https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/nanocastice-stribra-nas-zbavily-zapachu-z-ponozek-mohou-ale-skodit-prirode
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Nanočástice stříbra nás zbavily zápachu z ponožek. Mohou ale škodit přírodě

1.3.2013 02:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Na vybrané experimentální plochy byl přidán čistírenský kal s nízkou koncentrací nanočástic stříbra. Rostlinám a mikroorganismům se tu dařilo hůř než na pokusných plochách bez kalu
Na vybrané experimentální plochy byl přidán čistírenský kal s nízkou koncentrací nanočástic stříbra. Rostlinám a mikroorganismům se tu dařilo hůř než na pokusných plochách bez kalu
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Benjamin Colman / Eurekalert
Nanočástice stříbra mají jednu báječnou vlastnost – hubí bakterie a předcházejí tak vzniku nepříjemných pachů. Přidávají se proto do ponožek či funkčního prádla, ale uplatní se i v celé řadě jiných využití: hračkách, dudlících, zubních pastách či dezinfekčních prostředcích nebo obvazech. Podle vědců z Duke University mají však i jednu nepříjemnou vlastnost – mohou škodit rostlinám a mikroorganismům.
 

Vědecký experiment ukázal, že už jedna nízká dávka nanočástic stříbra v testovaném prostředí sníží u některých rostlin produkci biomasy o třetinu. Vědci zaznamenali i úbytek mikroorganismů.

„Nikdo zatím přesně nezjistil, jaké mají nanočástice stříbra vliv na životní prostředí,“ říká Benjamin Colman z Duke University. Dosavadní studie byly zpravidla prováděny v laboratorních podmínkách, které však neumí dokonale napodobit skutečné podmínky venku.

Do prostředí se nanočástice dostávají nejčastěji spolu s odpadními vodami. Nanočástice jsou příliš malé na to, aby je zachytily filtry čistíren odpadních vod. Spolu s čistírenským kalem, který se používá jako hnojivo, se pak nanočástice dostanou do půdy.

Vědci svůj experiment provedli na konkrétním přírodním stanovišti, kde zřídili několik pokusných ploch, na kterých byly zastoupeny příslušné rostliny a mikroorganismy. Na některé plochy pak vědci nanesli čistírenský kal s nízkou koncentrací nanočástic stříbra a po padesáti dnech porovnali, jak se rostlinám a mikroorganismům vedlo na plochách s nanočásticemi a bez nich.

Pokus ukázal, že běžná jednoletá travina Microstegium vimeneum měla na plochách s nanočásticemi o 32 procent nižší přírůstek biomasy. Nanočástice měly vliv i na hojnost některých mikroorganismů. Enzym, který mikrobům pomáhá vyrovnat se s vnějším stresem, byl méně aktivní o 52 procent, jiný enzym, který mikrobům pomáhá regulovat procesy v buňce, byl méně aktivní o 27 procent. Celkové množství mikroorganismů bylo o 35 procent nižší než na plochách, kde nanočástice použity nebyly.

„Naše výsledky ukazují, že vcelku očekávatelná koncentrace nanočástic stříbra v půdě už může mít vliv na životní prostředí,“ říká Colman.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist