Na Havlíčkobrodsku chtějí výzkumníci sledovat dopad solárních panelů na přírodu
13.3.2024 00:57
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
"Na základě vyhodnocení si do budoucna budeme moci říci podmínky, za jakých je možné na zemědělské půdě instalovat fotovoltaické elektrárny," řekl Hájek k očekávanému přínosu dlouhodobého výzkumu. Podílet se na něm bude také Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Příprava výzkumného úkolu začala loni. "Máme velké množství záměrů pro výstavbu fotovoltaických elektráren na zemědělském půdním fondu. Měli jsme jich za dva roky asi 60, které jsme posuzovali," řekl Hájek. Podle něj chybí metodika pro posuzování, na kterou půdu je možné tyto elektrárny umisťovat. U Okrouhlice jde podle radního o půdu nižší kvality.
Fotovoltaická elektrárna u Okrouhlice by podle webu kraje měla zabírat okolo 7,5 hektaru, její stavba by mohla začít na přelomu letoška a příštího roku. Podle radního je firma ČEZ připravená použít tam několik typů fotovoltaických panelů a více způsobů jejich osazení. Na pozemcích pod nimi se budou uplatňovat různé způsoby péče o půdu. Například v části by se měla pást zvířata, část pozemků se bude sekat, část mulčovat.
Odborníci budou sledovat například obsah živin v půdě a její teplotu, vodní režim nebo výskyt různých živočichů. V tomto roce budou na pozemcích prováděná úvodní měření, kraj na ně vyčlenil 580 000 korun.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Agrovoltaika by v Česku mohla vzniknout na více než 70 000 hektarech půdy
Fotovoltaické elektrárny: skvrna na kráse krajiny, nebo místo pestré skladby živočichů a rostlin?
Budova D krajského sídla v Liberci dostane fotovoltaickou elektrárnuOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (29)
FD
František Dvořák
13.3.2024 06:29V každým případě příznivý. Každý 2 měsíce se to tam důkladně vy mlátí, vybije. Když prší, více to naroste a je tam větší tráva, tak ta se ve vrstvě nechá potom ležet a za deště hnije. Tím vyrábíme větší množství metanu. Vidím jenom příznivá hlediska.
Odpovědět
ss
MK
Majka Kletečková
14.3.2024 23:16 Reaguje na František Dvořák"Podle radního je firma ČEZ připravená použít tam několik typů fotovoltaických panelů a více způsobů jejich osazení. Na pozemcích pod nimi se budou uplatňovat různé způsoby péče o půdu. Například v části by se měla pást zvířata, část pozemků se bude sekat, část mulčovat."
Odpovědět
FD
František Dvořák
15.3.2024 06:26 Reaguje na Majka KletečkováTo ale vědci mohli zkoumat již dávno. Těch zdevastovaných polích intenzivní pastvou po republice je již veliké množství. To, že tam budou ve vzduchu panely na půdní situaci nic nemění. Moje mínění na zkoumání, že je k ničemu, jste nezměnila. Já vědcům jenom mohu doporučit, ať si vezmou nějakou učebnici agrotechniky z dob mého studia zemědělských škol ( 1962 - 1971 ), dají si pivo, a při pivu si tu učebnici přečtou, tak se toho dozví víc, jak vyzkoumají.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
13.3.2024 07:03Zkoumat i to, na co by jinak stačil selský rozum, je produktem mentální a duševní zaostalosti dnešní doby.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.3.2024 07:38 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMít odměřená data má větší váhu než váš selský rozum. I když se nemusí zjištění lišit.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
13.3.2024 08:20 Reaguje na Slavomil VinklerNa každou studiu uděláte jinou studii. Pokud člověk nemá duševních kvalit rozeznat co je dobré a co je marketing, v tomhle světě studií a vědeckých často kopírovaných vědeckých elaborátů, nemůže vyjít bezpečně ani na chodník před dům, který právě takové studie dokáže prohlásit za silnici, když se to parkování hodí.
Odpovědět
radim buffalo tobias
14.3.2024 09:14 Reaguje na Jaroslav Řezáčale 680 000.- taky není částka k zahození pro nějakého toho výzkumníka.
Odpovědět
FD
František Dvořák
13.3.2024 08:27 Reaguje na Slavomil VinklerMyslím si, že tady nic nového nevyzkoumají.
Odpovědět
MK
FD
František Dvořák
16.3.2024 08:20 Reaguje na Majka KletečkováNespletla jste se, nebyl ten pochvalný příspěvek správně směřován k mému, že nic nevyzkoumají.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.3.2024 08:17 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTak nějak to je. Než vynalézat nové postupy a věci, tak je snazší
zkoumat ty stávající a statisticky je vyjádřit. Že to je k ničemu
nevadí, protože zaplaceno to je. Netvrdím, že má být věda chudá,
ale měla by přinášet i něco hmatatelného jako v minulosti a nebo
jako ta opravdová věda přinášející pokrok. Člověk se často diví,
čím vším se "věda" zabývá bez hmatatelného efektu. Vše asi nelze
postavit na samofinancování, ale leckdy by to nebylo na škodu.
Pak by byl jasný smysl a výsledek jejich zkoumání!
Odpovědět
zkoumat ty stávající a statisticky je vyjádřit. Že to je k ničemu
nevadí, protože zaplaceno to je. Netvrdím, že má být věda chudá,
ale měla by přinášet i něco hmatatelného jako v minulosti a nebo
jako ta opravdová věda přinášející pokrok. Člověk se často diví,
čím vším se "věda" zabývá bez hmatatelného efektu. Vše asi nelze
postavit na samofinancování, ale leckdy by to nebylo na škodu.
Pak by byl jasný smysl a výsledek jejich zkoumání!
JŘ
Jaroslav Řezáč
13.3.2024 08:24 Reaguje na Břetislav MachačekVěda sice chudá být nemusí, ale měli by ji dělat lidi s duševnímu a etickými kvalitami. Problém je, že jich je moc a nějak se uživit musí. Asi by se měli na chvíli zavřít do montoven, aby věděli, jak těžce se vydělává na chleba.
Odpovědět
ss
JS
Jiří Svoboda
13.3.2024 11:25Já bych takovou před vlky plotem chráněnou FVE pronajal nějakému bačovi.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.3.2024 16:18 Reaguje na Jiří SvobodaProblém ale je ten, že ovce jsou zvědavé a mohou rozkousat vodiče.
Kozy zase dovádivé a mohou po panelech skákat. Viděl bych to tak
na množení vymírajících zajíců, bažantů a koroptví. Za plotem pod
panely by byli relativně v bezpečí před šelmami a dravci. Co ale
s nedopásky? Levněji je asi vyjdou postřiky a mají "ekologicky"
vystaráno.
Odpovědět
Kozy zase dovádivé a mohou po panelech skákat. Viděl bych to tak
na množení vymírajících zajíců, bažantů a koroptví. Za plotem pod
panely by byli relativně v bezpečí před šelmami a dravci. Co ale
s nedopásky? Levněji je asi vyjdou postřiky a mají "ekologicky"
vystaráno.
JS
Jiří Svoboda
13.3.2024 19:42 Reaguje na Břetislav MachačekDobrá připomínka. Propojení mezi panely tedy dělat dost vysoko nebo chránit v trubce či nerezovém husím krku. Bezemisní salaš s příslušenstvím vytápěná měniči by byla v areálu.
Odpovědět
radim buffalo tobias
14.3.2024 09:17 Reaguje na Břetislav Machačekještě jsem neviděl ovci kousat nějaký kabel. to skotačivost koz je jiná. kolikrát jsem je viděl v pozicích a místech odporujících fyzice !
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
15.3.2024 08:35 Reaguje na radim buffalo tobiasNěco podobného tvrdil kamarád, který vypásal léta
sad ovcemi, že ovce stromy nezajímají a že pouze
spásají trávu. Jednou přišel do sadu a byl zděšen.
Prostě to zkusily a bylo po vypásání. Holkám to
prostě zachutnalo. U kabelů to je zvědavost a
nikoliv jako u kun cílené okusování. S kunami
zápasil s okusem kabelů u fotovoltaiky známý
a bez nároků na reklamaci, do které se okus
nijak chráněných kabelů nepočítá. Kompletní
revize a oprava ho tehdy stála roční zisk ze
solárů bez záruky, že se to nebude opakovat.
Odpovědět
sad ovcemi, že ovce stromy nezajímají a že pouze
spásají trávu. Jednou přišel do sadu a byl zděšen.
Prostě to zkusily a bylo po vypásání. Holkám to
prostě zachutnalo. U kabelů to je zvědavost a
nikoliv jako u kun cílené okusování. S kunami
zápasil s okusem kabelů u fotovoltaiky známý
a bez nároků na reklamaci, do které se okus
nijak chráněných kabelů nepočítá. Kompletní
revize a oprava ho tehdy stála roční zisk ze
solárů bez záruky, že se to nebude opakovat.
MK
TS
Tonda Selektoda
13.3.2024 11:45Často čtu že: vědci vyzkoumali…, vědci zjistili…, vědci doporučují..., vědci varují…, vědci(doplňte si)...
To je trend moderní doby. Napřed, přes nějakou dotaci, nebo grant, pro svůj záměr angažovat vědce z nějaké vědecké instituce, aby podle politického zadání něco správně vyzkoumali a doporučili. Potom, některý ze zaplacených výsledků takových výzkumů, využít v rozhodovací pravomoci a zdůvodnit nepopulární rozhodnutí, respektováním doporučení co největšího počtu vědců.
Viz třeba ty nesmysly kolem uhlíkové stopy lidí, likvidaci zemědělství v Evropě, údajnou až pětinásobnou míru znečišťování spodních vod drobnými pěstiteli a zahrádkáři oproti velkovýrobě, již patnáctileté čekání na zaplavení mořských ostrovů a pevninského pobřeží (které se stále nekoná), a pod.
Odpovědět
To je trend moderní doby. Napřed, přes nějakou dotaci, nebo grant, pro svůj záměr angažovat vědce z nějaké vědecké instituce, aby podle politického zadání něco správně vyzkoumali a doporučili. Potom, některý ze zaplacených výsledků takových výzkumů, využít v rozhodovací pravomoci a zdůvodnit nepopulární rozhodnutí, respektováním doporučení co největšího počtu vědců.
Viz třeba ty nesmysly kolem uhlíkové stopy lidí, likvidaci zemědělství v Evropě, údajnou až pětinásobnou míru znečišťování spodních vod drobnými pěstiteli a zahrádkáři oproti velkovýrobě, již patnáctileté čekání na zaplavení mořských ostrovů a pevninského pobřeží (které se stále nekoná), a pod.
JS
Jiří Svoboda
13.3.2024 15:08 Reaguje na Tonda SelektodaA vy byste si přál, aby mořská hladina stoupala mnohem rychleji? Očekávaný 1 m do konce století vám nestačí?
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
13.3.2024 18:59 Reaguje na Jiří SvobodaNe, pouze si myslím, že z různých účelových dotací a grantů placení vědci, nejsou důvěryhodní. Již na počátku šedesátých let, vědci prognózovali, že po poválečném baby-boomu, nás Země neuživí. Dále jsme byli strašeni, že lidstvu dojde uhlí i ropa. Pak zase ozonovou dírou nad Austrálií. Pak přišli vědci s globálním oteplováním, kterému se teď raději říká změna klimatu a přibyl boj proti oxidu uhličitému, který produkuje každý živočich. Ano, změnou klimatu může být oteplení i ochlazení.
Společným jmenovatelem předpovídaných katastrof, mělo být vyvolání strachu z budoucnosti a ovládnutí lidstva. Ne, nepřeji si, aby lidmi obydlené ostrovy, atoly a přímořské oblasti skončily pod hladinou moře. Jen jsem v předchozím příspěvku poukázal na nespolehlivost účelově vytvářených vědeckých modelů, na základě kterých je lidstvo neustále kontrolováno a manipulováno.
Až nebudete mít kvůli současnému boji s oxidem uhličitým co jíst, možná pochopíte, že kdo ovládne zdroje jídla, vody a energií, ovládne lidstvo.
Odpovědět
Společným jmenovatelem předpovídaných katastrof, mělo být vyvolání strachu z budoucnosti a ovládnutí lidstva. Ne, nepřeji si, aby lidmi obydlené ostrovy, atoly a přímořské oblasti skončily pod hladinou moře. Jen jsem v předchozím příspěvku poukázal na nespolehlivost účelově vytvářených vědeckých modelů, na základě kterých je lidstvo neustále kontrolováno a manipulováno.
Až nebudete mít kvůli současnému boji s oxidem uhličitým co jíst, možná pochopíte, že kdo ovládne zdroje jídla, vody a energií, ovládne lidstvo.
JS
Jiří Svoboda
13.3.2024 19:48 Reaguje na Tonda SelektodaVy se k tomu stavíte docela pragmaticky. Co si nepřejete, o tom prohlásíte, že neexistuje. Tak jednoduché to ale není.
I účelově vytvořený model může dobře popisovat realitu a nelze jej odmítnout jen kvůli jeho účelovosti.
Odpovědět
I účelově vytvořený model může dobře popisovat realitu a nelze jej odmítnout jen kvůli jeho účelovosti.
TS
Tonda Selektoda
13.3.2024 21:24 Reaguje na Jiří SvobodaJenže, je rozdíl, jestli se budete snažit tvorbou matematického modelu a zpracováním omezeného časového úseku dostupných statistických dat, řešit nějaký teoretický problém, nebo jestli budete s poukazem na zjištěný výsledek, direktivními opatřeními omezovat přirozenou potřebu lidí. Třeba omezením dostupností energií a potravin. Podívejte se kolem sebe, co se v posledních letech děje a kdo má z těch přijatých restrikcí prospěch.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
14.3.2024 14:54 Reaguje na Tonda SelektodaMyslím, že je třeba rozlišovat dvě otázky: 1.zda klimatický problém je/není a 2. jak je řešen/zneužíván. Vám se to zjevně nějak divně propojuje. To, že je NĚCO zneužito k obohacení vyvolených, přece neimplikuje, že to NĚCO neexistuje (jak bychom si asi většinou přáli).
Bohužel, situace je ta nejhorší možná. Problém existuje a není řešen, jen zneužit. Takže budeme postiženi tím neřešeným problémem i jeho zneužitím.
Odpovědět
Bohužel, situace je ta nejhorší možná. Problém existuje a není řešen, jen zneužit. Takže budeme postiženi tím neřešeným problémem i jeho zneužitím.
JO
Jarka O.
13.3.2024 15:58 Reaguje na Tonda SelektodaTo není 15leté čekání na zaplavení ostrovů, nýbrž strašili jím na VS již moji mámu v 60.letech a nestalo se nic, hladina stoupla za století o asi 20??? cm. A koncem zdrojů uhlí do 20 let strašili mou babičku ve 20.letech 20.stol. Ke klimakrizi nedojde, ale bylo by úžasné, kdyby se státy místo blbnutí spojily a začaly těžit a využívat tu velkou odpadovou skvrnu v Pacifiku.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
13.3.2024 18:38 Reaguje na Jarka O.Na tom se nedá "vyrejžovat" ,protože vše kolem se ví.
Kdežto přijít s nějakým pseudovědeckým zeleným motivem je klíčem k dotační kase. Riziko nula,zisk podle plánu.
Odpovědět
Kdežto přijít s nějakým pseudovědeckým zeleným motivem je klíčem k dotační kase. Riziko nula,zisk podle plánu.
JS
