Lidé v Sušici vyhlásili boj invazní netýkavce, budou ji vytrhávat u Otavy

Kolem stovky lidí se přihlásilo do dobrovolnické akce na pomoc přírodě v okolí Sušice na Klatovsku. V sobotu se vydají pěšky i na lodích kolem asi desetikilometrového úseku řeky Otavy a budou na jejích březích vytrhávat invazní rostlinu netýkavku žláznatou. Projekt je dlouhodobý, počítá se s tím, že houževnatou rostlinu bude třeba průběžně vytrhávat i několikrát za rok po dobu zhruba pěti let, řekla ČTK Dagmar Jíchová ze spolku Destinace Sušicko. "Řeka Otava patří k nejcennějším přírodním pokladům Sušicka. V posledních letech ji však stále více ohrožuje netýkavka žláznatá, invazní rostlina, která vytlačuje původní druhy, snižuje druhovou rozmanitost a přispívá k erozi říčních břehů. Právě proto vznikl projekt Netýkám si s netýkavkou, jehož cílem je postupně omezit její šíření v okolí Otavy a pomoci vrátit místní krajině její přirozený charakter," řekla Jíchová. K Otavě mezi Sušicí a Dlouhou Vsí se vydají dobrovolníci pěšky i na lodích a raftech v osmi úsecích. Vytrhané rostliny organizátoři soustředí na sběrných místech a pak zlikvidují, aby se dál nešířily.

Likvidace netýkavky není jen pro dobrovolníky v terénu. "Zapojit se může každý - například hlášením nových lokalit výskytu netýkavky, sdílením informací o projektu nebo finanční podporou, která pomůže pokrýt náklady na logistiku, vybavení a likvidaci rostlin," uvedla Jíchová.

Projekt podle ní na jaře zahájila přednáška zpěváka, fotografa, ekologa a místního patriota Dana Bárty, který se dlouhodobě věnuje ochraně přírody a biodiverzitě. "Tam, kde krajina ještě pořád vypadá jako ta nedávná, původnější a bohatší, má smysl pokoušet se brzdit její degradaci a zhyzdění. Minimálně proto, že i krajina je veřejný prostor a její kondice a péče o ni je vizitkou celé společnosti. Anebo jednodušeji: Kdo, když ne my? Kdy, když ne teď? Trocha patriotismu nikdy neuškodí," uvedl k projektu Bárta.

Netýkavka žláznatá pochází z Himálaje. Do Evropy se dostala jako okrasná rostlina. Z Česka jsou zprávy o prvním pěstování z roku 1846, o 50 let později je zdokumentované první zplanění, uvádí Agentura ochrany přírody a krajiny. Dnes je téměř na celém území ČR, kromě hor a území bez vodních toků, kolem nichž se nejvíc šíří. Podél toků vytváří souvislé porosty, které brání růstu původních rostlin. Její mělké kořeny nedokážou dostatečně zpevňovat břehy, což může zvyšovat riziko eroze. Jednoletá bylina dosahuje i téměř třímetrové výšky, narůžovělými až fialovými květy kvete od července do října. Nejsnadnější likvidace je vytrhávání. Vytrženou rostlinu je vhodné zlomit, aby znovu nezakořenila, protože má vysokou schopnost regenerace.

---

reklama

---