Ochránci zvířat mohou díky horolezeckému kurzu zasahovat i na nepřístupných místech

Pracovníci Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) absolvovali první lezecký kurz, díky kterému zvládnou vyprošťování zvířat nejen ze skal a jeskyní, ale také industriálních objektů jako jsou mosty nebo komíny. „Společně s horolezeckými instruktory, instruktory speleotechniky i profesionálními záchranáři procvičovali metodiku postupu a záchrany, i zcela specifické postupy použitelné prakticky výhradně v případech záchrany zvířat z obtížně dostupných míst,“ uvedl instruktor Tomáš Frank ze Společnosti Horolezecká abeceda.

"Učíme lidi, aby nejprve volali na číslo záchranné stanice. Pro Prahu je to 774 155 155. Odpadne tak velká část zbytečných výjezdů, kdy lidé chtějí odnášet mláďata z přírody, přestože jim ve skutečnosti nic nechybí," uvedla Dagmar Zieglerová z ČSOP. Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported
Foto: Horolezecká abeceda

„Například při výstupu na strom se většinou užívají tzv. stupací železa,“ vysvětlila Dagmar Zieglerova z ČSOP, „ale není vhodné zanechávat na kmeni stopy po železech a upozorňovat tak ostatní lidi, že je v koruně stromu hnízdo, neboť někteří z nich vybírají z hnízd vejce.“ Proto se záchranáři naučili lezecké techniky, kdy si vystačí pouze s lanem. Místa, odkud zvířata vyprošťují, jsou například nezakryté jímky, šachty, výkopy, komíny nebo balkóny. „Stává se, že vodní ptáci, nejčastěji kachny, zahnízdí na balkóně obytného domu nebo na dvorku a nemohou vyvést mláďata. Netopýry nebo rorýse zase vyprošťujeme z domů, kde uvízli během rekonstrukce a zateplování domů, které v současné domě díky programu Zelená úsporám v hojné míře probíhá. Poštolky kupříkladu zahnízdí ve světlíku, odkud mláďata nedokáží vyletět vzhůru. Zachraňovali jsme i kosí mláďata zaklíněná v okapu. Často záchranáři vyjíždějí k ptákům, kteří se zamotali do rybářských vlasců, v horším případě za ně odněkud visí,“ vyjmenovává Dagmar Zieglerová nejčastější záchranářské úkoly.

Pokud jde o elektrické dráty, je potřeba, aby v příslušném obvodu byl vypnut elektrický proud, pak teprve mohou záchranáři pracovat. „Většinou ale pták po kontaktu s elektřinou leží na zemi mrtvý,“ konstatuje Martin Zemánek ze záchranné stanice ARCHA v Liberci.

Co se týče množství řešených případů, jen v Praze jich měli od začátku roku podle Zieglerové 233. Dva záchranáři tu řeší 3 až 5 případů denně, přičemž někdy stačí i rada po telefonu. „Učíme lidi, aby nejprve zavolali naše číslo. Pro Prahu je to 774 155 155. Odpadne tak velká část zbytečných výjezdů, kdy lidé chtějí odnášet mláďata z přírody, přestože jim ve skutečnosti nic nechybí. Právě až polovina zvířat je lidmi z přírody odnesena zbytečně," řekla Zieglerová.

Na záchranných stanicích ve Vlašimi i Liberci díky telefonátu záchranáři odvrátí až 20 % zbytečných odloučení mláďat od matky jenom tím, že vysvětí situaci po telefonu. „To, že někde najdeme opuštěné mládě, ještě vůbec neznamená, že je něco špatně. Například zajíci krmí svá mláďata jen večer. Ptáci si svá mláďata dokáží najít na 100 metrů, proto si jich nemusíme všimnout. Své potomky dokrmují i na zemi, kde mláďata hopsají a vypadají zdánlivě opuštěná,“ upozorňuje Zieglerová. Výjimkou je situace, kdy ptačí mládě zapadne do nějaké škvíry nebo pobývá na silnici, odkud je vhodné zanést je na nejbližší strom či římsu.

Rada záchranářů tedy zní: neodebírejte z přírody mláďata zajíců, srnčí, jelení, dančí a mufloní zvěře, pokud nejsou prokazatelně zraněná, uvízlá nebo pokud zmateně nepobíhají a nevydávají hlasité zvuky. Klidně ležící mláďata nejsou opuštěná. Pouze čekají na příchod své matky. Dotknete-li se mláďat, matka se o ně přestane starat. Toto naštěstí neplatí pro samice ptáků, které na dotek člověka u svých mláďat takto nereagují.

Lezecký kurz v ceně zhruba 60 tisíc proběhl během tří víkendů a hradila jej Společnost Horolezecká abeceda. „Zúčastnili se zájemci, kteří již základní horolezecké zkušenosti měli. Protože jinak by trénink trvat mnohem déle. Přihlásilo se 15 zájemců, nakonec kurz absolvovalo jen 9 záchranářů. Nebylo možné, aby na svých pracovištích chyběli tak dlouho, zvlášť v době záplav, neboť je na stanici často jen jeden záchranář,“ doplnil Tomáš Frank.

---

reklama

---