https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/na-vystave-v-olomouci-budou-k-videni-masozrave-liany-i-30-let-stare-rostliny
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na výstavě v Olomouci budou k vidění masožravé liány i 30 let staré rostliny

25.5.2024 00:04 | OLOMOUC (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Masožravé asijské liány lovící hlodavce i velké exempláře masožravek staré 30 let budou od soboty k vidění na výstavě Živé pasti, která bude ve sbírkových sklenících olomouckého Výstaviště Flora do neděle 9. června. Výstava je letos zaměřena na vodní masožravé rostliny, vystavena bude i vzácná aldrovandka měchýřkatá, řekla pěstitelka Markéta Aubrechtová, která se na pořádání výstavy podílí.
 
Výstava je prodejní a návštěvníci získají i cenné rady pro pěstování rostlin.

Sbírkové skleníky na výstaviště zaplnily stovky masožravých rostlin ze všech kontinentů s výjimkou Antarktidy. "K vidění je například jedna z největších rosnatek na světě - rosnatka královská z jižní Afriky. Anebo rosnatka kapská považovaná za nejúčinnější masožravku v boji proti octomilkách, která taktéž pochází z jižní Afriky," uvedla Aurbrechtová.

Návštěvníci mohou spatřit také trpasličí rosnatky z Austrálie, které patří mezi nejmenší masožravé rostliny na světě. "Vystaveny jsou i masožravé bromélie a raritní heliamfory z těžko přístupných Stolových hor Jižní Ameriky," podotkla Aubrechtová. Na výstavě nebude chybět ani mucholapka podivná, což je zřejmě nejznámější masožravá rostlina na světě. "Rychlost pohybu čepelí mucholapky podivné je bleskurychlá. Uzavře kořist do svých pastí do půl vteřiny," uvedla Aubrechtová.

Masožravé rostliny při lovu kořisti používají několik účinných strategií. Například mucholapka podivná má speciální past, kterou po příletu hmyzu bleskurychle zaklapne. Jiné masožravé rostliny používají lepivé pasti. Samostatnou kapitolou jsou gravitační pasti, do kterých hmyz spadne, aniž se o to rostlina sama zasloužila. Hmyz přiláká pomocí sacharidové vůně a často i červeného zabarvení listu ve tvaru trubice. Některé masožravky nepohrdnou ani větším soustem. Například láčkovky na Borneu můžou vytvořit až 70 centimetrů dlouhé pastičky ve tvaru konvičky s nepohyblivým víčkem, kterým se říká láčky. Tyto pasti pojmou i dva litry trávicí kapaliny a rostlina do nich může chytit ještěrku, žábu i menšího hlodavce.

Mnohé masožravé rostliny rostou běžně při zemi, jiné ve vrstvách mechu v korunách stromů. Mnoho druhů vegetuje pod vodou a některé mají své pasti uložené v zemi. Všechny pasti jsou určené k lapání hmyzu, ale mohou v nich skončit i drobní obratlovci. V Česku roste 13 původních druhů masožravých rostlin a dva kříženci, některé dokážou pozřít drobné mušky.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Zbyněk Šeděnka

25.5.2024 09:39
Masožravky jsou úžasné kytky. Celá řada z nich se dá p+ěstovat i v panelákových bytech.
Odpovědět
Anyr

Anyr

25.5.2024 17:23 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Souhlas :) Špirlice, láčkovky, rosnatky, tučnice, obecně bych volil nezimující, teplomilnější druhy, tolerantní k suchému vzduchu.
Navíc to jde i bez rašeliny, osvědčila se mi lesní hrabanka, perlit, kokosové vlákno,... případně i porézní kameny a mírné hnojení různými ekovýluhy na listy.
Blbá je zálivka - jak je tvrdší voda, tak jim to velice často nesvědčí, chtějí ideálně dešťovku. Některé to zvládají bez ní, ale je třeba je pak často přesazovat, aby se předešlo zasolení substrátu.
Toliko v kostce :D
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

25.5.2024 19:38 Reaguje na Anyr
Zálivka dešťovkou. Láčkovky ale chtějí skleník s vysokou vzdušnou vlhkostí, protože v suchém panelákovém vzduchu jim zaschnou špičky listů a netvoří láčky. Jo a mucholapky v bytě rostou taky.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist