https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/mnozi-je-nesnaseji-ale-nepravem-vosy-jsou-uzitecne-ukazuje-nova-studie
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Mnozí je nesnášejí, ale neprávem. Vosy jsou užitečné, ukazuje nová studie

4.5.2021 02:25 | LONDÝN (ČTK)
"Možná nemají lidé vosy rádi, protože toho málo vědí o jejich kladech. U včel nám tolik nevadí, že bodají, protože víme, jaké dobré věci na světě dělají," myslí si entomoložka. "Vosy ale mohou být stejně hodnotné, stačí jim dát šanci. Proto jsme shromáždili dostupné důkazy, abychom mohli ukázat, jaké funkce vosy plní v ekosystémech," dodává.
"Možná nemají lidé vosy rádi, protože toho málo vědí o jejich kladech. U včel nám tolik nevadí, že bodají, protože víme, jaké dobré věci na světě dělají," myslí si entomoložka. "Vosy ale mohou být stejně hodnotné, stačí jim dát šanci. Proto jsme shromáždili dostupné důkazy, abychom mohli ukázat, jaké funkce vosy plní v ekosystémech," dodává.
Ti, kdo by nevěděli, k čemu jsou dobré vosy, mohou nyní dostat uspokojivou odpověď. Jsou to významní přirození nepřátelé škůdců, opylovači rostlin, mohou posloužit jako výživná potrava a jejich jed obsahuje účinná antibiotika. Přínosy tohoto mnohými neprávem nenáviděného hmyzu pro člověka nyní představila první významná studie, která se zaměřila na funkce 33 000 známých druhů bodavých vos v ekosystémech a byla zveřejněna v časopise Biological Reviews, napsal deník The Guardian.
 

"Když někomu řeknu, že se zabývám vosami, tak se často setkám s reakcí ‚Aha a k čemu jsou vosy? Proč raději nestuduješ včely? Ty jsou mnohem užitečnější!‘" říká entomoložka a odbornice na behaviorální ekologii Seirian Sumnerová z londýnské univerzity UCL. Domnívá se, že lidé nemají vosy rádi, protože toho málo vědí o jejich kladech.

"U včel nám tolik nevadí, že bodají, protože víme, jaké dobré věci na světě dělají," myslí si Sumnerová. "Vosy ale mohou být stejně hodnotné, stačí jim dát šanci. Proto jsme shromáždili dostupné důkazy, abychom mohli ukázat, jaké funkce vosy plní v ekosystémech," dodává.

Běžně známí zástupci vos, jako je u nás vosa obecná, vosa útočná či sršeň, dokáží pěkně znepříjemnit například piknik, a nejsou proto tak moc oblíbené. Tvoří však jen malou část vosích druhů. Ale i oni přináší člověku užitek, o kterém se příliš neví. Například zbavují zeleninu housenek. Jejich jed je také zkoumán jako nadějný prostředek při léčbě rakoviny.

Na světě existuje asi 100 000 známých druhů vos. Asi 70 000 z nich však tvoří parazitické vosy, které nebodají a již byly celkem dobře prozkoumány. Tyto druhy jsou využívány v zemědělství pro hubení škůdců, tedy jako náhražka insekticidů.

Nedávno zveřejněná studie ukázala, že běžné vosy se dokážou vypořádat s blýskavkou kukuřičnou, která napadá kukuřičná pole v Brazílii, či se zavíječi devastujícími cukrovou třtinu.

Sumnerová ve svém výzkumu dokázala, že vosy létají na asi 960 druhů rostlin. Opylování 164 z nich plně závisí na tomto blanokřídlém hmyzu. Mezi nimi jsou například orchideje, jejichž květy přitahují vosí samečky, protože připomínají zadní část těla vosích samiček. Predátorské vosy létají na květy, aby se krmily jejich nektarem. Hmyzem, který vosy chytají, se živí pouze jejich larvy v hnízdě.

Asi 1000 druhů predátorských vos žije ve společenstvích, ostatní druhy jsou samotářské. "Samotářské vosy jsou skvělé. Jejich jed obsahuje neuvěřitelný koktejl, který paralyzuje kořist a také má v sobě mnoho antibiotik," pokračuje Sumnerová. Mnoho samotářských vos klade do paralyzované kořisti vajíčka, aby se měly larvy čím živit. "Takže si potřebují zajistit, že potrava je správně uchovaná," vysvětluje entomoložka přítomnost antibiotických látek.

V neposlední řadě mohou vosy posloužit i jako potrava. Jejich larvy se jí například v Japonsku, Indii či Venezuele, tvrdí The Guardian.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

4.5.2021 05:29
V České republice napsal pan prof. Žďárek velkolepou knihu Hmyzí rodiny a státy, a tam tohle všechno už hodně dlouho je. Bohužel je beznadějně vyprodaná.
Odpovědět
JM

Joska Malý

4.5.2021 17:18
Mě to říkali už od mala, že jsou užitečné, ale nic to nemění na tom, ze jsou otravné a nekdy agresivní. Mám s nimi džentlmenskou dohodu jsou mi jedno, ale nesmí do domu, nebo stolu. Pokud tak učiní, pak přichází biolit, nebo plácačka. Kdo měl někdy vosu pod trikem, nebo hnido na domě, pochopí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.5.2021 18:09
Názory se na ně mohou různit podle koníčků a priorit. Jako včelař je do
podletí(ukončení přirozené snůšky a začátek zakrmování) toleruji, ale
pak před nimi včelstva chráním, aby je nevylupovaly. Jako zahrádkář mi
do dozrávání plodů taky nevadí, ale pak už mi vadí. Se sršni je to
podobné. No a kdo nic nechová a pouze kupuje v krámu, tak mu vadí asi
maximálně, když mu sednou na zmrzlinu a nebo vlezou do sklenice piva.
No a když je máte pod střechou, kterou potřebujete nutně opravit, tak
je taky nebudete hýčkat až do zimy. Takže závěrem, komu nevadí budiž,
ale proboha je nezačněte za každou cenu bezpodmínečně chránit.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.5.2021 22:16 Reaguje na Břetislav Machaček
Jeden rok se nám na zahradě usídlili sršni. Ten rok nebylo široko daleko nebylo. Akorát ve Vašem případě by to bylo vyhánění čerta ďáblem.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.5.2021 22:18 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
....široko daleko nebylo jediné vosí hnízdo....
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist