Polovině národů, které nemají kontakty se světem, hrozí zánik, tvrdí skupina
29.10.2025 01:15
(ČTK)
Zdroj | Depositphotos
Mnohé tyto domorodé národy se nachází pod tlakem, kterému čelí i prostředí, kde žijí. Největšími hrozbami pro tyto komunity jsou odlesňování, rozšiřování zemědělských aktivit i těžba nerostů. Izolaci některých kmenů a národů se přitom snaží narušit zvědavci, internetoví influenceři, turisté či misionáři. Ti by mimo jiné mezi členy těchto komunit mohli zavléct choroby, které mohou způsobit vážné problémy.
Možný zánik některých komunit podle amerického herce Richarda Gerea vnímá průmyslový svět jako "vedlejší ztráty" nutné pro využití bohatství, které se nachází v jejich prostředí.
Podle studie Survival International 95 procent domorodých komunit, které nemají kontakty s dalšími lidmi, žije v amazonském pralese, který je dlouhodobě vystaven tlaku průmyslu a zemědělského sektoru. Další tyto národy žijí v Jihovýchodní Asii a v oblasti Tichého oceánu.
Představitelé Survival International zastávají názor, že by se na domorodé národy žijící v izolaci nemělo pohlížet jako na části zanikajícího světa. "Nic od nás nepotřebují. V lesích jsou šťastní," uvedla představitelka organizace Fiona Watsonová a zároveň vyzvala vlády k větší ochraně těchto národů a oblastí, ve kterých žijí.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Německo poskytne na ochranu tropických pralesů jednu miliardu eur
Brazílie před konferencí COP30 hlásí pokles ničení amazonského pralesu
Největší světový producent masa čelí obvinění z odlesňování AmazonieOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
JŘ
Jaroslav Řezáč
29.10.2025 07:13žít v technologické a informační izolaci by bylo nejlepší co by se mohlo stát. Ony ty kmeny možná skončí, ale jako absolutně svobodní a nevystresovaní, nevystrašení a bez psychedelik a antidepresiv, drog a technologického fetiše. Jako svobodné duše.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
29.10.2025 09:04Už za zlých komunistů vyšla u nás kniha jedné paní, která přežila pád letadla do džungle a žila pak s amazonskými indiány po dobu několika let: Popisovala naprosto otřesné věci: Zabíjení, znásilňování, utrpení a umírání na zcela banální (pro nás) choroby apod. Byla velice ráda, když se jí konečně podařilo utéct. Opravdu žádná idylka na způsob Štorchových Lovců mamutů.
Odpovědět
RJ
Robert Jirman
29.10.2025 10:10 Reaguje na Jan Šimůnekano pryč s nima, jsou krutí-) prostě Stačilo
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
29.10.2025 11:20Je zajímavé, že spouta národů vymřela právě kvůli kontaktu s okolním světem.
Odpovědět
JO
Jarka O.
29.10.2025 19:32 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJen jestli nemáte pravdu i v případě těchto lidí. Po tom, co člověk viděl a slyšel o Španělech, se dělá zle. Tito jsou možná jen přeživší zbytky tisíciletých kdysi velmi rozvinutých kultur, kteří zvládli uprchnout před jistým vyhlazením a zotročením, které bylo dokonáno za 40 let, v případě Peru. Jen můj dojem.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
29.10.2025 12:51Běžné je, že jakmile se tyto izolované komunity dostanou do kontaktu s moderní civilizací, také chtějí moderní vymoženosti. Jak jsem před pár lety viděl dokument kdesi ze Střední Ameriky. Starý domorodec tam říkal - "ano, prales už tady nemáme, také včely hledáme velice těžko, ale podívejte se, jak jsme žili - měli jsme nedostatek, děti běhaly nahé a bosé, teď jsme všichni oblečení a můžeme si koupit spoustu věcí." Obdobně jsem četl od nějakého českého cestovatele o situaci kdesi v Indonézii, kde domorodci vyměnili svůj "svobodný" život v pralese za peníze od společnosti, těžící zlato. A jak mu řekl jeden domorodec, že nechtějí běhat po pralese a lovit zvěř, ale že si také chtějí všechno koupit v obchodě jako běloši.
A na úřadě, kde jsem pracoval, jedna z naší "chráněné" minority, říkala na sociálce: "Paní, vy nám dáváte málo peňazí. My také chceme jet k mori jako vy."
Odpovědět
A na úřadě, kde jsem pracoval, jedna z naší "chráněné" minority, říkala na sociálce: "Paní, vy nám dáváte málo peňazí. My také chceme jet k mori jako vy."
