https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/polovina-uzemi-cr-trpi-silnym-pudnim-suchem-i-kvuli-suche-a-teple-zime
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Polovina území ČR trpí silným půdním suchem, i kvůli suché a teplé zimě

27.4.2026 12:18 (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Už téměř polovina území Česka trpí třemi nejhoršími stupni půdního sucha, přičemž 13 procent území již zasáhlo extrémní sucho, vyplývá z aktuální mapy na webu projektu InterSucho. Výrazně horší je situace v povrchové vrstvě do 40 centimetrů, a to v situaci, kdy polní plodiny teprve vzcházejí. Důvodem je i teplá a na srážky velmi chudá zima, řekl ČTK klimatolog Pavel Zahradníček z Českého hydrometeorologického ústavu a z ústavu Akademie věd CzechGlobe.
 
Půdní sucho do hloubky jednoho metru se začalo postupně rozvíjet v březnu a výrazně se prohloubilo v dubnu, kdy se oteplilo a vodu začala spotřebovávat probouzející se vegetace. Bez projevů sucha je jen 14 procent území. Vědci ho určují jako odchylku aktuálního stavu od průměrného stavu za roky 1961 až 2015. Standardní množství vody je na jihu a jihozápadě jižní Moravy, na sever a severozápad od Prahy a také zhruba mezi Ostravou a Opavou. Jedná se spíše o sušší oblasti, kde bývá i v normálních letech zásoba vody malá.

"Z map a grafů charakterizujících uplynulou zimu, tedy prosinec, leden a únor, je zřejmé, že proti průměru let 1961 až 2000 napadlo výrazně méně sněhu, a to o 40 procent. Relativně nejvíce ho napadlo na Tachovsku, ovšem jen 88 procent průměru. Horší situace byla na Moravě, kde to bylo méně než 60 procent," řekl Zahradníček. Velmi málo sněhu bylo i na horách. V nadmořské výšce nad 800 metrů bylo jen 56 procent průměrného množství.

Nedostatek sněhu nekompenzoval ani déšť. Například na Znojemsku a Třebíčsku spadlo průměrné množství srážek, což byla ale výjimka. "V řadě okresů to nebylo ani 60 procent průměru, za celou republiku činil průměr 72 procent proti průměru let 1961 až 2000," doplnil Zahradníček.

K srážkově chudé zimě se přidalo i nadprůměrné teplo. Zatímco leden byl poměrně chladný, prosinec a únor byly teplé. "Průměrná odchylka za celou republiku činila 1,4 stupně Celsia, největší byla na Českomoravské vrchovině, na severních horách a na horách na hranicích se Slovenskem," řekl Zahradníček.

Teplejší zimy než v minulosti jsou standardem posledních nejméně deseti až 15 let. "Když se tato situace spojí s podprůměrnými srážkami a hlavně menším množstvím sněhu, jedná se o značné riziko pro rychlý rozvoj půdního sucha na jaře, jak to vidíme letos. Hezkou ukázkou je Českomoravská vrchovina, kde nyní pravděpodobně chybí nejvíce půdní vláhy proti obvyklým hodnotám," řekl Zahradníček.

Podle hlášení zemědělců na webu InterSucha jsou ještě v solidní kondici ozimy. Více trpí jařiny, kukuřice či cukrovka, které vzcházejí ve vysušené svrchní vrstvě půdy. Kořeny obilnin se kvůli nedostatku vody nejsou schopné dostat k aplikovanému dusíku jako hnojivu.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

27.4.2026 14:30
výrazně bych polemizoval nad větným spojením " teplá zima" ostatně by bylo dobré někdy pochopit, že není rozhodující teplota ale vlhko.

Půda by se měla adaptovat na zadržování vlhka a větrné eroze. A tímto se zaměřit na minimalizaci tepelných ostrovů ve volné krajině jednoduše přehřívání polí.

Tepelné ostrovy jsou i infrastrukturní projekty jako jsou silnice a dálnice. Drobnou dopraqvní infrastrukturu vytváříme vyléváním asfaltu místo mlatových cest, to ovlivňuje mikroklima.

Tu naši dobu kamennou respektive betonovou ovlivňujeme krajinu fyzikální tak, že v létě se má tendenci rozpalovat a v zimě chladit.

Odpovědět
ss

smějící se bestie

27.4.2026 16:45 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Tepelné ostrovy jsou i města/parkoviště, velkosklady s odstavnými plochami.
Odpovědět
Pe

Petr

27.4.2026 16:52 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Letní horka a silné zimní mrazy jsou typické projevy vnitrozemského klimatu holé odlesněné krajiny. Lesy tyto extrémy mírní a "žehlí", udržují klima vyrovnanější a mírnější. A vlhčí.
My k tomu přispíváme i volnou otevřenou krajinou, ve které se snadno prohání průvan a vítr, které odnášejí vlhkost pryč. Naše krajina neumí udržet ani půdní vlhkost, ani vzdušnou. Výsledek našeho hospodaření. No a tak máme sucho. Z čeho by taky pršelo. Ze suchého vzduchu těžko. Jsme odkázaní jen na vlhký vzduch od moře, který ale musí mít dostatečnou energii, aby suchým vzduchem prorazil a pronikl až k nám a "nevyschnul" cestou. A to pak většinou stojí za to.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist