Ovocnářská unie: Kvůli nízkým cenám jablek přes zimu zmizí až 10 procent sadů
27.11.2022 00:22 | PRAHA
(ČTK)
Licence | Volné dílo (public domain)
Upozornil na to, že v Evropě je přebytek produkce jablek a na český trh se dovážejí hlavně jablka z Polska, odkud se před vypuknutím konfliktu na Ukrajině vyvážela do východní Evropy včetně Ruska. Obchodní řetězce podle Ludvíka situace zneužívají k tlaku na české farmáře. "Nejsou ochotni platit alespoň nákladovou cenu a tlačí cenu dolů na úroveň polských jablek," doplnil. Do obchodů se česká jablka dostala až poté, co zemědělci přistoupili na nízké výkupní ceny, řekl.
Ludvík také poznamenal, že ovocnáři musí sklizená jablka řadu měsíců skladovat při teplotě jeden stupeň Celsia. Už dříve řekl, že kvůli vysokým cenám energií budou farmáři část produkce nechávat v sadech, protože se jim nevyplatí ji uskladnit.
Ovocnáři již delší dobu také upozorňují na to, že z dlouhodobého hlediska z české krajiny ovocné sady mizí a za posledních 33 let bylo zlikvidováno 43 procent ploch sadů. "Je to více než deset milionů ovocných stromů jen u profesionálních pěstitelů," doplnil Ludvík. Zmínil také, že každoročně se vysází méně nových sadů. Letos se podle něj odhaduje, že se vysadí jen zhruba 150 hektarů, dlouhodobý průměr přitom byl ještě donedávna zhruba 400 hektarů ročně.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Sdružení samospráv nedoporučí obcím snížit daň ze zemědělské a lesní půdy
Dánsko bude dotovat příměs do krmení, která u krav snižuje emise metanu
Zemědělský fond letos mezi zemědělce rozdělí dotace asi 30 miliard korunOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (26)
Miroslav Vinkler
27.11.2022 08:29Ovocnářství v ČR prochází těžkými časy , postoj vlády a nejen této, je zcela nepřijatelný.
Pokud nechceme přijít o významnou část kulturního a přírodního dědictví, měli bychom urychleně přijmout kroky k nápravě zoufalého stavu věcí.
Odpovědět
Pokud nechceme přijít o významnou část kulturního a přírodního dědictví, měli bychom urychleně přijmout kroky k nápravě zoufalého stavu věcí.
Jakub Graňák
27.11.2022 11:30 Reaguje na Miroslav VinklerVlak nám ujel už minimálně před 50 lety.
Odpovědět
Karel Zvářal
27.11.2022 08:51Možná by sadaři měli změnit sortiment a zaměřit se na peckovice. Potažmo na export, neb Brandon a Brenda milují brandy. A ta z východní Moravy píše jako žádná jiná.
Sadařství by u nás mělo být více podporované, know how na to máme.
Odpovědět
Sadařství by u nás mělo být více podporované, know how na to máme.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
27.11.2022 20:51 Reaguje na Jakub GraňákNaše hrušky taky asi nejsou nic moc, protože společnost Rudolf Jelínek si je pro hruškovici zajišťuje v Jižní Americe. Tam je taky vypálí a teprve pálenici vozí k nám do republiky k finální úpravě.
Odpovědět
ZW
Zdenek Wenzel
28.11.2022 09:39 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaSouhlas Zbyňo, bohužel fa Jelinek do roku 1939 není fa Jelinek po r. 1990.
Odpovědět
ZW
Zdenek Wenzel
28.11.2022 09:48 Reaguje na Zbyněk Šeděnka5.11.2022 Hynčice u Vražného.
Na počest zakladatele genetiky, J.G. Mendela, bude v roce dvousetletého výročí jeho narození vysazena alej 200 hrušní nedaleko jeho rodné usedlosti v Hynčicích (dnes místní část obce Vražné). Alej budou tvořit hrušně starých, pokud možno hlavně regionálních odrůd, ale budou vysazeny i odrůdy původem z celé Evropy.
Hrušně byly zvoleny proto, že existuje příběh o tom, jak si Mendel z Brna psal o rouby hrušky Gansbirne, která rostla u jeho rodného statku. Volbu ovlivnilo i to, že hrušeň tu spolu s dubem patří snad k jediným stromům, které nejsou napadány invazivním jmelím bílým. Stromky budou sázet dobrovolníci. Výsadba bude spojena s názornými ukázkami i povídáním o starých odrůdách hrušní.
Přínosem bude vytvoření krajinného prvku s velkým potenciálem místního dědictví, který pro člověka i další živé tvory zprůchodní a zkrášlí krajinu Moravské brány.
Hrušně se dožívají až 250 let. Zatímco projevy na oslavách dvousetletého výročí budou dávno zapomenuty, hrušková alej v Hynčicích bude svým návštěvníkům připomínat, že si lidé na Johanna Gregora vzpomněli, ještě za dalších 200 let (obzvláště, když tu budou sbírat hrušky na sušení, povidla a hruškovici).
Odpovědět
Na počest zakladatele genetiky, J.G. Mendela, bude v roce dvousetletého výročí jeho narození vysazena alej 200 hrušní nedaleko jeho rodné usedlosti v Hynčicích (dnes místní část obce Vražné). Alej budou tvořit hrušně starých, pokud možno hlavně regionálních odrůd, ale budou vysazeny i odrůdy původem z celé Evropy.
Hrušně byly zvoleny proto, že existuje příběh o tom, jak si Mendel z Brna psal o rouby hrušky Gansbirne, která rostla u jeho rodného statku. Volbu ovlivnilo i to, že hrušeň tu spolu s dubem patří snad k jediným stromům, které nejsou napadány invazivním jmelím bílým. Stromky budou sázet dobrovolníci. Výsadba bude spojena s názornými ukázkami i povídáním o starých odrůdách hrušní.
Přínosem bude vytvoření krajinného prvku s velkým potenciálem místního dědictví, který pro člověka i další živé tvory zprůchodní a zkrášlí krajinu Moravské brány.
Hrušně se dožívají až 250 let. Zatímco projevy na oslavách dvousetletého výročí budou dávno zapomenuty, hrušková alej v Hynčicích bude svým návštěvníkům připomínat, že si lidé na Johanna Gregora vzpomněli, ještě za dalších 200 let (obzvláště, když tu budou sbírat hrušky na sušení, povidla a hruškovici).
BM
Břetislav Machaček
28.11.2022 10:36 Reaguje na Zdenek WenzelNechci poučovat, ale jmelí není považováno za
invazivní rostlinu a je stále chráněno díky zařazení do Červené knihy ohrožených druhů. Na severu Moravy a Slezska je už tak přemnoženo,
že se mu je těžko bránit i na zahradách. Jeho
plody chutnají ptákům, kteří semena roznesou
po okolních stromech, díky jejich lepivosti
se uchytí na kůře a je vymalováno. Žádosti o
preventivní ošetření proti jmelí trvají tak
dlouho, že už se pak strom musí radikálně
ořezat a nebo pokácet. Odpovědné orgány by se
měly už zamyslet, že místně by jmelí pozbylo
ochrany a začalo se potlačovat na úroveň před
cca 30 léty, kdy bylo vzácností a nikoliv tím
parazitem ničícím dnes takřka všechny druhy
stromů. Jinak hrušně mají velký problém se
rzí hrušňovou, která je obtížně léčitelná a
proto se do jejich pěstování na plody nikdo
nehrne. Nechci nikomu kazit radost z álejí
hrušní, ale otevřená krajina s vystavením
hrušní větru, sněhových vánic, mrazu a suchu
přežijí nejodolnější druhy hrušní z těch 200
a to pokud odolají i rzi hrušňové. Poučky o
blízkosti jalovců, co by mezihostitelů rzi
neplatí už ani kilometr od nejbližšího jalovce,
či thúje, což vidím z praxe na podobné áleji nedaleko mého bydliště. Ať to tam přežijí a
ať se jim tam daří a pouze neživoří, jako
jiné podobně nově vysazené áleje "odborníky"!
Odpovědět
invazivní rostlinu a je stále chráněno díky zařazení do Červené knihy ohrožených druhů. Na severu Moravy a Slezska je už tak přemnoženo,
že se mu je těžko bránit i na zahradách. Jeho
plody chutnají ptákům, kteří semena roznesou
po okolních stromech, díky jejich lepivosti
se uchytí na kůře a je vymalováno. Žádosti o
preventivní ošetření proti jmelí trvají tak
dlouho, že už se pak strom musí radikálně
ořezat a nebo pokácet. Odpovědné orgány by se
měly už zamyslet, že místně by jmelí pozbylo
ochrany a začalo se potlačovat na úroveň před
cca 30 léty, kdy bylo vzácností a nikoliv tím
parazitem ničícím dnes takřka všechny druhy
stromů. Jinak hrušně mají velký problém se
rzí hrušňovou, která je obtížně léčitelná a
proto se do jejich pěstování na plody nikdo
nehrne. Nechci nikomu kazit radost z álejí
hrušní, ale otevřená krajina s vystavením
hrušní větru, sněhových vánic, mrazu a suchu
přežijí nejodolnější druhy hrušní z těch 200
a to pokud odolají i rzi hrušňové. Poučky o
blízkosti jalovců, co by mezihostitelů rzi
neplatí už ani kilometr od nejbližšího jalovce,
či thúje, což vidím z praxe na podobné áleji nedaleko mého bydliště. Ať to tam přežijí a
ať se jim tam daří a pouze neživoří, jako
jiné podobně nově vysazené áleje "odborníky"!
Jakub Graňák
28.11.2022 14:00 Reaguje na Břetislav MachačekJmelí se samozřejmě řeže zcela běžně , kniha- nekniha. Problém je v tom, že za to nikdo nechce platit.
A pokud jde o ty hrušky - to platilo vždycky: nejbližší jalovec minnimálně 2 km daleko. Obtížně léčitelná rez je nesmysl - stačí aby opadalo listí a je po rzi, další rok už se nevyskytne - pokud ovšem nemáte okolí zamořené okrasařinou - jak už tomu v satelitech bývá...
Odpovědět
A pokud jde o ty hrušky - to platilo vždycky: nejbližší jalovec minnimálně 2 km daleko. Obtížně léčitelná rez je nesmysl - stačí aby opadalo listí a je po rzi, další rok už se nevyskytne - pokud ovšem nemáte okolí zamořené okrasařinou - jak už tomu v satelitech bývá...
BM
Břetislav Machaček
28.11.2022 18:20 Reaguje na Jakub GraňákHrušeň v daném roce rzí má plody mdlé chuti a většinou ani nedozrají. Zákrsky lze chránit postřiky, ale volně rostoucí velké stromy asi nikdo stříkat nezvládne. Mi se u Klapovy máslovky plody podaří 1x za pět let a mám ji hlavně jako "držák" budky pro špačky.
Odpovědět
Jakub Graňák
28.11.2022 14:02 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNaše hrušky jsou boží a jsme jediní, kdo je na sever od Alp umí pěstovat, ovšem Jelínek určitě nebude platit za ovoce na pult. Jinak bych si od něj nikdy nic nekoupil - ty jeho patoky se nedají pít.
Odpovědět
va
vaber
27.11.2022 09:3510% zmizí ,trochu nadnesená zpráva,
ale všechny ty postřiky a hnojiva něco stojí,
mohli by se pochlubit kolik postřiků ročně dělají
Odpovědět
ale všechny ty postřiky a hnojiva něco stojí,
mohli by se pochlubit kolik postřiků ročně dělají
ZW
Zdenek Wenzel
27.11.2022 13:00Zdravím všechny diskutující a mám drobnou výzvu i zamyšlení.
Učňovské školství ČSSR nabízelo preferované obory, kde strava, ubytování, doprava na internát a někdy i výbava pracovního oděvu motivovalo určitou skupinu rodičů, kteří se právě pro tuhle výhodu rozhodli své děti nechat ve skomírajícím oboru na trhu vyučit. Je to sice plivnutí do moře velkého problému o kterém se píše, ale něčím se začít musí.
Já třeba nápravu zoufalého stavu věcí vidím v tomto odkazu: https://www.youtube.com/watch?v=s-gIWgthit0
Odpovědět
Učňovské školství ČSSR nabízelo preferované obory, kde strava, ubytování, doprava na internát a někdy i výbava pracovního oděvu motivovalo určitou skupinu rodičů, kteří se právě pro tuhle výhodu rozhodli své děti nechat ve skomírajícím oboru na trhu vyučit. Je to sice plivnutí do moře velkého problému o kterém se píše, ale něčím se začít musí.
Já třeba nápravu zoufalého stavu věcí vidím v tomto odkazu: https://www.youtube.com/watch?v=s-gIWgthit0
Anyr
27.11.2022 17:50 Reaguje na Zdenek WenzelNo tedy! Argumentovat materiální deprivací socialistických rodičů k tomu, aby natlačili dítě do nějakého oboru, a tím tak vyhověli "potřebám systému"! A což takhle myslet na štěstí dítěte? Jestli ho to bude bavit, jestli to po vyučení vůbec bude dělat? Zkazit mu život, aby jeho rodiče, nebo Pepa Novák toužící po českých sadech, došli spokojenosti?
Vrchol degradace lidské bytosti. Stát se (ná)strojem.
Já prostě říkám, že dokud nedojde ke generační obměně, tak se just nic nezmění. :/ Fakt, smrt socialismu!
Odpovědět
Vrchol degradace lidské bytosti. Stát se (ná)strojem.
Já prostě říkám, že dokud nedojde ke generační obměně, tak se just nic nezmění. :/ Fakt, smrt socialismu!
VŠ
Viktor Šedivý
27.11.2022 21:32 Reaguje na AnyrPodívejte se na stránky Mariana Kechlibara. https://kechlibar.net/2022/11/20/litost-po-nakupu-skolni-verze/
Nechat dítě studovat to, do čeho má chuť bez reálné úvahy nad tím, zda má předpoklady studium zvládnout (tím nemyslím jen projít školou) a potom se tím uživit, není úplně nejrozumnější.
Odpovědět
Nechat dítě studovat to, do čeho má chuť bez reálné úvahy nad tím, zda má předpoklady studium zvládnout (tím nemyslím jen projít školou) a potom se tím uživit, není úplně nejrozumnější.
SP
Svatá Prostoto
28.11.2022 14:58 Reaguje na Viktor ŠedivýTo sice není, ale furt je to lepší než ho cpát do studia něčeho, co jej vůbec nezajímá a nebaví.
Hlavní je vést dítě k tomu, aby umělo zhodnotit obě stránky ... jak tu, že je to v budoucnu bude muset uživit, tak tu, že pokud to má dlouhá léta dělat, tak by je to mělo aspoň do jisté míry bavit.
Základní problém u nás je ten, že krom gymplů to rozhodování probíhá v době, kdy špunti většinou nemají ánung ani o jednom, ani druhém.
Odpovědět
Hlavní je vést dítě k tomu, aby umělo zhodnotit obě stránky ... jak tu, že je to v budoucnu bude muset uživit, tak tu, že pokud to má dlouhá léta dělat, tak by je to mělo aspoň do jisté míry bavit.
Základní problém u nás je ten, že krom gymplů to rozhodování probíhá v době, kdy špunti většinou nemají ánung ani o jednom, ani druhém.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
27.11.2022 21:53 Reaguje na AnyrTo není o generační výměně, ale spíše o přístupu celé společnosti, která pohlíží na manuálně pracujícího člověka jako na méněcenného. Přitom šikovný řemeslník si dokáže vydělat mnohem více peněz než úředník proflákající osm hodin někde v kanclu.
Odpovědět
ZW
Zdenek Wenzel
28.11.2022 09:36 Reaguje na AnyrHlupák si svoji hloupost nejen neuvědomuje (naopak se považuje za chytrého), ale z vlastních chybných rozhodnutí obviňuje jiné.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
28.11.2022 10:49 Reaguje na AnyrPředstavte si, že by každý studoval pouze to, co chce!
To tu budou samí herci, zpěváci, programátoři, možná pár lékařů, ale nikdo se nehrne ke konstrukci strojů, k chemii,
do zemědělství a hlavně k manuální práci samotné. To bude
dělat prosím kdo? Dosluhující generace do smrti a pak si
navezete migranty? Bože, bože kam dospěla společnost těch
Anýrů pochybných manýrů, kteří chtějí dělat pouze co je
baví a když ne, tak nedělat vůbec. Vraťte se na Zemi a
uvědomte si jedno, že můžete mít rád i práci, kterou
děláte jako nouzovou, pokud se vám váš sen nesplnil a sen
provozujte jako koníček. On i popelář chtěl být třeba kosmonaut a prodavačka zpěvačkou, ale nejsou a někdo
vám z nutnosti mít práci vyveze odpadky a jiná vám prodá chléb. Nechci vás urážet, ale nebylo vašim přáním být
mudrcem a neplníte si ho tady těmi bláboly?
