https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/letosni-uroda-rakytniku-je-nadprumerna-lide-si-ho-mohou-nasbirat-pri-samosberu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Letošní úroda v sadech na Hodonínsku rakytníku je nadprůměrná. Lidé si ho mohou nasbírat při samosběru

31.8.2024 00:12 | BLATNIČKA (ČTK)
Foto | Joost J. Bakker / Flickr
Letošní úroda rakytníku je silně nadprůměrná. Díky tomu mají zájemci možnost nasbírat si plody tohoto keře při samosběru v sadech v Blatničce na Hodonínsku, o které se stará Josef Kolínek. Při obvyklé úrodě prodává většinu úrody zpracovatelům na šťávy a sirupy. Rakytník obsahuje značné množství tělu prospěšných látek, a i když jsou plody drobné kuličky, jejich zpracování je rychlé a nenáročné, řekl Kolínek ČTK.
 
Do Blatničky míří jak ti, co mají se samosběrem rakytníku zkušenost, tak i noví zájemci. "Chtějí si vyzkoušet jak samosběr, tak zpracování," zmínil Kolínek fakt, že zatímco samosběr jahod, jablek či meruněk i dalšího ovoce a někdy zeleniny je poměrně běžný, rakytník je v tomto výjimečný. "Na Moravě jsme asi jediní a celkově je takových možností v Česku snad jen pět," řekl Kolínek.

Keře vysadil na pozemcích kolem Blatničky před devíti lety a rakytník pěstuje v režimu ekologického zemědělství. Nejen díky rakytníku se do tamější krajiny vrátila pestrost, protože dříve se pole v okolí vsi blízko slovenských hranic využívala téměř výhradně pro intenzivní konvenční zemědělství. Další rakytníkové sady Kolínek obhospodařuje ještě u Veselí nad Moravou a Moravského Žižkova, dohromady zaujímají 4,5 hektaru.

Sklizeň je podle Kolínka nenáročná a rychlá. Odstřihují se celé větvičky obsypané malými oranžovými plody, které stačí dát doma do mrazáku a po několika hodinách stačí větvičkami klepnout a kuličky opadají. "Na první klepnutí jich opadne 80 procent, na druhé zbytek. Z kilogramu sklizených větviček je 800 gramů plodů, které jsou extrémně šťavnaté," řekl Kolínek. Možností, jak rakytníkovou šťávu zpracovat, je více. Lze získat lisováním, ale i prostým rozmixováním a pak ji buď zamrazit, nebo zavařit. Jelikož je velmi kyselá, lze z ní udělat i sirup tím, že se do ní přidá med či cukr. A lze z ní vyrábět i marmelády nebo ji dávat jako přísadu do jiných marmelád. "Máme na internetu poměrně podrobný popis, jak na samosběr i zpracování," poznamenal Kolínek.

Keřům se v okolí Blatničky dobře daří, i když leží v nižších nadmořských výškách, zatímco rakytník je rozšířený spíše v polohách vyšších než Blatnička. "Je velmi přizpůsobivý. Co je ovšem nevýhoda, že běžně dozrává až v září a dá se sklízet do prvních mrazů. Jenže u nás dozrává dříve a letos je třeba ho sbírat už od půlky srpna, a to co nejrychleji, protože v půlce září už bude přezrálý a vysušený. Už teď jsou některé kuličky přezrálé. To je nevýhoda tropických teplot, které letos v srpnu na jižní Moravě panují. Sucho rakytníku přitom nijak zásadně nevadí. I když už u nás dva měsíce prakticky nepršelo, plody jsou krásně šťavnaté," podotkl Kolínek. Plody se obvykle sklízejí jednou za dva roky, protože po ořezání další rok keř nejprve znovu obrazí a na nových výhoncích se plody objeví až za další rok.

S ohledem na tropické teploty v posledních dnech chodí lidé na samosběr obvykle brzy ráno, klidně krátce po rozednění, anebo navečer. Stokorunu za kilogram platí při odchodu, ale někdy se také stane, že Kolínek na místě není, a lidé posílají peníze na účet, až když si doma sklizeň zváží. "Není to masovka, funguje to na důvěře a funguje to dobře," uvedl Kolínek. Více lidí chodí o víkendu a Kolínek očekává, že ještě část dalších zájemců přijde příští týden. "Lidé jsou často na dovolené a nemají čas přijet a pak ještě plody zpracovávat," dodal.


reklama

 
Zdeněk Meitner
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

EB

Emil Bernardy

31.8.2024 07:57
Diskutéři.Kdo z nás si naposledy POCHUTNAL ! na rakytníku ?
Já ten keř i plody znám.U sebe na zahradě to nechci.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

31.8.2024 20:17 Reaguje na Emil Bernardy
Tak pochutnat si na rakytníku jako takovém opravdu nelze. Něco jiného jsou jeho nepopiratelně dobré účinky. Jinak musí mít k sobě vždy nějaký komponent, aby to šlo jíst.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

1.9.2024 07:15 Reaguje na pavel peregrin
Je to pěkný,ozdobný keř s barevnými plody.Ale ta jeho plus má snad každé ovoce či zelenina . Kamarád to má a dnes to už jen trpí.Máme rádi ovocné nápoje,jamy atd,ale toto není moc chutné.Dědečka si pamatuji málo,prý dělal trnkové víno....trnka je jistě zr´dravá,ale také trny a křiví tvář.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

1.9.2024 07:15 Reaguje na pavel peregrin
Je to pěkný,ozdobný keř s barevnými plody.Ale ta jeho plus má snad každé ovoce či zelenina . Kamarád to má a dnes to už jen trpí.Máme rádi ovocné nápoje,jamy atd,ale toto není moc chutné.Dědečka si pamatuji málo,prý dělal trnkové víno....trnka je jistě zr´dravá,ale také trny a křiví tvář.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.9.2024 10:04 Reaguje na Emil Bernardy
On je lump v tom, že se šíří i kořenovými oddénky a za pár let vám
zaprasí hezký kus zahrady. Záleží na odrůdě a ty letní a chutnější
je zase problém sklízet. U pozdních býval na sklizeň dobrý mráz, kdy se pod keř natáhla plachta a stačilo holí mlátit do trnitých větví. U těch ranných (např. Sluníčko) se dá uřezat větev, zmrazit,
oklepat a větev spálit. Dá se to ale dělal pouze ob rok, protože
s uříznutou plodnou větví zlikvidujete i její pokračování na němž
by plodil příští rok. Tak musí příští rok nasadit větev novou a
až o rok později na ní nasadit plody. Kamarádi byli v jeho domovině a viděli zimní sklizeň "kombajny" které v mrazech pojížděly řadami
keřů a setřásaly plody do záchytných lopat. Kombajn zároveň plody
přes síto pomocí vzduchu očistil od větví, listí a jiných nečistot. Ve zpracovně se plody lisovaly na šťávy, zpracovávaly na džemy a
zbytky po vylisování se sušily do čajů. Kde ale u nás sehnat v době zrání mráz mimo mražáku nevím. Snad by to šlo suchým ledem, ale ta cena nevím nevím, zda pak raději nekoupit hotový výrobek. Já sice rakytník pěstuji, ale spíše pro okrasu, pro ptáky a pro pár hrstí do směsí šťáv a kompotů. Každopádně je to keř pro velkou zahradu
a nikoliv pro většinu zahrádeček kolem paneláků naležato.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

1.9.2024 17:41 Reaguje na Břetislav Machaček
Když se udělá patřičná kampaň v mediích,tak se lid vrhne stejně na dřín,či bezinky,které považuji za chutnější ve výrobcích,samozřejmě.
No a šípky.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.9.2024 19:40 Reaguje na Emil Bernardy
Mohu potvrdit, že dřín je užitečnější.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.9.2024 09:24 Reaguje na Emil Bernardy
Ano, mnoho je o reklamě, ale reklamovat něco, co roste na každé mezi není kšeft takový, když se to pěstuje na plantáži a nebo se prodávají draze sazenice těch rostlin. Uvedu příklad. Rostlinka klikvy 199 Kč, poštovné a balné 200 Kč, pytel
nezbytné rašeliny 250 Kč. Kvůli zadržení vody
v rašelině za sucha a zamezení přístupu krtků
a hlavně hryzců do půdy zakopaný plastový
kalfas 150 Kč. Kryt nad plodící rostlinu 50
Celkerm cca 700 Kč + pravidelná zálivka.
Výsledek? Hrst plodů. Návratnost? Raději ani
nepočítat. Mnohé je pouze o koníčku a naučit
se vše následně sám množit. Nač kupovat třeba
borůvkové keře, když je lze snadno množit za
pár haléřů. Nač rašelinu, když totéž udělá ztrouchnivělé dřevo a jehličnatá hrabanka.
To je ale už bez reklamy, aby byl stále odbyt.
Kdo uvěří reklamě, platí za vše jak mourovatý.
Já rostlinami (odkopky) rakytníku obdaroval už
pár kamarádů a totéž s kanadskými a kamčatskými
borůvkami. Teď jsem se zaměřil na klikvu a na
klasické brusinky. Snadnost jejich množení je ve velkém kontrastu s jejich cenou, která je přímo
nekřesťanská. Být mladší, tak se vrhnu na množení
těch "hitů" , které jdou díky reklamě na dračku.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

2.9.2024 15:25 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak nějak to je.Když jsem byl pacholík,tak emerzně pěstované a drahé echinodory od Rataje v akvariu nerostly.Úspěch měly kytky na burze za kačku nebo gratis od akvaristy co ty hygroplyly či kryptokoryny navíc házel do kompostu .

Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist