Vědci zkoumají půdní mikrobiom. Zjištění by mohla přispět k rozvoji zemědělství půdě "na míru"
27.8.2026 10:38
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Půdní mikrobiom v současnosti podle Kajan Grodecké ohrožuje zejména nedostatek organické hmoty v půdě. Ten je způsoben především omezením hnojení chlévskou mrvou a kompostem.
"Pokud hnojíme minerálními hnojivy, nejčastěji dusíkem, fosforem nebo draslíkem, vyživíme sice rostlinu, která pak ale už sama nepodporuje mikroby v půdě. Bez nich se ale půdní struktura neudrží, protože jsou zásadní pro ukládání uhlíku do půdy a podporu její soudržnosti, která ji chrání proti erozi," popsala vědkyně.
Vývoj alternativních hnojiv, která by dokázala nahradit chlévskou mrvu, je také předmětem výzkumu. Vědci například pracují na biouhlí nebo na využití takzvaného péřového hydrolyzátu. Ten vzniká rozpuštěním slepičího peří ve vodě s trochu kyseliny za vyššího tlaku a teploty, a je bohatý na uhlík nebo dusík.
Jestli je půda zdravá, poznávají vědci podle různých ukazatelů. Patří k nim například takzvané mykorhizní houby, které rostlinám pomáhají přijímat fosfor, dusík či vláhu, nebo takzvané denitrifikační bakterie, jež přeměňují dusičnany na plynný dusík. "Ty nám pomáhají identifikovat, jestli je půda dostatečně zamokřená nebo utužená. Ale určení celkového zdraví půdy je poněkud složitější koncept," řekla Kajan Grodecká.
Rostliny podle vědkyně pečují o mikrobiom na svých kořenech i listech. Mimo jiné mu například poskytují velké množství cukrů, který získají fotosyntézou. Dokážou si sami vybrat, kterého mikroba z půdy konkrétně potřebují využít, proto je důležité, aby půdní mikrobiom obsahoval bohaté společenství mikroorganismů a byl co nejvíce rozmanitý, doplnila Kajan Grodecká.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Rozpočet ministerstva zemědělství vzroste o 829 milionů na 64,2 miliard korun, podle svazu nedostatečně
Ministerstvo chce do roku 2035 zvýšit plochu pěstované zeleniny i soběstačnost
Zemědělci dostanou kvůli suchu mimořádnou podporu 3,8 miliardy korun a úlevy v dotacíchOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (59)
Jakub Graňák
27.8.2026 13:08Záslužný počin, naše znalosti půdního mikrobiomu a jeho interakcí s okolím jsou tristní.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
27.8.2026 19:18 Reaguje na Jakub GraňákInformace z tohoto článku, respektive to, co chtějí zkoumat, je ve velké většině známo.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
27.8.2026 19:20 Reaguje na pavel peregrinJen připojuji nevinnou poznámku- rozvoj půdních mikroorganismů je spjat s kyslíkem. Narážím tím na ortodoxní regenerativní zemědělství.
Odpovědět
JH
JH
27.8.2026 20:35 Reaguje na pavel peregrinVy jste buď veselá kopa nebo máte velmi naivní představy o půdě. A s tím kyslíkem to není tak jednoduché.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
27.8.2026 20:51 Reaguje na JHJsem veselá kopa a současně celoživotní agronom. Takže pane o té půdě a zároveň mikroorganismech něco vím. Tyhle výzkumy jen oprašují ve velké míře staré vědomosti. Ale možná byste mě mohl poučit.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
27.8.2026 20:54 Reaguje na pavel peregrinA ještě jen dodám- to, co vy asi považujete za novum, jsme se učili na konci 70 let na agronomické fakultě- věřte si nebo ne. Asi to byl dost slušnej oddíl.
Odpovědět
JH
JH
27.8.2026 22:10 Reaguje na pavel peregrin Ta paní nešla moc do detailů metody, ale asi ze vzorku půdy extrahují DNA všech přítomných organismů a hledají geny pro různé funkce nebo funkční skupiny toho, co v půdě žije. Pokud se vám v půdě rozmnoží denitrifikační bakterie, může to znamenat nedostatek kyslíku. Naopak může být málo mikrobů, kteří z humusu produkují minerální dusík a potom musíte víc hnojit. Je to jen můj amatérský odhad a jdou na to trochu jinak, ale v principu to tak nějak bude. Jisté je, že analýzu mikrobiomu v této podobě jste na konci 70 let nedělali zcela určitě.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
28.8.2026 06:44 Reaguje na JHNe. To jistě ne. Pouze jsem chtěl říci toto- obsahem článku ve většině byly známé informace. Co se toho výzkumu týká, dobře, nic proti tomu- jen přínos pro praxi je v podstatě nulový, protože pro rozvoj půdního mikrobiomu stačí dodržovat elementární agronomické a agrotechnické zásady.
Jistě - hnůj je dnes nedostatkové zboží a je dostupný pouze podnikům s ŽV, pak i kejda- ale tyto komponenty lze s úspěchem nahrazovat zeleným hnojením a hlavně- zařazováním leguminóz do osevního postupu, jak to činím já.
Pak nemusíme mít starost o půdní mikrobiom.
Odpovědět
Jistě - hnůj je dnes nedostatkové zboží a je dostupný pouze podnikům s ŽV, pak i kejda- ale tyto komponenty lze s úspěchem nahrazovat zeleným hnojením a hlavně- zařazováním leguminóz do osevního postupu, jak to činím já.
Pak nemusíme mít starost o půdní mikrobiom.
JH
JH
28.8.2026 09:05 Reaguje na pavel peregrinMáte nějakou hrubou představu, co může probíhat v půdě, ale o tom, co zrovna dělá mikrobiom ve vaší půdě nevíte prakticky nic. To jsou ty vaše "ve většině známé informace". Pěstování leguminóz je jistě krok správným směrem, ale co na to skutečně říká váš mikrobiom je otázka. A stav půdního mikrobiomu dost podstatně ovlivňuje například dostupnost živin v půdě, což může měnit potřebu hnojení a výnosy. Takže nejde jen o to, co děláte pro mikrobiom, ale i o to, co může udělat pro vás a pokud by existovala dostupná metoda hodnocení stavu mikrobiomu v půdě, byla by škoda ji nevyužít.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
28.8.2026 19:55 Reaguje na pavel peregrin:-) obávám se, že elementární agro zásady to nespasí :-). Četl jste ten text pořádně? Rostliny si vyživují svůj mikrobiom cukry, které získají z fotosyntézy. Jenže když dostávají dostatek minerálních hnojiv, nic vyživovat nemusí, tak to nedělají, Z toho plyne, že v takové situaci se nikdy do půdy nemůže dostat potřebné množství organických látek.
Jestli jste myslel těmi agro-zásadami tohle, tak se povedlo :-).
Jasně, leguminózy určitě fajn, ale je toi jen jeden dílek té skládanky.
Odpovědět
Jestli jste myslel těmi agro-zásadami tohle, tak se povedlo :-).
Jasně, leguminózy určitě fajn, ale je toi jen jeden dílek té skládanky.
pp
pavel peregrin
28.8.2026 20:53 Reaguje na Jindřich DurasPane Durasi, to co jste napsal, je dosti úsměvné. V posledních letech, či spíše desetiletích, zemědělci všeobecně s minerálními hnojivy šetří kvůli ceně. To za prvé.
A za druhé- potřebné množství organických látek, které se mají dostat do půdy, naprosto nezáleží na tom, jestli rostlinu vyživuji minerálními hnojivy, což mimochodem je velice žádoucí, protože s každou sklizní odčerpáte nenávratně i určitý díl těchto látek.
Jestli půda bude či nebude dostávat primární organickou hmotu, vůbec, ale vůbec nezáleží na úrovni minerálního hnojení.
Odpovědět
A za druhé- potřebné množství organických látek, které se mají dostat do půdy, naprosto nezáleží na tom, jestli rostlinu vyživuji minerálními hnojivy, což mimochodem je velice žádoucí, protože s každou sklizní odčerpáte nenávratně i určitý díl těchto látek.
Jestli půda bude či nebude dostávat primární organickou hmotu, vůbec, ale vůbec nezáleží na úrovni minerálního hnojení.
pp
pavel peregrin
28.8.2026 21:04 Reaguje na pavel peregrinTrochu ještě upřesním- pokud budete rostlinu vyživovat, vytvoří více biomasy a tudíž do půdy dodáte větší podíl té POH.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
28.8.2026 21:25 Reaguje na pavel peregrinPořád si věcně rozumíme jen zčásti, ale to tady asi nenapravíme :-)
Odpovědět
JH
JH
28.8.2026 21:58 Reaguje na pavel peregrinDost podstatným zdrojem organické hmoty jsou kořeny a uhlíkaté sloučeniny, které produkují do půdy a to všechno může hnojení ovlivnit dost podstatně. Takže na úrovni minerálního hnojení záleží.
Odpovědět
pp
JH
JH
29.8.2026 10:02 Reaguje na pavel peregrinPsal jste, že "vůbec, ale vůbec nezáleží na úrovni minerálního hnojení". Což není pravda.
Odpovědět
pp
JH
JH
29.8.2026 13:09 Reaguje na pavel peregrinV každém odstavci máte něco jiného, ale to je jedno, nemusím rozumět všemu.
Odpovědět
Jakub Graňák
28.8.2026 07:34 Reaguje na pavel peregrinNaše znalost půdního mikrobiomu a jeho interakcí se pohybuje na úrovni jednotek %... pokud bych měl použít názorné přirovnání: Hvězdnou oblohu vidí taky každý pouhým okem, tak nač budovat observatoře? Jistě pochopíte jak krátkozraký přístup to je...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
28.8.2026 10:22Odpověď pro oba pány- je mi to srdečně jedno! Nepotřebuji se pitvat v mikrobiomu, protože pro praktickou stránku hospodaření je podstatně důležitější to, co jsem napsal. A mohu to podepřít vlastním důkazem- a to, co nyní napíšu, není agronomicky správné, ale podstatné- za 20 let hospodaření, když jsme vybudovali novou firmu, jsem asi tak 2x použil hnojení fosforem . Finito. A představte si, že výnosy např. pšenice se nám běžně pohybují okolo 8 tun, a to tam dávám pouze nezbytné náklady.
Tudíž kdyby nefungoval půdní mikrobiom, těžko bych se na tu hladinu dostával.
A je to díky mojí pestrosti osevního postupu. Žádné složitosti v tom nehledejte.
Odpovědět
Tudíž kdyby nefungoval půdní mikrobiom, těžko bych se na tu hladinu dostával.
A je to díky mojí pestrosti osevního postupu. Žádné složitosti v tom nehledejte.
JH
JH
28.8.2026 12:28 Reaguje na pavel peregrinNikdo vám nebere vaše pěstitelské úspěchy. A proti pestrému osevnímu postupu se samozřejmě nedá nic namítat. Ale taky máte asi štěstí na úrodnou půdu, která si nechá hodně líbit. Jiní zemědělci můžou mít větší problém udržet úrodnost a budou rádi za další informace o půdě. Přesto si myslím, že i vám by se taková analýza mohla hodit. Pokud se o půdu staráte dobře, dalo by se to analýzou mikrobiomu doložit, třeba pro potřeby státní správy atd.
Odpovědět
Peter
28.8.2026 12:34 Reaguje na JHA teraz si to porovnajte s Vašou úvodnou reakciou na p. Peregrina, citujem: "Vy jste buď veselá kopa nebo máte velmi naivní představy o půdě."
Odpovědět
JH
Peter
29.8.2026 13:09 Reaguje na JHProč? Lebo ste stále nevysvetlil či tie 8 t hektárové výnosy dosahuje pán Peregrin preto, že je "veselá kopa" alebo preto že má "velmi naivní představy o půdě."
Odpovědět
JH
JH
29.8.2026 13:19 Reaguje na PeterPěstování pšenice mu asi celkem jde, o půdě má naivní představy a sám píše, že je veselá kopa. Stačí to tak?
Odpovědět
JH
JH
29.8.2026 14:08 Reaguje na PeterJá nevím, jak pan Peregrin dosahuje výnosů. Myslím si, že má od přírody úrodnou půdu a má najetý postup, který asi celkem funguje. Jeho představy o půdě a smysl pro humor v tom asi nehrají roli. Dnešní zemědělec spíše spoléhá na odrůdy, herbicidy a minerální hnojiva než na půdu, půda je jen ingredience. Ale úrodná půda umožňuje sklízet i bez větších znalostí zemědělce o půdě.
Odpovědět
Peter
29.8.2026 15:10 Reaguje na JHDíky, řekl jste vše.
Ne o panu Peregrinovi, ale o sobě...
Odpovědět
Ne o panu Peregrinovi, ale o sobě...
JH
JH
29.8.2026 15:50 Reaguje na PeterTa jestli chcete něco vědět o pšenici pana Peregrina, tak se zeptejte jeho, můžete se plácat po zádech, jak už jste všechno pochopili a mě z toho vynechte.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
29.8.2026 19:49 Reaguje na JHJenže o tu úrodnost se musí pečovat- a znovu opakuji, že to jde starými dobrými postupy. Není třeba se tvářit na vše odborně , vědecky-a přitom nedělat zásadní prověřené agrotechnické postupy.
Řekněte mi- proč bych se měl zabývat mikrobiomem a nimrat se v nesmyslech, když vím, že moje lety ověřené postupy mi pomůžou stabilizovat výnosy i bez toho?
Ale abyste si nemyslel, že jsem konzervativní- používám už leta mikrobiální, lépe řečeno bakteriální přípravek na ochranu kořenů proti půdním houbám, který zároveň je schopen zpřístupňovat pevně fixované makroprvky. Jde o český výrobek, bakteriálně jednodruhový.
Odpovědět
Řekněte mi- proč bych se měl zabývat mikrobiomem a nimrat se v nesmyslech, když vím, že moje lety ověřené postupy mi pomůžou stabilizovat výnosy i bez toho?
Ale abyste si nemyslel, že jsem konzervativní- používám už leta mikrobiální, lépe řečeno bakteriální přípravek na ochranu kořenů proti půdním houbám, který zároveň je schopen zpřístupňovat pevně fixované makroprvky. Jde o český výrobek, bakteriálně jednodruhový.
RČ
Radek Čuda
28.8.2026 12:47 Reaguje na JH"Pokud se o půdu staráte dobře, dalo by se to analýzou mikrobiomu doložit, třeba pro potřeby státní správy atd." ... čistě ze zvědavosti, ona něco ta státní správa požaduje? Protože pokud ne, tak mi konkrétně tento argument přijde poněkud mimo.
Odpovědět
JH
JH
28.8.2026 12:55 Reaguje na Radek ČudaJe toho přece spousta, co musí zemědělec plnit v péči o půdu. Takhle by mohl mnohem lépe doložit, že to dělá dobře. Nevím, co je na tom mimo.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
28.8.2026 14:04 Reaguje na JHMimo je to, že statní správa jasně stanoví požadavky jak co vykazovat a dokladovat. A pokud jasně nestanoví že tu analýzu mikrobiomu akceptuje, a rovněž nestanoví v jakých případech tomu tak je/může být, tak je to celé o ničem.
Takže pokud hodláte tento argument použít, tak byste měl být schopen jasně uvést, kdy výše uvedené platí. Bez toho je to jak jsem psal ... mimo.
Odpovědět
Takže pokud hodláte tento argument použít, tak byste měl být schopen jasně uvést, kdy výše uvedené platí. Bez toho je to jak jsem psal ... mimo.
JH
JH
28.8.2026 14:41 Reaguje na Radek ČudaAktuálně nic takového státní správa nepožaduje, protože metody, o kterých se píše v článku, jsou teprve ve vývoji. Pokud se někdy podaří udělat z toho metodu dostupnou pro zemědělce, stálo by za to ji využít jako doklad péče o půdu.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
31.8.2026 12:36 Reaguje na JHTak to potom ano, ale to je jednou možná někdy ... tedy z praktického hlediska to pro ty zemědělce fakt není min dnes argument.
Odpovědět
JH
JH
31.8.2026 12:54 Reaguje na Radek ČudaZ praktického hlediska to ale musí někdo vymyslet teď, ne až to pro vás nebude mimo.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
1.9.2026 12:34 Reaguje na JHTo jo, ale to je úplně jiný příběh, než o čem jste psal původně a o čem jsem vyjádřil pochybnosti ... "Přesto si myslím, že i vám by se taková analýza mohla hodit. Pokud se o půdu staráte dobře, dalo by se to analýzou mikrobiomu doložit, třeba pro potřeby státní správy atd."
Že by to obecně bylo úplně na pikaču a že nemá smysl se tomu věnovat jsem nikde nepsal.
Odpovědět
Že by to obecně bylo úplně na pikaču a že nemá smysl se tomu věnovat jsem nikde nepsal.
pp
pavel peregrin
28.8.2026 21:02 Reaguje na JHJá se v žádném případě nechlubím, pouze poukazuji na fakt zásadní potřeby širších osevních postupů. A myslíte si, že by si ta půda držela svoji úrodnost, kdybych to takhle nedělal?
Vážený pane JH- já se pouze řídím svým rozumem, dlouholetou zkušeností a tím, co mě kdysi učili ve škole, když ještě agronomická fakulta byla agronomickou fakultou a nikoliv jako dnes, prazvláštní směsí čehosi. A vidím, že staré dobré věci fungují, za pár korun a spolehlivě.
Odpovědět
Vážený pane JH- já se pouze řídím svým rozumem, dlouholetou zkušeností a tím, co mě kdysi učili ve škole, když ještě agronomická fakulta byla agronomickou fakultou a nikoliv jako dnes, prazvláštní směsí čehosi. A vidím, že staré dobré věci fungují, za pár korun a spolehlivě.
JH
JH
28.8.2026 22:11 Reaguje na pavel peregrinJá nechci za každou cenu zpochybňovat vaši péči o půdu, máte to nějak vyzkoušené a ono to asi celkem funguje, ale zase mi netvrďte, že je to vrchol poznání. A příliš nevěřím, že všechno staré je jen dobré což platí i pro poznatky půdní mikrobiologie staré 50 let. Naštěstí může půdní život běžet do jisté míry nezávisle na znalostech zemědělce.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
29.8.2026 09:44 Reaguje na JHVrchol poznání to určitě není, ale já tvrdím, že pokud by se půdě dávalo to, co se dávalo běžně před 40-50 lety-a v to počítám i pestré osevní postupy- nemusíme se v podstatě zabývat těmito věcmi, protože pro praktické hospodaření si s tím bohatě vystačíme. Všechny tyhle výzkumy se totiž snaží suplovat to, co jsme půdě přestali dávat. A mnohdy z bohužel objektivních důvodů- a opět jsem se dostal oklikou k té správné agrární politice.
Odpovědět
JH
JH
29.8.2026 11:06 Reaguje na pavel peregrinVšechny tyhle výzkumy se především snaží získávat nové poznatky o půdě. Můžete mít pocit, že už se nemáte co učit, ale nemůžou to tak dělat všichni.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
29.8.2026 11:56 Reaguje na JHPro praxi a úrodnost půdy bohatě stačí dodržovat staré zásady. Jenže dnes, z bůhvíjakého přesvědčení se tvrdí, že vše je třeba dělat jinak. Není.
Odpovědět
JH
JH
29.8.2026 13:13 Reaguje na pavel peregrinNení, to máte pravdu. Ale také není všechno staré lepší než to nové.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
29.8.2026 19:51 Reaguje na JHTo jistě ne. Jenže vtip je v tom, umět posoudit, co je a co není, co přinese zásadní zlepšení a co je jen marketing.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
28.8.2026 20:02 Reaguje na pavel peregrinUrčitě se o svá pole staráte podle svého nejlepšího, to je dobře.
Jen k tomu článku:
Pokud hnojíte umělými hnojivy tak, že rostliny mají dostatek, nedávají organiku do půdy a mikrobiom pracuje pod své schopnosti a možnosti. Pokud dáváte již zmíněné leguminózy a málo P, je to dobře. Dusík ale zřejmě přidáváte pravidelně? Ten obvykle hodně omezí ochotu rostlin kamarádit se s půdním mikrobiomem...
V jaké oblasti hospodaříte?
Odpovědět
Jen k tomu článku:
Pokud hnojíte umělými hnojivy tak, že rostliny mají dostatek, nedávají organiku do půdy a mikrobiom pracuje pod své schopnosti a možnosti. Pokud dáváte již zmíněné leguminózy a málo P, je to dobře. Dusík ale zřejmě přidáváte pravidelně? Ten obvykle hodně omezí ochotu rostlin kamarádit se s půdním mikrobiomem...
V jaké oblasti hospodaříte?
pp
pavel peregrin
28.8.2026 21:16 Reaguje na Jindřich DurasJiž jsem výše odpověděl, ale to nevadí- tedy - v současné a spíše i minulé době zemědělci z finančních důvodů omezili hnojení P a K. Agronomicky to není dobře- s každou sklizní odčerpáte určitý podíl těchto makroprvků, a to nenávratně. je tedy žádoucí je do půdy vracet , což se nyní zhusta neděje z výše popsané příčiny.
Tvrzení, že pokud se rostliny hnojí minerálními hnojivy tak, že mají dostatek a pak nedávají organiku do půdy je veskrze mylné- co jsou podle autorky veškeré rostlinné zbytky-sláma, chrást, kořenové zbytky? To je primární organická hmota!
Co se dusíku týká, samozřejmě se jím hnojí pravidelně, protože N je rozhodným prvkem pro tvorbu výnosu. Není nutné přehnojovat, ale současné odrůdy např. pšenic jsou průřezem postaveny minimálně na dávku 140 kg N a výše. Co se ostatních plodin týká, tak jen pro vaši představu-řepka min.170 kg, cukrovka okolo 90N, kukuřice okolo 120-140 N, mák 60-80N, len 50N, leguminozy -nulaN.
A pokud byste dusík k plodině nedodal, žádný mikrobiom by jí nepomohl, to pokud někdo tvrdí, tak plácá nesmysly.
Hospodaříme v chladnější, již okrajové řepařsko-obilnářské oblasti, půdy hnědozemě, luvizemě, hlinito-jílovité a jílovito-hlinité,vesměs s dobrým sorpčním komplexem.
Odpovědět
Tvrzení, že pokud se rostliny hnojí minerálními hnojivy tak, že mají dostatek a pak nedávají organiku do půdy je veskrze mylné- co jsou podle autorky veškeré rostlinné zbytky-sláma, chrást, kořenové zbytky? To je primární organická hmota!
Co se dusíku týká, samozřejmě se jím hnojí pravidelně, protože N je rozhodným prvkem pro tvorbu výnosu. Není nutné přehnojovat, ale současné odrůdy např. pšenic jsou průřezem postaveny minimálně na dávku 140 kg N a výše. Co se ostatních plodin týká, tak jen pro vaši představu-řepka min.170 kg, cukrovka okolo 90N, kukuřice okolo 120-140 N, mák 60-80N, len 50N, leguminozy -nulaN.
A pokud byste dusík k plodině nedodal, žádný mikrobiom by jí nepomohl, to pokud někdo tvrdí, tak plácá nesmysly.
Hospodaříme v chladnější, již okrajové řepařsko-obilnářské oblasti, půdy hnědozemě, luvizemě, hlinito-jílovité a jílovito-hlinité,vesměs s dobrým sorpčním komplexem.
JH
JH
28.8.2026 22:28 Reaguje na pavel peregrinJá si taky myslím, že bez dusíku to nejde, ale mikrobiom má dost významný vliv na to, kolik ho skutečně dodáte plodině.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
29.8.2026 09:47 Reaguje na JHPřeměna a využití dusíku v půdě probíhá neustále. Pro produkci výnosu u plodin se vychází z dlouhodobých hnojařských pokusů a normativy dodání dusíku jsou známy. Pak je již jen otázkou, kolik se uvolní mineralizací a to se v podstatě ovlivnit nedá. Nemá cenu si s tím lámat hlavu, a je lépe držet se osvědčených a lety prověřených postupů.
Odpovědět
JH
JH
29.8.2026 11:03 Reaguje na pavel peregrinTakže v půdě probíhají procesy, které neumíme ovlivnit a můžou dost podstatně ovlivnit využití dusíku, ale vy tvrdíte, že o mikrobiologii půdy jsme všechno věděli v roce 1970. To si trochu protiřečí.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
29.8.2026 11:58 Reaguje na JHNeprotiřečí. To podstatné je známo a rovněž je známo to, že je to silně závislé na průběhu ročníku. A v tomto si může dělat pokusy a výzkum kdo chce, ale průběh ročníku nepřemistruje.
Odpovědět
Pe
Petr
29.8.2026 13:01 Reaguje na pavel peregrinVy už víte všechno co potřebujete, vám to stačí. Jiným ne, a tak hledají, zkoumají, a snaží se něco zlepšit. A ono to jde. Traktor máte také pokaždé lepší a lepší, přestože to podstatné je dávno známo.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
29.8.2026 19:52 Reaguje na PetrTo se silně pletete. Kdyby to šlo, okamžitě se vrátím ke staré dobré mechanice a bez močoviny.
Odpovědět
JH
JH
29.8.2026 13:14 Reaguje na pavel peregrinProtiřečí. Pod vliv ročníku se schová, že o tom nic nevíte.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
29.8.2026 19:55 Reaguje na JHA co mi bude platné, když se v tom budu vědecky rýpat? Nic-naprosto nic!
Umění rentabilní agronomie spočívá ve vybalancování nákladů a zajištění základních potřeb plodin tak, aby výsledný produkt byl ekonomicky rentabilní.
Jenže na to je potřeba hodně praxe.
Odpovědět
Umění rentabilní agronomie spočívá ve vybalancování nákladů a zajištění základních potřeb plodin tak, aby výsledný produkt byl ekonomicky rentabilní.
Jenže na to je potřeba hodně praxe.
JH
JH
29.8.2026 20:17 Reaguje na pavel peregrinKdyž tak čtu vaše myšlenkové pochody, tak vám to skutečně nic platné asi nebude.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
29.8.2026 20:22 Reaguje na JHJsem agronom a podle toho se chovám. Vím, co půdě prospívá a to mě bohatě stačí. Sedlák, který ví, co půdě dát a jak se k ní chovat, dokáže víc jak vědecký tým teoretiků, to mi můžete věřit.
Odpovědět
JH
JH
29.8.2026 20:59 Reaguje na pavel peregrinTo vám můžu i věřit, ale určitě používáte osevní postupy, pesticidy, minerální hnojiva a občas nějaké chemické analýzy půdy nebo rostlin. Nic z toho byste neměl bez práce armády teoretiků a mohl byste jen honit dokola ozim, jař a úhor a pochvalovat si, že je to to nejlepší pro půdu.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
30.8.2026 12:47 Reaguje na JHZačínáte zacházet do absurdit. Na spoustu věcí se přišlo pouze intuitivně a výzkum je pouze teoreticky zdůvodnil. nicméně prakticky se používaly dávno před tím.
Ano- pesticidy jsou výsledkem výzkumu, ale abychom si konečně rozuměli-já striktně odděluji výzkum racionálně užitečný od výzkumu pro výzkum.
Odpovědět
Ano- pesticidy jsou výsledkem výzkumu, ale abychom si konečně rozuměli-já striktně odděluji výzkum racionálně užitečný od výzkumu pro výzkum.
JH
JH
30.8.2026 14:02 Reaguje na pavel peregrinTo není absurdita, ale realita. Na spoustu věcí se prostě nemohlo přijít intuitivně. Na to, aby mohli mít praktici pocit, že už se nemají co učit, muselo pracovat hodně vědců.
Odpovědět
