Miloslava Nevrlého musel ke knize Náčelník Aleš Palán přemlouvat několik let
"Zaujal mě prvně jako spisovatel a pak mě zaujal svým životem. Při čtení jeho knih jsem si uvědomil, že ta osobnost je v těch knížkách objevena jenom částečně, že ten člověk kromě cest toho musel prožít víc a že to určitě stojí za to, když ty knížky jsou tak silné," řekl při té příležitosti ČTK Palán. Přiznal, že s Nevrlým se seznámil před nějakými šesti lety se záměrem poznat ho blíž. "A já lidi blíž poznávám prostřednictvím rozhovorů," poznamenal.
Oba se velmi brzy spřátelili. "Okamžitě mi nabídl tykání. Jeli jsme na Jizerku, měl jsem pocit, že mě vzal do party. Horší to bylo s tím, že nechtěl dělat tu knihu," zavzpomínal na začátky spolupráce a přátelství s Nevrlým Palán. "Je to moje vina ta kniha, já jsem ho několik let ukecával. Byť to jindy u rozhovorů nedělám, tady mi na tom velice, velice záleželo. Snažil jsem se nebýt až moc otravný, ale snažil jsem se být vytrvalý a mám takový pocit, že Míla na to kývnul zejména proto, aby se mě zbavil," dodal s úsměvem.
Nevrlý na začátku argumentoval tím, že v podstatě všechno napsal a to, co nenapsal, za to nestojí. "Ale já jsem tomu nevěřil a v té knize Náčelník se to podle mě prokázalo," řekl Palán. Kniha tak podle něj ukazuje Nevrlého osobní život, výlety s rodinou, s manželkou, s dětmi, cesty nezaznamenané jeho knihách. "Jeho cestu k víře a jeho fascinaci svatým Františkem nebo chasidy, jeho práci v libereckém muzeu. To jsou věci, které myslím, že pro čtenáře budou úplně nové," řekl autor.
Kniha vznikala půldruhého roku. "V okamžiku, kdy se Míla uvolil k rozhovoru, tak byl velmi pracovitý a ochotný a plný invence. My jsme se částečně potkávali, ale většina těch odpovědí vznikla po e-mailu, kdy jsem otázky poslal a Míla na ně reagoval. Já jsem to zase dál editoval. Byly to takové maily tam a zpátky, takže rozhovor má charakter živého povídání," dodal Palán, podle kterého je Nevrlý výjimečný a inspirativní.
Aleš Palán napsal nebo se autorsky podílel na více než 30 knihách, převážně rozhovorů a publicistiky. Jeho knižní rozhovor s bratry Danielem a Jiřím Reynkovými "Kdo chodí tmami" byl vyznamenán výroční cenou Nadace Českého literárního fondu. Za průvodce brněnským Bronxem "Brnox" a za knižní rozhovory s českými a moravskými samotáři "Jako v nebi, jenže jinak" získal ocenění Magnesia Litera. Jeho publikace věnovaná šumavským samotářům "Raději zešílet v divočině" zvítězila v anketě Kniha roku Lidových novin.
reklama