Nízká hladina Orlíku stále láká pamětníky, hledače pokladů i turisty
Řada předmětů z odhalených břehů nádrže postupně zmizela. Například zatopený kočár, motocykl a drobné kovové předměty, které objevili hledači s detektory. Občas se ale ještě podaří najít třeba porcelán a keramiku, které lidé u zatopených domů zapomněli. Snížená hladina také umožnila archeologický průzkum.
Mezi oblíbené úlovky z míst, z nichž voda ustoupila, patří fotografie, které nadšenci mezi sebou sdílejí na sociálních sítích. "Když to lidé prochází, ať už s detektorem nebo jen tak, potom to sdílejí na sociální sítě, protože ta stará Vltava, stará řeka, je nesmírně populární tady v našem regionu," uvedl Kouba.
Letos kombinace zamrzlé Vltavy a nízké hladiny umožnila dostat se i do míst, která jsou běžně nepřístupná. "U zvíkovského mostu je vysoká skála, které se říkalo Moravcovo peklo. Jsou tam středověké štoly, ve kterých se za druhé světové války ukrýval Miloš Blažek, který utekl gestapu," řekl fotograf Tomáš Droppa. Letošní mrazivá a suchá zima štoly na krátký čas odhalila, v současnosti už jsou zase pod vodou.
Oblíbeným místem výletníků po stopách staré Vltavy je novomlýnská elektrárna z roku 1929, která dodávala proud do protivínského pivovaru. Kolem Hladné a v Podolsku leží také několik řopíků, tedy předválečných betonových bunkrů. Turistickým lákadlem jsou i také základy starého mostu v těsné blízkosti Podolského mostu.
V době sucha je vidět také starý hřbitov v Červené nad Vltavou. Ta bývala oblíbenou výletní destinací u vltavského údolí, které před zatopením patřilo k nejkrásnějším ve střední Evropě. Mezi výletníky se řadil i zemský prezident Podkarpatské Rusi Antonín Rozsypal, který byl v roce 1937 pochován právě na místním hřbitově. Přestože byly všechny ostatky před zatopením přesunuty, základy jeho hrobky na místě zůstaly.
Orlická přehrada je největším vodním dílem v ČR. Její stavba začala v roce 1954 a hlavní část prací pokračovala do roku 1961. Stavba přehrady se stala námětem obrazů Karla Stehlíka, které letos v létě vystaví Prácheňské muzeum v Písku.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (6)
Miloš Zahradník
28.2.2026 09:28Petr Novotný
28.2.2026 18:12Břetislav Machaček
2.3.2026 09:31nevadilo, ale nyní bude problém ji naplnit, když se nám srážky vyhýbají
a padají ve Španělsku, v Itálii a na Balkáně s katastrofickými následky.
V tomto státě se nesplavňují řeky pro veškeré lodě, ale pouze pro ty
výletní a hausbóty a jen pro ně staví přístavy, výtahy a zdymadla.
Navíc nikdo poctivě nekontroluje, kde končí jejich odpady a zda se
rovnají vstupy výstupům jako u kanalizací. Slyšel jsem vyprávění dvou
rybářů z Ostravska, kteří byli lovit na Orlíku, kde v noci z jednoho
hausbótu něco proudem teklo. Byli na břehu a neviděli co, ale tušili
co to je. Byla to jejich poslední návštěva Orlíku, kde jsou břehy plné
kotvících lodí a nebo jsou díky terénu nedostupné. Za posledních 30
let je z Orlíku, Slap, Lipna atd. lunapark plná lodí zbohatlíků a
dalších nových chat a nebo přestavěných na doslova vilky. Pamatuji
ty přehrady klidné, místy liduprázdné a hlavně čisté. Pamatuji taky
řeky, kde pluli pouze vodáci s loděmi, které si dopravili k řekám
sami a bylo jich jen tolik, že u jezů nemuseli čekat ve frontě na
proplutí šlajsnou. Spalo se na malých tábořištích u ohňů a kytar
a nikoliv v kempech s tisíci takyvodáků hlučících celou noc. Zbyly
mi tak pouze vzpomínky, kdy tu nevládly vše devastující peníze.

V Žatci vytvořili výukové materiály k přiblížení chmelařské tradice žákům
Hradní zahradníci se pokoušejí rozmnožit stromy spojené s T. G. Masarykem
Plzeňský kraj, farnost a obvod dokončily studii úprav prostoru sv. Jiří v Plzni