Nová koncepce má pomoci zlepšit podmínky pro stromy v centru Brna
19.10.2026 01:40 | BRNO
( ČTK)
Ilustrační foto Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Vytvářet lepší podmínky pro stávající i nové stromy při obnově ulic a veřejných prostranství v historickém jádru Brna má pomoct nová koncepce. Klade důraz například na dostatek místa pro růst kořenů nebo na lepší využívání dešťové vody. Dokument, který zpracovala Kancelář architekta města Brna, už schválili radní. Koncepce bude účinná od února příštího roku, uvedl magistrát.
Dokument určuje dlouhodobé principy pro práci se stromy a umožní potřeby zeleně včas koordinovat s dopravou, inženýrskými sítěmi, parkováním či památkovou ochranou. "Nová koncepce nám dává společnou dlouhodobou představu o tom, jak při obnově ulic a náměstí vytvářet pro stromy lepší podmínky. Nejde nám tedy jen o jejich počet, ale především o to, aby mohly skutečně růst a plnit svou funkci po mnoho desetiletí," uvedl radní pro územní plánování Petr Bořecký (Brnoklidem).
Pokud mají stromy v centru města dlouhodobě prosperovat, potřebují dostatek prostoru pro kořeny, přístup k vodě a vhodné podmínky pro růst. Právě ty často v hustě zastavěném území chybějí, uvedl náměstek primátorky pro oblast životního prostředí Filip Chvátal (KDU-ČSL). "Proto je důležité myslet na stromy už od začátku přípravy každého projektu, nikoliv až ve chvíli, kdy je jeho podoba prakticky hotová. Koncepce nám pomůže tyto potřeby lépe zohledňovat a vytvářet prostředí, ve kterém budou stromy schopné růst do plné velikosti," uvedl náměstek.
Koncepce bude závazná pro útvary brněnského magistrátu a příspěvkové organizace města. Doporučení ji využívat dostanou městská část Brno-střed a městské obchodní společnosti. Pilotním projektem nového přístupu k výsadbě stromů se podle města stala loňská obnova stromořadí v Orlí ulici.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
To je krásná dlažba. A jaké vytváří úžasné mikroklima. Jako v pekle. A jak lahodně mění chemismus vsakující vody.
Jestli někdo zkouší vymyslet co v něčem takovém poroste, tak je blázen. Ale za peníze cokoliv.
Odpovědět
Ten chemismus půdy upraví zejména zimní údržba, psí moč, chemické čištění dlažby od žvýkaček, špíny, a nepořádek po uživatelích té lavičky kolem stromu. Nejlépe, pokud bude ještě v blízkosti stánek s občerstvením, nebo nějaké to bistro.
Odpovědět
Vámi popisované aktivity se pak musí podřídit tomu, aby strom přežil, to je jasné :-)
Odpovědět
Městské prostory (nikoli prostory u vás doma) mají tu vlastnost, že musí být z nějaké části vydlážděné, aby se tam dalo chodit bez bláta a podobně. Parky jsou jiná kategorie. No a teď máte úkol dostat nějaký strom do prostoru, kde potřebujete zároveň i tu dlažbu. Tohle řeší ve spoustě měst, nic nového ani divného.
No a nejlíp sae na to jde tak, že se vybagruje pořádná jáma, ta se naplní speciálním substrátem, aby se neutáhl a nesesedl tak, že by se do něj žádná voda nedostala. No a přes tu jámu se pak položí na speciální únosné konstrukci ta dlažba tak, aby se po ní dalo chodit, ale zároveň aby se skrz ní dostala voda a aby se chozením či dokonce pojížděním aut nepropadala a neudusala se zem nad těmi kořeny.
Je to náročné, ale alternativa zní: žádný nebo zmrzačený strom.
Tkže kritika ostrá, ale dost mimo.
