Obyvatelé Jablonce nad Nisou mají v třídění odpadu rezervy, hlavně na sídlištích

Obyvatelé Jablonce nad Nisou mají rezervy v třídění odpadu, hlavně na sídlištích. Téměř polovinu odpadu v černých kontejnerech lze vytřídit a opětovně využít, řekla ČTK mluvčí magistrátu Jana Fričová. Rozbory komunálního odpadu dělá druhé největší město Libereckého kraje pravidelně, radnice při tom spolupracuje se společností EKO-KOM. Rozbor odpadu ze sídlišť ukázal, že tamní černé kontejnery obsahují jen 51 procent směsného odpadu, který do nich patří, 49 procent obsahu tvořily věci, které lze vytřídit, recyklovat a materiálově využít. V zástavbě rodinných domů bylo v popelnicích 67 procent směsného odpadu a 33 procent složek k vytřídění. "Zarážející je například velké množství plastů. Přitom žluté kontejnery jsou před každým panelovým domem a rodinné domy mají vlastní nádoby na třídění," doplnila primátorova náměstkyně Lenka Opočenská (Společně pro Jablonec).

Jablonec je jedním z mála měst v kraji, kde lidé neplatí za odpad paušál, ale za popelnici. Důsledným tříděním tak mohou snížit množství směsného odpadu, za jehož likvidaci platí. Od poloviny roku 2022 navíc město umožňuje obyvatelům rodinných domů a menších bytových domů třídit papír a plasty do speciálních nádob u jejich domů, do door-to-door systému se zapojilo zhruba 90 procent domů. Lidé si podle Opočenské musí uvědomit, že čím méně budou třídit, tím bude systém pro město dražší a o to víc budou za odpad platit.

"Přestože se množství vytříděného odpadu v Jablonci oproti minulým letům postupně zvyšuje, roste i množství směsného komunálního odpadu. V roce 2023 skončilo v černých popelnicích a kontejnerech o 50 tun odpadu víc oproti roku 2022," řekla Opočenská. Od EKO-KOMu dostává město za vytříděný odpad kolem deseti milionů korun, nedostatečné třídění na sídlištích podle náměstkyně připravuje město o miliony. "Odměnu přitom využíváme na provoz a další zkvalitňování systému," dodala.

Rozbor ukázal i velký rozdíl v množství bioodpadu v nádobách. "Významně větší podíl bioodpadu nalézáme v sídlištní zástavbě. To je dáno jednak menší možností využití bioodpadu oproti venkovské zástavbě, kde mohou obyvatelé snáze kompostovat, ale také neochotou obyvatel bioodpad vytřídit, jak nám ukazuje velmi nízká zaplněnost hnědých popelnic umístěných ve vybraných lokalitách sídlištní zástavby," dodala Opočenská. I proto se chce podle ní město víc zaměřit na družstva a společenství vlastníků na sídlištích a připravuje také novou vyhlášku.

---

reklama

---