https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/ostravskou-haldu-emu-nezakryva-kvuli-horeni-uhli-snih
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ostravskou haldu Emu nezakrývá kvůli hoření uhlí sníh Aktualizováno

14.1.2021 17:32 | OSTRAVA (ČTK)
Kvůli hoření zbytků uhlí v navršené hlušině jsou totiž i těsně pod povrchem uměle vytvořeného kopce vysoké teploty. Místy by se tam dala i smažit vajíčka.
Kvůli hoření zbytků uhlí v navršené hlušině jsou totiž i těsně pod povrchem uměle vytvořeného kopce vysoké teploty. Místy by se tam dala i smažit vajíčka.
Jeden z nejvyšších bodů Ostravy, okolo 315 metrů vysokou haldu Emu, mnohdy zčásti nezakrývá sníh. Ani v těchto dnech, kdy se sněhová pokrývka drží i v nižších polohách regionu. Kvůli hoření zbytků uhlí v navršené hlušině jsou totiž i těsně pod povrchem uměle vytvořeného kopce vysoké teploty. Místy by se tam dala i smažit vajíčka. ČTK to řekl ostravský geolog Radim Ptáček ze společnosti GEOoffice.
 

"Halda vznikla navršením důlní hlušiny, tedy vytěženého materiálu, který obsahuje zbytky hořlavého uhlí," uvedl Ptáček. Podle něj se po zapaření hlušina samovznítila a nyní pokračuje dlouhodobý proces prohořívání. "Teplota povrchu haldy je tak vyšší než v okolí. Proto se špatně drží sníh," vysvětlil.

Teplota v útrobách haldy se může pohybovat i okolo 1500 stupňů Celsia. Teplo je pak i na povrchu. Sám Ptáček v minulosti na haldě prováděl několik měření. Ta potvrdila, že teploty na povrchu místy dosahují 60 až 80 stupňů Celsia. "Hlavně u technických průduchů, které tam jsou instalované, aby odváděly například plyny vzniklé hořením," uvedl s tím, že místy by se dala na kamenech kousek pod povrchem i smažit vajíčka.

Halda, i když stále ve svém nitru hoří, je veřejnosti přístupná. I když je vstup podle instalovaných tabulek jen na vlastní nebezpečí, jde o oblíbené vyhlídkové místo.

Ve správě má prostor státní podnik Diamo, který tam udělal v minulých letech opatření k zajištění bezpečnosti. Dělá také šestkrát do roka pravidelný teplotní s plynový monitoring a jednou za rok navíc letecký monitoring termické aktivity. "V nejrizikovější části, která je překrytá kamenivem kvůli rozptýlení plynů, je navíc speciální sonda, ze které máme dálkovým přenosem data kontinuálně. Můžeme konstatovat, že situace na haldě je dlouhodobě stabilní a při dodržení pravidel je pro návštěvníky bezpečná," řekla mluvčí podniku Jana Dronská.

Údaje o výšce haldy v katastru Slezské Ostravy se různí. Podle map to je 324 metrů, podle jiných zdrojů pak 315 či 312 metrů nad mořem. Kopec tvoří tři desítky milionů metrů krychlových navezené hlušiny. Halda začala vznikat před rokem 1920. Díky teplu na haldě roste teplomilná flóra. Vyskytuje se zde také stepní fauna. Na vrchol se dá dojít po žluté turistické značce od ostravské zoo. Ema je druhým nejvyšším místem Ostravy. Tím prvním je kopec v Krásném Poli vysoký 334 metrů.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

15.1.2021 07:20
Tak je otázka, jak je plánována budoucnost haldy. Kdy to asi vyhoří a vychladne.
Myslím, že dnes by nebyl problém lokalizovat v haldě zónu s vysokou teplotou, kde to hoří, navrtat kolem dokola sondy a oheň chladit. Například systémem odebírajícím teplo pro tepelná čerpadla. Oheň by se tak mohl výrazně utlumit nebo dokonce úplně zastavit. Vychladlá hmota haldy by se tak dala přetzřídit od zbytků uhlí a hlušinu použít pro technické účely, třeba pod stavby.
Ostatně když u nás ochránci přírody blokují otevření v podstatě každého nového ložiska kameniva a štěrku, stará ložiska otevřená za komunistů docházejí a nevypadá to ani na to, že v budoucnosti by se tyto stavební materiály přívážely levně loděmi po kanálu DOL třeba z Balkánu, cena těchto materiálů raketově stoupne. Potom bude původně odpad, uložený v haldě Ema, novým zlatým dolem.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

15.1.2021 07:58 Reaguje na Radim Polášek
Ta hlušina obsahuje i organickou hmotu, jako je třeba dřevo. Je otázka, nakolik by se zvedla cena kameniva po takové selekci. Netříděná hlušina byla použita pod dálnici v Ostravě a proto tam dochází k poklesům vozovky. Mimochodem, hořící haldu, která je v Ostravě vedle výpadovky na Frýdek - Místek řešili tak, že tam vykopali hluboké příkopy a do nich pumpovali popílek z vysokých pecí. Tím se podařilo oheň lokalizovat na poměrně malou plochu. Vím, že za totáče si na tom dokonce jeden pán postavil diplomovou práci.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.1.2021 09:40 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Víte jak bylo ekology oslavováno rozebíráni haldy ve Vrbici
a v Heřmanicích na náspy dálnice? Obyčejní lidé pouze
kroutili hlavami, když se to dělo, protože každý kluk věděl
nejen o samozáparu uhlí v hlušině a o příměsích výdřevy a odpadu, ale i o tom, že břidlice z hlušiny vodou bobtná
a suchem se smršťuje. Mrazem se drolí a rozpadá na bahno.
Na podloží silnic se hlušina používala pouze po vypálení
z podobně hořících hald jako je Ema. Vznikalo načervenalé
kamenivo, které už postrádalo vlastnosti surové břidlice.
Co naplat, posudek dnes zemřelého znalce posoudil vhodnost
na stavbu, v uvozovkách se "ušetřilo", někdo vydělal a jiní tleskali ekologickému využití hlušiny. Dnes se stále pouze mluví o hutní strusce a o hlušině je ticho po pěšině. Ono asi jsou ještě rezervy kam ji použít.
Odpovědět
va

vaber

15.1.2021 12:53
měli by do toho strčit, roury prohánět vodu a topit bezdomovcům
Odpovědět
va

vaber

15.1.2021 12:56
jak vniká do haldy kyslík
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.1.2021 16:38
Je třeba doplnit, že tam žijí i organismy, které jinak jsou pouze na činných sopkách. Je to prostě velice zajímavý biotop.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.1.2021 16:43 Reaguje na Jan Šimůnek
Žijí tam převážně ropáci, což je u nás přemnožený invazní druh a měl by být povolen povinný odstřel.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.1.2021 16:45
Důležité je hlavně žádné další haldy netvytvářet.
A co tak všechny tyhle problémy přičíst k ceně uhelné elektřiny?
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist