Největšími znečišťovateli životního prostředí jsou uhelné elektrárny, ukazuje žebříček ekologických organizací

Podle žebříčku ekologických organizací je nejvýznamnějším znečišťovatelem elektrárna Chvaletice, na předních místech zůstaly Spolana Neratovice a elektrárna Počerady.

Zdroj | Arnika

Emise nebezpečných látek v Česku podle ekologických organizací meziročně mírně klesly, jsou ale vyšší než v roce 2020. Mezi největší znečišťovatele patří podle aktivistů hlavně provozy z Ústeckého, Pardubického, Středočeského a Moravskoslezského kraje.

Uhelné elektrárny a teplárny jsou podle ekkologických organizací největšími zdroji úniku rtuti do ovzduší, obsadily prvních devět míst žebříčku. Na prvním místě je elektrárna Chvaletice společnosti Sev.En Energy, která v porovnání s předchozím rokem vypustila o 70 procent více rtuti. Na druhém místě se umístila elektrárna Počerady stejné společnosti. Elektrárna Chvaletice je první i v žebříčku toxických těžkých kovů. Meziročně zvýšila emise arsenu o téměř 3,5 tuny, tedy o více, než ho vypustila do ovzduší v předchozím roce, kdy to bylo 2,1 tuny. V emisích rakovinotvorných látek je elektrárna na třetím místě.

Pode Gabriely Sáričkové ze skupiny Sev.en Energy, kam patří elektrárna Chvaletice, vyplývají vyšší hodnoty škodlivin z loňského rekordního provozu elektrárny. "Ten způsobila energetická krize a zásadní zvýšení poptávky po elektřině z domácích zdrojů. Tradiční elektrárny tak v krizových měsících obrazně řečeno vytrhly velký trn z evropské energetické paty, což je všeobecně známo a vědí to i ekoaktivisté," uvedla Sáričková. Elektrárna vloni ve spolupráci s ČVUT, Akademií věd ČR a dalšími akademickými a výzkumnými institucemi pokračovala v aplikovaném výzkumu na snižování emisí rtuti. Loňský čistý zisk elektrárny dosáhl 1,003 miliardy korun, rok předtím činil 132 milionů korun. V roce 2022 vyrobila 4902 gigawatthodin (GWh) elektrické energie, což byla nejvyšší roční výroba elektřiny od zprovoznění elektrárny v roce 1977.

Elektrárna Počerady je podle žebříčků největším zdrojem emisí skleníkových plynů, na druhém místě se umístila elektrárna Chvaletice. Počerady zvýšily meziročně emise skleníkových plynů o přibližně 700 000 tun, Chvatelice o zhruba 1,1 milionu tun. Celkově množství ohlášených skleníkových plynů do IRZ mírně pokleslo.

"Snížení emisí skleníkových plynů je bohužel v Česku stále zanedbatelné. Nové zdroje čisté energie se téměř nestaví a stále zůstává v provozu celá flotila zastaralých uhelných elektráren, z nichž ty dvě největší - Chvaletice a Počerady - navýšily v minulém roce výrazným způsobem svou výrobu," řekl Lukáš Hrábek z Greenpeace.

Nejvíce rakovinotvorných látek podle ekologických aktivistů vypustila do životního prostředí Spolana Neratovice. Uniklo z ní meziročně téměř totožné množství trichlorethylenu a o něco nižší množství vinylchloridu než v předcházejícím roce. Spolana vede i žebříček mutagenních látek. "Spolana je jediným výrobcem kaprolaktamu v České republice, což se vzhledem k charakteru používaných surovin a chemických látek logicky odráží na jejím postavení v daném žebříčku. Dlouhodobě snižujeme dopad výroby na okolní prostředí," doplnil mluvčí Spolany. Firma podle něj za více než 200 milionů korun zprovoznila novou teplárnu na zemní plyn, která nahradila teplárnu spalující hnědé uhlí, což přineslo snížení emisí oxidu siřičitého o 99 procent, emisí prachu a oxidů dusíku o 90 procent a emisí oxidu uhelnatého o 60 procent.

Za smutného skokana roku lze podle aktivistů označit společnost Saint-Gobain Adfors v Litomyšli, která meziročně více než zšestinásobila množství vypouštěného formaldehydu do ovzduší. Saint-Gobain Adfors vyrábí stavební materiály, zaměřuje se na textilní technologie a technologie tužení.

Provozy ze zákona hlásí úniky a přenosy nebezpečných látek samy. Arnika sestavuje žebříčky 19 let a vychází z veřejně dostupných údajů v Integrovaném registru znečišťování, který vede ministerstvo životního prostředí.