Orlík a Slapy mají teď 47 procent běžného objemu. Řeky lze i bez deště plnit měsíce
Kvůli nízkým přítokům a nedostatku srážek je hladina Orlíku asi 15 metrů pod běžnou úrovní. Dnes klesne na kótu 334,6 metru nad mořem a Povodí Vltavy sníží odtok. Bude vypouštět jen stejné množství vody, které do ní přiteče, což je teď zhruba 15 metrů krychlových za sekundu. Povodí proto začne k vylepšování průtoku v řekách využívat zásobní prostor slapské nádrže. "To je situace, která se podle dlouhodobých simulací může objevit přibližně jednou za 50 let a v historii existence vodního díla Slapy nastává vůbec poprvé," uvedla Mertl.
Snížení hladiny slapské přehrady se dotkne majitelů lodí. Bezplatný převoz od Povodí Vltavy mohou majitelé lodí využít pouze do výšky hladiny 268,50 metru nad mořem. Pak převoz lodí správce povodí kvůli bezpečnosti ukončí. Registrace jsou na stránkách www.pvl.cz stále otevřené do neděle. "Lidé si myslí, že přehrady tu jsou zejména kvůli rekreaci, ale to není pravda. Hlavní funkcí je udržování minimálního odtoku 40 metrů krychlových za sekundu z Vltavské kaskády," dodala mluvčí státního podniku.
Na začátku vltavské kaskády leží Lipno, které je také oblíbenou rekreační oblastí. I to plní v soustavě přehrad důležitou funkci. Mimo jiné slouží jako zásobárna vody pro Hněvkovice, které dodávají vodu pro Jadernou elektrárnu Temelín. Drží minimální odtok šest metrů krychlových za sekundu, zatímco přítok se v tuto chvíli pohybuje mezi jedním až dvěma metry krychlovými za sekundu. Proto se také pomalu vyprazdňuje, uvedla Mertl. Hladina Lipna nyní dosahuje do výšky 722,16 metru nad mořem, běžná úroveň je 724,9 metru nad mořem.
Temelínská elektrárna provoz omezovat nemusí. "V minulosti nemusela a ani nepředpokládá, že by omezovala provoz v souvislosti s suchem či vysokými teplotami. Elektrárna využívá chlazení prostřednictvím chladicích věží, takže její odběry jsou řádově menší než u elektráren s průtočným chlazením," uvedl již dříve za elektrárnu Petr Šuleř.
Vltavská kaskáda se skládá z nádrží Lipno I, Lipno II, Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Kamýk, Slapy, Štěchovice a Vrané. Představuje největší soustavu vodních děl v Česku a klíčový nástroj pro řízení průtoků na Vltavě a zčásti i Labe.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (11)
Břetislav Machaček
4.9.2026 15:36No jako smrdutá strouha stejná, jako řeky bez dotování vodou z přehrad.
Ty vaše tůně a mokřady už jsou dva měsíce vyschlé a suchá je i půda polí
na kterých ekologisté prosadili pěstování biomasy pro energetiku. Suché
jsou lesy, které nechat "lékaři lesa" a ještě mají zálusk vypustit nejen
N. Mlýny, ale taky jiné přehrady. Už i laik chápe, kdo to s lidmi a taky
s přírodou myslel a myslí dobře a kdo umí pouze kecat a nedělat nic pro
skutečnou ochranu toků před vysycháním! Ty přehrady nejen plánovat, ale už
konečně zase stavět a budiž nám vzorem Vltavská kaskáda a jiná vodní díla,
co zachraňují vše živé v tocích dotovaných vodou z přehrad.
Jindřich Duras
6.9.2026 12:54 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
6.9.2026 18:15 Reaguje na Jindřich Duraslépe nic nedělat, skuhrat že neprší a koukat na ten zmar?
Vy k přírodě a tvorům nic necítíte, že vám zmar nevadí?
