Letní letní sčítání ukázalo méně motýlů než v předchozích dvou letech

24.9.2026 19:31 (ČTK)

Diskuse: 2

Při letošním letním sčítání lidé zaznamenali výrazně méně například baboček admirálů.

Foto | Jan Moravec / ČSOP

Při letošním letním sčítání v rámci akce Motýlí půlhodinka zaznamenali lidé méně motýlů než při sčítáních v předchozích dvou letech. Počet zaznamenaných druhů přitom zůstal přibližně stejný. Jarní sčítání podobný rozdíl proti minulým rokům neukázalo. Vyplývá to z výsledků třetího ročníku projektu, o kterých informovala Mezinárodní ochranářská skupina JARO.

Do letošního ročníku se zapojilo přes 600 lidí. Při červnovém a červencovém týdnu odeslali účastníci téměř 1000 pozorování a zaznamenali přes 17 000 motýlů. Za tři roky projektu organizátoři získali údaje o téměř 60 000 jedincích.

Při letošním letním sčítání lidé zaznamenali výrazně méně například baboček admirálů. U dalších druhů se výsledky lišily podle období. Okáčů lučních a bojínkových ubývalo při jarních pozorováních, zatímco jejich letní výsledky mírně rostly. Za tři roky naopak přibylo pozorování například babočky bodlákové, babočky kopřivové nebo žluťáska řešetlákového.

Podle organizátorů zatím ze tří ročníků nelze určit, jak se početnost motýlů v Česku mění dlouhodobě. Výsledky jednotlivých let ovlivňuje počasí i to, zda termín sčítání připadne na období, kdy motýli právě létají. Delší řada pozorování má podle nich pomoci ukázat, které změny se opakují.

Dlouhodobý pokles ale ukazují evropská data. Podle Evropské agentury pro životní prostředí klesl mezi lety 1991 a 2024 index početnosti 17 typických druhů lučních motýlů o 47 procent. Do dlouhodobého sledování přispívají údaje ze všech států Evropské unie.

"Víme, že motýlů dlouhodobě ubývá. Motýlí půlhodinka nám pomáhá sledovat, co se děje s běžnými druhy kolem nás. Samotné počítání ale nestačí. Pokud chceme motýly v krajině udržet, potřebují v ní mít kde žít," uvedla koordinátorka Motýlí půlhodinky ze Skupiny JARO Martina Skohoutilová.

Při společném vyhodnocení jarních a letních pozorování připadalo na jednu půlhodinku v teplých částech Česka v průměru více jedinců i druhů než v mírně teplých a chladných oblastech. Mezi teplé oblasti patří například nížiny jižní Moravy, Polabí a dolního Poohří.

Nejčastěji pozorovaným druhem letošního ročníku i všech tří ročníků dohromady zůstává okáč luční. Letos byl nejčastější při letním sčítání, na jaře lidé častěji zaznamenávali okáče poháňkového a modráska jehlicového.

reklama

tisknout poslat

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Dále čtěte |

Jeseter malý Foto: Joachim S. Müller Flickr

Ochranáři vypustili do Moravy a Dyje asi 2100 jeseterů, chtějí je sledovat

Mariina vyhlídka u Jetřichovic na podzim Foto: Aktron Wikimeda Commons

Národní parky v Česku získávají jednotné logo a vizuální identitu

Hořeček mnohotvarý Foto: Luděk Čech AOPK ČR

První výsledky sčítání hořečků: Navzdory suchu se jim místy daří

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (2)

vaber

25.9.2026 09:03

Já motýly nepočítal ,ale vím ,že když jsem jezdil autem,bylo moje přední sklo úplně čisté . Takže nelétalo téměř nic, alespoň nad silnicemi. Tak dva motýlky jsem ale srazil ,chudinky malé. Nešlo se jim vyhnout.
Nic v tom suchu nekvetlo, spálená tráva suchem a neměli potravu.

Odpovědět

Břetislav Machaček

25.9.2026 09:40

Nevím jak kde, ale baboček admirálů ke mně na hrušky máslovky zase létalo
tolik jako loni. Ono to je hlavně o zdroji potravy a pokud se bude holit tráva až na zem bez možnosti kvetení rostlin a budou dál mizet květnaté
zahrady z dob našich babiček, tak bude motýlů i jiného hmyzu čím dál méně.
Už jsem psal jak jsem před léty obdivoval břeh místního potoka porostlého
kopřivami sežranými housenkami babočky kopřivové a druhý den byly kopřivy
pokoseny i s housenkami. Prostě to někdo nařídil a jiný vykonal. Oba ale
nemají vztah k přírodě a nemohli práci odložit ani o týden, než housenky
kopřivy opustí. Ono i likvidace křídlatky je z hlediska náhradního zdroje
potravy lyšaje vrbkového sporná, zda ji likvidovat v době žíru housenek.
Jeho housenku připomínající nějakého hada s vykulenýma očima přeji všem
na vlastní oči uvidět. Je to doslova zázrak ten její zjev. Ty práce by
měli řídit lidé, kteří rozumí přírodě a nebo by pro ně měli vědátoři
vypracovat manuál, kdy co kosit a likvidovat, aby nelikvidovali i ty
housenky a vajíčka. Naši předci měli pro přírodu větší cit a děda mne
před kosením louky poslal louku projít a označit případná ptačí hnízda.
Tehdy to byly hlavně bažantí a koroptví. Zapíchl jsem tam vrbový prut
a kolem hnízda se v průměru cca 5 metrů tráva nekosila. Pokosila se
až po vyhnízdění k okamžitému zkrmení. Vím, že to je dnes nereálné,
ale pak se nelze divit úbytku všeho zbytečně zabitého. Je to daň za
naše pohodlí a ekonomicky efektivní hospodaření. Návrat zpět je utopií
a budeme si muset zvyknout na jinou přírodu, než byla ta předchozí.

Odpovědět

reklama

reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.