Odpovědět
To tu budou samí herci, zpěváci, programátoři, možná pár lékařů, ale nikdo se nehrne ke konstrukci strojů, k chemii,
do zemědělství a hlavně k manuální práci samotné. To bude
dělat prosím kdo? Dosluhující generace do smrti a pak si
navezete migranty? Bože, bože kam dospěla společnost těch
Anýrů pochybných manýrů, kteří chtějí dělat pouze co je
baví a když ne, tak nedělat vůbec. Vraťte se na Zemi a
uvědomte si jedno, že můžete mít rád i práci, kterou
děláte jako nouzovou, pokud se vám váš sen nesplnil a sen
provozujte jako koníček. On i popelář chtěl být třeba kosmonaut a prodavačka zpěvačkou, ale nejsou a někdo
vám z nutnosti mít práci vyveze odpadky a jiná vám prodá chléb. Nechci vás urážet, ale nebylo vašim přáním být
mudrcem a neplníte si ho tady těmi bláboly?
SP
Svatá Prostoto
28.11.2022 14:44 Reaguje na Břetislav Machaček" ... ale nikdo se nehrne ke konstrukci strojů, k chemii,
do zemědělství a hlavně k manuální práci samotné."
Když se to vyplatí, tak to lidi dělat budou, pokud ne ... nebo se jinde budou dát stejné peníze vydělat pohodlněji ... tak se do toho logicky nikdo nepohrne.
Diví se tomu někdo?
Odpovědět
do zemědělství a hlavně k manuální práci samotné."
Když se to vyplatí, tak to lidi dělat budou, pokud ne ... nebo se jinde budou dát stejné peníze vydělat pohodlněji ... tak se do toho logicky nikdo nepohrne.
Diví se tomu někdo?
BM
Břetislav Machaček
28.11.2022 18:34 Reaguje na Svatá ProstotoOny se totiž nějak zvrhly hodnotové žebříčky
a nejlépe se platí za zbytné požitky a věci. To,
co je nezbytné považujeme za zcela běžné a je
nedoceněno. V nouzi se ale žebříčky mění a zbytné požitky a věci ztrácejí hodnotu. Koukněte dneska
na Ukrajinu, kde muzy mlčí a nejváženějším je
elektromontér a topenář, kteří opraví rozvody
elektřiny a tepla. Když by nebyli, tak je herec
nezahřeje(možná některé jednotlivce) a ani jim
neopraví přívod elektřiny. Nepodceňujme nikoho,
kdo vytváří nezbytné hodnoty v době hojnosti,
aby nám jednou v nouzi nechyběli ! Děláme tak
obrovskou chybu, která se může jednou vymstít!
Odpovědět
a nejlépe se platí za zbytné požitky a věci. To,
co je nezbytné považujeme za zcela běžné a je
nedoceněno. V nouzi se ale žebříčky mění a zbytné požitky a věci ztrácejí hodnotu. Koukněte dneska
na Ukrajinu, kde muzy mlčí a nejváženějším je
elektromontér a topenář, kteří opraví rozvody
elektřiny a tepla. Když by nebyli, tak je herec
nezahřeje(možná některé jednotlivce) a ani jim
neopraví přívod elektřiny. Nepodceňujme nikoho,
kdo vytváří nezbytné hodnoty v době hojnosti,
aby nám jednou v nouzi nechyběli ! Děláme tak
obrovskou chybu, která se může jednou vymstít!
SP
Svatá Prostoto
29.11.2022 11:11 Reaguje na Břetislav MachačekJá úplně nechápu, jak to souvisí s tím, co jsem napsal. Prostě pracovní trh je trh jako každý jiný a pokud někdo brečí, že nejsou lidi, tak jen přiznává, že je neumí získat.
Ostatně já si pamatuji jak v devadesátkách mraky lidí s technickým vzděláním zdrhaly do finančního sektoru. A průmysl pak hrozně kňučel a stěžoval si a stát s tím měl něco dělat. Jako co? Zavést umístěnky? Bo fakt překvápko, že někdo třeba se strojárnou zdrhnul z fabriky do banky, když tam dostal o půlku víc.
A tedy mít tady válečnou ekonomiku, protože v případě války by se to mohlo hodit, to mi fakt přijde trochu úchylné.
Odpovědět
Ostatně já si pamatuji jak v devadesátkách mraky lidí s technickým vzděláním zdrhaly do finančního sektoru. A průmysl pak hrozně kňučel a stěžoval si a stát s tím měl něco dělat. Jako co? Zavést umístěnky? Bo fakt překvápko, že někdo třeba se strojárnou zdrhnul z fabriky do banky, když tam dostal o půlku víc.
A tedy mít tady válečnou ekonomiku, protože v případě války by se to mohlo hodit, to mi fakt přijde trochu úchylné.
JH
JH
29.11.2022 07:38 Reaguje na Břetislav MachačekJste úplně vedle. Každý by měl studovat to, co chce a hlavně na co má buňky. Tolik lidí zase nestojí o to stát se hercem nebo zpěvákem, to je nesmysl. Když se někdo chce stát třeba učitelem, má na to talent, ale je levý na chemii, tak z něho chemika neudělá ani prezident. Můžou být chemici sebevíc potřeba, ale tohle jejich nedostatek nevyřeší. A pokud jde o manuální práci, kecy o tom, jak nikdo nebude dělat až staří vymřou poslouchám už několik desítek let a pořád tu práci někdo dělá.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
29.11.2022 19:59 Reaguje na JHAno, dělají ji Ukrajinci a jiní občané z východu
a my se chováme tak, co jsme sami kritizovali
při přetahování lékařů a i techniků do Německa
kvůli mzdám. Je to tunelování sousedů z východu,
kde jim ti odborníci , ale i obyčejní dělníci
schází. Je to krátkozraké a sobecké si kupovat
vyškolené lidi a sami si je nevychovávat. Já
netvrdím děti nutit studovat co je potřeba, ale
neumožnit jim studovat něco, co potřeba není
a po vystudování pracují mimo obor. Je to plýtvání
státními financemi a hlavně frustrace studentů,
když zjistí, že studovali zbytečně bez uplatnění
v oboru. Pokud společnost poptává například 100 historiků, tak nebudu podporovat studium 1000,
ale pouze té stovky a zbytek ať to studuje za
své. Já chtěl být třeba lesník, ale hlásilo se
nás 300 a vzali 60, protože pro zbývajících 240
nebyla práce. Dnes je to v mnoha oborech naopak
a nelze ani naplnit třídy. Nenutit, ale motivovat
a naopak odradit ty, kteří vzdělání v oboru nevyužijí. Nakonec končí vysokoškoláci u kasy
v obchodě, práce je nebaví a litují zbytečného
studia. Ten systém umístěnek po ukončení studia
byl pro některé jistotou zaměstnání, ubytování
a časem i domova, protože si tam našli partnery.
Někomu to nevonělo a s ostrými lokty a známostmi
se to obcházelo. Obsadit dnes například místo
zubaře v pohraničí je utopie, ale v Praze je
nejvíce zubařů na počet obyvatel ve světě. Ta
Hypokratova přísaha se totiž zvrhla na mamon
a nikoliv na léčení těch, kteří to potřebují.
Opravit zuby na pokladnu jim nevoní, ale bělit
a brousit zuby zbohatlíkům za hotové chce každý.
Bude to jako na americkém venkově, kde občas
přijede charitou placený zubař vytrhat lidem
zkažené zuby a o implantátech a umělých chrupech
si mohou chudí nechat zdát. To bude pouze pro
bohaté a nebo velmi dobře pojištěné. Proč si
u nás lidé platí zdravotní pojištění, když je
zubař na pokladnu odmítá ošetřit ? Ten systém
s kapitační platbou za duši je zlo, které
nemotivuje mít co nejvíc zákroků byť pouze placených z pojištění. Mnohde už vás odmítají
i za hotové, protože mají peníze za "duše" a
při těch cenách za placené zákroky mají i při minimu zákroků vyděláno. V ordinaci nikdo,
v čekárně nikdo, ale akutního pacienta odmítne,
protože má PLNO a pošle vás na zahlcenou pohotovost. To už není lékař, ale hokynář!
Odpovědět
a my se chováme tak, co jsme sami kritizovali
při přetahování lékařů a i techniků do Německa
kvůli mzdám. Je to tunelování sousedů z východu,
kde jim ti odborníci , ale i obyčejní dělníci
schází. Je to krátkozraké a sobecké si kupovat
vyškolené lidi a sami si je nevychovávat. Já
netvrdím děti nutit studovat co je potřeba, ale
neumožnit jim studovat něco, co potřeba není
a po vystudování pracují mimo obor. Je to plýtvání
státními financemi a hlavně frustrace studentů,
když zjistí, že studovali zbytečně bez uplatnění
v oboru. Pokud společnost poptává například 100 historiků, tak nebudu podporovat studium 1000,
ale pouze té stovky a zbytek ať to studuje za
své. Já chtěl být třeba lesník, ale hlásilo se
nás 300 a vzali 60, protože pro zbývajících 240
nebyla práce. Dnes je to v mnoha oborech naopak
a nelze ani naplnit třídy. Nenutit, ale motivovat
a naopak odradit ty, kteří vzdělání v oboru nevyužijí. Nakonec končí vysokoškoláci u kasy
v obchodě, práce je nebaví a litují zbytečného
studia. Ten systém umístěnek po ukončení studia
byl pro některé jistotou zaměstnání, ubytování
a časem i domova, protože si tam našli partnery.
Někomu to nevonělo a s ostrými lokty a známostmi
se to obcházelo. Obsadit dnes například místo
zubaře v pohraničí je utopie, ale v Praze je
nejvíce zubařů na počet obyvatel ve světě. Ta
Hypokratova přísaha se totiž zvrhla na mamon
a nikoliv na léčení těch, kteří to potřebují.
Opravit zuby na pokladnu jim nevoní, ale bělit
a brousit zuby zbohatlíkům za hotové chce každý.
Bude to jako na americkém venkově, kde občas
přijede charitou placený zubař vytrhat lidem
zkažené zuby a o implantátech a umělých chrupech
si mohou chudí nechat zdát. To bude pouze pro
bohaté a nebo velmi dobře pojištěné. Proč si
u nás lidé platí zdravotní pojištění, když je
zubař na pokladnu odmítá ošetřit ? Ten systém
s kapitační platbou za duši je zlo, které
nemotivuje mít co nejvíc zákroků byť pouze placených z pojištění. Mnohde už vás odmítají
i za hotové, protože mají peníze za "duše" a
při těch cenách za placené zákroky mají i při minimu zákroků vyděláno. V ordinaci nikdo,
v čekárně nikdo, ale akutního pacienta odmítne,
protože má PLNO a pošle vás na zahlcenou pohotovost. To už není lékař, ale hokynář!
JH
JH
30.11.2022 07:23 Reaguje na Břetislav MachačekDobře, ale jak třeba spočítáte, kolik potřebujeme historiků? Tak jednoduché to není. A když někdo vystuduje historii, může znalosti využít v několika dalších povoláních. Pokud jde o zubaře v pohraničí, do pohraničí se nikdo nehrne, tak proč by se tam mělo chtít zrovna zubařům?
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
30.11.2022 12:26 Reaguje na Břetislav Machaček"Já chtěl být třeba lesník, ale hlásilo se
nás 300 a vzali 60, protože pro zbývajících 240
nebyla práce."
A teď jste krásně popsal, proč je tohle totál kokotina. Protože v normální společnosti by vás přijali, něco by odpadlo během studia, a z těch absolventů by si prostě zaměstnavatelé vybrali ty, o kterých by byli přesvědčeni, že jsou nejlepší. A bylo by.
Odpovědět
nás 300 a vzali 60, protože pro zbývajících 240
nebyla práce."
A teď jste krásně popsal, proč je tohle totál kokotina. Protože v normální společnosti by vás přijali, něco by odpadlo během studia, a z těch absolventů by si prostě zaměstnavatelé vybrali ty, o kterých by byli přesvědčeni, že jsou nejlepší. A bylo by.
