https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/nku-dotace-na-verejna-prostranstvi-prinesly-mene-zelenych-ploch
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

NKÚ: Dotace na veřejná prostranství přinesly méně zelených ploch

19.10.2026 10:45 | PRAHA (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Projekty financované z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) sice pomáhají obnovovat veřejná prostranství ve městech a obcích, často ale mají menší než očekávaný přínos pro životní prostředí. Vzniklo při nich málo zelených ploch. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na podporu revitalizace veřejných prostranství měst a obcí. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v zaslané reakci uvedlo, že zjištěné závažné nedostatky se netýkají přímo resortu. Úřad ale doporučení NKÚ využije v příštím programovacím období.
 
Úřad zjišťoval, zda příjemci vynaložili peníze především v letech 2021 až 2025 účelně a v souladu s právními předpisy. Uvedl také, že riziko neúčelného využití peněz zvyšuje i vysoká míra podpory, která v některých případech činí až 95 procent celkových výdajů. Podle MMR ale na tuto podporu dosáhla jen menšina příjemců.

NKÚ uvádí, že ke konci letošního června bylo schváleno 457 projektů s proplacenou podporou téměř 1,3 miliardy korun. Úřad prověřil 13 příjemců s celkovou podporou téměř 192 milionů korun.

Některá města pořídila venkovní lavičky včetně montáže za přibližně 11 000 korun za kus. Jinde ale podle zjištění kontrolorů cena přesáhla 150 000 korun a objevily se i solární lavičky za více než 200 000 korun. "NKÚ nepovažuje za vhodné, aby podobné nadstandardní vybavení bylo financováno z dotací IROP. Podle kontrolorů by si ho obce měly hradit z vlastních prostředků," stojí v tiskové zprávě úřadu.

Podle MMR chtěl IROP umožnit příjemcům využít i některá moderní řešení. "Lze se přiklonit k závěru NKÚ, že pro takové prvky mobiliáře by mohl být stanoven limit dotovaných nákladů, což MMR bude aplikovat v období od roku 2028," uvedlo ministerstvo.

"Města a obce za poskytnuté prostředky například obnovily parky, rekonstruovaly náměstí, revitalizovaly sídliště, vytvořily povodňový park nebo upravily náplavku u řeky. Kontrola však ukázala, že některé projekty vykazovaly nízký podíl zeleně na celkové ploše podpořeného veřejného prostranství," popisuje NKÚ. "Zelená infrastruktura u nich tvořila zanedbatelnou část - méně než pět procent, v některých případech dokonce méně než jedno procento celkové plochy," zjistil. Ministerstvo podle něj nestanovilo minimální podíl zelené plochy na celkové ploše podpořeného veřejného prostranství.

Součástí podpory z IROP byla podle MMR nejen výsadba zelených ploch, ale také například budování vodních ploch, zasakovacích povrchů či úpravy břehů.

Ministerstvo podle kontroly nesleduje rozsah nově vybudovaných zelených ploch a nemá k dispozici údaje o tom, jak se daří řešit jednu z hlavních problémových oblastí, kvůli kterým dotace poskytuje. "Počet obyvatel využívajících novou nebo modernizovanou zeleň stanovují příjemci podpory pouze odhadem," poznamenává NKÚ.

Dotace měly z části pomoci budovat retenční nádrže a zlepšit hospodaření se srážkovou vodou. Ministerstvo původně předpokládalo, že se podaří vybudovat retenční kapacitu 52.448 metrů krychlových, ale příjemci dotací se zavázali vytvořit méně než třetinu plánovaného objemu. Stanoveného cíle se tak podle NKÚ dosáhnout nepodaří. Podle MMR šlo ale pouze o odhad, ne o cíl.

Úřad proto doporučil ministerstvu, aby při výběru projektů kladlo větší důraz na revitalizaci zeleně a na opatření podporující hospodaření se srážkovou vodou. MMR doporučení využije v dalším programovacím období.


reklama

Hlasujte
HLASUJTE
pro stránky ekolist.cz
 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RČ

Radek Čuda

19.10.2026 11:15
"Zelená infrastruktura u nich tvořila zanedbatelnou část - méně než pět procent, v některých případech dokonce méně než jedno procento celkové plochy,"

... a i ten zbytek je hezkej. Prostě klasická dotační haluz, kdy většina prostředků jde buď rovnou na kraviny, nebo je využívána velmi neefektivně.
Kdo by to byl řekl ...

Jinak od NKÚ tradičně hezké, ale stejně tradičně se toho moc nezmění.
Odpovědět
Pe

Petr

19.10.2026 11:46
Revitalizací se dnes rozumí beton a dlažba. Zeleň nikdo nechce, lidé se rádi pečou, a ještě to generuje další peníze na další revitalizace a úpravy... Strom generuje jen nepořádek a náklady, zisky žádné. Je potřeba se na to dívat takto :-)
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

19.10.2026 11:57 Reaguje na Petr
Přesně tak. Se stromů padá listí a větvičky, které je nutno uklízet - a na to žádné dotace nejsou - hnízdí v nich ptáci kteří řvou a kálí na auta i na lidi - předevčírem jeden takový trefil mou manželku přímo na hlavu, a to, prosím, šla po ulici, prostě kvalitní beton a dlažba a proti slunci markýzy.
Odpovědět
RČ

Radek Čuda

19.10.2026 14:12 Reaguje na Petr
Tu zeleň spousta lidí chce. Ale na radnicích a podobně jsou holt jiného názoru. Václavák jako dlažební poušť, Jiřák to samé ... a ofiko si z toho všichni ucvrnkávají štěstím. A že na to lidi nadávají, o tom se buď taktně mlčí, nebo se řekne, že na to jen nejsou zvyklí a nerozumí tomu.

O tom, že jak je někde kus zeleně, tak nej využití je podle vedení Prahy tam vrznout barák ani nemluvě.
Zahušťování města ... to je ten správný progresivní trend.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.10.2026 07:24 Reaguje na Radek Čuda
Největší překážkou pro větší rozšíření zeleně ve městech jsou ochranná pásma inženýrských sítí
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

20.10.2026 08:25 Reaguje na Jakub Graňák
Ona však ta "zeleň" ve městech, nemusí být jen řadou živořících stromů, vysazených v okolní dlažbě ulic, o které se často nikdo nestará. Pokud je problém s ochranným pásmem inženýrských sítí, místo výsadby stromů, může být zřízen i zelený pás trávy, nebo květinový záhon. Jenže, o ten by musel někdo průběžně pečovat, včetně zálivky. To obnáší nežádoucí náklady...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.10.2026 08:47 Reaguje na Tonda Selektoda
Opakovaně tu navrhuji místo stromů ve městech popínavky na pevných konstrukcích. Na mé zahradě
se už 20 let pne po nevzhledném betonovém sloupu veřejného osvětlení břečťan a nyní kvete. Je to adekvátní náhrada za strom, který by u soleného
chodníku živořil. V břečťanu občas hnízdí ptáci,
živí se jeho bobulemi, včely z něho mají pozdní
snůšku pylu a nektaru. Netrpí chorobami a případné
zlomené výhony nejsou pro lidi nebezpečné. Proč
sázet a mrzačit stromy v ulicích, když popínavka
snese ořez i radikální zmlazení? Navíc je levná
a konstrukce vydrží desítky let.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

20.10.2026 09:07 Reaguje na Břetislav Machaček
Ano, vzpomínám si, i takové argumenty zde již byly zveřejněny.
Jenže, břečťan je snad i jedovatý?
Odpovědět
Pe

Petr

20.10.2026 12:17 Reaguje na Tonda Selektoda
Ano, je. Šťáva třeba z utržených listů je dráždivá a citlivým lidem může dělat problémy. No a bobule jsou mírně toxické. To jsou ale i mnohé jiné městské dřeviny a květiny.
Břečťan by se tedy hodil tam, kde nebude v přímém kontaktu s lidmi, kde nebude svými výhony a kořínky na nich nic poškozovat, a kde se ani nikdo nezblázní z opadávajících listů, kterých je průběžně docela dost.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

20.10.2026 23:37 Reaguje na Petr
A on snad někdo z lidí ožužlává břečťanové listy a ozobává bobule, či co má za plody,
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.10.2026 16:52 Reaguje na Tonda Selektoda
Chcete srovnávat sanitární efekt vzrostlého stromu s travním drnem? Tušíte, že by jste té zatravněné plochy potřeboval o řády více než plochy stromů pro dosažení téhož efektu?
Odpovědět
RČ

Radek Čuda

20.10.2026 10:18 Reaguje na Jakub Graňák
No, v uličním prostoru bezesporu, ale můj příspěvek nebyl o rozšiřování zeleně, takový optimista fakt nejsu, ale o tom, že min v Praze dochází k její soustavné redukci. A s tím sítě fakt nemají nic společného.
Odpovědět
Pe

Petr

20.10.2026 12:41 Reaguje na Radek Čuda
Myslím že je to skrytou snahou o minimalizaci údržby a nákladovosti městského prostředí. Zeleň je z tohoto pohledu nikdy nekončící starost a výdaje, výsledek nejistý a velice krátkodobý. To taková dlažba je pravý opak. Starostí minimum, stížností minimum, občas nějaké to vyčištění, které se dá skvěle naúčtovat a má velmi dlouhý efekt. A že se město a lidé pečou je pak už jen hodící se záminka pro další "hledání vhodných opatření".
Odpovědět
RČ

Radek Čuda

20.10.2026 16:05 Reaguje na Petr
To platí u těch veřejných prostranství ... částečně. Tou druhou částí jsou peníze. On je to pro někoho lepší kšeft, než si hrát na zahrádkáře/sadaře.
U neveřejných, kdy jde o výstavbu ... ať zž bytovou nebo komerční ... pak jde už jen o ty prachy.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.10.2026 16:49 Reaguje na Radek Čuda
Ale mají... pokud pokácíte (např ze zdravotních důvodů) strom, tak na jeho místě už nikdy žádný nový nevysadíte, protože to bude v konfliktu s ochrannými pásmy sítí prakticky v celé veřejné části intravilánů obcí vyjma větších ploch typu parků etc. Věřte nevěřte pár let jsem výsadby veřejné zeleně plánoval pro jeden nemalý obvod jednoho statutárního města... a popsané je má osobní zkušenost.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

20.10.2026 08:22 Reaguje na Petr
Co se týče těch revitalizací sídlišť, jedná se většinou především o zřízení parkovišť, se kterými projektanti v době reálného socialismu nepočítali a místo toho navrhovali zelené plochy, parkové úpravy a hřiště pro vyřádění tam bydlících dětí a mládeže...
V současnosti snad ani nelze ve městě zřídit obchod, nebo provozovnu, která nebude mít zajištěno parkoviště pro své zákazníky. V naší době přece není možné, aby si zákazník odnášel domů nákup pěšky, ve svých síťovkách. Zeleň tedy musí ustoupit, v zájmu byznysu a pohodlí.
Odpovědět
RČ

Radek Čuda

20.10.2026 16:08 Reaguje na Tonda Selektoda
S těmi parkovišti to není až tak žhavé, bo rezidenty sice potěší, ale moc to nehodí. Tedy je spíš tendence ta sídliště zahustit dalšími baráky, bo to je lepší kšeft.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

19.10.2026 11:58
Jinak je to názorný příklad, jak je možno rozhazovat veřejné peníze.
Odpovědět
Hlasujte
HLASUJTE
pro stránky ekolist.cz


 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist