Letecká technika je klíčem k efektivnímu hašení požárů, řekl odborník z ČZU

Česko by mělo v boji s požáry investovat do kvalitní detekce a efektivnějších zásahů pomocí letecké techniky, namísto drahých preventivních opatření, řekl ČTK Miroslav Svoboda z České zemědělské univerzity, který se zaměřuje na ekologii a pěstování lesů ve zvláště chráněných územích a jejich biodiverzitu. Inspiraci by podle něj měl stát hledat především v jižní Evropě, kde k požárům dochází častěji. Požáry se tam podle Svobody berou jako přirozená součást přírody, pokud nepřesáhnou hranici alespoň 500 hektarů. Svoboda ČTK řekl, že se za posledních 20 let vlivem klimatických změn riziko požárů v Evropě výrazně zvýšilo a je třeba k nim přistupovat jiným způsobem. "Země jako Španělsko, Portugalsko, Řecko nebo Itálie řeší ročně tisíce požárů. Měli bychom se poučit z jejich zkušeností, a ne vymýšlet novou českou cestu," míní Svoboda.

Ze zkušeností podle odborníka vyplývá, že drahá preventivní opatření často nedávají smysl, pokud spolu s nimi stát nedisponuje dobře vycvičeným záchranným týmem a kvalitní technikou. Tou myslí zejména hlídkování pomocí dronů nebo protipožární čidla.

Jako příklad uvedl Korsiku, hornatou zemi s řadou nepřístupných terénů. "Mají zde velmi sofistikovaný systém detekce požárů, do kterého patří například zmíněné neustálé monitorování pomocí dronů. Druhou klíčovou proměnnou jsou efektivní zásahy pomocí letecké techniky. Jejich helikoptéry se speciálně vycvičenými týmy jsou neustále připraveny k zásahu," popsal Svoboda.

Letecká technika je podle Svobody v boji s požárem často lepším řešením, než ta pozemní. "Její využívání se sice na první pohled třeba jeví jako zbytečně nákladné oproti pozemní technice, ve výsledku se ale opravdu může jednat o nejlevnější a nejefektivnější řešení," řekl odborník. Podle něj je totiž pro efektivní využívání pozemní techniky třeba mít vybudovaný rozsáhlý systém cest, jejichž zakládání a údržba stojí hodně peněz.

"Nemusíme hned u všech požárů vyskakovat z vrtulníků, ale podle mého názoru je dobré se od zemí v jižní Evropě poučit v tom, že není třeba propadat panice, všude budovat nové cesty nebo plošně odvážet suché dřevo," řekl Svoboda.

Reagoval tak na prohlášení ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé), jenž po nedávném požáru v národním parku České Švýcarsko prohlásil, že by v rámci protipožárních opatření chtěl z chráněných území suché dřevo odvážet.

"Na ministerstvu životního prostředí (MŽP) plánujeme svolat pracovní skupinu složenou z odborníků, která se bude zabývat koncepcí požární ochrany v chráněných územích. Skupinu budou tvořit zástupci národních parků, chráněných krajinných oblastí, odborníků integrovaného záchranného systému, akademiků a dalších. Jedním z témat je i zacházení s uschlým dřevem v národních parcích," potvrdil ČTK Červený prostřednictvím tiskové mluvčí resortu Veroniky Krejčí.

Odvoz suchého dřeva ale podle Svobody i podle odborného pracovníka ekologické organizace Hnutí DUHA Jaromíra Bláhy riziko požárů nesníží. "Nedává to úplně smysl, protože velké kusy ležícího dřeva nejsou primární příčinou požáru. V extrémních podmínkách sice mohou přispět k jeho intenzitě, ale ne k jeho šíření. Požár se šíří zejména po povrchu půdy a přispívá k němu extrémní sucho. Navíc toto opatření bude vyžadovat obrovské množství investic," zdůraznil Svoboda. Podle odborníků je mrtvé dřevo zároveň důležitou součástí biodiverzity lesa, ze kterého se po letech dokonce stává rezervoár vody.

Odvoz mrtvého dřeva by podle Svobody měl smysl v blízkosti lidských obydlí. "Ale konkrétně v České Švýcarsku už se to děje v rámci tzv. protipožárních pásů," popsal. Protipožární pásy jsou ochranné pruhy mezi posledním domem nebo chatou a na ně navazujícím lesem, ve kterých se odstraňuje mrtvé dřevo a někdy i naorává půda, aby zde vznikla minerální zemina, která zamezí šíření požáru směrem k obydlím.

Oblast Českosaského Švýcarska je podle Svobody výjimečná tím, že se rozprostírá na velmi suchých, písčitých půdách, které velmi rychle vysychají, s velmi malým množstvím srážek. K požárům by tam podle jeho názoru docházelo i bez existence národního parku. "Většinu tamních požárů mají navíc na svědomí lidé, kterých se zde pohybuje velké množství a řada z nich nedodržuje pravidla. Rozdělávají ohně, odhazují cigarety, nechávají v lese sklo," připomněl Svoboda.

Podle Svobody lesní požáry do přírody patří a je třeba se s tím smířit. "Navíc, každý menší požár eliminuje riziko následného většího požáru. Takže pokud někde hoří často a málo, je to skvělá prevence," shrnul Svoboda.

---

reklama

---