že to nefunguje, a že to nesmíme dopustit.
Odpovědět
Pe
Petr
16.11.2025 13:07 Reaguje na Slavomil VinklerA ještě toto: Že je na karpatských loukách nejvyšší biodiverzita u nás neznamená že je to nejlepší stav krajiny a vzor, ke kterému bychom měli směřovat. Znamená to pouze to, že jinde jsou ekosystémy a biodiverzita zničené.
Správně by to mělo být obráceně, jak zcela jednoznačně dokazují existující hotspoty původní biodiverzity - v podstatě vždy se jedná o pralesní ekosystémy.
Odpovědět
Správně by to mělo být obráceně, jak zcela jednoznačně dokazují existující hotspoty původní biodiverzity - v podstatě vždy se jedná o pralesní ekosystémy.
Pe
Petr
16.11.2025 15:46 Reaguje na PetrPrávě tyto pralesní hotspoty biodiverzity by měly sloužit jako náš vzor, a také cíl ochrany přírody. Toto je příroda ve své ryzí podobě.
A kromě jiného to jasně ukazuje, že když se do přírody nezasahuje, biodiverzita se zvyšuje, a to až na maximum.
Odpovědět
A kromě jiného to jasně ukazuje, že když se do přírody nezasahuje, biodiverzita se zvyšuje, a to až na maximum.
HH
Honza Honza
16.11.2025 19:08 Reaguje na PetrJá si taky myslím, že největší diverzita=pestrost druhů je v tropickém deštném pralese, na tropickém korálovém útesu, ale nejsem odborník, přírodovědec, množství druhů/ m čtvereční spočítat neumím. Dle p. Vinklera je největší diverzita na polostepní oblasti s řídkými lesíky. Zároveň je tato krajina nejkrásnější, je to krajina anglického přírodního parku, s lesíky, loukami.
Myslím, že je zbytečné zkoumat, jetli je to krajina umělá, člověkem vytvořená nebo i zcela přírodní udržovaná přirozenými býložravci. Náhodnou genetickou mutací může vzniknout zvíře, rostlina, organizmus potlačující vše kolem, razantně měnící prostředí. Může to udělat sopečná činnost, pád komety nebo člověk ("uměle"), má smysl to zkoumat, odsuzovat, chválit?.
Ale my v nynější době nemáme právo vést přírodu k nějakým svým vyšším cílům, větší diverzitě, ponechávat přírodu jak byla, zafixovávat, ruce pryč od přírody, prostě hledat si zdánlivě bohulibé správné cíle pokud oslabujeme funkci přírody, destabilizujeme-li ji, ev. i ona sama se destabilizuje díky naší nečinnosti, protože právě naší předchozí činností je již značně destabilizovaná. Nutně musíme zvyšovat, zlepšovat její funkci. Co to je? Je to určitě schopnost adaptace, schopnost přežít současné podmínky, změny. Podle mě je to záchrana vody. A to i uměle, zcela nepřírodně.
Odpovědět
Myslím, že je zbytečné zkoumat, jetli je to krajina umělá, člověkem vytvořená nebo i zcela přírodní udržovaná přirozenými býložravci. Náhodnou genetickou mutací může vzniknout zvíře, rostlina, organizmus potlačující vše kolem, razantně měnící prostředí. Může to udělat sopečná činnost, pád komety nebo člověk ("uměle"), má smysl to zkoumat, odsuzovat, chválit?.
Ale my v nynější době nemáme právo vést přírodu k nějakým svým vyšším cílům, větší diverzitě, ponechávat přírodu jak byla, zafixovávat, ruce pryč od přírody, prostě hledat si zdánlivě bohulibé správné cíle pokud oslabujeme funkci přírody, destabilizujeme-li ji, ev. i ona sama se destabilizuje díky naší nečinnosti, protože právě naší předchozí činností je již značně destabilizovaná. Nutně musíme zvyšovat, zlepšovat její funkci. Co to je? Je to určitě schopnost adaptace, schopnost přežít současné podmínky, změny. Podle mě je to záchrana vody. A to i uměle, zcela nepřírodně.
JD
Jindřich Duras
17.11.2025 20:56 Reaguje na Slavomil VinklerTak si to pojďme srovnat:
1/ Nejde porovnávat kulturní krajinu bělokarpatských luk s ekosystémem opravdového (pra)lesa, to je vám snad jasné, ne? Když necháme kulturní krajinu bez péče, logicky se na něco změní, protože jsme ji svými zásahy udržovali. Les, tedy opravdový starý les, to je jiná píseň. Ten je cenný právě tím, že ho naše "péče" (rozuměj průmyslové využívání a změna na kulturu) minula.
Jako obvykle vás to asi ve vašem přesvědčení nijak nezviklá, ale zkusit jsem to musel.
2/Pořád si záměrně pletete ekology a přírodovědce obecně s některými přehnanými aktivisty. To si srovnejte, děláte to pořád. Je to celkem hloupá manipulace ve prospěch vašeho jedině správného názoru.
3/ A opravdových lesů, tedy starých lesních ekosystémů bez zásahů člověka, je biodiverzita jen jedním z pohledů na věc. Jde totiž také o procesy, tedy o život a vztahy uvnitř toho ekosystému. A to je naprosto zásadní. V kulturní krajině nic takového nalézt nejde nebo jen částečně. Těmi procesy myslím to, co udržuje bezzásahová území zdravá a stabilní.
Odpovědět
1/ Nejde porovnávat kulturní krajinu bělokarpatských luk s ekosystémem opravdového (pra)lesa, to je vám snad jasné, ne? Když necháme kulturní krajinu bez péče, logicky se na něco změní, protože jsme ji svými zásahy udržovali. Les, tedy opravdový starý les, to je jiná píseň. Ten je cenný právě tím, že ho naše "péče" (rozuměj průmyslové využívání a změna na kulturu) minula.
Jako obvykle vás to asi ve vašem přesvědčení nijak nezviklá, ale zkusit jsem to musel.
2/Pořád si záměrně pletete ekology a přírodovědce obecně s některými přehnanými aktivisty. To si srovnejte, děláte to pořád. Je to celkem hloupá manipulace ve prospěch vašeho jedině správného názoru.
3/ A opravdových lesů, tedy starých lesních ekosystémů bez zásahů člověka, je biodiverzita jen jedním z pohledů na věc. Jde totiž také o procesy, tedy o život a vztahy uvnitř toho ekosystému. A to je naprosto zásadní. V kulturní krajině nic takového nalézt nejde nebo jen částečně. Těmi procesy myslím to, co udržuje bezzásahová území zdravá a stabilní.
JŠ
Jan Šimůnek
15.11.2025 10:11to Slavomil Vinkler 15.11.2025 07:29
Jenže vkládejte to negramotnému ekologickému aktivistovi nebo evropskému úředníkovi ...
Odpovědět
Jenže vkládejte to negramotnému ekologickému aktivistovi nebo evropskému úředníkovi ...
