Mongabay.com: Indonésie má plán na záchranu svých pralesů

Koncem loňského roku vyhlásila Indonésie za cíl snížit masivní odlesňování, které si od začátku devadesátých let vyžádalo 28 milionů hektarů lesů. Odlesňování má na svědomí 80 % celkových místních emisí skleníkových plynů v oblasti. Prezident Bambang Yudhoyono ale tvrdí, že Indonésie dokáže snížit emise o 26 %, a s mezinárodní finanční pomocí dokonce o 41 %, píše server Mongabay.com.

Nalijme sem norské peníze! Na snímku prales na Jávě. Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported
Foto: ESCapade/Wikimedia Commons

Indonésie je třetím největším světovým producentem skleníkových plynů – většími znečišťovateli jsou už pouze Spojené státy a Čína. Obě tyto země jsou světovými průmyslovými velmocemi. Indonéské emise plynou výhradně ze zemědělských a lesnických aktivit, které se zároveň jen malou částí podílejí na celkovém ekonomickém rozvoji země.

Minulý měsíc začala Indonésie ladit jednotlivé detaily svého akčního plánu. Ambiciózní projekt zahrnuje například dvouleté moratorium nových těžařských koncesí nebo finanční podporu ve výši miliardy dolarů z Norska (pod vedením Skandinávské klimatické a lesnické iniciativy). Jenže zatímco peníze začaly ze zahraničí proudit podle plánu, bitva o snížení odlesňování je teprve na počátku.

Vlivní hráči, zejména z prostředí těžařských společností, mají jen pramalý zájem omezit své těžařské aktivity a změnit dosavadní status quo. Zvyšování průhlednosti celého systému těžby a prodeje pro ně prostě není přínosem. Korupce zůstává v celé státní správě všudypřítomná, vymahatelnost stávajících environmentálních právních předpisů je chabě a nedůsledně uplatňována. Vytvořit systém oficiální držby půdy v některých částech souostroví prozatím představuje právní a politické minové pole, do kterého se místní politici nehodlají pouštět.

Optimisté s potěšením tvrdí, že příliv financí ze zahraničí může být výraznou podporou politické vůle ke změně současného systému. Pesimisté varují, že peníze mohou být promrhány. Nebo můžou být použity k přeměně stávajících přírodních porostů na průmyslové plantáže palmového oleje a dřeva.

Miliarda dolarů z dotace bude během pěti následujících let vložena do tří etap. První, která již běží a bude pokračovat do konce tohoto roku, podporuje místní „připravenost“. Součástí je vývoj národního plánu Snižování emisí z odlesňování a znehodnocování lesů. V této fázi bude prováděn výběr vhodných lokalit a strategie pro pilotní projekty – ve hře jsou lesy na Papui-Nové Guineji, Sumatře a Kalimantanu. Počítá se s vytvořením nezávislého kontrolního úřadu, který by podléhal přímo prezidentovi.

Ve druhé fázi, od ledna 2011 do konce roku 2013, bude zprovozněn mechanismus financování náhrad za vyloučení oblastí z těžby, bude zahájen první pilotní projekt, dojde k prosazení moratoria na vydávání těžařských koncesí a vytvoření databáze degradovaných půd. Na počátku roku 2012 bude zahájen druhý pilotní projekt.

Třetí etapa se ponese ve znamení programů na snižování emisí a případné integraci na budoucí klimatický rámec, který může nahradit stávající Kjótský protokol, který vyprší v roce 2012.

Indonéské lesy jsou degradovány rozsáhlou těžbou dřeva, důlními aktivitami a velkoplošnými plantážemi. V šedesátých letech pokrývaly pralesy 82 % povrchu souostroví, dnešní stav je méně než 49 %. Velká část z těchto porostů je však do značné míry nepůvodní, narušená, případně se jedná o palmové plantáže. Kromě půdní eroze, narušení vodního režimu a narůstajícího znečištění představuje rozsáhlé odlesnění také likvidaci biotopů pro ohroženého orangutana nebo jávské a sumaterské nosorožce, kteří jsou na pokraji vyhynutí. Legální těžba, tedy s udělenou těžařskou koncesí, postihuje ročně 700–850 tisíc hektarů pralesa. Podle údajů ministerstva životního prostředí je však nelegální těžba zhruba o tři čtvrtiny větší. Indonéská vláda tak přichází mimo jiné ročně i o jednu miliardu dolarů na daních z vývozu dřeva. Zdroj: Mongabay.com

Podle zprávy Rhetta A. Butlera „Indonesia's plan to save its rainforests“, vydané na serveru Mongabay.com 14. června 2010.

---

reklama

---