Vědci zkoumají půdní mikrobiom. Zjištění by mohla přispět k rozvoji zemědělství půdě "na míru"

Na půdní mikrobiom, společenství tisíců druhů bakterií, hub a dalších organismů, se ve výzkumu zaměřili vědci z Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR (BFÚ AV ČR). Cílem výzkumu je vyvinout metody, které z analýzy půdního mikrobiomu určí zdravotní stav půdy a doporučí nejvhodnější způsob péče. V budoucnu by díky tomu mohlo vzniknout takzvané personalizované zemědělství, obdoba personalizované medicíny, kdy by každé pole dostalo doporučení podle svého mikrobiomu. Vyplývá to z rozhovoru s vědkyní Lucií Kajan Grodeckou z BFÚ AV ČR, který ČTK poskytla Akademie věd. Půdní mikrobiom podle Kajan Grodecké funguje jako superorganismus. Zajišťuje koloběh živin, ukládání uhlíku, zadržování vody i rozklad znečišťujících látek. Umožňuje, že se uhlík z atmosféry pomocí rostlin dostává do jejich struktur a částečně pak i do půdy. V půdě uhlík převezmou živé mikroorganismy, které jeho část prodýchají a vypustí zpátky do atmosféry. Část pak uloží ve svých strukturách.

Půdní mikrobiom v současnosti podle Kajan Grodecké ohrožuje zejména nedostatek organické hmoty v půdě. Ten je způsoben především omezením hnojení chlévskou mrvou a kompostem.

"Pokud hnojíme minerálními hnojivy, nejčastěji dusíkem, fosforem nebo draslíkem, vyživíme sice rostlinu, která pak ale už sama nepodporuje mikroby v půdě. Bez nich se ale půdní struktura neudrží, protože jsou zásadní pro ukládání uhlíku do půdy a podporu její soudržnosti, která ji chrání proti erozi," popsala vědkyně.

Vývoj alternativních hnojiv, která by dokázala nahradit chlévskou mrvu, je také předmětem výzkumu. Vědci například pracují na biouhlí nebo na využití takzvaného péřového hydrolyzátu. Ten vzniká rozpuštěním slepičího peří ve vodě s trochu kyseliny za vyššího tlaku a teploty, a je bohatý na uhlík nebo dusík.

Jestli je půda zdravá, poznávají vědci podle různých ukazatelů. Patří k nim například takzvané mykorhizní houby, které rostlinám pomáhají přijímat fosfor, dusík či vláhu, nebo takzvané denitrifikační bakterie, jež přeměňují dusičnany na plynný dusík. "Ty nám pomáhají identifikovat, jestli je půda dostatečně zamokřená nebo utužená. Ale určení celkového zdraví půdy je poněkud složitější koncept," řekla Kajan Grodecká.

Rostliny podle vědkyně pečují o mikrobiom na svých kořenech i listech. Mimo jiné mu například poskytují velké množství cukrů, který získají fotosyntézou. Dokážou si sami vybrat, kterého mikroba z půdy konkrétně potřebují využít, proto je důležité, aby půdní mikrobiom obsahoval bohaté společenství mikroorganismů a byl co nejvíce rozmanitý, doplnila Kajan Grodecká.

---

reklama

---