https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/myslivci-odmitli-ministersky-dvoulety-plan-pece-o-vlka
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Myslivci odmítli ministerský dvouletý plán péče o vlka

27.3.2020 00:25 (ČTK)
Myslivci a chovatelské organizace odmítli ministerský program péče o vlka. Tato zvířata mají být chráněna neomezeně. / Ilustrační foto
Myslivci a chovatelské organizace odmítli ministerský program péče o vlka. Tato zvířata mají být chráněna neomezeně. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Myslivci a chovatelské organizace odmítli ministerský program péče o vlka. Tato zvířata mají být chráněna neomezeně, v neomezeném počtu a na celém území republiky, uvedla včera Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) v tiskové zprávě. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) již dříve informovalo, že ochranu plán nezmírnil ani nezpřísnil. Podle myslivců nebyly jejich připomínky do plánu zapracovány.
 

Myslivci uvádějí, že chtěli, aby stát jasně uvedl, jaký počet vlků je pro české území vhodný. "Tento počet stanoven nebyl. Program pouze neurčitě předpokládá jeho možné stanovení v budoucnosti. ČMMJ dále navrhovala určení lokalit, v nichž vlk bude moci žít tak, aby nedocházelo k nadměrným konfliktům s člověkem, a tím zbytečným hospodářským škodám. Ani zde nebyli myslivci vyslyšeni," uvedla jednota.

Podle Tomáš Havrlanta ze Svazu chovatelů ovcí a koz je program vyjádřením zájmů ochránců přírody. Podle něj naprostá řada států, kde jsou vlci déle než v ČR, přijímá regulační opatření. "Nikde se nepodařilo skloubit zemědělství s absolutní ochranou vlků. Proto je nepřijatelné, aby stát dál trval na nejvyšším stupni ochrany vlků a nereflektoval zkušenosti z okolních zemí. Snaha o omezení škod na hospodářských zvířatech a snížení konfliktů vlka s člověkem je jen deklaratorní. Kopíruje postupy, které jinde selhaly," uvedl.

Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že program bude aktualizovaný za dva roky. "Ochranu vlka tedy nezavádí, ani nezpřísňuje. Vlk je v prakticky v celé Evropě chráněný evropskou legislativou a program péče toto nemění ani měnit nemůže - nejde tedy o legislativní normu, ale o plán přístupu, jehož jednotlivá opatření bude MŽP ve spolupráci s příslušnými orgány ochrany přírody a také s ministerstvem zemědělství, chovatelskými organizacemi, myslivci a dalšími hospodáři v krajině, nyní naplňovat," sdělilo.

Podle ministerstva se pracuje na systému náhrad, chce také zjednodušit související administrativu. Agentura ochrany přírody a krajiny dodala, že přirpavuje manuál pro případy výskytu problematických vlků a chce zveřejnit, jak chránit stáda. V Česku žije 60 až 80 vlků.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (96)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MM

Milan Milan

27.3.2020 08:35
Typický postoj našich úředníků. Nevidí, neslyší a jeví se mi, že se spíše chovají jako nějaký "vlčí fanclub", než jako státem placení úředníci. A nejen v problematice volného a nekontrolovaného pobíhání vlků v české hustě zasídlené krajině.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

27.3.2020 08:50
A další stěžovatelé na přírodu.... když si člověk přečte články na ekolistu, tak nabyde dojmu, že příroda celkově je pro člověka dnešní doby "homo debilus - vypatlanus" jen jedna velká překážka v jeho podnikatelské činnosti....

My ale jsme a vždy budeme součástí přírody a vše co máme, máme od ní, takže tím vším dementním přístupem jen škodíme úplně všem i sobě... hloupé honění se za škodami, místo pochopení toho, že jsme součástí něčeho většího než jsme my a že to musíme respektovat..... vrcholná forma pokryteckého egoismu!

Hraboši, mrazy, vydatné deště, málo deště, kobylky, kůrovce, dřevokazné houby, holuby, sucha, vítr, a vlastně 99% všeho co dělá tuto planetu živou planetou člověku dnešního konvenčního typu vadí.... jak ubohé, hloupé, slepé a do pekel vedoucí............. jen tak dál lidé hloupý..............
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.3.2020 09:45 Reaguje na Lukáš Kašpárek
"... hloupé honění se za škodami ..."
Slova vcelku jednoznačně charakterizující člověka, který nikdy nevytvářel žádné hodnoty a za nic neměl nikdy odpovědnost.

Nadvláda takovýchto ekonomicky bezcenných tvorů nad společností musí skončit.
Pokud zde členové fanklubu vlků chtějí tuto škodnou mít, tak nechť ze svého platí veškeré škody, které tato škodná udělá. A myslím opravdu veškeré, tj. ne podle nějakých obskurních ceníků, vycházejících z ceny surového masa. Takže když se řekne, že bača utrpěl z pohledu na roztrhané ovce šok za deset milionů Kč (např.), tak nechť je mu to nahrazeno v plné výši. Ale, jak jsem už vícekrát uvedl, ze soukromých kont členů fanklubu vlka, případně z výdělku jejich práce v nějakých donucovacích pracovnách nebo pracovních táborech.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

27.3.2020 10:06 Reaguje na Jan Šimůnek
Jako obvykle jste úplně mimo... a to kompletně... ale nebudu vám to vyvracet, ani jinak dál komentovat... nemělo by to vůbec žádnou přidanou hodnotu....
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.3.2020 14:10 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Protože reálné argumenty prostě nemáte.
Odpovědět
MM

Milan Milan

27.3.2020 10:05 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Pokud to měla být nesouhlasná kritika, tak mi uniká logika. Protože podle této logiky necháme tady řádit vlky,lišky,bobříky, kůrovce, housenky, klíšťata...., nebo snad i viry a bakterie, vždyť to vše do přírody patří,tak k čemu lesní hospodářství,k čemu chovatelé, zemědělství vždyť všechno si můžeme hravě koupit v supermarketu. Ale my jsme homo sapiens (teda pokud nám neseberou nějakou tu oblíbenou hračku), a určitě nechceme zplundrovat vše kolem sebe a musíme se snažit o jistou vyváženost a to i v přírodě. Že někdo má za kamaráda kůrovce neznamená, že z pozice úředníka s razítkem může nechat zničit lesy a tím i část životního prostředí ostatním živým tvorům, včetně člověka......
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

27.3.2020 10:37 Reaguje na Milan Milan
Já jsem svůj postoj a názor formulovat adekvátně tomu, co jsem tím chtěl říct. Je na každém co si o tom bude myslet. Jestli to pochopí nebo ne.

Jinak podle mě, už nejsme homo sapiens, protože rozum jsme již z velké části pohřbili pod nánosy peněz a chtíčů, kterými tyto peníze získáváme a utrácíme.

Homo sapiens = člověk rozumný.... lidstvo ale ukazuje, že rozumné moc není (třeba právě postoj myslivců, nebo konvenčních zemědělců nebo lesníků).... dnešní doba a její specifika už člověka posunula z homo sapiens na homo iracionalis.... protože jen iracionál si může pod sebou řezat větev, na které sám stojí.....

A mimochodem... jen naivní blázen si může myslet, že vyhraje proti virům.... ty to tu dají do latě a pokusí se nastolit opět aspoň nějakou přírodní rovnováhu... podle odborníků je koronavirus jen začátek....

Příroda dává lidstvu už nějakou dobu pohlavky.... třeba přemnožení hlodavců nebo kůrovce, nebo dnes koronavirus... člověk je ale nezlomně nadutý a hloupý a místo toho, aby se zamyslel, proč dostal pohlavek, tak vymýšlí jak ho příště nedostat.... ale on ho pokud nezmění uvažování nad světem zcela 100% dostane... a ne jeden.........





