Ochránci vybudovali v Litovelském Pomoraví a rezervaci Žebračka 24 tůní

Dvě desítky tůní vznikly loni v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví na Olomoucku a Národní přírodní rezervaci Žebračka u Přerova. Nechala je vybudovat Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). Nové tůně už s příchodem jara ožily a poskytly vhodné zázemí pro rostliny a živočichy, kteří k životu potřebují drobné stojaté vody, sdělila mluvčí AOPK Karolína Šůlová. V Litovelském Pomoraví a Žebračce ochránci přírody loni vytvořili 24 tůní. Jako první se v nich zabydleli skokani štíhlí, kteří v nich nakladli přes stovku snůšek. Následovaly je ropuchy obecné. Do tůní zamířili také čolci velcí a kuňky obecné. Další nárůst počtu druhů odborníci očekávající v následujících letech, kdy tůně začnou zarůstat vodní vegetací.

"Skokani štíhlí patří do skupiny takzvaných hnědých skokanů, kteří se rozmnožují jako jedni z prvních, často již během března. Ukazuje se, jak důležité bylo umísťovat do tůní kmeny a větve stromů, na ty totiž skokani štíhlí své snůšky přilepují," uvedl Jan Koutný z AOPK.

Drobné stojaté vody jsou podle Koutného domovem většiny mokřadních druhů. Tůně jsou důležité pro přežívání řady z nich, jako jsou třeba vážky a obojživelníci. Osluněné tůně obývají rovněž vzácné druhy, například vodní rostlina žebratka bahenní, vážka jasnoskvrnná, čolek velký nebo kuňka obecná. "Drobné vodní plochy zvyšují přírodní rozmanitost v naší krajině. Je proto důležité nové tůně vytvářet, chránit je a věnovat jim adekvátní péči," podotkla Šůlová.

V krajině je nyní přirozeně vznikajících tůní nedostatek, jelikož napřímené vodní toky ztratily schopnost vytvářet slepá ramena. Většina mokřadů byla odvodněna a přeměněna v pole. Tůně vytvořené člověkem tak podle Koutného obnovují krajinu v nivách řek, která byla kdysi plná přírodních tůní. "Nové tůně mají různou hloubku a členité břehy s pozvolným sklonem. Některé vysychají, voda se v nich udrží jen zjara nebo po větších deštích. Takové tůně osídluje zase jiné spektrum rostlin a živočichů, kteří jsou na vysychání adaptováni, jako například střevlíček pobřežní nebo šídlatka brvnatá. Vysychání navíc reguluje množství invazních nepůvodních druhů ryb, jako střevlička východní nebo karas stříbřitý," uvedl.

CHKO Litovelské Pomoraví se rozprostírá mezi Olomoucí a Mohelnicí. Tato chráněná krajinná oblast byla vyhlášena v roce 1990 kvůli zajištění ochrany meandrujícího toku řeky Moravy a okolních lužních lesů. Národní přírodní rezervaci Žebračka tvoří pozůstatek lužního lesa v povodí řeky Bečvy. Území s rozlohou zhruba 228 hektarů je ohraničené Přerovem, Bečvou a železniční tratí Přerov – Bohumín.

---

reklama

---