Lidé kvůli selfie s mořskými želvami ohrozili jejich každoroční kladení vajec
Tak jako každý rok ke kostarickým plážím zamířily mořské želvy, karety obecné a obrovské. Zvláště důležitá je pro jejich populace písečná pláž Ostional, která se nachází v kantonu Santa Cruz. Letošní rok byl ale výjimečný. Pravidelné období dešťů nenastoupilo svou obvyklou silou a tak většina příbřežních pláží – jindy v době kladení vajec izolovaných od okolí rozvodněnými toky – byla volně přístupná.
Toho pochopitelně využily i místní cestovní agentury, které chtěly svým klientům zprostředkovat nevšední „eko-turistický“ zážitek. Sváženi sem byli výletními mikrobusy a autobusy. Na pláži tak stovky ohrožených želv uvítaly tisíce nedočkavých turistů. Na situaci upozornila kostarická organizace SITRAMINAE (Odborový svaz zaměstnanců Ministertsva životního prostředí a energetiky).
Mořský biolog Jonathon Miller-Weisberger, který situaci na pláži Ostional přímo dokumentoval, potvrzuje, že situace se záhy stala naprosto neudržitelnou. „Lidé se volně procházeli mezi zmatenými želvami, dotýkali se jich a fotili si s nimi selfie na mobilní telefony. Počet rozšlapaných hnízd s čerstvými snůškami lze jen těžko odhadnout.“ I když byli k ochraně povoláni další tři pověření strážci z Národní policie (a tím rozšířili celkový počet dozírajících hlídačů na pět), nebylo možné udržet na pláži pořádek. Turisté se jednoduše promísili s želvami a užívali si jich plnou měrou. Arribada, tedy pravidelné masové připlutí želv ke kladení vajec, se prostě nevyvedla.
Počínání, které zahrnovalo například vysazování malých dětí rodiči na krunýře želv a následné focení, zaznamenal i další z ochránců, Carlos Hernández. Lidé ze SITRAMINAE zmiňují, že k umocnění kolapsu na pláži přispělo hned několik faktorů. Například pro turisty příhodné počasí či neúmyslné želví načasování snůšky na dovolenkový víkend. „To, co jsme tu viděli, je ale zjednodušeně řečeno jen extrémní ukázka jevu, se kterým se ochránci potýkají na všech želvích plážích světa,“ dodává Miller-Weisberger.
reklama
Čeští vědci studovali půdní paměť luk v rumunské Transylvánii. A odhalili původ jejich druhové bohatosti 
Myši domácí se šířily Evropou různě. Prozrazuje to hodně i o migraci lidí
Hřbitovy jsou cenná útočiště živé přírody ve městech, objasňuje studie