Muzeum v Třinci vystavuje přes 6500 let starý subfosilní dubový kmen Eridanus

Zdroj | Muzeum Třineckých železáren a města Třince

Kmen se do Třince dostal díky Třineckým železárnám, které spolu s městem muzeum spravují. Jejich generální ředitel Roman Heide řekl, že pořízení exponátu přišlo na několik milionů korun.

"Na Expu 2025 v Ósace jsme se dozvěděli o prefosilních kmenech, které byly nalezeny nedaleko od Třince. Nápad a spojení s metalurgií byl okamžitý, protože my jakožto oceláři po tisíciletí, které se snažíme metalurgii udržovat, nejsme bez uhlí schopni vyrobit ani železo, ani následně ocel, takže se to samo sebou nabízelo," řekl Heide.

Subfosilní duby patří k nejvzácnějším dřevěným materiálům, které se dnes na planetě nacházejí. Jsou běžně dostupné pouze ve vybraných světových muzeích a vědeckých institucích.

Majitel společnosti Subfossil Oak Marek Noga řekl, že stromy objevili v roce 2016 na Karvinsku v někdejším korytu řeky Olše. "Náhodou při plánované výstavbě bioplynové stanice se nalezly stromy nevalné barvy a nevalné vůně. V té době jsme vůbec nevěděli o jaký materiál se jedná," řekl Noga.

Ve spolupráci s odborníky z VŠB-Technické univerzity Ostrava se podařilo určit, že jde o kmeny pradávných stromů, materiál tvrdší než dřevo, ale stále opracovatelný. "Laboratoře Beta Analytics v Miami na Floridě určily stáří 6500 let," řekl Noga.

Vytěžili přes 1000 metrů krychlových materiálu. Od té doby podle něj malá česká firma dokázala exponáty pocházející z České republiky instalovat v nejprestižnějších muzeích světa. V Ósace bylo 133 dubů, každý byl symbolicky věnován jedné účastnické zemi.

Noga řekl, že strom v Třinci je jediným veřejně přístupným v Česku. Kmen je vysoký okolo čtyř metrů a váží téměř 400 kilogramů. Heide řekl, že strom nese jméno Eridanus podle šestého největšího z 88 souhvězdí moderní astronomie.

"Tisíce let čekal ukrytý v zemi na své objevení, aby nám dnes mohl vyprávět svůj příběh," řekl Noga. Strom podle něj hned po vytěžení vyžaduje určitou stabilizaci. "My jsme udělali experiment. Hned po vytěžení jsme jeden z kousků umístili do řízených podmínek ateliéru, kde měsíc jsme každé dvě minuty dělali snímek. A tam jde vidět, jak v podstatě už v traktu 24 anebo 48 hodin to reaguje se vzduchem a strom se začíná rozpadat," řekl Noga.

Firma proto vypracovala techniku, jak stromy stabilizovat, aby se nezměnila jejich struktura a nerozpadly se. "Stabilizujeme za pomoci polyetylenglykolu, což nás naučili archeologové a lidé z muzea. Dneska exponát v případě, že už je v nějakých stabilních podmínkách, ošetříme a připravíme tak, že tady může strávit další stovky, ne-li tisíce let. Věřme, že tisíce let," řekl Noga.