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
29.10.2025 13:23 Reaguje na Jaroslav PokornýŘíkal jeden starý indiánský náčelník:"
Než přijít bílý muž, rudý mmuž ráno vstal, sedl na koně a celé dopoledne lovil. Bizony, jeleny, medvědy, vlky. Unaven přijel v poledne domů a žena jej nakrmila. Pak si odpočal, vzal udici a šel k řece lovit lososy a pstruhy. Večer usedl k ohni a s ostatními muži kouřil kalumet a rozprávěl. V noci odešel do svého teepee, kde se svojí sqaw šukal celou noc.
Bílý muž být kretén, když myslet, že se ten systém dá zlepšit.
Odpovědět
Než přijít bílý muž, rudý mmuž ráno vstal, sedl na koně a celé dopoledne lovil. Bizony, jeleny, medvědy, vlky. Unaven přijel v poledne domů a žena jej nakrmila. Pak si odpočal, vzal udici a šel k řece lovit lososy a pstruhy. Večer usedl k ohni a s ostatními muži kouřil kalumet a rozprávěl. V noci odešel do svého teepee, kde se svojí sqaw šukal celou noc.
Bílý muž být kretén, když myslet, že se ten systém dá zlepšit.
JŠ
Jan Šimůnek
29.10.2025 14:25to Zbyněk Šeděnka 29.10.2025 13:23
Roztomilé ovšem je, že indián toto před příchodem bílého muže dělat nemohl, protože koně do Ameriky přivezli až evropané. A někdy v 80. letech 16. století uteklo z jedné mexické farmy (tenkrát španělská kolonie) stádečko koní a dalo vznik mustangům. Do té doby chodili indiáni pěšky a většina prérií byla bez lidí, protože nebylo v lidských silách unést na hřbetě dostatek vody na cestu od jednoho vodního zdroje ke druhému. Indiáni mohli kočovat jen podél vodotečí.
Odpovědět
Roztomilé ovšem je, že indián toto před příchodem bílého muže dělat nemohl, protože koně do Ameriky přivezli až evropané. A někdy v 80. letech 16. století uteklo z jedné mexické farmy (tenkrát španělská kolonie) stádečko koní a dalo vznik mustangům. Do té doby chodili indiáni pěšky a většina prérií byla bez lidí, protože nebylo v lidských silách unést na hřbetě dostatek vody na cestu od jednoho vodního zdroje ke druhému. Indiáni mohli kočovat jen podél vodotečí.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
30.10.2025 07:28 Reaguje na Jan ŠimůnekJenže indiáni se dostali ke komním mnohem dříve, protože je kradli bílým osadníkům.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
29.10.2025 18:15to Robert Jirman 29.10.2025 10:10
Asi to chce naprosto odlišný přístup k těmto lidským skupinám, než jaký prováděli dosud etnografové. Dalším průšvihem je skutečnost, že se jedná o "imunitně naivní" populace vůči řadě pro nás zcela banálních infekčních agens, takže by po kontaktu s námi mohli skončit jako Marťané ve Válce světu H. G. Wellse.
Jako pozitivní příklad uvádím (byť zde se nejedná o civilizací nedotčené domorodce) "Checomacocos" (potomky nemanželské dcery cestovatele A. V. Friče, kterou měl právě s indiánkou z kmene Chamacocců).
viz https://www.checomacoco.cz/
Odpovědět
Asi to chce naprosto odlišný přístup k těmto lidským skupinám, než jaký prováděli dosud etnografové. Dalším průšvihem je skutečnost, že se jedná o "imunitně naivní" populace vůči řadě pro nás zcela banálních infekčních agens, takže by po kontaktu s námi mohli skončit jako Marťané ve Válce světu H. G. Wellse.
Jako pozitivní příklad uvádím (byť zde se nejedná o civilizací nedotčené domorodce) "Checomacocos" (potomky nemanželské dcery cestovatele A. V. Friče, kterou měl právě s indiánkou z kmene Chamacocců).
viz https://www.checomacoco.cz/
Pe
Petr
29.10.2025 19:11 Reaguje na Jan ŠimůnekI nás ty "zcela banální infekční agens" kosily, a trvalo mnoho generací a stálo miliony životů, než jsme se přizpůsobili, a ti co zbyli mohli předat svoji odolnost dál.
Odpovědět
RJ
Robert Jirman
30.10.2025 08:59 Reaguje na Jan Šimůnekcesta je samozřejmě nechat je být, vůbec je nekontaktovat a především k nim nepouštět tzv. misionáře a všelijaké cestovatele. Bohužel tyto národy to mají již spočítané, moderní svět chce zdroje a půdu.
Odpovědět
