Návrh na snazší výstavbu malých obnovitelných zdrojů míří ke schvalování

Novela energetického zákona i související novela stavebního zákona přicházejí s tím, že u staveb obnovitelných zdrojů energie do 50 kilowatt (kW) nebude třeba povolení stavebního úřadu ani licence Energetického regulačního úřadu (ERÚ).

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Návrh podle vlády vychází z nutnosti řešení bezpečnosti dodávek energie a snížení závislosti na dovozu paliv z Ruska. Novela energetického zákona i související novela stavebního zákona přicházejí s tím, že u staveb obnovitelných zdrojů energie do 50 kilowatt (kW) nebude třeba povolení stavebního úřadu ani licence Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Při stavebních úpravách, jejichž součástí bude instalace obnovitelného zdroje energie, se nebude posuzovat vzhled stavby. Zjednodušení se má týkat i staveb umístěných na území významném z hlediska životního prostředí či památkové péče. Obnovitelné zdroje energie do 50 kW, s výjimkou stavby vodního díla v zastavěném území nebo zastavitelné ploše, se díky novele energetického zákona dostaly mezi stavby v tzv. volném režimu. Napříště by tak neměly vyžadovat rozhodnutí o umístění ani územní souhlas.

Poslanec Král vznesl svůj návrh, který se týká mimořádné tržní situace, kdy vláda nařízením stanoví maximální ceny elektřiny a plynu. V takové situaci by se budovy nesměly bez souhlasu dodavatele tepla odpojovat od centrálního zásobování teplem a přecházet na vlastní zdroje, třeba domovní kotelny. Poslanec uvedl, že jeho cílem je zachovat soustavy zásobování teplem. Argumentuje například tím, že centrální kapacity pro výrobu tepla musí platit různé poplatky a odvody, zatímco domovní kotelny nikoli. Současná právní úprava by podle něj vedla k tomu, že se budovy mohly odpojovat a soustavy zásobování teplem tak destabilizovat. Mohlo by to podle něj vést k růstu cen pro koncové zákazníky.

Poslanec STAN Tomáš Müller chce, aby se výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů o instalovaném výkonu nad jeden megawatt a nízkouhlíková výroba elektřiny o výkonu nad jeden megawatt vždy zřizovaly a provozovaly ve veřejném zájmu. Stejně tak navrhuje, aby výroba elektřiny v uvedených zdrojích byla vždy ve veřejném zájmu. Ve veřejném zájmu má podle něj být i výroba plynu, nejen zemního. Podle poslance je vládní návrh neúplný, protože neřeší opatření pro rychlejší výstavbu velkých výroben energie z obnovitelných zdrojů.

Bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) se svým stranickým kolegou Romanem Kubíčkem navrhují zpřesnění podmínek pro snazší povolování obnovitelných zdrojů v zastavitelném území obcí. Chtějí, aby se z režimu rozhodnutí o umístění stavby vyjmuly pouze stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s instalovaným výkonem do 50 kilowatt, pokud jsou v souladu s územně plánovací dokumentací. Do zákona tak chtějí přímo vložit, že tyto stavby musí respektovat územně plánovací dokumentaci.

Sněmovní hospodářský výbor chce kromě jiného v energetickém zákoně upravit pravidla pro výběr dodavatele poslední instance. V případě, že je v daném území více takových dodavatelů, by podle něj měli obchodníci dodávat plyn nebo elektřinu podle toho, jak se dohodnou a dohodu by museli oznámit Energetickému regulačnímu úřadu. Teprve pokud by se nedohodli, stal by se dodavatelem poslední instance ten z nich, který má nejvíc odběrných míst.

Ve stavebním zákoně navrhuje výbor doplnit mezi úkoly územního plánování vyhodnocování a vymezování ploch pro výrobu energií z obnovitelných zdrojů. Bez územního souhlasu by se měly dát stavět také elektrická připojení k distribuční soustavě a smyčky na hladině nízkého napětí, a to v maximální délce 25 metrů od již existující distribuční sítě.

Výbor chce rovněž upravit zákon o podporovaných zdrojích energie. Do poloviny příštího roku se podle něj má prodloužit lhůta, do kdy je možné dokládat kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů čestným prohlášením. Letošní poslanecká novela lhůtu již jednou prodloužila do konce letošního roku, protože jinak by skončila již k letošnímu 30. červnu. Toto prodloužení podle Hospodářské komory ČR vytvářelo podmínky pro pokračování podpory výroby elektřiny a tepla z biomasy do konce letošního roku.

Do stejného zákona chce výbor vložit i pravidlo stanovující, že podporu elektřiny formou výkupní ceny nelze v jedné výrobně elektřiny uplatňovat s podporou formou zeleného bonusu nebo aukčního bonusu. Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) před poslanci návrhy výboru podpořil.