Mrazy zřejmě zničily půlku úrody ovoce, škody půjdou do vyšších stovek milionů

Dubnové mrazy v sadech českých pěstitelů podle předběžných odhadů zničily polovinu letošní úrody ovoce. Největší ztráty budou u jablek, která jsou hlavním ovocným druhem. Škody zřejmě půjdou do vyšších stovek milionů korun. Úrodu může ohrozit i sucho. ČTK to řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Dosud ovocnáři mluvili o škodách za stovky milionů korun. Ovocnáři rozsah škod stále počítají. Přesnější údaje o ztrátách by měli mít k dispozici v příštím týdnu. Letošní škody by mohly být druhé největší po historickém propadu v roce 2024. Tehdy úroda klesla o dvě třetiny a byla nejnižší za posledních 100 let, škody tehdy činily asi 1,3 miliardy korun.

Sady letos v době vegetace zasáhly dvě vlny mrazů, a to na přelomu první a druhé dubnové dekády a na konci dubna. Kritický byl podle ovocnářů vpád arktického vzduchu na konci dubna, kdy na mnoha místech mráz působil šest až osm hodin a teploty klesaly nejčastěji k minus třem až minus šesti stupňům Celsia.

Největší škody ovocnáři předpokládají ve středních, východních a severovýchodních Čechách a části střední i jižní Moravy. Ztráty budou mít i ovocnářské oblasti na východní a severní Moravě a na jihozápadu Čech.

Kromě jablek se čekají výrazné ztráty i na úrodě třešní a broskví. Zhruba o třetinu proti dlouhodobému průměru by mohla propadnout úroda višní a švestek. Mrazy poničily i výsadby jahodníku. Ztráty mají i školkaři, a to hlavně u ořešáku vlašského, broskvoní, meruněk, třešní, višní, rybízu, angreštu. V kritickém roce 2024 úroda ovoce v Česku klesla na 48 058 tun ovoce, loni vzrostla na 146 243 tun. Průměrná roční sklizeň posledních pěti let byla 123 000 tun.

Rozsah a kvalitu úrody by mohlo negativně ovlivnit i pokračování nynějšího sucha. Část plodů by mohla propadnout nebo mít menší velikost. Umělou závlahu má asi třetina sadů. Sucho se podle Ludvíka projeví i na nezavlažovaných výsadbách jahodníku. "Vzhledem k velkým škodám z mrazů však budou případné škody ze sucha významně menším problémem," uvedl Ludvík.

Případné kompenzace ovocnářům z veřejných zdrojů za škody způsobené mrazem by se podle Ludvíka měly řešit na evropské úrovni, jako tomu bylo v roce 2024. Mrazová vlna na přelomu dubna a května postihla i Polsko, Maďarsko a země na Balkáně. Polsko již podle Ludvíka o kompenzace požádalo. "Budeme usilovat o použití evropské koordinované dotace, zasáhlo to i další státy," uvedl 30. dubna ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD).

Po mrazech v roce 2024 získalo Česko na kompenzace mrazových škod z Evropské unie asi 380 milionů korun. O podporu tehdy požádalo 539 pěstitelů. Peníze ovocnářům podle jejich vyjádření pomohly přežít a založit loňskou úrodu. V Česku je zhruba 750 ovocnářských podniků.

Na ceny ovoce v obchodech by neměl mít výpadek české produkce přímý dopad, protože Česká republika je v produkci čerstvého ovoce závislá na dovozu. Soběstačnost Česka v ovoci je na úrovni 30 až 40 procent a ceny v obchodech se řídí vývojem trhu a cen v Evropě. Ceny by však mohl podle Ludvíka zvýšit výpadek produkce ovoce v Polsku, jehož sady silné mrazy také zasáhly. "Právě na Polsku jsou obchodní řetězce závislé," uvedl Ludvík.

Jarní mrazy ohrožují úrodu ovoce v Česku každoročně. Kromě roku 2024 škody z mrazů ovocnáři utrpěli i v letech 2019, 2017, 2016 a 2011.

---

reklama

---