Ministerstvo zvažuje větší podporu bílkovinných plodin, například hrachu či sóji

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Suzie's Farm / Flickr.com

Proteinový plán počítá s navýšením podílu bílkovin z olejnatých semen a bílkovinných plodin pocházejících z EU a používaných jako krmivo v EU z loňských 25,8 procenta na 35 procent do roku 2035. Pro firmy v zemědělsko-potravinářském řetězci, osivářském a krmivářském průmyslu i zpracovatele by zvýšení znamenalo rostoucí poptávku po olejninách a luskovinách pěstovaných v EU a příležitost snížit expozici vůči kolísavým světovým trhům se sójou, kde je produkce vysoce koncentrovaná v několika málo zemích.

"Za důležité považujeme řešit celý hodnotový řetězec – ekonomiku pěstování, odbyt, skladování, zpracování, výzkum a šlechtění. Relevantní jsou luskoviny, například hrách, bob a lupina, ale také olejniny, sója a jejich vedlejší produkty," sdělil Bílý.

Domácí spotřeba například čočky nebo sójových produktů je v současnosti podle Bílého závislá na dovozu. Evropský plán může podle něj zajistit stabilnější odbyt a postupně omezit dovozní závislost, konkrétní dopady ale budou záviset na nastavení navazujících opatření, dodal. U hrachu je domácí produkce podle ministerstva významnější, část produkce ale směřuje na zahraniční trhy.

Podle organizace ProVeg, která dlouhodobě usiluje o podporu dostupnosti a atraktivity rostlinných potravin a alternativních proteinů, obsahuje evropský plán několik povzbudivých opatření. Organizace nicméně v tiskové zprávě poukázala, že plán řeší jen bílkoviny na krmiva, nikoliv pro lidskou spotřebu. "Produkce více bílkovinných plodin pro lidskou spotřebu může posílit potravinovou bezpečnost, vytvořit nové trhy pro zemědělce a snížit tlak na půdu a dovoz," tvrdí ProVeg.

Agrární analytik Petr Havel ČTK sdělil, že vytyčený cíl EU je žádoucí a reálný, pro zvýšení soběstačnosti EU je ale podle něj nutné zaručit konkurenceschopnou cenu evropské produkce. "Výzvou pro EU je tak také zmírnit nároky kladené na pěstitele bílkovinných plodin alespoň v oblasti byrokracie související s regulacemi ve jménu ochrany životního prostředí," uvedl Havel. Snížení závislosti EU na dovozech považuje Havel za důležité i v souvislosti se zhoršujícími se vztahy s USA a nepředvídatelností celních opatření. Právě Spojené státy spolu s Brazílií jsou největšími dovozci bílkovinných plodin do EU.

Osevní plocha luskovin a bílkovinných plodin v ČR letos dosahuje podle dat statistiků 48.981 hektarů, meziročně poklesla o 1800 hektarů. Havel tvrdí, že důvodem jsou zejména nižší ceny, které zemědělci za bílkovinné komodity dostávají. "Navýšit by bylo třeba zejména produkci sóji, a nahrává tomu i měnící se počasí a oteplování, neboť sója je teplomilnější plodina. Například v ČR osevní plochy sóji v posledních letech rostou, aktuálně jde o 34.000 hektarů, potenciál v ČR je ale nejméně trojnásobný," dodal Havel.