Opatření proti suchu podle STAN narážejí na vlastnické vztahy i zájmy zemědělců

No jo no - celospolečenský zájem/likvidace sucha, je až na druhém místě, od " sametu " mají přednost zájmy jednotlivců.

Teď jste klepl skobičku na hlavičku. Zájmy jednotlivců mají přednost před zájmy a potřebami společnosti.

Nejde o to, kolik v ČR naprší. To úplně stačí. Svatá prostoto.

Mohlo by se začít s ukončením povolování zkušebních vrtů, které se poté bez povolení používají hlavně na zalévání anglických trávníků . Nadměrný odběr spodní vody je to, co posouvá vodu níže a níže

Proto chce taky vláda zdražit odběr spodní vody a je cílem kritiky
těch, co s ní plýtvají na trávníky a sjezdovky. Znám z praxe
případ vysušení studní vrtem nikoliv odběrem vody, ale který tu
vodu nasměroval provrtáním izolační vrstvy zabraňující průsaku
do větších hloubek. Pokus vrt utěsnit se nezdařil a nemít lidé vodovod byli by bez pitné vody, ale tak přišli pouze o vodu
užitkovou. Chtěl moc, nemá nic a ostatní taky.

Tak to trochu upřesníme, navýšení těch plateb je ok a problémem není, co je velmi diskutováno je nicméně kam ty peníze půjdou ... a tady nutno uznat, že to vládou navrhované řešení opravdu není šťastné.

Ale no tak platby v tak bohaté společnosti moc nezmění. Všichni dobře ví jak se to dělá, takže konec se zkušebními vrty , by mohlo něco změnit.

Ty peníze mají jít na ČOV, vodovody a propojení
vodovodních sítí. A to je podle vás špatné? Kdyby
byly promrhány jako za Fialy na podporu válčení,
tak by to opravdu nebylo šťastné.

Vy zase nevíte kdo ty vámi uvedené infrastrukturní prvky financuje, co?

No" Kroky k ochraně zdrojů pitné vody a zadržování vody v krajině často naráží na vlastnické vztahy". A kdo za to může? Österreichisch Monarchie. Již koncem 19 století nebylo možno obnovit většinu rybníků kvůli majetkovým vztahům-A to zákony daleko víc dovolovaly císařství něco zařídit.... A od té doby se vlastnictví ještě více drobilo. Pozemková reforma?

No ono se na suchých dnech rybníků výborně dařilo řepě cukrové, takže výnos z ní byl větší než z ryb. Ekonomika! Stejně jako nyní - skladová hala či zábavní park, ale i slunečníky či větrníky přinášejí větší zisky než pšenice.

Vše se vším souvisí a s nepřátelstvím Rakouska-Uherska se
státy, které měly kolonie s produkcí třtinového cukru, došlo
na pěstování cukrové řepy. Na ni ale tehdejší výměra polí
nestačila, protože taktak uživily lidi obilím a bramborami.
Hledaly se plochy k jejímu pěstování a našly se na místě
rybníků, kde se do té doby chovaly ryby zcela přirozeně bez
dokrmování a moderních způsobů chovu praktikovaných dodnes.
Snížená plocha rybníku intenzifikací chovu produkovaly ryb
více, než při tom přírodním chovu a část rybníků tak byla
zbytečná. Ty se přeměnily na pole a cukrovka prvé roky ve
vysušeném bahně rostla jako divá. Postupně se ale živiny
vyčerpaly a ta nová pole sloužila k produkci i jiných
plodin. Za humny mám stovky hektarů hrabětem Larischem
vysušených rybníků, které se táhly od Bohumína až po
Karvinou, kde jich pár zůstalo. A nebyly to žádné malé
rybníky a některé měly 50 a více hektarů. Podle výšky
bývalých hrází se staletými duby byly u hrází hluboké
až 5 metrů. Nyní to jsou úrodná pole o které mají zájem
firmy k zastavění například Gigafaktory. Je to plochá
krajina na které se buď rozlévaly ty rybníky a nebo taky
povodňové vody, což se děje dodnes. Při zastavění asi
nikdo nebude riskovat zaplavení a navýší terén a nebo
vybuduje pro továrnu ochranné hráze, ale tím se sníží
retence povodňových vod a ty ohrozí okolí, kam se voda
dosud nedostávala. Proto obyvatelé z okolí odmítají to
zastavění záplavového území, zničení úrodné půdy a dvou
remízků. Smůlou je, že ty pole zabavil stát Larishům,
kteří o ně přišli kvůli vstřícnosti k fašistům a ouřadům
z Prahy je lautr putna jaké dopady bude mít zastavění
záplavové krajiny při povodních. Rozhodovat o zastavění
místní občané, tak to nedopustí, jak už rozhodli loni
v referendu.