Co je vlastně pro vás prioritou a cílem? Nicnedělání a
pláč, místo snahy dopady sucha řešit alespoň budováním
přehrad pro nadlepšení průtoku? V Praze nejde pouze o ty
lodičky, ale o to, že pokud by Vltavou teklo bez toho
nadlepšení místo 50 m3 pouze 20 m3, tak by byla Vltava
jen stoka z ČOV . Jaké dopady by to mělo na život ve městě
si zkuste představit a možná by muselo dojít i na omezení odběrů pitné vody, aby se omezilo množství vod splaškových pro nemožnost je ředit na životaschopné prostředí pro vše
živé. Pokud toto odmítáte chápat, tak vás už nepovažuji
za odborníka na vše spojené s vodou. Poslechněte si ze
záznamu z ČT vysvětlení ředitele Povodí Vltavy, proč se
nadlepšuje stav vody ve Vltavě a dál v Labi z kaskády.
Slavomil Vinkler
4.9.2026 19:26Slavomil Vinkler
4.9.2026 19:27 Reaguje na Slavomil VinklerSoučasný nedostatek vláhy sice trvá, ale historie pamatuje mnohem rozpálenější léta a horší sucha
vaber
5.9.2026 08:48 Reaguje na Slavomil VinklerZkusil někdo odhadnout kolik vody by bylo ve Vltavě a jiných řekách ,tak jak to bylo ještě před 100 lety, bez přehrad a bez vody čerpané z podzemí a vypouštěné z kanalizací.
Kolik potůčků napájených jen z přírodních pramenů ještě teče a kolik už nemá žádný přirozený pramen. Myslím ,že to nikdo neví a kdyby se uveřejnily správné informace ,asi by lidé viděli opravdu prázdné řeky. Ve středověku kdy všechna města musela být u řek, by to způsobilo naprostou katastrofu. Nedostatek vody a s tím spojené šíření nemocí.
Břetislav Machaček
5.9.2026 10:32 Reaguje na vaberje opodál vrt zásobující vodou celou vesnici. Na povrch nemůže vyvěrat voda čerpána z hloubky. Naučili
jsme se s vodou plýtvat i díky přehnané hygieně. Měl jsem známého chataře na turistické chatě a popisoval
rozdíly při spotřebě vody za posledních 30 let. Jsou
hosté, co se sprchují ráno, v poledne i večer a i to
neustálé mytí rukou udělá své. Chatu prodal postavil
si rodinný domek na dožití a nový majitel investoval
do velmi hlubokého vrtu, který vysušil pramen ze
kterého byla chata do té doby napájená. Spotřeba tak
není závislá na prameni a má prý vody z vrtu dostatek
na to plýtvání. On poslední roky před prodejem nechal nainstalovat na sprchy uzávěry na žetony a říkal, že
zpoplatněním klesla spotřeba o třetinu a u teplé vody
o polovinu. Hostům se to ale nelíbilo, obrat klesal
a vyústilo to tím prodejem. Nový majitel omezení po
zprovoznění vrtu zrušil a vesele se zase s vodou
plýtvá. Jak dlouho? No až vyschne i ten vrt!
Jindřich Duras
6.9.2026 12:56 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
7.9.2026 09:16 Reaguje na Jindřich Durasjsem od ochranářů slyšel v roce 1997, že je to prý
tisíciletá povodeň a ona už na Sever Moravy od té
doby přišla dvakrát! Lépe být připraven, než být
překvapen, pochovávat oběti a sanovat škody. Ty
zpochybňovače prevence katastrof bych vždy nechal
povinně odstraňovat škody a omluvit se pozůstalým.

Čížkov na Plzeňsku, kde mizí voda ve studních, postaví vodovod
Povodí Vltavy očekává na Slapech další pokles hladiny přibližně o 20 cm denně
Pokles hladiny zatím nechává lidi v okolí Slapské přehrady v klidu