Obce na Domažlicku zaznamenávají při energetické krizi příklon k topení dřevem

Města a obce na Domažlicku zaznamenávají kvůli energetické krizi výraznější příklon k topení dřevem. Prodávají hodně palivového dříví ze svých lesů. Starostové také hlásí před zimou víc kouře z kamen a kotlů rodinných domů než dřív. Ceny palivového dřeva musely obce zvýšit, hlavně kvůli zdražování pohonných hmot, zjistila ČTK.

"Je vidět, že část plynových kotlů je odstavená a topí se znovu tuhými palivy. Je i trochu zhoršené ovzduší. Najednou jsme se vrátili o léta zpět, když večer všichni zatopí, je to samozřejmě poznat," řekl Martin Kopecký (Nezávislí za Poběžovice), starosta Poběžovic, města s 1550 obyvateli.

Obyvatelé si podle něj nechávali ke komfortnějšímu kotli na plyn také kamna nebo kotle na pevná paliva jako zálohu. "Je to vidět i na prodeji dřeva z městských lesů. Máme zvýhodněnou cenu pro naše občany proti tržní ceně o 20 až 30 procent, je de facto vyprodáno," uvedl Kopecký. Metr krychlový prodávají bez DPH za 550 korun, tržní cena je 700 až 900 Kč/m3. Loni bylo palivové dřevo o 200 korun levnější.

"Letos jsme ho prodali o 20 procent víc. Pro lidi je to pohodlné, dostanou ho na kraj lesa ve dvoumetrových kusech a dovezou si ho sami. Samotěžbu nepovolujeme, protože s ní byly problémy," uvedl Kopecký. Poběžovice vlastní 400 hektarů lesů, na palivo jde z těžby polovina.

"Lidi podle mě trochu zbytečně podléhají panice, že už nebude plyn. Snaží se víc topit tuhými palivy. Byli by jsme schopni prodat i víc palivového dřeva, ale nemáme kapacitu na štípání," uvedl Libor Picka (Hnutí STAN a KDU-ČSL), starosta Bělé nad Radbuzou. Město se 1700 obyvateli vlastní přes 300 hektarů lesa. "Nárůst poptávky je 50 až 60 procent oproti loňsku," řekl lesní hospodář města Josef Chludil. Nejběžnější naštípaná polena 33 cm stojí 880 až 900 korun s DPH za sypaný prostorový metr bez dopravy. "Proti loňsku je to o 15 procent víc, nechtěli jsme ale zvyšovat moc kvůli té situaci, která je. Ale vstupy jsou dražší, hlavně pohonné hmoty," uvedl.

Podle Chludila je hodně znát přechod na tuhá paliva, i když město je víc než 20 let plynofikované. Hodně lidí si nechalo krbová kamna nebo i starý kotel. "A i když v minulých letech nenakupovali dřevo, tak teď ho berou ve větším. A plyn si nechávají na tuhou zimu nebo aby měli teplo, až přijdou z práce," řekl. U samosběru a samovýroby je nárůst o 25 až 30 procent. "Umožňujeme sběr na vytěžených pasekách za korunu. Samovýroba stojí 138 korun," řekl. Bělá zatím všechny zájemce uspokojila, a i když je zvýšená poptávka, ale nejpozději do tří týdnů dřevo dostanou.

V Luženičkách se 400 obyvateli, které mají 50 hektarů lesa, dlouhodobě hodně lidí stále topí dřevem. "Nabízíme samosběr. Dřevo si musí občan v lese porazit a rozřezat. Letos přišel jeden člověk. Lidé si nakoupili dřevo v minulých letech, když bylo laciné, zatím zásoby mají," řekl starosta František Kopecký (SNK). Samovýroba je za 300 Kč/m3. Luženičky jsou plynofikované od roku 2006. "Plyn se tu ale moc nevyužívá, je připojeno do 15 domů ze 150, většinou starší občané," uvedl. Nové ceny energií podle něj pocítí lidé až po Novém roce.

"Více se šetří, ale zatím nevnímám, že by víc pálili uhlí či dřevo. Ovzduší se nezhoršilo," řekl Miroslav Rauch (Nezávislí s podporou STAN), starosta Hostouně, která má 1300 obyvateli. Město se už před lety zbavilo dvou uhelných kotelen - jedna přešla na štěpku a druhá na plyn. Hostouň je plynofikována od roku 2002 a lidé zatím od plynu neustupují. "Většinou s plynofikací vyměňovali okna, zateplovali domy, takže tolik plynu nespotřebují," uvedl.

Daniel Vaverka, organizátor víkendového veletrhu Moderní dům a byt v Plzni, ČTK řekl, že lidé se hodně ptali na kamna na dřevo. "Ale firmy je mají vyprodané na celou zimu, takže letos poprvé nepřijely," uvedl.

---

reklama

---