Odpovědět
Bylo na mé kritice něco nesprávně? Nebylo. Vaše vysvětlení samozřejmě chápu, ale to si pak nesmíme stěžovat, že je ve městě na chcí...tí a snažit se marně hledat co by vámi popsaný způsob "pěstování" dokázalo přežít (podle mě nic takového neexistuje, ty podmínky v dlažbě jsou pro stromy absurdní. A nejen pro stromy, ani lidé se na dlažbě moc ochotně nezdržují, je to tam nepříjemné i jim). Respektive si musíme vybrat co tedy chceme.
Odpovědět
Aaaale jo. Něco si o moderních přístupech ke stromům ve městě přečtěte, existuje už spousta případů nejen z Německa, Rakouska a dalších evropských zemí (+ Amerika, Austrálie...), ale i od nás.
Odpovědět
Já to stejně nechápu. Doma by si dlažbu nikdo kolem stromů nedal. Nikdo by si nevydláždil doma skalku, zahrádku by nikoho při smyslech taky ani nenapadlo vydláždit, a květináče s květinami, nebo bonsaje by si taky nezakryl dlažbou.
Ale stromy na veřejnosti klidně. A ještě se tím chlubí jako skvělou revitalizací. Proč??? Čím to je???
Odpovědět
Tady nejde o to, vydláždit primárně zelenou plochu (třeba trávník) mezi stromy :-). Tady jde o to, dostat do dlažby stromy tak, aby tam dlouhodobě a ve zdraví přežily :-).
A proč se tím někdo chlubí, to jsem vám napsal v komentu výše.
Odpovědět
To druhé je nemožné. Ostatně, kdyby to bylo možné, nečetli bychom tady každý měsíc článek o marném hledání stromů do města. A nevěřím tomu, že se ze zištných důvodů nedělá úmyslně to první.
Odpovědět
Není to nemožné, je to jen obtížné, protože všude je přepleveleno různou infrastrukturou a protože zasadit strom pořádně, je dosti drahé.
Jasně, po revoluci byla zámková dlažba miláčkem starostů a projektantů, ale to už je až na nějaké zbytky, od nás pryč a hledají se cesty, jak zlepšit klima města (zdravotní, pocitové, teplotní, estetické...). Nejsou všichni zatvrzelí škůdci s cílem všechno podělat :-).
Odpovědět
Čerstvá betonová dlažba je silně zásaditá, pH 11 - 13. To je na úrovni žíraviny a dokáže rozleptat kůži. Takové má například slabší roztok louhu (hydroxidu sodného).
Listnaté stromy vyžadují pH asi 6 - 7, jehličnaté ještě o něco nižší, tedy kyselejší.
Jak dlouho trvá než zásaditost dlažby klesne na pro stromy snesitelnou úroveň a přestane měnit pH půdy těžko nějak odhadovat, ale budou to měsíce a měsíce.
Odpovědět
Tak banální věc jako možné vyluhování fytotoxických látek z dlažby a dalších použitých materiálů se samosebou řeší. Nevím, proč podezíráte všechny z naprosté idiocie. Jasně, jsou lokality, kde se rozumné aktivity hledají těžko, ale jakmile se jde do takhle složitých záležitostí (velký kořenový prostor pod zavěšenou dlažbou), byla už obrovská práce něco takového vůbec prosadit kvůli ceně. kdo tohle prosadil, ten věděl, proč to dělá, ve věci se vyznal a byl pak na realizaci dobře připraven. Když prosadíte drahou věc a strom vám rychle odejde, není to dobré doporučení pro další realizace, ne?
Odpovědět
Je zvláštní, že vše se ví a zná, vše je vyřešené, všichni mají dobré doporučení, ale pořád se hledá a vymýšlí co sázet, aby to neuschlo, a jak těm stromům podmínky zlepšit.
Odpovědět
Vývoj. Nikdy se neví "vše". Navíc, na každém místě je něco zvláštního (málo místa, stín/slunce, pěkné listí/květy to chce, ...). A taky vždycky jde všechno dělat líp, ne :-)?
Odpovědět
|
|