Nejvyšší správní soud zamítl stížnost Klimatické žaloby. Ta žádala aktivnější kroky proti emisím Aktualizováno
"NSS k žalobě přistoupil velmi konzervativně a nezohlednil dostatečně dopady klimatických změn na lidská práva," řekl člen rady spolku Jakub Zamouřil. Dodal, že česká státní správa by měla tato práva chránit. Spolek se proto chystá obrátit na Ústavní soud, který má zhodnotit českou klimatickou politiku z pohledu lidských práv. Soudu předloží také nové vědecké studie, které si v posledních letech nechal vypracovat.
Podle starosty obce Svatý Jan pod Skalou Jiřího Boučka by stát měl v případě, kdy se připojil k Pařížské dohodě, vyvíjet maximální úsilí o její naplňování. Starosta vítá, že dnes mají obě strany sporu možnost své "(ne)konání" a postoje obhajovat před nezávislým soudem. "Myslím, že rozsudek NSS se ale opírá o tvrzení dotčených ministerstev, která nereflektují realitu okolního světa," řekl Bouček.
Dodal, že kromě navrhování a prosazování někdy i nepopulárních, ale sebezáchovných opatření k úsporám materiálů a energií, očekává od státu také intenzivní osvětu a úsilí o změnu mentálního nastavení společnosti tímto směrem. "I přes určité náznaky během covidové a poté energetické krize se v této oblasti nic zásadního nezměnilo. Stále máme jako hlavní kritérium úspěchu nastaven růst HDP a tedy rostoucí spotřebu. Především mladší generace tento rozpor vnímá jako zásadní," doplnil starosta. Další osud Klimatické žaloby bude podle něj klíčovým ukazatelem naděje na obrat dosavadní klimaticky liknavé až zaslepené politiky. "Jsem přesvědčen, že tento boj ani po dnešním verdiktu NSS nekončí," uvedl Bouček.
Městský soud žalobě v roce 2022 nejprve částečně vyhověl, po prvním zásahu NSS ji zamítl, což nyní nejvyšší instance potvrdila. Ministerstva se však podle soudu dostávají "prodlevami a případným snižováním ambicí v boji proti změně klimatu na samou hranu zákonnosti“. Reakci ministerstev ČTK zjišťuje.
NSS v aktuálním rozsudku zohlednil právní závěry velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Ten dal v dubnu za pravdu skupině švýcarských žen, které žalovaly švýcarskou vládu kvůli nedostatečnému úsilí v boji proti globálnímu oteplování. Situace kolem české klimatické žaloby je však podle NSS odlišná, rozdíl spočívá například v tom, že Česko je na rozdíl od Švýcarska členskou zemí Evropské unie.
Zohledňují se tedy také unijní právní předpisy a mechanismy kontroly. Oproti únoru 2023, kdy NSS rozhodoval poprvé, se výrazně zpřesnily. Kolektivní závazek EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o polovinu ve srovnání s úrovní v roce 1990 se v mezičase promítl jak do sekundárního práva EU, tak do povinností jednotlivých členských států včetně ČR.
Ani se zohledněním závěrů nové judikatury štrasburského soudu nenašel NSS ve vnitrostátním, unijním ani mezinárodním právním řádu povinnost Česka snížit emise skleníkových plynů o více než 80 procent, jak požadovali žalobci. Na druhou stranu, NSS se s nimi ztotožnil v tom, že povinnosti státu v boji proti změně klimatu nekončí splněním požadavků plynoucích z Pařížské dohody.
NSS vzal při posuzování na vědomí i letos projednávané programové vládní dokumenty, které mají povinnosti v boji proti změně klimatu naplnit, zejména návrh aktualizace Politiky ochrany klimatu v ČR. Soudci konstatovali, že „předložení těchto programových dokumentů sice vyvrací podezření, že by žalovaní ‚nic nedělali‘. Na druhé straně však nelze přehlédnout ani skutečnost, že jde o dokumenty, které jsou stále pouze projednávané, a nikoli přijaté".
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (6)
Jiří Svoboda
26.11.2024 13:12Jiří Svoboda
26.11.2024 13:53 Reaguje naStále více lidí to sice chápe, ale politika jde opačným směrem.
Slavomil Vinkler
27.11.2024 08:22https://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_oteplov%C3%A1n%C3%AD#/media/Soubor:V%C3%BDvoj_pr%C5%AFm%C4%9Brn%C3%A9_sv%C4%9Btov%C3%A9_teplotn%C3%AD_anom%C3%A1lie.svg