Odborníci: Mladí zemědělci víc experimentují a pouští se do náročnějších odvětví

"Vnímáme, že mladí lidé mají tendenci zaměřovat se na modernější či alternativní směry. Často se jedná o ekologické zemědělství, agroturistiku nebo pěstování speciálních plodin. Vidíme také zájem o přímý prodej ze dvora a zpracování produktů na farmě, ale právě rozsáhlá pravidla a legislativa je často zaskočí," uvedla Karolína Menclová, ředitelka Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů.
Také zemědělská poradkyně Boleslava Pilcová uvedla, že od mladých zemědělců pocházejí zajímavé a promyšlené projekty. Zaměřují se na ekologické farmy s pěstováním náročnějších rostlin, například hub, nebo na chov více náročných zvířat, třeba koní a dojných koz. Často také své produkty rovnou zpracovávají, dodala. "Noví a mladí zemědělci do oboru skutečně přinášejí nové impulzy. To je dáno především skutečností, že mladí nejsou zatíženi konvenčními přístupy k zemědělství z minulosti," uvedl agrární analytik Petr Havel.
I agrární ekonom z České zemědělské univerzity Tomáš Maier oceňuje přístup mladých zemědělců, podle něj hodně experimentují a budují i start-upy. "A také se nebojí více se sdružovat do společných odbytových organizací. To je hodně velký problém starších ročníků zemědělců, že jsou mezi sebou děsně rozhádaní," podotkl Maier.
Podle Menclové se mladí farmáři vydávají novým směrem mimo jiné proto, že musí zintenzivňovat příjmy oproti už zavedeným podnikům se stálými zákazníky, a aby se prosadili na trhu, je zapotřebí nových nápadů. "Pokud mladý zemědělec zcela začíná takříkajíc na zelené louce, tak největším problémem je půda, její nákup či sehnat volnou půdu k pronájmu, často musí přeplácet," upozornil Maier.
Podobné bariéry zmiňuje i Havel, od vstupu podle něj mladé zemědělce odrazuje také byrokracie. "Jen dotace pro nové zemědělce nepomohou, ministerstvo musí především hledat cesty, jak potřebnou půdu pro zemědělce zpřístupnit," upozornil Havel.
Menclová uvedla, že nákup půdy, techniky, výstavba zázemí a infrastruktury představují statisícové až milionové náklady. Nárůst podpory ministerstva odborníci vítají, zároveň ale upozorňují na to, že pro přilákání mladých do zemědělství nestačí pouze upravit dotační podmínky, ale je nezbytné celkově zjednodušit a zpřehlednit podnikatelské prostředí v odvětví. Podle dřívějších odhadů v zemědělství chybí přibližně 5000 zaměstnanců.
Státní zemědělský intervenční fond, který spravuje zemědělské dotace, v roce 2023 přijal 657 žádostí o dotace na zahájení činnosti mladého zemědělce, loni už to bylo 780. Ve zmíněných letech fond na podpoře vyplácel zhruba 692,5 milionu korun a 708 milionů korun, po navýšení částky bude mít k dispozici až 1,2 miliardy korun, uvedl na dotaz ČTK.
Z dotace mohou začínající farmáři pokrýt například výstavbu a rekonstrukci zemědělských staveb, pořízení technologií nebo mohou peníze využít na nákup zemědělských nemovitostí, půdy, zvířat, krmiv, hnojiv a osiv.
Tereza Preisová snm
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (5)
Marcela Jezberová
3.6.2025 09:25Břetislav Machaček
4.6.2025 08:05 Reaguje na Marcela Jezberováco potřebovali oni a už neprodukovali nic na prodej mimo přebytků. No a děti chovají pouze jezdecké koně a ustájené koně cizí a z polí
už jsou pouze pastviny. Seno, slámu a oves nakupují u jiných, hnůj pak prodávají zahrádkářům. Nakupují celý sortiment potravin ve
městě v hypermarketech a honosí se titulem EKOLOGICKÁ FARMA. Co
proboha produkují ? ZÁBAVU a nic jiného ! Obávám se, že koní je
u nás více než před 60 léty, kdy se jimi ještě na vesnicích oralo
a dopravovaly náklady. Nic proti koňům, ale jezdecká zábava asi
lidstvo neuživí.

Karel Zvářal
4.6.2025 11:03 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
4.6.2025 19:14 Reaguje na Karel Zvářalmožného a jejich úbytek na úkor nových pastvin
znamená, že buď zemědělskou produkci dovezeme a nebo
ji budeme na zbytku orné půdy pěstovat stále více
intenzivněji za pomocí chemie, moderní techniky
a jiných ekology kritizovaných postupů. Toto je
stejné, jako udělat z hospodářských lesů pralesy
a ze zbytku pouze plantáže na biomasu. Co tak vše
dělat šetrně a nejít ode zdi ke zdi? Jaký smysl
má mít někde panenskou krajinu a jinde mrtvou
krajinu plnou chemie a jedů? Čím více ubude orné
půdy, tím více se zbytek bude plundrovat. Kdysi
byly za 1. republiky výnosy třetinové co nyní.
Za socíku dvoutřetinové, ale i tehdy tu ještě
nebyla půda tak zničená jako nyní. Ona už je jen
držákem pro růst rostlin spoléhajících se na
dodaná umělá hnojiva a postřiky. Bez hnojiv už
v ní nic pořádně růst nebude. Pamatuji dobu
restitucí, kdy známý sklidil státním statkem
zasetou pšenici a juchal nad ziskem. Po třech
létech bez hnojení úrodné pole zatravnil a bral
dotaci za nepěstování. Nyní je pole zastavěno
paneláky naležato s golfovými trávníky a je po
orné půdě. Vedle hospodaří následníci St. statku
s vysokými výnosy, ale půda postrádá žížaly a
jakoukoliv organickou hmotu v půdě. Z ornice je
po 35 letech jalovina, která bez umělých hnojiv
nevyprodukuje nic.