Lhůta pro obnovu lesů se asi prodlouží ze dvou na pět let, Sněmovna souhlasila

Vlastníci lesů pravděpodobně budou mít na jejich obnovu pětiletou lhůtu místo nynější dvouleté. Prodloužení doby předpokládá vládní novela lesního zákona, kterou dnes Sněmovna schválila navzdory výhradám ekologů. Změna má umožnit přírodní obnovu lesů, a snížit tak vlastníkům lesů náklady na ni. Novelu nyní posoudí Senát. Úprava je podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) nejvýraznější změnou lesního zákona posledních let. Nová pravidla mají motivovat zejména soukromé vlastníky lesů k tomu, aby s nimi nakládali s péčí řádného hospodáře. Hospodaření má být podle něj šetrnější, má zvýšit pestrost lesů a usnadnit jejich přizpůsobení se změnám klimatu.

Ekologické Hnutí Duha a iniciativa Vědci pro les naopak tvrdí, že novela umožní vysazovat do nestátních lesů monokultury. Podle zastánců předlohy tomu ale zabrání odborní lesní hospodáři a také to, že by vlastníci přišli o státní podporu.

Podle Hnutí Duha se jedná o krok zpět v ochraně českých lesů. Organizace míní, že lesní zákon ohrožuje jejich adaptaci na klimatickou změnu. "Nenaplňuje proklamovaný záměr zlepšení zdravotního stavu lesů," uvedl za hnutí Jaromír Bláha.

Novela podle Výborného počítá s tím, že na lesních pozemcích budou moci vznikat tůně, poldry a menší přehrady s celkovou plochou do 1000 metrů čtverečních. Má také umožnit pastvu dobytka v lese po předchozím souhlasu jeho vlastníka.

Skupina poslanců kolem Výborného a Petra Bendla (ODS) do novely prosadila ustanovení, podle něhož Lesy ČR budou muset peníze využít primárně pro plnění funkcí lesa. Dobu minimálního věku pro těžbu u běžného lesa má novela snížit z 80 let na 60 let, což má podle Výborného umožnit přeměnu lesa na les bohatší na druhy stromů. Ministr uspěl s návrhem sankcionovat jako přestupek těžby prováděné v porostech mladších než 60 let nebo těžbu na ploše nad jeden hektar. Bendl navíc prosadil úpravu stavby stožárů nadzemního vedení na lesních pozemcích.

Jan Hofmann (ODS) naopak neuspěl s požadavkem vymezit v zákoně základní mimoprodukční funkce lesa, jako klimatickou, vodozádržnou, půdoochrannou, tvorbu kyslíku a vytváření prostředí pro biodiverzitu. Výborný to nepodpořil.

Vlastníci lesů budou mít podle novely méně povinností, zůstane ale omezení množství těžitelného dřeva. Pro státní lesníky bude také povinné zachovat minimální podíl zpevňujících dřevin při obnově lesního porostu a zákon stanovuje minimální rozsah zásahů během vývoje a růstu porostů, a to do 40 let věku. Opatření lesníkům omezí hospodaření, návrh proto počítá s částečnou náhradou za zvýšené náklady.

"Zbavení vlastníků nestátních lesů povinnosti vysazovat alespoň minimální podíl ekologicky vhodných dřevin je největším krokem zpět v lesním zákoně od roku 1995," uvedl Bláha.

Lesní zákon mimo jiné stanoví novou platbu za ekosystémové služby lesa. Dostanou ji lesníci za plnění opatření, která zvyšují poutání uhlíku a mají pozitivní dopad na biologickou rozmanitost. Ministerstvo také stanoví vyhláškou minimální množství těžebních zbytků, které bude muset lesník ponechat k zetlení. Za ponechání těžebních zbytků bude mít vlastník nárok na kompenzace.

---

reklama

---