Největší kožešinová farma v ČR skončila, majitel chce kompenzace
"Chovy jsme ukončili, koncem loňského roku už na farmě žádná zvířata nebyla. Uvidíme, jaký bude další posun. Budu dělat všechno pro to, aby nastala stran zákazu změna. V zemích, kde zákaz byl, bylo přechodné období nebo adekvátní kompenzace, u nás nenastalo ani jedno, ani druhé," řekl.
Farmu nyní musí vyčistit a dezinfikovat, což potrvá aspoň dva měsíce. Všech šest zaměstnanců propustil. Čím se bude živit, zatím neví.
"Investoval jsem do toho všechny svoje prostředky. Teď nemám žádné prostředky, protože byly ve farmě, v materiálu," řekl Vojtíšek. "Budu se snažit, aby se něco změnilo, formou novely zákona, adekvátní kompenzace a v případě, že neuspěji běžným způsobem, budu se svých práv domáhat u Ústavního soudu," dodal.
Kožešinové farmy se rušily i v dalších krajích. Na Vysočině byla jediná kožešinová farma v Dolní Cerekvi na Jihlavsku. Podle starosty obce Zdeňka Dvořáka ukončila činnost. Chovala norky, fungovala desítky let.
Na jihu Moravy existovaly před dvěma lety tři kožešinové farmy. Dvě na Brněnsku v Jiříkovicích a v Syrovicích, třetí v Křižanovicích na Vyškovsku. Majitel jedné z nich, Jiří Drobílek ze Syrovic, už chov zlikvidoval, působí jako soukromý zemědělec. "Poslanci nás bezdůvodně zlikvidovali, potřebovali před volbami nahnat body a my jsme to odnesli. Bez náhrady nám zrušili živnost," řekl Drobílek ČTK. Majitele zbylých dvou farem se zastihnout nepodařilo.
V Olomouckém kraji podle oficiálních údajů fungovala jediná kožešinová farma, a to v Klopotovicích na Prostějovsku. Zaměřená byla podle dostupných informací na chov norků. "Provozovatel nám oznámil ukončení chovu k 31. lednu. V únoru tam provedeme kontrolu. Už by tam ale nemělo nic být," řekl dnes ČTK ředitel krajské pobočky Státní veterinární správy v Olomouci Aleš Zatloukal.
Vojtíšek choval v klecích ve Velkém Ratmírově, v areálu někdejšího JZD, 14.000 až 15.000 norků. Chovné stádo se vytváří desetiletí, určité skupiny a linie se šlechtí a kříží, aby se zlepšovala kvalita. Zvířata se usmrcují oxidy uhličitým a uhelnatým ve velkých bednách. Farma měla roční tržby přes deset milionů korun. Za posledních pět let do farmy investoval okolo 30 milionů. "Pak máte ještě tržní hodnotu firmy. Když nastal zákaz, má firma hodnotu nula. V Holandsku je zákaz platný od roku 2023, ale už 15 let předtím měli přechodné období," řekl Vojtíšek.
Zatímco ochránci zvířat přijetí novely vítali, provozovatelé farem poukazovali na to, že český trh kožešin zaplní chovatelé z jiných zemí. Novela zakazuje "chov a usmrcování zvířat výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin". Vztahovat se má na chov lišek a norků, nikoli například králíků nebo nutrií, tedy zvířat, která se využívají i na maso.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)
Jan Šimůnek
1.2.2019 05:24Lukáš Kašpárek
1.2.2019 13:03 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
1.2.2019 16:20 Reaguje na Lukáš KašpárekLukáš Kašpárek
3.2.2019 14:38 Reaguje na Jan Šimůnekhttps://cvvm.soc.cas.cz/cz/realizovane-vyzkumy
Veřejné mínění o kožešinové módě
Pro zákaz chovu kožešinových zvířat se vyslovilo 70%
Hunter
2.2.2019 12:44 Reaguje na Lukáš KašpárekLukáš Kašpárek
3.2.2019 14:39 Reaguje na Hunterhttps://cvvm.soc.cas.cz/cz/realizovane-vyzkumy
Veřejné mínění o kožešinové módě
Pro zákaz chovu kožešinových zvířat se vyslovilo 70%