Odpovědět
JD

Jiří Daneš

27.3.2020 13:22 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Jaký je přínos těch 60 až 80 vlků pro českou přírodu? Tvrzení, že pomohou zredukovat přemnoženou spárkatou zvěř a divočáky je nejen ničím nedoložené, ale i, při použití trochy toho selského rozumu, se musí jevit jako naprosto hloupé. Stejné je to také s bobry, medvědy a rysy.
Tím netvrdím, že tato zvěř nemá právo na existenci v méně zalidněných zemích, než je ČR.
Odpovědět
dm

david matoušek

27.3.2020 10:08 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Pro mně osobně, po různých praktických zkušenostech, je tím "homo debilus - vypatlanus" člověk, který slepě chrání jednu část na úkor celého systému, včetně lidí, a ještě si myslí že se to, když tak všechno spraví/zredukuje/vyřeší samo, bo PŘÍRODA, že. Bobr, vydra toho důkazem, vlk kráčí v jejich šlépějích.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

27.3.2020 10:39 Reaguje na david matoušek
Takže si myslíte, že vydra, bobr a nebo vlk zničí planetu?

Voláte po vyrovnaném přístupu, ale lidstvo je těžce v převaze a díky tomu svět jak ho známe zaniká......
Odpovědět
dm

david matoušek

27.3.2020 13:25 Reaguje na Lukáš Kašpárek
To si určitě nemyslím, ale za současné situace třeba konkrétně bobr s vydrou k ničení prostředí zdárně přispívají, ač nejsou tím prvotním problémem. Tím je, to máte pravdu, člověk. Tyhle druhy, včetně vlka, těžce profitují , přímo i nepřímo, z lidské činnosti. A bohužel naše "příroda" rozhodně není ve stavu, že by si pomohla sama, přirozeně. Přijde mi logické, že to zase bude člověk, který určitou nefunkčnost musí řešit.
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.3.2020 10:00 Reaguje na Lukáš Kašpárek
V Lednickém parku zničili bobři řadu vzácných a mnohdy pro ČR unikátních stromů, patrně výrazně cennějších než ta bobří populace.
Vydry (spolu s kormorány) umrtvily řadu lokalit v nichž přežívaly domácí (a tudíž nenahraditelné) linie ryb.
Z tohoto pohledu je vlk jen menší problém, protože páchá pouze hospodářské škody, ale nedevastuje přírodu jako takovou.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

29.3.2020 23:25 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Aha, takže co se týká vlka, fandíte Lukáši Kašpárku jednoduše slabšímu. Inu dobrá ...
Jen mně to trochu připomíná,jak kdysi, před desítkami let v Číně trávili vrabce, protže žrali obilí a pak nevěděli co ci počít a přemnoženýma mouchama, tak začali távit mouchy pomocí insekticidů, které byly zase toxické pro lidi a užitková zvířata. Take nakonec přestali na nějaký čas "upravovat přírodní faktory". Od těch do je ˇ4ína ,kromě soji téměř soběstačná v obilninách a rýži.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

27.3.2020 09:47
Mé názory na vlky v ČR jsou známy a nebudu je opakovat. MŽP na úseku vlka je extremistický spolek ,který zneužil pravomoc státu v oblasti ochrany ŽP.
Chovatelům i myslivcům bych doporučil, aby hromadně zažádali o výjimky na odstřel u příslušných úřadů. Poté ,co bude zamítnuto, se obraceli na správní soudy se žalobami .
Jsem zcela přesvědčen, že soudy by musely přihlédnout k výkladu Evropského soudního dvora, který judikoval, že vlky regulovat odstřelem lze, pouze to musí být řádně doloženo. Což by zrovna na Broumovsku neměl být problém.
S mysliveckým pozdravem "Lovu Zdar! " M.V.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

27.3.2020 10:42 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ještě jsem neviděl nikoho, kdo by se pohyboval v rámci celého názorového spektra sem a tam až do limitů jako vy pane Vinkler... ale je to váš boj...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.3.2020 10:58 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Já když čtu ten výstup z ministerstva, tak si to druhé slovo vždycky propípnu (é/í). Z nuly na sto během osmi let, to je nevídaný nárůst, a nedivím se, že dotčené subjekty volají po regulaci. Možná chceme být papažštější než papež (větší soused) a plán pětiletky splníme s předstihem. Konfliktům by se mělo předcházet, nikoliv je vyvolávat. Proto jak mám velké šelmy v úctě, i pro ně platí, že všeho moc škodí. A pro vlky to platí zvláště. Když je nedecimuje vzteklina, měl by tu regulaci provést člověk. Ono k tomu stejně časem dojde, akorát se popíše hodně papíru, proběhne spousta jednání a nadělá se zlé krve. Prostě jako v tom našem malém absurdistánu...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

27.3.2020 11:48 Reaguje na Lukáš Kašpárek
a) někdo musí být první
b) žijeme v právním státě a doporučený postup je zcela v mezích zákona (na rozdíl od jiných)
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

27.3.2020 12:56 Reaguje na Miroslav Vinkler
A co chtějí jako myslivci žalovat? Chovatelé, tam to chápu, jde o ochranu jejich majetku a případnou náhradu skutečně způsobených škod. Ale myslivci? Jim vlci působí nějaké škody?

Jinak obecně, při regulaci populace jakéhokoli chráněného druhu ... protože ano, její potřeba může ve zcela konkrétním přídě nastat ... by tato cílená regulace měla být přímo zadávána státem konkrétnímu subjektu a rozhodně ne řešena tím, že se vydá jakési obecné povolení/výjimka blíže nespecifikované skupině osob.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

27.3.2020 13:04 Reaguje na Svatá Prostoto
Nějak se míjíme. Měl jsem na mysli vydání výjimky žadatele pro odstřel. Rozhoduje AOPK- Agentura musí rozhodnout ve správním řízení, z čehož plyne, že zde musí být i odůvodnění rozhodnutí.
Proti rozhodnutí se lze odvolat k MŽP. To jak známo rozhodnutí Agentury potvrdí .
A teď tuto při předložíte správnímu soudu, který jediný je oprávněn posoudit zákonnost úředního postupu.
S ohledem na mé znalosti z Broumovska si dovolím tvrdit, že p.Havrlant a spol. by měli solidní šanci na to, aby soud rozhodnutí AOPK zrušil a otevřel tak dveře k vydání výjimky pro odstřel.

Odpovědět

Jan Šimůnek

27.3.2020 14:15 Reaguje na Miroslav Vinkler
Abych upřesnil: Chovatelé sami tu škodnou odstřelit nemohou, na odstřel mají prakticky monopol myslivci, takže výjimku musejí dostat oni.
Jistěže by bylo nejlepší, kdyby chovatelé měli možnost hájit svá zvířata se zbraní v ruce a kdyby průnik vlka do chovu (=dostal se přes jakékoli hrazení) znamenal automaticky právo na jeho likvidaci.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

27.3.2020 17:59 Reaguje na Jan Šimůnek
Při útoku na vlastním/pronajatém pozemku je už situace dle mého mínění značně odlišná, protože ten lze ve většině případů opravdu odvrátit i za použití střelné zbraně. Šlo by totiž nikoliv o lov, resp. regulaci stavu zvěře, ale o nutnou obranu. Obránce by ale musel skutečně prokázat, že odvracel bezprostředně probíhající útok na svoji osobu, další osoby a svůj majetek, samozřejmě i s tím, že se nejprve pokusil vlka zahnat, například výstřelem do vzduchu.
Nicméně zda se v konkrétním případě jedná skutečně o NO je vždy na posouzení soudu, resp. částečně i SZ.
Ostatně, pokud půjdu po lese a vlk mne napadne, tak se samozřejmě mohu bránit a mohu jej samozřejmě i usmrtit. Ale musím se opět připravit na to, že budu muset prokázat, že jsem tak učinil v situaci, kdy jsem odvracel bezprostřední riziko útoku. Ne že budu někde schovaný za bukem a na x desítek metrů vlka sundám a pak tvrdit, že jsem se cítil ohrožen,, to jako NO fakt neprojde.
Odpovědět
Hu

Hunter

27.3.2020 20:53 Reaguje na Svatá Prostoto
Takový teoreticky kecy.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

28.3.2020 13:41 Reaguje na Hunter
Já se rád nechám poučit ... ne o tom jak držet flintu, ale o vašem náhledu na aplikaci institutu nutné obrany v popisované situaci.

Jistě s tím máte bohaté zkušenosti a dostatečné odborné znalosti.
Odpovědět
Hu

Hunter

31.3.2020 10:27 Reaguje na Svatá Prostoto
Tak teoreticky to máte jistě správně, ale výklad institutu NO a KN se výrazně liší zejména u prvoinstančních soudů. K hlubšímu pochopení bych vám doporučil třeba poměrně obsáhlý výklad zde: https://zbrojnice.com/nutna-obrana/
Rozhodně nelze paušálně a teoreticky radit to, co tady tvrdíte. Tím si nejspíš zaděláte na dlouhodobý soudní spor při výrazných psychických a finančních ztrátách a je namístě před tím varovat. Navíc podobné případy se již v rámci Evropy staly a jednotlivé kazuistiky pro tento zjednodušený teoretický výklad institutů NO a KN zrovna nesvědčí. Obvykle se jednalo o případy, kdy myslivec bránil svého psa před útokem vlků, pes byl obvykle poraněn nebo zabit. Tzv. "pachatel" se tzv. "přiznal", oznámil vše policii a ochranářům, výsledkem bylo po soudním projednání obvykle podmíněné odsouzení (ale i nepodmíněné). Stačí, když zaměstnáte strejdu googla. Asi nejvíc pikantní je tento případ , viz zde: http://www.svetmyslivosti.cz/navrat-velkych-selem/zastrelil-divokeho-nebo-umele-odchovaneho-vlka
Dále pak:
http://www.svetmyslivosti.cz/zpravy/finsko-policie-rozbila-gang-ilegalnich-chovatelu-vlku

Takže bych byl opatrný v teoretickém a zjednodušeném výkladu institutů NO a KN, protože výklad při případném soudním jednání ze strany soudu a SZ spíš nasvědčuje tomu, že studovali jinou fakultu. Můžete se samozřejmě pak odvolávat na teleologický výklad právních předpisů, ale výkladů práva je řada.
PS - nějaký čas jsem střílel sportovně včetně dynamických disciplin a dělal střeleckého instruktora včetně přednášení praktické aplikace institutů NO a KN, takže trošku něco bych o tom vědět mohl.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.3.2020 09:53 Reaguje na Svatá Prostoto
Problém je, že nutná obrana je u nás (záměrně) definována tak nejednoznačně a zmateně, že lze pro nesplnění jejích podmínek odsoudit prakticky kohokoli. Kromě těch, co se nebránili a byli zabiti :-)
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

27.3.2020 17:47 Reaguje na Miroslav Vinkler
No, soud může tak max rozhodnout o tom, že se AOPK musí tou žádostí znovu zabývat a znovu ji posoudit a pokud opět rozhodne výjimku neudělit, tak to musí adekvátně zdůvodnit. To ale neznamená, že v mezidobí lze vlky lovit. A pokud AOPK požadavkům soudu vyhoví po formální stránce, tak bude. Správní soud rozhodně nebude posuzovat, zda v nějakém regionu lov povolit či ne.
Osobně si myslím, že si maximálně vydupete detailnější zdůvodnění ze strany AOPK, které může dále použít v následující diskuzi, ale opravdu si moc nedokážu představit, že soud nařídí AOPK vydat výjimku podle vašich požadavků.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

27.3.2020 20:02 Reaguje na Svatá Prostoto
Soud bude zejména posuzovat, který veřejný zájem převažuje. Zda ochrana ohrožené šelmy anebo ochrana zdraví a majetku. (což Pelce absolutně nezajímá). A navíc nemá žádné vazby k Bratrstvu vlčí pracky.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

28.3.2020 13:39 Reaguje na Miroslav Vinkler
Stejně tak bude posuzovat, zda deklarovaných cílů nelze dosáhnout jinými prostředky.

Zcela upřímně, soudní projednání té kauzy bych velmi uvítal, bylo by zajímavé jak by se k tomu soustava spr. soudů postavila.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.4.2020 09:20 Reaguje na Miroslav Vinkler
Je zajímavé, kolik právníků se již chystá napadat stát za zcela racionální a zjevně potřebná opatření (stačí porovnání se zeměmi, kde je neudělali, nebo udělali později než my). Zatímco opatření, která jsou absolutně nesmyslná a zjevně škodlivá, jako je třeba chov vlka ve volné přírodě na úkor všech ostatních lidí zatím takto intenzívně nikdo nenapadá.
Odpovědět
Sl

Slovan

27.3.2020 12:12
V ČR žije necelá stovka vlků. To je ale panečku problém pro samozvaného "pána tvorstva". Myslivci nechť raději zalezou do rohu a moc se neozívají. Sami svou "práci" nedělají dobře, asi už nám hold stárnou a tento "koníček" mladé nijak nepřitahuje. Takže návrat vlka je pro české lesy a celou českou přírodu požehnáním, darem. A myslí si to většina české společnosti.
Odpovědět
dm

david matoušek

27.3.2020 13:28 Reaguje na Slovan
To je zase demagogie. Většina společnosti? Ha, ha ha. Většině společnosti je to u zadele, tu zajímá jen aktuální leták Kauflandu.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

27.3.2020 13:28 Reaguje na Slovan
Máte nějaký výsledek regulérního průzkumu?pokud ano, takho prezentujte, pokud ne tak si nechte svá tvrzení od cesty.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

27.3.2020 18:05 Reaguje na Jiří Daneš
Nic ve zlém, ale průzkumem jsou volby, jejichž výsledkem je jak legislativa, tak konkrétní obsazení a konání úřadů státní správy.

Tedy pokud má AOPK důvěru MŽP a Brabec je ministrem ... z vůle Babišovy, Zemanovy a PS:-) ... tak lze její postoj legitimně brát za vyjádření postoje většiny občanů ČR.

Že se postoj většiny někomu nemusí líbit, to je přirozené.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

29.3.2020 23:34 Reaguje na Svatá Prostoto
Výsledkem voleb byl do čela Německa v roce 1933 Adolf Hitler a skončilo to holokaustem evropských Židů a 60 miliony mrtvých a postoje Hitlerovy vlády zvolené občany, za postoj občanů? Svatá prostoto!
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.3.2020 14:16 Reaguje na Slovan
Pokud by nebyli zběsile a zcela nesmyslně "absolutně hájeni", nepředstavovali by žádný problém. Problém jsou zelení, a ne vlci.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

27.3.2020 21:15
KOEXISTENCE VLKA A ČLOVĚKA V BROUMOVSKÉM VÝBĚŽKU
(dnešní zpráva)

„Ráno jsme vstali a viděli jsme masakr. Brána vyražená, ovce od krve jak byla potrhaná, jedno jehně s vyhřezlými vnitřnostmi druhé jsme našli až asi 200 metrů od baráku na poli z půlky sežrané,“ popisuje smutně do roušky ranní pohled na pastvinu Vlastimil Vejrosta z Božanova, a odtahuje staré lino, pod nímž leží torza po vlčí návštěvě v jeho ohradě. Útočící predátory neodradil ani bezprostřední blízkost stavení ani elektrickým proudem chráněná ohrada. „Člověk se s tím piplá celý rok a teď, když už jsem měl na jehňátka zájemce, tak jsou pryč. Děláme jen tak pro svoji spotřebu, aby u baráku něco bylo. Přemýšlím ale, že zlikviduji celý chov, přece je nebudu mít furt zavřené,“ říká Vejrosta, jehož pozemek sousedí s velkou pastvinou, na níž se pase odolné plemeno skotského náhorního skotu.
Zdroj: https://nachodsky.denik.cz/zpravy_region/bozanov-vlk-vlci-utok-zakousnuti-mrtve-zvire270320-na.html
Odpovědět
dm

david matoušek

28.3.2020 07:55 Reaguje na Miroslav Vinkler
No jo no, a to tady mame udajne jenom 60 - 80 vlku, a podle ruznych mozecku a vzhledem k te premnozene sparkate, by jich bylo potreba jeste vic. Vlci hlidky panovi jiste citlive vysvetli, ze je to jeho chyba, mel sice elektricky plot, ale chybeli mu tam k jeho sesti oveckam aspon 2 psi. Kazdy, kdo ma hospodarska zvirata potrebuje el.plot ala Osvetim plus smecku hlidacu. Vsechno zacaluje stat, takze o co jde. Pak snad vlk pochopi, ze ma lovit tu premnozenou sparkatou, hlavne prasata, ty za posledni roky tezce zanedbava. Ale priroda urcite zafunguje.
Odpovědět
dm

david matoušek

28.3.2020 08:11 Reaguje na Miroslav Vinkler
Mozna vlkum krivdim, ale clovek slysi porad jen o skodach a to napr. I v Nemecku. Pokud je tedy pozitivnim prinosem, proc nejsou I v tom Nemecku, kde je vlk dele, odborne clanky, ze v dane oblasti ( na Broumovsky vlk cca od 2015) se napr.snizily naklady na ochranu kultur o xy % , stoupa prirozena obnova atd. Konkretne, ne dojmy a obecne cancy. Je to v zajmu ochrany vlku, tak at nekdo zacne ta pozitiva na konkretnich prikladech uvadet, bude to jen ku prospechu veci.
Odpovědět
LZ

Leon Zumr

28.3.2020 09:37 Reaguje na david matoušek
Všude ve světe je návrat vlka problém a pomalu všude se po dlouhých bojích s ekoteroristy vracejí k účinné léčbě lovem problémových jedinců a tady to dopadne stejně. Jinak ty pohádky po počtech jsou super :-))))
Odpovědět

28.3.2020 10:02 Reaguje na david matoušek
"V Německu se potrava vlka – na základě rozborů 6581 ks trusu během 15 let – skládá z 52 % srnců, 17 % divočáků, 11 % jelenů, dále z daňků, muflonů a zajícovitých. Hospodářská zvířata tvoří 1,1 %."

https://www.navratvlku.cz/o-vlkovi-potrava-a-zpusob-lovu/
Zdroje přímo na Němce máte v článku.

Polsko: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S1616504711000759

Momentálně by měla probíhat analýza 600 vzorků trusu vlků z ČR. Výsledky očekávám dosti podobné. Takže ano, toto jsou konkrétní příklady a důkazy toho, co vlastně vlk loví. Čísla mluví jasně. A otázka na vás - mají na Slovensku v místech, kde vlci žijí, problém s přemnoženou černou zvěří?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.3.2020 13:15 Reaguje na
Vámi dané odkazy mají jednu chybičku. Vše je od ochranářů ( AOPK a podobných) Řekl bych , že ochrana vlků ovlivňuje velkou měrou tento „ochranářský výzkum“. Přání se stává otcem myšlenky. K odkazu ohledně Polska snad jen tolik, že to neodpovídá našim podmínkám. Hlavně slova o hojnosti divokých kopytníků a nízké hustotě hospodářských zvířat. Také lesnatost a zalidněnost některých oblastí na západě Polska a východě Německa je někde úplně jinde než u nás. Dál je potřeba zmínit , že populační hustota kopytníků je jak v Německu tak Polsku podstatně vyšší . Nakonec v tom Německu, ta ochrana vlka na věčné časy“ asi dlouho trvat nebude.
A vaše otázka ohledně rozšíření vlka na Slovensku a jeho vlivu na stav divočáků? Musím použít otazník. Jednak divočák není obvyklým obyvatelem hor a tamních horských lesů. Dále pak i nižší pohoří přímo navazující na oblasti s výskytem vlka , toho vlka nemají i když stav divočáků je tam vysoký. Třeba Malé a Bílé Karpaty, Povážský Inovec, Tribeč, Štiavnické vrchy , Krupinská planina, Juhoslovenská kotlina,jih Východního Slovenska ( Milíč) atd.
Co je ale zajímavější je porovnání mapy rozšíření vlka v Evropě s mapou šíření AMP. Otázka pro vás. Proč se to tak velice překrývá.?
Odpovědět
Sl

Slovan

29.3.2020 15:26 Reaguje na Jarek Schindler
To, že výsledky analýz zveřejnují ochranářské organizace dává smysl. Všem je jasné, že takové výsledky a fakta člověk nenajde na webu ČMMJ nebo Trikolory. Důležité je, že analýzu provádí profesionálové, kteří mají zájem o ochranu vlka (a logicky i o ochranu hospodářských zvířat a tedy i chovatelů). Pokud by se prokázalo, že vlk ve velké míře loví hospodářská zvířata, muselo by se začít jednat jinak. Ale fakt ne odstřelem. To se ovšem neprokázalo a výsledek české analýzy to jen potvrdí.

Sasko, odkud k nám vlci pronikají z Německa má hustotu obyvatel 221/km2 a lesnatost pouze 28,2%. I nejvíce zalesněný okres Saska Erzgebirgskreis(skoro 50%) má hustotu zalidnění vyšší než ČR(cca 185/km2). Druhý východoněmecký stát Braniborsko má i s Berlínem 206/km2. Takže také mnohem větší než ČR. Ale ano, polské Lupsko má nižší hustotu zalidnění (72ob/km2), ale např. Jihočeský kraj má nižší než právě Lupsko (68/km2), byť je menší o nějaký 4000km2. A samotný Jih kraje je i hodně zalesněn, takže místo pro vlka tam bezesporu je (NP + CHKO Šumava, VP Boletice, Novohradské hory.

Slováci uvádí, že divočák žije na 87,5% země. A nikde sem nezaznamenal, že by s nimi měli takové problémy a tak velké stavy jako my.

Přiložte odkazy. Každopádně se to nevylučuje.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.3.2020 16:41 Reaguje na Slovan
https://eurozpravy.cz/zahranicni/eu/244972-vlci-utoci-nemecko-chce-usnadnit-odstrel-ministryne-uz-sepisuji-zakon/

Když si člověk porovná zjištěné údaje, zvýší se procento možná až o jeden řád. Dosti záleží na místech sběru trusu, zda se provádí v rozlehlých horách nebo obydlených oblastech.

Např. i u sledování potravy straky se došlo k podobným zjištěním, tj. že v potravě nemá ptáky či vejce (z pleněných hnízd). Pokud se dělá výzkum v polních biotopech s téměř nulovým výskytem pěvců, nacházejí se v potravě žížaly, slimáci, hraboši, hmyz..., ale ti ptáci jaksi zákonitě chybí.

Vlk zajisté prasata loví a má na jejich početnost vliv. Ale jelikož se jeho výskyt nekryje s rozšířením prasete, jsou místy také přemnožení.
Odpovědět
Sl

Slovan

30.3.2020 10:13 Reaguje na Karel Zvářal
Kde v Sasku najdete opuštěnější hory a lesy než u nás? Nikde.

V ČR se trus sbíral v těchto místech, viz. odkaz: "z území s trvalým výskytem vlka a potvrzenou reprodukcí (Ralsko, Broumovsko, Krušné hory)".

Neříkám, že současné počty vlka dokáží u nás regulovat příliš vysoké počty prasat. To matematicky nejde. Vlků je u nás cca. 70, prasat jsou statisíce a jeho hlavní potravou je srnčí zvěř, nikoli prase.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.3.2020 10:47 Reaguje na Slovan
Chápu, že jste nereagoval na ten první odkaz, těch tisíc kusů dobytka by šlo těžko okecat jedním procentem.

Jak Němci, tak i naši chovatelé, si nepřejí Wolfistán. To Broumovsko je na pořadu dne už teď, zatímco Ralsko, Šumava, Javorníky... nikoho zatím nepálí. Prostě pružně reagovat na problémy neumíme, je nutno to nechat vygradovat, že?
Odpovědět
Sl

Slovan

30.3.2020 11:01 Reaguje na Karel Zvářal
Pokud byste si přečetl článek, odpověď v něm máte.
"situace u nás je podle MŽP naprosto odlišná od té v Německu."

A já s tím mohu jen souhlasit, viz. níže. Prostě a jednoduše - 1/3 celé německé populace žije v Sasku, které má rozlohu 18 500 km2. Žije tam několikanásobně více vlků než na celém našem území a proto je tam také několikanásobně větší riziko střetu s domácími zvířaty. A přesto to jejich hlavní potrava prostě není. Jak je to možné?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.3.2020 11:07 Reaguje na Slovan
Nikde nepíšu, že je to hlavní potrava, ale ty výzkumy s jedním procentem považuji za cinknuté. Navíc tam nejsou zahrnuty kusy, které vlci potrhají, ale nechají na místě. Jsou zavezeny do kafiny či jinak zpracovány, ale v trusu vlka se najít nemohou.
Odpovědět
Sl

Slovan

30.3.2020 18:14 Reaguje na Karel Zvářal
To nemohou, ale vždy alespoň něco ten vlk po lovu sní a musí se to tedy projevit v trusu. Že je to cinknuté... váš názor.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.3.2020 18:48 Reaguje na Slovan
Pan Vinkler to v 11,56 napsal jasně.
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.3.2020 08:33 Reaguje na Slovan
Jenže je třeba zareagovat dřív, když jasně vidíme, kam to v Německu došlo.

Jinak tyhle šelmy jsou kříženci psa a vlka, nebo dokonce zdivočelí psi. Pokud by se komplet vybili, žádná škoda (ve smyslu úbytku druhu) by nevznikla. Naopak, pokud se budou šířit dál na východ, mohly by geneticky kontaminovat (a tím i částečně znehodnotit) opravdové vlky.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.3.2020 17:19 Reaguje na Slovan
Zase chce někdo objevovat Ameriku.
Tady máte výsledky studie v Portugalsku.

Od roku 2011 do roku 2014 bylo odebráno celkem 295 vlčích scatů z transektů distribuovaných po celé studované oblasti, které byly prozkoumávány měsíčně. Scat analýza ukázala vysokou závislost Pyrenejského vlka na hospodářských zvířatech. Výživu dominovala domácí koza (62% ), dále kráva (20%) a ovce (13%); jediným divokým kopytníkem přítomným v analýze scat byl divočák (4% )

Leda, že by v ČR vlky navykli na veganství.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.3.2020 17:21 Reaguje na Miroslav Vinkler
A tady máte odkaz :
Torres RT, Silva N, Brotas G, Fonseca C (2015)
Strava ohroženého Pyrenejského vlka
( Canis lupus signatus ) v krajině ovládané člověkem ve středním Portugalsku.
https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0129379
Odpovědět
Sl

Slovan

30.3.2020 10:17 Reaguje na Miroslav Vinkler
Zaprvé srovnáváte úplně jiný poddruh, který žije v úplně jiném prostředí než vlk u nás. Zadruhé nevím, jaké počty divoké žvěře na daném území žijí a zda má tedy dostatek divoké potravy.

Ať tak či tak, v takovém případě by to byl samozřejmě problém a muselo by se to řešit (ideálně zvýšeným počtem divoké zvěře a zároveň zvýšenou ochranou stád). Jenže tohle prostě momentálně není náš případ, vlci loví z téměř 99% divokou zvěř.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

30.3.2020 07:03 Reaguje na Slovan
Pokud je řeč o vlcích v Sasku tak se snad nebudeme bavit o Drážďanech, Lipsku a jejich bezprostředním okolí.
Na druhou stranu i v tom Německu se najdou zajímavé, málo obydlené oblasti..
Sasko-Anhaltsko ,okres Altmarkkreis Salzwedel 41 lidí na km2, okres Stendal 53 obyvatel/km2.
Vlci v Sasku to je kromě Saského Švýcarska hlavně oblast kolem vojenského výcvikového prostoru Oberlausitz (Rietschen)a oblast Muskau a okolí
V Polsku pak oblast ohraničena městy Zhořelec- Legnica-Gorzow. To je asi 80x 200 km. Vysoká lesnatost, nízké zalidnění. Řekl bych, že tam za deset let neprojde tolik lidí co na Šumavě za sezonu.
V Německu bylo uloveno minulou sezonu 585.000 divočáků, půl milionu prasat ve Francii a 140.000 kusů černé zvěře v Polsku. Tam se z důvodu moru intenzivně loví již několik let . Dokonce tam chtěli na východě stavět 700 km plotu. K AMP je možné uvést, že se šíří z Pobaltských států, Ruska, Ukrajiny a Běloruska, Tedy ze zemí kde nebyl výskyt vlka nikdy přerušen. Jak je to možné, když má vlk účinně snižovat stav divočáků? Nyní se AMP vyskytl právě v polské části Lužice. Pár kilometrů od hranice s Německem na migrační trase vlků z Pobaltí do Saska.
To samé na Balkáně. Bulharsko, Rumunsko. Vlků dost přesto se tam AMP „vesele“ šíří. Nyní je již v Maďarsku. Slováci nechali bez možnosti lovu vlka koridor pro migraci na hranici s Maďarskem ( Slovenský kras, Milíč) a už AMP na jihovýchodním Slovensku mají také.
Jak to vysvětlit? Je to jenom náhoda?
Odpovědět
Sl

Slovan

30.3.2020 10:43 Reaguje na Jarek Schindler
I u nás jsou přeci okresy s menším zalidněním (Prachatice - 37/km2, Tachov 38/km2, Jeseník 53/km2). I u nás máme vojenské prostory, takže zase chybný argument. Krom toho v Sasku žije cca. 1/3 celé současné Německé populace, tedy několikanásobně víc než na celém našem území. Sasko má přitom rozlohu 18 500 km2, ČR 78 800 km2. Což je taky "trošku" jiná hustota, nemyslíte?

Argument o AMP nechápu abych řekl pravdu. Vlk loví převážně parohatou spárkatou a ačkoli loví i černou, tak jeho prioritní potravou nejsou (cca. 20%).
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

30.3.2020 20:15 Reaguje na Slovan
Vezměte auto a projeďte si to Polsko německé pohraničí. Alespoň budete vědět o čem je řeč. Kolo určitě neberte, šlapal by jste to hodně dlouho. Vlk loví viz Machov i "rohatou" spárkatou. Zarmoutím vás ale v Sasku se již nějaký čas určitě nezdržuje 1/3 Německé populace. Již to nebude ani celá 1/5. Argument o AMP chápat nemusíte. Stačí srovnat mapy. No a vlk by v první řadě měl lovit zvěř slabou, nemocnou. Měl by ozdravovat populace zvěře. Alespoň toto je snad jeden z argumentů vlko lobistů. Je tedy zřejmé, že v případě divočáku to neplatí.
Odpovědět
Sl

Slovan

31.3.2020 12:41 Reaguje na Jarek Schindler
Žiji u polsko-německé hranice celý život :) Takže vaši radu opravdu nepotřebuji.
Můžete sem přidat odkaz na mapy. Na druhou stranu, to aby těch 70 vlků co žije u nás fakt lovilo 24h denně jen ty nemocná a slabá prasata. Těch jsou u nás statisíce a vy moc dobře víte, že současné počty vlků nemají žádnou šanci tyto šílené stavy černé redukovat. Mimochodem? Kdo tyto nadměrné stavy způsobil? :)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.3.2020 18:46 Reaguje na Slovan
Odkaz na mapy? Zhořelec- Legnica-Gorzow na Polské straně. Na Německé od Zhořelce na sever.
Jinak jsem opravdu nemluvil o 70 vlcích a jejich vlivu na divočáky u nás. To jak vlci u nás budou redukovat divočáky je přece rétorika vaše a vám podobných. Máte pravdu,ten vlk u nás jak je vidět opravdu nebude 24 hodin denně lovit slabou černou. Raději někde navštíví pastvinu a vyřádí se na ovcích.
Já mluvím o oblastech s nepřerušeným výskytem vlka. Tyto oblasti jsou nyní zároveň ohnisky AMP. Jak je tedy možné, že ani tam nejsou vlci schopni plnit úlohu té zdravotní policie a snižovat stavy. Ty "šílené statisícové stavy" u nás jsou potom zase výmysl. Vzhledem k rozmnožovacím schopnostem černé uberte jednu nulu. Černá prosperuje nejen v celé Evropě ale na celém světě. A pokud s tím chcete něco dělat zasaďte se například o radikální snížení výměry lánů řepky a kukuřice. V těchto lánech opravdu nic nezredukujete.
Odpovědět
Sl

Slovan

1.4.2020 10:20 Reaguje na Jarek Schindler
Haha. Já po chci odkaz na mapu, kde se vyskytuje vlk a odkaz na mapu, kde se vyskytuje ta slavná AMP, která s ochranou vlka nemá nic společného. Protože i když vlk sníži populaci prasat, neznamená to, že AMP nemůže v populaci propuknout. To je prostě blbost. Jen se tím šance na propuknutí nemoci sníží.
Aha, takže myslivci uloví statisíce divočáků za rok, ale bude jich tu desetitisíce. To určitě :)
"Historicky nejvyšší úlovek 185 496 ks divokých prasat a žádná změna v populační hustotě této zvěře. Zvyšující se lovy divokých prasat a současně i zvyšující se stavy této zvěře v honitbách dávají tušit, že lov této zvěře odstřelem zřejmě nebude řešením populační exploze, probíhající v posledních letech."

https://www.myslivost.cz/Pro-myslivce/INFORMACE-pro-myslivce/Statisticke-udaje/Myslivecka-statistika-za-rok-2018
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.4.2020 01:03 Reaguje na Slovan
Čekal bych, že člověk s vaší inteligencí si dokáže odpovídající mapy najít sám. I když na druhou stranu je to otázka. Pokud si nejste schopen najít aktuální čísla a tvrdíte že v Německu žije v současné době třetině vlčí populace v Sasku, tak to může být problém. To samé potom platí i ohledně lovu a stavů prasat u nás. Já budu hledat čísla spíš u Českého statistického úřadu a ten má na stránce Základní údaje o honitbách, stavu a lovu zvěře - od 1. 4. 2018 do 31. 3. 2019 údaj o lovu ve výši 137823 ks. Nejvyšší lov divočáků byl v předcházejícím roce a to ve výši 230 tisíc kusů. On výkyv v jednotlivých letech je u černé dost velký. A k těm vaším statisícům divočáků u nás snad jen tolik, že pokud chci něco počítat musím nejdřív vědět co a jak počítat. Vy toho s velikou pravděpodobností ale moc nevíte a tak se spokojíte s prostým opisováním článků o neustále vzrůstajících stavech a statisících prasatech u nás. Pokud tedy máme stav kolem 60 tisíc a poměr samčí a samičí populace je 1:2 tak potom při koeficientu přírůstu 4,5 vychází, že populace ročně naroste o 180 tisíc divočáku. To je asi +-průměrná výše lovu v posledních letech. O těch vašich statisících si můžete nechat zdát. Jo a já někde snad napsal, že by AMP měl mít něco společného s ochranou vlků? Zase jenom vaše nesmyslná dedukce.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

30.3.2020 07:16 Reaguje na Slovan
Ještě něco málo z toho Saska.
Liberecké zprávy 21.12.
Více než čtyřicet ovcí a koz zabila na východě Saska smečka vlků. Další čtyři desítky chovaných zvířat se majitelům stáda zatím nepodařilo dohledat, informovala televizní stanice n-tv. V Sasku žije nejvíce vlčích smeček z celého Německa. Vlci napadli ovce a kozy u vesnice Förstgen, která leží mezi Budyšínem a Zhořelcem, asi 30 kilometrů severně od českých hranic. Místní obyvatelé ráno narazili na ovce zmateně pobíhající po okolí, majitelé zvířat následně na pastvině objevili zhruba čtyřicet mrtvých ovcí a koz. Majitelům se podařilo dohledat šedesát zvířat, která překonala elektrický ohradník a pobíhala po okolí. Zhruba čtyřicet jich ale stále nenašli, a je tak možné, že i tato zvířata jsou po smrti.
Ovce a kozy patřící stejnému majiteli napadli vlci již loni v prosinci. Zabili tehdy osm zvířat, dalších 29 se už nikdy nepodařilo najít.
Stádo ovcí a koz chová ve východní Lužici ekologické středisko, kterému přežvýkavci slouží k šetrné údržbě vegetace v oblasti. „Samozřejmě nejsme jako ekologické středisko proti vlkům. Ovšem na problémy, které s jejich výskytem souvisejí, je třeba pohlížet střízlivě a realisticky. Doufám, že tento případ povede ke změně přístupu," uvedla ředitelka střediska Antje Hertwecková.
Vlk potřebuje denně kolem +- 5 kg masa. Ročně tedy asi 1800 kg. 1,1 % hospodářských zvířat je tedy asi 20 kg. Proč těm analýzám od "profesionálů" nevěřím?
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

30.3.2020 07:30
Nechme vlky žít, neb jsme zase ve při.
Nad 800 m nad mořem všechno zalesnit, zřejmě náletově, protože to jinak stejně nepůjde, a bude více místa pro přírodu. Vysekané louky v podhůří jsou stejně hlavně z důvodu dotačních. Nejdříve tu státní půdu po státních statcích stát levně prodal, a teď dává dotace, aby se to udržovalo bez lesa. Proč?
Nechme to tu zarůst. Ideální stav našeho území je les.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.3.2020 09:31 Reaguje na Katka Pazderů
Tak to je přesně ten přístup, který je z gruntu vadný.
Otázka přece musí znít jinak .
Jaký druh krajiny chceme mít ? (lokálně,regionálně)
Pocházím ze Sudet , a to je krajina ,která utrpěla snad nejvíce.
Místo sáhodlouhého vysvětlování vás odkazuji na práci Ing.Kláry Salzman. Na webu najdete odkazů dost.
Odpovědět
va

vaber

30.3.2020 12:08 Reaguje na Miroslav Vinkler
můžeme si určit jakou krajinu chceme mít,otázka je zdali se to podaří ,protože velké zásahy do krajiny obvykle neskončily dobře ,pro přírodu. Sudety byly velké a říká se že utrpěly proto, že z nich zmizeli lidé. Uškodilo jim spíš násilné osídlování a snaha vše ekonomicky využívat. Sudety nejsou jen Severní Čechy .
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.3.2020 14:44 Reaguje na vaber

Dobře, bavme se o revitalizaci krajiny , přihlížející zejména k požadované robustní ekologické stabilitě jako základnímu cíli navrhovaných úprav. Viz např. Ing.Malík-projekt Zdoňov.
Odpovědět
Sl

Slovan

30.3.2020 10:52 Reaguje na Katka Pazderů
Nesouhlasím. Ideální stav to rozhodně není na celém území ani do 800 m.n.m, jen u nás již divoce nežijí velcí býložravci(zubr, kůň, pratur), bohužel. Stačí se podívat na Milovice. Zalesnit louky = snížit biodiverzitu a to snad nikdo nechce.

https://www.youtube.com/watch?v=13gYdecDIwM
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.3.2020 08:36 Reaguje na Katka Pazderů
Přesně kvůli takovým ideologickým blafům je třeba volit takové politiky, kteří zelené postaví mimo zákon a budou je pronásledovat minimálně tak tvrdě, jako jsou dnes pronásledováni neonacisté.
Odpovědět
Sl

Slovan

31.3.2020 12:59 Reaguje na Jan Šimůnek
Vy jste se, pane Šimůnek, narodil v blbé době a v blbé zemi. Vy jste se měl narodit na začátku minulého století v Moskvě. Být soudruh a rozhodovat o čiskách by vám jistě šlo nejlépe :)
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.4.2020 09:23 Reaguje na Slovan
Soudruzi, provozující čistky, jsou současní zelení.
Odpovědět
va

vaber

30.3.2020 11:50
kolik je pro naši přírodu vhodný počet myslivců? ti loví mnohem více zvěře než vlci a navíc dělají to jen z potěšení ze zabíjení ,ale vlci to dělají jen z hladu
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.3.2020 11:56 Reaguje na vaber
Těžce se mýlíte. Počet zabitých a zraněných zvířat vysoce překračuje potřebu nasycení. Seznamte se s výsledky vlčích návštěv u chovatelů.
Pokud by se vlk choval tak, že strhne jednu dvě ovce, odvleče je do lesa a dá na určitou dobu pokoj, snad by to chovatelé rozchodili. Pokud však ze 120 hlavého stáda zůstane polovina, která se následně musí také utratit (stres--záněty vemene), tak ti myslivci, byť to dělají " pro potěšení" jsou na tom líp.
Odpovědět
va

vaber

30.3.2020 12:11 Reaguje na Miroslav Vinkler
souhlasím ,když smečka útočí chová se jinak má potěsení ze zabíjení ,jako myslivci
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

30.3.2020 13:28 Reaguje na vaber
Další chorý mozeček . Víte kam s tím potěšením ze zabíjení, ve vztahu k myslivosti a myslivcům, můžete jít...?
Osobně dám přednost tomu zvěř vidět. Udělat dobrou fotku nebo film. Nebýt vymatlanců, co všude vidí přemnoženou zvěř a nutí myslivce k její genocidě by mě nutnost něco ulovit obloukem obcházela. Bohužel výraz "potěšení ze zabíjení" používají pouze největší hňupové.
Odpovědět
va

vaber

30.3.2020 17:37 Reaguje na Jarek Schindler
neuvěřitelné vymatlanci co vidí všude přemnoženou zvěř jsou hlavně myslivci a nebo kdo? a vy máte nutnost něco ulovit která je vám vnucována a jinak by jste ani kuřeti neubížil ? co to znamená . Co jiného je hon? než potěšení ze zabíjení. Srovnejte si to v hlavě a zjistíte kdo je hňup.
Odpovědět
Sl

Slovan

30.3.2020 18:12 Reaguje na vaber
Že je zvěř přemnožená a našim lesům to prostě neprospívá (což je fakt) přehlíží právě myslivci, kteří chtějí mít co lovit = plné honitby zvěře = problém pro les. Zvěř je přemnožená právě kvůli myslivcům a hlavně kvůli systému "pronájmu honiteb". Nerozumím tomu, proč se neudělá systém povolenek. Dříve byla čísla lovený spárkatý mnohem nižší než dnes a stejně to dnes nestačí. Jedle nemá u nás šanci vyrůst bez oplocenky, na spoustě míst to samé platí pro buky, duby, jeřáby apod. Je tedy toto dobré? Nemyslím si. Spousta myslivců dnes bojuje proti vlku - ne proto, že by jim on sám vadil, ale prostě proto, že snižuje stavy zvěře v místech, kde se vyskytuje. Kdyby měli myslivci zájem o české lesy, naopak by jeho výskyt výtali. Jenže oni mají naše lesy jen jako chovnou rezervu ve které nechtějí predátory (čest vyjímkám). Konec konců se stačí podívat co dělají v případě vydry...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

30.3.2020 20:24 Reaguje na Slovan
To by mě zajímalo. Co se dělá v případě vydry? Pokud někomu nevadí prázdné potoky a řeky?
Odpovědět
Hu

Hunter

31.3.2020 09:32 Reaguje na Slovan
Bavorsko povolilo odstranění vyder v oblastech, kde způsobují největší škody
23. březen 2020
Škody způsobené vydrou v bavorském rybníkářském průmyslu rostou. Bavorsko proto odstartovalo pilotní projekt v nejvíce postižených oblastech, během kterého vyzkouší, zda situaci zlepší odstranění omezeného počtu samců vydry říční. Povolení je platné do konce roku 2020. Pokud se přístup osvědčí, bude odstranění omezeného počtu vyder zavedeno jako součást managementového plánu.
Navzdory preventivním opatřením vzrostly nahlášené škody způsobené vydrou v Bavorsku z 280 000 eur v roce 2016 na 1,04 milionu eur v roce 2018. Managementový plán, který platí od roku 2013, musel být proto rozšířen o čtvrtý pilíř.
„Čtvrtý pilíř zajišťuje odstranění jednotlivých zvířat jako poslední možnost v postižených oblastech, pokud ostatní opatření nebudou fungovat,“ uvedla vláda Horní Falce v tiskové zprávě. Opatření bude nejdříve vyzkoušeno během pilotního projektu a na základě získaných zkušeností bude odstranění zvířat umožněno jako poslední možný managementový krok.
Výjimka je platná do 31. prosince 2020. Pilotní projekt se má nyní uskutečnit ve třech zvláště postižených oblastech Horní Falce. Vzhledem k tomu, že vydra je z hlediska zákona o myslivosti celoročně hájená, ale podléhá také zákonu o ochraně přírody jako přísně chráněný druh, proběhlo v roce 2019 zasedání vlády, sdružení na ochranu přírody a zástupců rybářských a mysliveckých spolků.
Podle výjimky ze zákona o ochraně přírody, která byla udělena do 31. prosince 2020, a poté, co příslušný úřad pozastavil dobu hájení, mohou oprávněné osoby v projektových oblastech odstranit maximálně dva samce vydry.
Rybníky mají velký význam pro biologickou rozmanitost.
Zejména pro severní oblast Horní Falce má správa rybníků velký význam jako zdroj příjmů, ale také jako kulturní krajina pro zachování biologické rozmanitosti. Stále více majitelů rybníků by však bylo nuceno zastavit chov ryb, pokud by se situace s vydrou neřešila.
Podle jagderleben.de, 20.3.2020,

http://www.svetmyslivosti.cz/zpravy/bavorsko-povolilo-odstraneni-vyder-v-oblastech-kde-zpusobuji-nejvetsi-skody




Odpovědět
Sl

Slovan

31.3.2020 12:28 Reaguje na Hunter
Jaký mají tedy naši myslivci a rybáři plán? Vydra je predátor lovící převážně ryby. To znamená, že tam, kde vydra bude, budou automaticky i "škody". Dobře, vydra tedy dělá škody na rybách a někde to může být už opravdu i moc - hlavně v našich slavných chovných rybnících. Pak je ale otázka, zda by nebylo vhodné vydry z těchto míst odchytit a poté vypustit tam, kde budoou moci v klidu žít, protože u nás zdaleka nežije všude tam, kde by žít mohla a přemnožená v současné době vážně není.
Problém by pravděpodobně byl v tom, že myslivcům nejde primárně o ochranu přírody - oni si chtějí vystřelit, chtějí mít trofej. Odchyt by jim tohle nedal, tak proč to vůbec navrhovat, že? Slovo "kompromis" čeští myslivci téměř neznají, bohužel.
Odpovědět
Hu

Hunter

31.3.2020 12:50 Reaguje na Slovan
Myslivcům může být vydra tak leda u prdele, s prominutím. Problém je opět v naprosto nesmyslné absolutní druhové ochraně namísto nějakého managementu populace vydry (nejen). Nejde ani tak o rybníky s pohledu ochrany, ale o naprostou likvidaci autochtoních druhů ryb. Vydra je schopná vylovit i přítokové kapiláry toků, které jsou např. zásadní pro přežití populace pstruha potočního atd. O rakovi ani nemluvím. Ať se vám to líbí nebo ne, tak prostě je potřeba nastavit stavy, které umožní přežívání a koexistenci více druhů. Nelze prostě jednostraně chránit jeden druh na úkor dalších. A to se bez rozumného managementu populace a početních stavů prostě v současné krajině neobejde.
Odpovědět

1.4.2020 09:59 Reaguje na Hunter
"Je patrné, že v zaznamenaných počtech vydry v pstruhových revírech těžko mohou decimovat celé populace pstruhů a lipanů. Problematika úbytku jejich stavů je komplexní a příčin či negativních faktorů je celá řada, na čemž se již – zdá se – shodnou zástupci ochranářů i rybářů (Dušek 2010, Slavík 2014, Randák 2014). K nejčastěji uváděným negativním vlivům patří kromě rybožravých predátorů nevhodné technické úpravy toků, znečištění (kromě zemědělství a průmyslu aktuálně především farmaceutickými látkami, jejichž koncentrace zatím stávající čisticí procesy nejsou schopny účinně snižovat či eliminovat), zhoršené průtokové poměry vlivem odběrů vody do malých vodních elektráren a obdobími extrémního sucha či některé praktiky v rámci rybářského obhospodařování (odběr generačních ryb, nevhodný genetický původ vysazovaných ryb, vysazování nepůvodních druhů pstruha duhového a sivena amerického, nevhodné nastavení"

https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vysledky-posledniho-celostatniho-mapovani-vydry-ricni

Necht si z toho každý vezme co chce.
Odpovědět
Hu

Hunter

1.4.2020 11:13 Reaguje na
Tak vydra a její stavy jiatě nejsou tou hlavní příčinou poklesu autochtoních populací ryb, nicméně v kontextu celkové situace (kterou zcela správně zmiňujete) je to prostě jeden z faktorů. Takže predační tlaky hrají výraznou roli a zcelajistě je možno jejich negativní vliv ovlivnit reálným managementem populace rybožravých predátorů. Koneckonců příkladů se najde dost (kormorán, vydra).
Odpovědět
Sl

Slovan

1.4.2020 12:37 Reaguje na Hunter
Vy jste ve vašem příspevku na kterým sem reagoval ale jasně napsal, že "jde o naprostou likvidaci autochtoních druhů ryb. Vydra je schopná vylovit i přítokové kapiláry toků, které jsou např. zásadní pro přežití populace pstruha potočního atd." abyste následně napsal "vydra a její stavy jiatě nejsou tou hlavní příčinou poklesu autochtoních populací ryb".

Ano, vydra ryby loví. Sám ste ale uznal, že těch faktorů, kvůli kterým některé ryby z našich řek a potoků mizí je více. Pak tedy nechápu, proč nebojujete i proti těm dalším faktorům a vše chcete řešit regulací populace vydry. Jestli by spíše nepomohlo právě vytvoření vhodných podmínek pro dané ryby a třeba zákaz jejich lovu. Než byla vydra vyhubena, řeky i potoky byli plné ryb i s ní. Chyba tedy musí být jinde.
Odpovědět
Hu

Hunter

1.4.2020 13:03 Reaguje na Slovan
Tak můžete mě jistě chytet za slovíčko. Svoji ochotu ke kompromisům, po kterých voláte, vyjádříte nejlépe jasně deklarovaným souhlasem s managementem populace vydry. Další problémy je jistě možno řešit navazující diskuzí a navzujícími opatřeními. Prostě udělejte ten první krok, jako zástupce skupiny, která absolutně odmítá jakékoliv kompromisy. Vám se prostě věřit nedá ani dobrý den.
Odpovědět
Sl

Slovan

1.4.2020 20:30 Reaguje na Hunter
Tohle ale přeci není "chytání za slovíčko". Důvodem, proč mizí některé druhy ryb není primárně vydra, pak tedy nevím o jakém kompromisu voláte. Z mého pohledu je třeba tu věc řešit komplexněji, tedy hlavně vytvářením vhodných biotopů pro dané ryby. Pochopte, že já nejsem "nepřítelem" pstruha nebo jiných a "kamarád" vydry. Vždyť vydra bez ryb nepřežije.
Taky v současné době nejsem člen žádné ekologické organizace. Jsem jen člověk, který se zajímá o ochranu přírody a který chápe přírodu jako celek.
Odpovědět
Hu

Hunter

1.4.2020 22:52 Reaguje na Slovan
Tak hlavně že máte k dispozici ty mechanismy kterými chcete tu věc rešit komplexněji.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.4.2020 01:21 Reaguje na
Můžete mi říci, který z těchto faktorů, které uvádíte se vztahuje na horní toky. Tedy vody které nejsou většinou ani rybářskými revíry. Toky v horských údolích tedy většinou určitě netrpí nevhodnými technickými úpravami. O znečištění (kromě zemědělství a průmyslu aktuálně především farmaceutickými látkami, jejichž koncentrace zatím stávající čisticí procesy nejsou schopny účinně snižovat či eliminovat) si také můžete nechat zdát. Zhoršené průtokové poměry vlivem odběrů vody do malých vodních elektráren? Žádné tam nejsou. Tato potoky a říčky ještě před takovými 8-10 lety byly plné pstruhů. Nyní tam o pstruha nezavadíte. Samozřejmě je tu i plno volavek atd.
Odpovědět
Hu

Hunter

31.3.2020 12:54 Reaguje na Slovan
Tak hlavně že má plán AOPK a MŽP, jmenuje se to "Plán péče o vydru" a zabetonovává to naprosto nesmyslnou absolutní druhovou ochranu. Zkuste si to někdy přečíst.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.3.2020 19:34 Reaguje na Slovan
Ono si stačí přečíst třeba starší články zde.
Jiří Janota: Proč myslivci navrhují použít na bobry a vydry pasti?
13.12.2018
Karolína Šůlová: Vydra a bobr do pasti, vlci jsou uměle vypouštěni
13.12.2018
Potom ta vaše slova „oni si chtějí vystřelit, chtějí mít trofej. Odchyt by jim tohle nedal, tak proč to vůbec navrhovat“ nějak postrádají logiku. Bohužel jediní kdo neznají kompromis jsou ochranáři. Až se situace stane neudržitelnou budou za to moci opět pouze myslivci a rybáři.
Mrkněte se na rozšíření vydry u nás. Kam by jste ji chtěl převážet a kde vypouštět? Kdo to bude platit?
Odpovědět
Sl

Slovan

1.4.2020 10:07 Reaguje na Jarek Schindler
Je zajímavé, že na tiskové konferenci z 5.12.2018 jsem nic takové od nich neslyšel. Jak je to možné? To změnili tak rychle názor? Nemyslím si.

Viz. https://www.youtube.com/watch?v=KWsahTzUVR8

Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.4.2020 01:50 Reaguje na Slovan
O jakou změnu názoru má jit?
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.4.2020 09:25 Reaguje na Slovan
Když jakýkoli druh nikdo neloví, tak se prostě přemnoží. To platí i pro tu vydru.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.4.2020 18:35 Reaguje na Slovan
Přemnoženou zvěř v lese vidí pouze vypatlaní zelení.
Zvěře v lese je o polovinu až 2/3 méně než za socíku. Poslední oplocenku jsem u nás viděl rozpadající se před takovými 30 - 40 lety. Na paseky se normálně sázejí smrčky a v posledních 15 letech i listnáče, buky a duby úplně volně bez jakéhokoliv oplocení a zvěř je nijak neničí. Pravda, nevím jestli majitelé přes zimu natírají stromky proti okusu, ale jinak žádná ochrana proti zvěři není a stromky prosperují. A pravda, neprosperují jedličky, ty si zvěř najde.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

30.3.2020 18:24 Reaguje na vaber
Řekl bych , když tak čtu ty vaše bláboly, že na rozdíl od vás to mám v hlavě srovnané víc než dostatečně.
Odpovědět
va

vaber

31.3.2020 09:18 Reaguje na Jarek Schindler
ty bláboly jsou vaše, používal jsem jen vaše slova
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.3.2020 10:57 Reaguje na vaber
O potěšení myslivců ze zabíjení jste snad psal vy. Ano na mouchy vezmu mucholapku či plácačku. Zamáčknu komára a vytočím klíště. Nalíčím pastičku na myši. Dokonce babičce zabiji králíka nebo kuře. Stejně tak ulovím divočáka. Že bych to ale dělal kvůli nějakému, jak píšete, potěšení. Tak to ne. V tomto mohou hledat potěšení snad pouze lidé vašeho ražení.
Odpovědět
Hu

Hunter

31.3.2020 09:34 Reaguje na vaber
Co řeznící na jatkách? Taky mají potěšení ze zabíjení? Ale řízečky k nedělnímu obědu jsou dobrý, co?
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist