Na Novém Zélandu či v Rusku se zhasla světla u příležitosti Hodiny Země Aktualizováno

Vypnutím světel si dnes mezi prvními připomněli letošní Hodinu Země a boj proti klimatickým změnám mnozí lidé i města v Oceánii. Světový fond na ochranu přírody (WWF), který každoroční akci pořádá, na Novém Zélandu vyzval k široké účasti. K akci se stejně jako v předešlých letech připojil i moskevský Kreml.

V největším novozélandském městě Aucklandu se tak zahalila do tmy telekomunikační a vyhlídková věž Sky Tower, zatímco v metropoli Wellingtonu zhasla světla v budově parlamentu.

Zapojení do mezinárodní události ohlásily také Austrálie a země jihovýchodní Asie včetně Malajsie a Filipín. Účast přislíbil také singapurský park Gardens by the Bay, kde se často pořádají působivá světelná show.

Vláda Nového Zélandu vyhlásila na začátku prosince stav klimatické nouze. Premiérka Jacinda Ardernová hodlá z ochrany klimatu učinit ještě větší prioritu svého politického působení a do roku 2025 plánuje dosáhnout takzvané klimatické neutrality ve veřejných službách.

Od roku 2013 se akce účastní také moskevský Kreml a i letos venkovní osvětlení sídla ruského prezidenta na hodinu potemnělo. Podle WWF dnes zhasly významné budovy celkem ve 30 městech po celém Rusku - jako první ve Vladivostoku na tichomořském pobřeží, který je od Moskvy vzdálen osm hodin letu.

Miliony lidí po celém světě vypínají od roku 2007 obvykle poslední březnovou sobotu v půl deváté večer místního času světla na znamení zájmu o ochranu planety. Také četné veřejné budovy se u příležitosti Hodiny Země noří do temnoty. Například slavná budova opery v australském Sydney se účastní letos již počtrnácté v řadě.

Hodina Země je celosvětová kampaň upozorňující na potřebu ochrany klimatu. Lidé, kteří se zapojí, od 20:30 na hodinu doma zhasnou světla a vypnou spotřebiče. Mohou si dát také vlastní ekologický závazek. Kampaně se zúčastní i některé firmy a obce v Česku, které vypnou část veřejného osvětlení či nasvícení památek. V Česku akci koordinuje Ekologický institut Veronica.

Podle organizátorů má kampaň zdůraznit, že každodenní spotřebitelské chování ovlivňuje životní prostředí po celém světě. To odráží i podoba nabízených závazků. Jednotlivci si mohou například předsevzít, že omezí spotřebu masa, cesty autem, produkci odpadu, nebo budou šetřit vodou. Zájemci hned také uvidí, kolik kilogramů CO2, při plnění závazků, společně ušetří. Organizátoři pak uvádějí i tipy pro obce ohledně zapojení do ambicióznějších cílů v oblasti ekologie a adaptace sídel na změnu klimatu.

Běžně kampaň provázejí různé akce pro veřejnost, což pandemie znemožnila. I v současných podmínkách však lze vyrazit napohádkový kvízdo parku pod Špilberkem nebo si večerposlechnout podcast.

K účasti na Hodině Země selze přihlásitpřes web. Zatím je registrováno kolem 600 jednotlivců, 70 firem a 130 obcí. Praha například vypne osvětlení významných pražských památek a dominant - Karlova mostu, Národního divadla, Staroměstské radnice, Petřínské rozhledny či památníku na Vítkově a řady kostelů. "Zapojí" téměř 50 míst ve městě. V Brně dnes "zhasnou" Špilberk, Novou radnici a Obelisk v Denisových sadech, v Olomouci radnici a Sloup Nejsvětější Trojice, v Písku pak rovnou všechny památky ve městě.

Hodina Země je akce zavedená Světovým fondem na ochranu přírody (WWF). První ročník se konal v roce 2007 v Sydney v Austrálii. Cílem organizátorů bylo atraktivním způsobem upozornit na změnu klimatu. Na hodinu tehdy zhasla světla na slavné budově australské opery, do kampaně se zapojily více než dva miliony lidí. Během let se tato úspěšná akce rozšířila do celého světa a koná se vždy poslední březnovou sobotu. V Česku se poprvé konala v roce 2010. Loni se podle Petra Ledviny z Ekologického institutu Veronica zapojilo 124 obcí, 62 firem a organizací, pět památek a svou účast nakonec deklarovalo 3500 jednotlivců.

---

reklama

---