https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/madagaskar-se-stava-prvnim-africkym-vyrobcem-kaviaru
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Madagaskar se stává prvním africkým výrobcem kaviáru

21.7.2019 00:33 (ČTK)
Francouzští podnikatelé žijící na Madagaskaru se pustili do projektu produkce vlastního kaviáru, který je prvním pravým kaviárem pocházejícím z Afriky.
Francouzští podnikatelé žijící na Madagaskaru se pustili do projektu produkce vlastního kaviáru, který je prvním pravým kaviárem pocházejícím z Afriky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Rova Caviar
Lidé znají jeho čokoládu, vanilku a tučná husí játra a nyní také kaviár. Madagaskar posílil svou pozici na trhu s luxusními potravinami a stal se jediným africkým producentem kaviáru, píše agentura AFP.
 

Delphyne Dabeziesová, která stojí v čele http://rova-caviar-madagascar.com/wp-content/uploads/2019/01/Dossier-de-Presse-ENG.pdf">podniku Rova Caviar, připouští, že na tomto ostrově pověstném chudobou ještě není vyhráno.

"Hodně lidí se nám směje. Ukázali jsme jim však, že to myslíme vážně. A madagaskarský kaviár je dnes jediným kaviárem vyráběným v Africe a Indickém oceánu," říká.

Velký ostrov je zatím jen skromným hráčem na trhu. Z madagaskarského závodu loni vyšla jedna tuna kaviáru, a to je jen kapka v moři světového trhu, kde bylo v roce 2017 vyprodukováno 340 tun této luxusní pochoutky. Madagaskar však doufá, že letos svou produkci zpětinásobí.

Nápad vyrábět v jedné z nejchudších zemí světa luxusní produkt se zdá být přinejmenším bláhový. Zrodil se v roce 2009 v hlavě Delphyne Dabeziesové, jejího manžela Christopha a syna Alexandra Guerriera, tří francouzských podnikatelů žijících na Madagaskaru, když viděli reportáž o chovu jeseterů ve Francii.

Velký ostrov se jim zdál být ideálním místem. "Madagaskar má mimořádné podmínky pro pěstování kakaa, vanilky, liči a pro chov bio krevet, a tak jsme si řekli, že by se k tomu mohl připojit kaviár a jeseteři," říká Delphyne Dabeziesová.

Avšak cesta k tomu, aby se z jezera Mantasoa ležícího ve výšce 1400 metrů nad mořem východně od metropole Antananarivo, stala kolébka kaviáru made in Madagascar, nebyla snadná.

Nejprve bylo třeba vyškolit zaměstnance. "Ti, kdo to s kaviárem umějí, přišli ze zahraničí. Musela jsem se všechno naučit na místě," vysvětluje zástupkyně šéfky podniku Tanja Rajaobelinová. Firma má 300 zaměstnanců.

Jeseteři se dovážejí z Ruska v podobě oplodněných vajíček, ale rostou a dospívají v sádkách v Mantasoa.

Say Sahemová dohlíží na jejich růst jako pečlivá matka. "Je třeba pečovat o potěr a dávat pozor, aby nedostával příliš mnoho nebo zase příliš málo potravy, abychom měli co nejnižší úhyn," uvádí.

Když jeseteři váží sedm gramů, jsou přemístěni do nádrží se sladkou vodou. Teprve až dosáhnou váhy 500 gramů, jsou v obrovských klecích ukládáni na dno jezera Mantasoa. Když mají 1,5 kilogramů, zachovávají se samice až do dozrání jejich vajíček. Samci končí jako filety.

První vajíčka dorazila do Mantasoa v roce 2013 a teprve 26. června 2017, v den madagaskarského národního svátku, vyšly ze závodu první gramy kaviáru.

Jejich kvalita závisí na zručnosti třiadvacetiletého Gastona Soavan'i Thomase, který nožem vyjímá vajíčka z útrob jeseterů a nemá právo na omyl. "Ze začátku jsem měl strach, že zničím nebo znečistím vajíčka, ale dnes už to dělám automaticky," říká.

V místnosti, kde je na nule, klepe Georges Heriniaina Andrianjatovo malým kladívkem na každou konzervu s kaviárem, aby poslechem zjistil, zda tam nejsou bublinky vzduchu. "Je-li tomu tak, konzervu ještě stlačíme," říká.

Testuje i kvalitu produktu, barvu, chuť a vůni. "Dobrý kaviár dává zrcadlový efekt při otevření konzervy, klouže v ústech a vydává vůni čerstvého másla," vysvětluje.

V zemi, kde 90 procent obyvatel žije s příjmem nižším než v přepočtu 45 Kč na den, stojí madagaskarský kaviár v přepočtu 2500 Kč za 100 gramů, tedy dvakrát až třikrát méně než ve Francii.

Kaviár zejména obohacuje jídelníček slavného madagaskarského šéfkuchaře Lalainy Ravelomanany, který jej podává tak, jak je. "Dávám přednost přirozenému stavu. S jeseterem nebo ústřicí na ledové krustě," uvádí.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.7.2019 07:47
Bez této delikatesy se nakrásně obejdu. Jako děcko jsem to koštnul, a stokrát raději si smlsnu na čokoládce. Kamarád mi popisoval, jak ve střední Asii nabízejí vzácnému hostu jako laskominu oko z šašlikového berana... také mě nemrzí, že jsem nebyl účasten.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist