Poplatky za svoz odpadu by měli platit spotřebitelé, ne obce, uvedl Hladík
27.12.2023 13:21
(ČTK)
Dnešní náklad na svoz a likvidaci odpadu je podle něj zhruba 1400 korun ročně, průměrný roční poplatek je přitom zhruba 700 korun na obyvatele. Druhou polovinu nákladu tak hradí obce z vlastního rozpočtu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
"Jedná se o změnu celkového uvažování. Platit by měl ten, kdo daný materiál nakupuje, ne ten kdo ho spotřebovává méně. Důležité ale dále je, aby se tento materiál dal efektivně separoval, například i za pomocí moderních technologií. Čím více materiálu poputuje jiným tokem, než přes směsný odpad, tím méně by obec a obyvatel měli zaplatit," řekl Hladík.
Spočítat o kolik méně by obyvatelé při efektivnějším sběru a recyklaci zaplatili ale zatím podle něj nelze. Více než polovina všech odpadů totiž končí v černých popelnicích, a proto ministerstvo životního prostředí (MŽP) podle Hladíka dlouhodobě prosazuje efektivnější sběr a recyklaci. Lepších výsledků ale bude možno dosáhnout až za mnoho let, uvedl ministr. Dnešní náklad na svoz a likvidaci odpadu je podle něj zhruba 1400 korun ročně, průměrný roční poplatek je přitom zhruba 700 korun na obyvatele. Druhou polovinu nákladu tak hradí obce z vlastního rozpočtu.
Systém zálohování PET lahví a plechovek by mohl začít fungovat v polovině roku 2025. Celkem by mělo vzniknout zhruba 11 000 sběrných míst, lidé by mohli PET lahve a plechovky vracet kromě obchodů i na čerpacích stanicích a prostřednictvím internetových obchodů. Na tyto obaly navrhuje ministerstvo zálohu čtyři koruny, tedy o korunu více než na skleněné lahve. Novela upravuje také odpad, jehož recyklace a svoz se dosud nezpoplatňoval, jako jsou například reklamní letáky. Plán na zefektivnění textilu by měl být součástí projednávaného uplatnění evropské směrnice o nakládání s odpadem a do zákona o obalech bude vložena po jeho schválení.
Některé velké řetězce jako Lidl, Kaufland nebo Rohlík.cz už tento systém podle Hladíka dobrovolně testují. Proti zavedení zálohování PET lahví a plechovek se ale postavila například Asociace českého tradičního obchodu, která zastupuje mimo jiné prodejny jako je COOP nebo Eso Market. Považuje zavedení systému za příliš drahé. Podle analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), které si nechal zpracovat Svaz obchodu a cestovního ruchu, by investiční náklady na zavedení systému mohly přesáhnou 5,2 miliardy korun. Roční provoz efektivně nastaveného systému by stál 1,4 miliardy korun. Analýza ale počítala se zapojením obchodů do systému od 200 metrů čtverečních, zatímco MŽP počítá s obchody a čerpacími stanicemi od 50 metrů čtverečních.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Podnikatelé a obce navrhují místo vracení PET lahví jejich digitální zálohování
Evropský parlament odhlasoval zákaz některých plastových obalů 
Země EU se shodly na nařízení, jehož cílem je snížit množství odpadů z obalů Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (39)
ss
smějící se bestie
27.12.2023 15:45Nebudu mít problém to platit, ale jenom v případě, kdy veškeré odpadové hospodářství bude plně ve vlastnictví státu a jednotlivé firmy budou fungovat co by - veřejně prospěšné společnosti.
Odpovědět
ig
27.12.2023 16:28 Reaguje na smějící se bestie
Spousta lidí bude mít problém to platit tak jako tak. Lidi si nějak odvykli, že by si své životní náklady měli hradit sami :-)
Odpovědět
MK
JŘ
Jaroslav Řezáč
28.12.2023 19:01 Reaguje nalidi si ten odpad neprodukují doma ale kupují je jako obaly.
Nebo si snad myslíte, že lidi mají doma plastový granulát s lisem aby si mohli vyrobit plastový kýbl nebo pet lahev?
Je to šílenství, kde se snaží zodpovědnost výrobce přenést na spotřebitele. STÁT, RESPEKTIVE MŽP NENÍ SCHOPNO URČIT PŮVODCE ODPADU, JENŽ SE VYRÁBÍ JAKO OBAL. Souvztažnost mezi výrobcem obalu a následným odpadem je snad jasná, ale asi ne MŽP.
Odpovědět
Nebo si snad myslíte, že lidi mají doma plastový granulát s lisem aby si mohli vyrobit plastový kýbl nebo pet lahev?
Je to šílenství, kde se snaží zodpovědnost výrobce přenést na spotřebitele. STÁT, RESPEKTIVE MŽP NENÍ SCHOPNO URČIT PŮVODCE ODPADU, JENŽ SE VYRÁBÍ JAKO OBAL. Souvztažnost mezi výrobcem obalu a následným odpadem je snad jasná, ale asi ne MŽP.
ig
29.12.2023 02:35 Reaguje na Jaroslav Řezáč
V okamžiku, kdy si koupím zboží s obalem se obal stává mým majetkem a jeho výrobce je z obliga, producentem odpadu jsem já :-) Zálohované obaly do toho ovšem nespadají, ale těch je relativně málo.
Odpovědět
KP
Karel Pavelka
28.12.2023 10:36 Reaguje na smějící se bestieBolševický žvást, takže je Vám málo stání deficit kolem 300 mld. Kč?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
28.12.2023 16:19 Reaguje na smějící se bestiePodpořím vás v tom, že zodpovědnost za nakládání s odpady má mít
pouze stát a nikoliv pofidérní soukromé odpadové firmy, které odpad
za poplatek od obyvatel a firem převezmou, ale nelikvidují a nebo
nedostatečně účinně. Ono spočítat, kolik toho leží na nějaké skládce
je nadlidská činnost a taky to, co tam ukládají se těžko kontroluje.
Výsledkem jsou schválené, ale v samotném výsledku černé skládky, či
"přechodná" úložiště, která po zániku firmy přecházejí stejně na stát, či obec. Likvidaci není po kom vyžadovat a zadá se to další
soukromé firmě, která udělá totéž. Ve výsledku je stát dojná kráva
a dojí už pouze krev, jak ji různí vykukové vysávají. Moudrá města
a obce mají vlastní odpadové hospodářství a mohou si dovolit taky
nižší ceny za svoz odpadů. Kdo odpad sváží levně a nebo dokonce
zdarma, tak nemá problém s černými skládkami vytvářenými svými
občany a uklízí pouze černé skládky vytvořené přespolními. Pokud
by to ale bylo pravidlem v celé republice, tak by se takové činy
nestávaly. Zdražovat náklady na svozy bude mít neblahý dopad na vznik černých skládek a na jejich následnou drahou likvidaci.
No a firmy likvidující černé skládky se napakují z peněz obcí
a tudíž jejich obyvatel, kteří to zaplatí dvakrát. Poprvé drahé
svozy a podruhé drahou likvidaci černých skládek. Vskutku opět
nápad ministra hodný ceny Ropák roku!
Odpovědět
pouze stát a nikoliv pofidérní soukromé odpadové firmy, které odpad
za poplatek od obyvatel a firem převezmou, ale nelikvidují a nebo
nedostatečně účinně. Ono spočítat, kolik toho leží na nějaké skládce
je nadlidská činnost a taky to, co tam ukládají se těžko kontroluje.
Výsledkem jsou schválené, ale v samotném výsledku černé skládky, či
"přechodná" úložiště, která po zániku firmy přecházejí stejně na stát, či obec. Likvidaci není po kom vyžadovat a zadá se to další
soukromé firmě, která udělá totéž. Ve výsledku je stát dojná kráva
a dojí už pouze krev, jak ji různí vykukové vysávají. Moudrá města
a obce mají vlastní odpadové hospodářství a mohou si dovolit taky
nižší ceny za svoz odpadů. Kdo odpad sváží levně a nebo dokonce
zdarma, tak nemá problém s černými skládkami vytvářenými svými
občany a uklízí pouze černé skládky vytvořené přespolními. Pokud
by to ale bylo pravidlem v celé republice, tak by se takové činy
nestávaly. Zdražovat náklady na svozy bude mít neblahý dopad na vznik černých skládek a na jejich následnou drahou likvidaci.
No a firmy likvidující černé skládky se napakují z peněz obcí
a tudíž jejich obyvatel, kteří to zaplatí dvakrát. Poprvé drahé
svozy a podruhé drahou likvidaci černých skládek. Vskutku opět
nápad ministra hodný ceny Ropák roku!
ss
kk
karel krasensky
27.12.2023 17:06Haha až by každý jeden čechaček měl platit za svuj konkretní odpad tak se budou všude po příkopech,lesích a všude možně povalovat pytle s odpádky ,aby čehun ušetřil.
Odpovědět
MM
Milan Milan
27.12.2023 18:18A k čemu, že nám obec vlastně bude? Už teď je stát jenom strůjcem a výběrčím daňových povinností, nebo ponechá nějaký nový poplatek k výběru na nějakém subjektu (např. pojišťovna, obec, úřad). Zbavovat se povinností a přenášením plné platby na nejméně odolnou část společnosti (v tomto případě spotřebitele) je přinejmenším drzost.
Odpovědět
ig
27.12.2023 19:59 Reaguje na Milan Milan
Strašlivá drzost chtít od lidí, aby si sami platili za odvoz svého odpadu :D
Odpovědět
MK
MM
Milan Milan
29.12.2023 20:30 Reaguje naDrzost je přenášení zadpovědnosti. Podle této logiky si každy občan také zaplatí kousek chodníku, nebo lucernu veřejného osvětlení...Občane ty se starej, ale např. nemravnou daň z nemovitosti zvýšíme? Proč? Asi ať máme více na odklánění pro kamarády??
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
27.12.2023 18:47Obce sice platí, ale ve své podstatě to účtuje formou poplatků za likvidaci komunálního odpadu občanům.
Jestli obec poplatky dotuje, to je již na její vůli.
A pokud jde o zálohování PET - zase vrátíme k vlastním lahvím, jako zamlada.
Odpovědět
Jestli obec poplatky dotuje, to je již na její vůli.
A pokud jde o zálohování PET - zase vrátíme k vlastním lahvím, jako zamlada.
ig
27.12.2023 21:22 Reaguje na Pavel Jeřábek
Co se týká zálohování PET, doporučuji dělat to jako já. Koupím jich tak deset ročně (z toho průměrně jednu slazenou limonádu s obsahem H3PO4 na zkažený žaludek) a s vracením nebo recyklací si starosti nedělám.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
31.12.2023 09:24 Reaguje naAsi tak, jen na cesty, ale vodu pijeme z kohoutku, víno ze sedmiček, jen mléko v tetrapacku.
Odpovědět
VK
Vl K
28.12.2023 07:46(1) Poplatek za obecní systém odpadového hospodářství činí nejvýše 1200 Kč.
Problém je v tom, že zákon omezuje výši poplatku, takže obce jsou nuceni v každém případě svoz odpadů dotovat.
A dále v tom, že větší města mají vyšší příjem na občana, takže lákají občany na přihlášení trvalého pobytu a tím pádem menší obce dotují poplatek ještě víc.
Chtělo by to zrušit diskriminaci menších obcí a zrušit regulaci poplatku. (A zcela jistě nezavádět další zbytný drahý systém zálohových PET láhví.)
Odpovědět
Problém je v tom, že zákon omezuje výši poplatku, takže obce jsou nuceni v každém případě svoz odpadů dotovat.
A dále v tom, že větší města mají vyšší příjem na občana, takže lákají občany na přihlášení trvalého pobytu a tím pádem menší obce dotují poplatek ještě víc.
Chtělo by to zrušit diskriminaci menších obcí a zrušit regulaci poplatku. (A zcela jistě nezavádět další zbytný drahý systém zálohových PET láhví.)
Miroslav Vinkler
28.12.2023 09:15Hladík je mimo mísu , zákon o obcích mluví jasně - obec je územním společenstvím občanů, zabezpečuje potřeby občanů , dbá o všestranný rozvoj území a hájí veřejný zájem.
S takovou můžeme obce zrušit a nahradit je anarchistickými buňkami ekomagorů.
Odpovědět
S takovou můžeme obce zrušit a nahradit je anarchistickými buňkami ekomagorů.
PH
Pavel Hanzl
31.12.2023 09:23 Reaguje na Miroslav VinklerObec musí zajistit svoz odpadů, ale nikde není psáno, že to musí i platit. To má platit ten, který ten odpad vyrábí, to snad dá normální rozum. Já vím, ve vašem světě naopak je to prostě naopak.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
31.12.2023 09:42 Reaguje na Miroslav VinklerZrušení minimálně poloviny (spíš dvou třetin) obcí by se velmi hodilo.
Odpovědět
JK
Jiří Kvítek
28.12.2023 10:36Pan Ministr Hladík neustále dokazuje jak moc je mimo mísu, stejně jako jeho našeptávači!
To, na co naráží, je zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích.
Kdyby ho někdy četl, věděl by, že se nevztahuje na všechny osoby, kdo na území obce produkují odpad:
Podle § 10e poplatníkem poplatku za obecní systém odpadového hospodářství je
a) fyzická osoba přihlášená v obci nebo
b) vlastník nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, ve které není přihlášena žádná fyzická osoba a která je umístěna na území obce.
Všichni ostatní se "vezou" se systémem a výše uvedení poplatníci je dotují.
Takže stačí mít v obci nepřihlášené bydliště (dříve: trvalý pobyt) a celý systém obcházíte - dotují to jen ti "místní".
Hlavně se to týká těch kdo jsou v ubytovnách, internátech, kolejích. Ti se smějí, protože nic platit nemusí a odpadu produkují více než dost. Proč myslíte, že to obce musí dotovat ze svého rozpočtu?
A na tomhle principu chce pan ministr něco stavět?
Předchozí zákon o odpadech (č.185/2001 Sb.) obsahoval 3 varianty, které umožňovaly spravedlivější řešení, ale MŽP je v novém zákonu o odpadech (č.541/2021 Sb.) už nepodpořilo.
A tak je to u nás se vším...
Odpovědět
To, na co naráží, je zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích.
Kdyby ho někdy četl, věděl by, že se nevztahuje na všechny osoby, kdo na území obce produkují odpad:
Podle § 10e poplatníkem poplatku za obecní systém odpadového hospodářství je
a) fyzická osoba přihlášená v obci nebo
b) vlastník nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, ve které není přihlášena žádná fyzická osoba a která je umístěna na území obce.
Všichni ostatní se "vezou" se systémem a výše uvedení poplatníci je dotují.
Takže stačí mít v obci nepřihlášené bydliště (dříve: trvalý pobyt) a celý systém obcházíte - dotují to jen ti "místní".
Hlavně se to týká těch kdo jsou v ubytovnách, internátech, kolejích. Ti se smějí, protože nic platit nemusí a odpadu produkují více než dost. Proč myslíte, že to obce musí dotovat ze svého rozpočtu?
A na tomhle principu chce pan ministr něco stavět?
Předchozí zákon o odpadech (č.185/2001 Sb.) obsahoval 3 varianty, které umožňovaly spravedlivější řešení, ale MŽP je v novém zákonu o odpadech (č.541/2021 Sb.) už nepodpořilo.
A tak je to u nás se vším...
KP
Karel Pavelka
28.12.2023 10:38 Reaguje na Jiří KvítekA mnozí drobní podnikateleé hází své odpady do obecních popelnic, tady selhává kontrola státní správy na tomto úseku..
Odpovědět
JK
Jiří Kvítek
28.12.2023 10:58 Reaguje na Karel PavelkaAno, mnozí se snaží zneužívat obecní systém nakládání s odpady ve svůj prospěch. To je velmi častý jev!
To uměla ošetřit jedna z variant předchozího zákona o odpadech. Plátcem poplatku byl majitel nemovitosti a poplatníci byli jeho nájemníci. Takže bylo jedno, zda máte v obci nahlášeno bydliště nebo nikoliv.
Zpočátku to tolik oblíbená varianta nebyla, protože nešla tak snadno vymáhat. Ale pak novelizovali daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb.) a když už ty problémy s vymáháním odstranily, tak MŽP vydalo nový zákon o odpadech, kde tuto variantu už nepodpořilo.
Jako v Kocourkově...
Odpovědět
To uměla ošetřit jedna z variant předchozího zákona o odpadech. Plátcem poplatku byl majitel nemovitosti a poplatníci byli jeho nájemníci. Takže bylo jedno, zda máte v obci nahlášeno bydliště nebo nikoliv.
Zpočátku to tolik oblíbená varianta nebyla, protože nešla tak snadno vymáhat. Ale pak novelizovali daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb.) a když už ty problémy s vymáháním odstranily, tak MŽP vydalo nový zákon o odpadech, kde tuto variantu už nepodpořilo.
Jako v Kocourkově...
JK
BM
Břetislav Machaček
28.12.2023 16:31 Reaguje na Jiří KvítekPřesně tak. Ti nepřihlášení nemají ani sběrné nádoby na směsný odpad
a do kontejnérů na odpad tříděný házejí bez třídění vše. Na tyto
vykuky je zákon krátký a doplácejí na to trvale hlášení občané!
Je to prostě MALÁ DOMÚ provozovatelům ubytoven pro nepřízpůsobivé,
kteří tak ušetří za poplatky na likvidaci odpadů. Vidím to ve svém
okolí denně, kdy tito lidé netřídí a klidně hodí cokoliv kamkoliv.
Ale pořád dobře, že alespoň do těch kontejnerů a ne do lesa.
Odpovědět
a do kontejnérů na odpad tříděný házejí bez třídění vše. Na tyto
vykuky je zákon krátký a doplácejí na to trvale hlášení občané!
Je to prostě MALÁ DOMÚ provozovatelům ubytoven pro nepřízpůsobivé,
kteří tak ušetří za poplatky na likvidaci odpadů. Vidím to ve svém
okolí denně, kdy tito lidé netřídí a klidně hodí cokoliv kamkoliv.
Ale pořád dobře, že alespoň do těch kontejnerů a ne do lesa.
JŘ
Jaroslav Řezáč
28.12.2023 18:56bylo by načase, aby za odpad platili i producenti. tedy výrobci. Spotřebitel nemá jinou možnost, než kupovat, co jim je podsouváno. Hladík přenáší zodpovědnost státu na spotřebitele, protože se na výrobu jen usmívá. Spotřebitel nemůže efektivně určovat trh s obaly tedy respektive odpady. JE TO PŘENESENÍ ODPOVĚDNOST ZE STÁTU NA OBČANY, KTEŘÍ SE NEMOHOU ZVŮLI NIJAK BRÁNIT A V PODSTATĚ SE TÍM NEMŮŽE VYŘEŠIT PROBLEMATIKA ODPADŮ Z HLEDISKA NEKONTROLOVANÉHO NÁRŮSTU. Racyklace v zásadě množství odpadu neřeší. Recyklace řeší spíše energetickou úsporu při výrobě obalů či následné využití. Tedy množství potenciálního odpadu se nezmenšuje.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
29.12.2023 08:20 Reaguje na Jaroslav ŘezáčVáš nápad je pouze jiný způsob placení za odpad zákazníkem, protože
to výrobce započítá do ceny výrobku. Na své si přijde i stát z DPH
vybrané z vyšší ceny výrobku. Likvidaci to nevyřeší a ani černé
skládky. Ano nemohu se bránit zbytečným obalům, ale taky vyžaduji
obaly potřebné a hygienické v době samoobslužného prodeje. Ono je
rozdíl koupit maso zabalené v samoobslužném prodeji a nebo se v
něm prohrabovat rukama a těmi pak v ovoci, či pečivu. Toto řešil
pultový prodej, kdy si vhodný obal nosili často samotní zákazníci.
Než dostat kotletu v promočeném papíru, tak si přinesli igelitový
sáček, který doma vymyli, usušili a nakoupili do něho i desetkrát.
Totéž byly vratné láhve na mléko, jogurty atd. Tady vede cesta
úspor v obalech a nikoliv při přesouvání platby mezi výrobcem a zákazníkem. Nakonec to vždy zaplatí zákazník. Pak je tu ale i to,
že někomu to je lautr putna a nějakých pár korun za likvidaci
odpadů u něho nehraje žádnou roli a tak ani odpady netřídí. Je
to o lidech a jejich myšlení a sociálního postavení. Obyvatelé
ubytoven taky netřídí a dokonce vyhazují odpad z oken na ulici,
kde to město za peníze ostatních uklidí. Tento systém je špatný
a pokud se nezmění, tak tu žádný pokrok nenastane. Já třeba u
nás platím za kbelík odpadů měsíčně tolik, jako bych jich měl
60 litrů a jiní platí totéž, když ještě část uloží do tříděného
odpadu. Já prostě nekupuji nápoje v PETkách, ale ve vratných
láhvích a až na výjimky nenakupuji přes internet, kdy vzniká
značné množství jednorázových obalů. Navíc se už stalo, že mi
zaslali výrobek ve 3x větší krabici s izolační výplní, než bylo
nezbytně nutné. Nebyl to křehký výrobek, ale oni neměli jiný
druh obalu po ruce a tak použili ten + ta kvanta výplně. Pokud
tak učinili u 100 zásilek, tak to byl kontejner papíru a druhý
plastu navíc. Tady je tedy další problém a tím jsou zásilkové
obchody s popojížděním dodávkových aut po zákaznících s balíčky
hloupostí, které lze běžně koupit nebalené někde v krámu. Toto
jsou ty zcela zbytečné obaly vynucené způsobem prodeje. Řítíme
se do záhuby hlavně nárůstem takových obchodů přes internet, kdy
zdánlivá výhodnost je vykoupena kvanty obalů a nemožností si
výrobek fyzicky prohlédnout. Pak se balí znova a posílá zpět, když
je reklamován a zase jsou tu nové obaly, protože většina ty původní
ihned vyhodí po vybalení zboží.
Odpovědět
to výrobce započítá do ceny výrobku. Na své si přijde i stát z DPH
vybrané z vyšší ceny výrobku. Likvidaci to nevyřeší a ani černé
skládky. Ano nemohu se bránit zbytečným obalům, ale taky vyžaduji
obaly potřebné a hygienické v době samoobslužného prodeje. Ono je
rozdíl koupit maso zabalené v samoobslužném prodeji a nebo se v
něm prohrabovat rukama a těmi pak v ovoci, či pečivu. Toto řešil
pultový prodej, kdy si vhodný obal nosili často samotní zákazníci.
Než dostat kotletu v promočeném papíru, tak si přinesli igelitový
sáček, který doma vymyli, usušili a nakoupili do něho i desetkrát.
Totéž byly vratné láhve na mléko, jogurty atd. Tady vede cesta
úspor v obalech a nikoliv při přesouvání platby mezi výrobcem a zákazníkem. Nakonec to vždy zaplatí zákazník. Pak je tu ale i to,
že někomu to je lautr putna a nějakých pár korun za likvidaci
odpadů u něho nehraje žádnou roli a tak ani odpady netřídí. Je
to o lidech a jejich myšlení a sociálního postavení. Obyvatelé
ubytoven taky netřídí a dokonce vyhazují odpad z oken na ulici,
kde to město za peníze ostatních uklidí. Tento systém je špatný
a pokud se nezmění, tak tu žádný pokrok nenastane. Já třeba u
nás platím za kbelík odpadů měsíčně tolik, jako bych jich měl
60 litrů a jiní platí totéž, když ještě část uloží do tříděného
odpadu. Já prostě nekupuji nápoje v PETkách, ale ve vratných
láhvích a až na výjimky nenakupuji přes internet, kdy vzniká
značné množství jednorázových obalů. Navíc se už stalo, že mi
zaslali výrobek ve 3x větší krabici s izolační výplní, než bylo
nezbytně nutné. Nebyl to křehký výrobek, ale oni neměli jiný
druh obalu po ruce a tak použili ten + ta kvanta výplně. Pokud
tak učinili u 100 zásilek, tak to byl kontejner papíru a druhý
plastu navíc. Tady je tedy další problém a tím jsou zásilkové
obchody s popojížděním dodávkových aut po zákaznících s balíčky
hloupostí, které lze běžně koupit nebalené někde v krámu. Toto
jsou ty zcela zbytečné obaly vynucené způsobem prodeje. Řítíme
se do záhuby hlavně nárůstem takových obchodů přes internet, kdy
zdánlivá výhodnost je vykoupena kvanty obalů a nemožností si
výrobek fyzicky prohlédnout. Pak se balí znova a posílá zpět, když
je reklamován a zase jsou tu nové obaly, protože většina ty původní
ihned vyhodí po vybalení zboží.
ss
smějící se bestie
1.1.2024 09:03 Reaguje na Břetislav MachačekOno by to bylo o tom, že by se firmy snažily o co nejméně obalů na výrobcích, na rozdíl od současnosti, kdy na obalech rozhodně nešetří, že !
Odpovědět
JK
Jiří Kvítek
29.12.2023 08:35 Reaguje na Jaroslav ŘezáčHlavní hrubou chybou stávající odpadové legislativy je, že slepě vyžaduje recyklaci úplně všude.
Tady jako chemik-technolog musím reagovat:
ne všechny materiály jsou reálně recyklovatelné!
Ilustrační příklad: specifické balení výrobků pro potravinářský průmysl
Některé z odpadů (hlavně obalových odpadů) mají povrchovou úpravu, která brání jejich následnému materiálovému využití (např. povoskovaný papír), ale v potravinářském provozu je tato úprava nezbytná zejména z hygienických důvodů nebo k zajištění přiměřené ochrany baleného výrobku ve prospěch konečného spotřebitele.
Vhodnost směsí plastů (např. kombinace jednotlivých plastových obalů) k jejich materiálovému využití je dána především jejich schopností vytvořit homogenní směs, kterou lze dále zpracovávat vstřikovacím nebo lisovacím strojem (formou).
Požadavky dotčených ČSN na zkoušení vlastností plastů jsou natolik náročné, že ne všechny plasty tomu vyhoví. Právě jejich výsledky mohou mnohé napovědět. Z toho důvodu pak nemusí být plasty vhodné ani k recyklaci ani k materiálovému využití.
Ale pořád mohou být energeticky využity – jejich průměrné výhřevnosti jsou srovnatelné s černým uhlím. Některé mají výhřevnost dokonce i vyšší.
Rozdíl mezi recyklací a využitím je v tom, že do recyklace se nezapočítává energetické využití!
Např. směs označovaná jako APET/PE (tzv. „tvrdá fólie“), pro tepelné tvarování spodních misek a jejich přebalu PET/PE (tzv. „zatavitelná fólie“), které se používají k balení sýrů (např. NIVA).
Směs těchto plastů je po vzájemném zatavení mechanicky neoddělitelná a vykazuje tak rozdílné parametry smrštění, že ji nelze tepelně zpracovat vstřikovacím ani lisovacím strojem.
Tím je technologicky nerecyklovatelná a materiálově nevyužitelná!
Ale s tím nový zákon o odpadech nepočítá...
Odpovědět
Tady jako chemik-technolog musím reagovat:
ne všechny materiály jsou reálně recyklovatelné!
Ilustrační příklad: specifické balení výrobků pro potravinářský průmysl
Některé z odpadů (hlavně obalových odpadů) mají povrchovou úpravu, která brání jejich následnému materiálovému využití (např. povoskovaný papír), ale v potravinářském provozu je tato úprava nezbytná zejména z hygienických důvodů nebo k zajištění přiměřené ochrany baleného výrobku ve prospěch konečného spotřebitele.
Vhodnost směsí plastů (např. kombinace jednotlivých plastových obalů) k jejich materiálovému využití je dána především jejich schopností vytvořit homogenní směs, kterou lze dále zpracovávat vstřikovacím nebo lisovacím strojem (formou).
Požadavky dotčených ČSN na zkoušení vlastností plastů jsou natolik náročné, že ne všechny plasty tomu vyhoví. Právě jejich výsledky mohou mnohé napovědět. Z toho důvodu pak nemusí být plasty vhodné ani k recyklaci ani k materiálovému využití.
Ale pořád mohou být energeticky využity – jejich průměrné výhřevnosti jsou srovnatelné s černým uhlím. Některé mají výhřevnost dokonce i vyšší.
Rozdíl mezi recyklací a využitím je v tom, že do recyklace se nezapočítává energetické využití!
Např. směs označovaná jako APET/PE (tzv. „tvrdá fólie“), pro tepelné tvarování spodních misek a jejich přebalu PET/PE (tzv. „zatavitelná fólie“), které se používají k balení sýrů (např. NIVA).
Směs těchto plastů je po vzájemném zatavení mechanicky neoddělitelná a vykazuje tak rozdílné parametry smrštění, že ji nelze tepelně zpracovat vstřikovacím ani lisovacím strojem.
Tím je technologicky nerecyklovatelná a materiálově nevyužitelná!
Ale s tím nový zákon o odpadech nepočítá...
JK
Jiří Kvítek
29.12.2023 08:35 Reaguje na Jaroslav ŘezáčHlavní hrubou chybou stávající odpadové legislativy je, že slepě vyžaduje recyklaci úplně všude.
Tady jako chemik-technolog musím reagovat:
ne všechny materiály jsou reálně recyklovatelné!
Ilustrační příklad: specifické balení výrobků pro potravinářský průmysl
Některé z odpadů (hlavně obalových odpadů) mají povrchovou úpravu, která brání jejich následnému materiálovému využití (např. povoskovaný papír), ale v potravinářském provozu je tato úprava nezbytná zejména z hygienických důvodů nebo k zajištění přiměřené ochrany baleného výrobku ve prospěch konečného spotřebitele.
Vhodnost směsí plastů (např. kombinace jednotlivých plastových obalů) k jejich materiálovému využití je dána především jejich schopností vytvořit homogenní směs, kterou lze dále zpracovávat vstřikovacím nebo lisovacím strojem (formou).
Požadavky dotčených ČSN na zkoušení vlastností plastů jsou natolik náročné, že ne všechny plasty tomu vyhoví. Právě jejich výsledky mohou mnohé napovědět. Z toho důvodu pak nemusí být plasty vhodné ani k recyklaci ani k materiálovému využití.
Ale pořád mohou být energeticky využity – jejich průměrné výhřevnosti jsou srovnatelné s černým uhlím. Některé mají výhřevnost dokonce i vyšší.
Rozdíl mezi recyklací a využitím je v tom, že do recyklace se nezapočítává energetické využití!
Např. směs označovaná jako APET/PE (tzv. „tvrdá fólie“), pro tepelné tvarování spodních misek a jejich přebalu PET/PE (tzv. „zatavitelná fólie“), které se používají k balení sýrů (např. NIVA).
Směs těchto plastů je po vzájemném zatavení mechanicky neoddělitelná a vykazuje tak rozdílné parametry smrštění, že ji nelze tepelně zpracovat vstřikovacím ani lisovacím strojem.
Tím je technologicky nerecyklovatelná a materiálově nevyužitelná!
Ale s tím nový zákon o odpadech nepočítá...
Odpovědět
Tady jako chemik-technolog musím reagovat:
ne všechny materiály jsou reálně recyklovatelné!
Ilustrační příklad: specifické balení výrobků pro potravinářský průmysl
Některé z odpadů (hlavně obalových odpadů) mají povrchovou úpravu, která brání jejich následnému materiálovému využití (např. povoskovaný papír), ale v potravinářském provozu je tato úprava nezbytná zejména z hygienických důvodů nebo k zajištění přiměřené ochrany baleného výrobku ve prospěch konečného spotřebitele.
Vhodnost směsí plastů (např. kombinace jednotlivých plastových obalů) k jejich materiálovému využití je dána především jejich schopností vytvořit homogenní směs, kterou lze dále zpracovávat vstřikovacím nebo lisovacím strojem (formou).
Požadavky dotčených ČSN na zkoušení vlastností plastů jsou natolik náročné, že ne všechny plasty tomu vyhoví. Právě jejich výsledky mohou mnohé napovědět. Z toho důvodu pak nemusí být plasty vhodné ani k recyklaci ani k materiálovému využití.
Ale pořád mohou být energeticky využity – jejich průměrné výhřevnosti jsou srovnatelné s černým uhlím. Některé mají výhřevnost dokonce i vyšší.
Rozdíl mezi recyklací a využitím je v tom, že do recyklace se nezapočítává energetické využití!
Např. směs označovaná jako APET/PE (tzv. „tvrdá fólie“), pro tepelné tvarování spodních misek a jejich přebalu PET/PE (tzv. „zatavitelná fólie“), které se používají k balení sýrů (např. NIVA).
Směs těchto plastů je po vzájemném zatavení mechanicky neoddělitelná a vykazuje tak rozdílné parametry smrštění, že ji nelze tepelně zpracovat vstřikovacím ani lisovacím strojem.
Tím je technologicky nerecyklovatelná a materiálově nevyužitelná!
Ale s tím nový zákon o odpadech nepočítá...
JK
Jiří Kvítek
29.12.2023 09:43 Reaguje na Jiří Kvítekomlouvám se, ale netuším, proč se můj příspěvek zobrazil dvakrát
Odpovědět
MM
Milan Milan
29.12.2023 20:21Tak fajn. Klidně se budu starat. A obce tudíž přestanou vybírat poplatky za sběr a svoz odpadu? Nebo staré "autíčko", to si můžu taky podle této logiky odvezt do sběrny.....?
Odpovědět
JŠ
Jindřich Štěpánek
29.12.2023 22:29Za odpad by lidi měli platit skutečnou cenu, která dovolí jeho využití, ať již materiálové či energetické. Skládkovat by mělo být dovoleno jen popel a škvára. Takové pravidlo by vedlo ke snížení množství odpadu i k omezení kombinovaných obalů, které se nyní skládkují.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
31.12.2023 09:26Zvláštní je, že se nikde neuvažuje o výkupu plastů, jak to funguje dlouhá desetiletí u kovů.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
31.12.2023 09:40Naším zásadním problémem je byrokracie. V Dánsku, které má asi 6 mil obyvatel, je 98 obcí, které mají státní správu, samosprávu a tím volby, mají vlastní rozpočet.
U nás je takových obcí asi 850. Kolik desítek miliard nás to stojí?
Odpovědět
U nás je takových obcí asi 850. Kolik desítek miliard nás to stojí?
JK
Jiří Kvítek
31.12.2023 15:31 Reaguje na Pavel HanzlDovolím si Vás upřesnit:
a) v ČR je 6 253 obcí, které všechny vykonávají samosprávu.
Pak tady máme tzv. "pověřené úřady", které kromě samosprávy vykonávají i tzv. "výkon veřejné správy v přenesené působnosti", tedy v rozsahu, ve kterém na ně přenáší zákony ČR (dříve se to označovalo jako státní správa, dnes je to správa veřejná).
Aby to nebylo jednoduché, tak existují různé stupně "přenesené působnosti", proto máme:
b) 393 pověřených obecních úřadů (tzv. obec 2. stupně)
c) 205 obcí s rozšířenou působností (tzv. obec 3. stupně) - označované jako "ORP"
(ORP = obecní úřad obce s rozšířenou působností)
A abych Vám hlavu zamotal úplně, tak k tomu všemu máme ještě 14 samosprávných krajů (vč. Hlavního města Praha), které kromě své samosprávy vykonávají také "výkon veřejné správy v přenesené působnosti" v rozsahu, ve kterém na ně přenáší zákony ČR.
To vše na počet obyvatel: 10 873 553 občanů v roce 2023!
Jenom nevím, jak by tento model fungoval v Dánsku, když podle Wikipedie:
...se Dánsko rozkládá na Jutském poloostrově a na 443 pojmenovaných ostrovech, ze kterých je 74 (k roku 2015) celoročně obývaných. Celkem Dánsku náleží 1 419 ostrovů větších než 100 metrů čtverečních.
A teď si představte, ten zmatek ve formě pověřených úřadů několika stupňů...
Odpovědět
a) v ČR je 6 253 obcí, které všechny vykonávají samosprávu.
Pak tady máme tzv. "pověřené úřady", které kromě samosprávy vykonávají i tzv. "výkon veřejné správy v přenesené působnosti", tedy v rozsahu, ve kterém na ně přenáší zákony ČR (dříve se to označovalo jako státní správa, dnes je to správa veřejná).
Aby to nebylo jednoduché, tak existují různé stupně "přenesené působnosti", proto máme:
b) 393 pověřených obecních úřadů (tzv. obec 2. stupně)
c) 205 obcí s rozšířenou působností (tzv. obec 3. stupně) - označované jako "ORP"
(ORP = obecní úřad obce s rozšířenou působností)
A abych Vám hlavu zamotal úplně, tak k tomu všemu máme ještě 14 samosprávných krajů (vč. Hlavního města Praha), které kromě své samosprávy vykonávají také "výkon veřejné správy v přenesené působnosti" v rozsahu, ve kterém na ně přenáší zákony ČR.
To vše na počet obyvatel: 10 873 553 občanů v roce 2023!
Jenom nevím, jak by tento model fungoval v Dánsku, když podle Wikipedie:
...se Dánsko rozkládá na Jutském poloostrově a na 443 pojmenovaných ostrovech, ze kterých je 74 (k roku 2015) celoročně obývaných. Celkem Dánsku náleží 1 419 ostrovů větších než 100 metrů čtverečních.
A teď si představte, ten zmatek ve formě pověřených úřadů několika stupňů...
VH
Vladimír Hošek
2.1.2024 14:27 Reaguje na Pavel HanzlNevím, kde jste vygeneroval číslo 850, ale svědčí to o tom jak generujete fakta, kterými pak diskusi zaplavujete, do jisté míry si odvážím tvrdit do diskuse poskytujete dezinformace. Kdyby jste alespoň měl určitou míru pochybností, ale vy se vyjadřujete zcela nekompromisně a sebejistě jako by jste sežral šalamounovo h.....
Odpovědět
VH
Vladimír Hošek
2.1.2024 14:33Pan Hladík je zcela mimo mísu, tak jako většina zde diskutujících, ale těm to nelze vyčítat, zato pan ministr by měl být nad věcí.
Čert nám byl dlužen tohoto týpka. Nevím proč, když vládu sestavuje ODS, tak ministr životního prostředí vždy celý systém nakládání s odpady zku....
Odpovědět
Čert nám byl dlužen tohoto týpka. Nevím proč, když vládu sestavuje ODS, tak ministr životního prostředí vždy celý systém nakládání s odpady zku....
VH
Vladimír Hošek
2.1.2024 14:52V roce 2022 byly v ČR celkové náklady na hospodaření s odpady ve výši 1319 Kč/obyvatele, v roce 2021 1167 Kč/obyvatele, v roce 2020 1064 Kč/obyvatele.
Kde pan Hladík vzal číslo 1400 asi interpoloval. Dále zapomněl na skutečnost, že náklady jsou každoročně uměle navyšovány státem, regulace státu zvyšují náklady nejméně z jedné poloviny. Produktivita a efektivita je totiž sprosté slovo a je to zcela zřejmé na zavádění zálohování PET lahví.
Odpovědět
Kde pan Hladík vzal číslo 1400 asi interpoloval. Dále zapomněl na skutečnost, že náklady jsou každoročně uměle navyšovány státem, regulace státu zvyšují náklady nejméně z jedné poloviny. Produktivita a efektivita je totiž sprosté slovo a je to zcela zřejmé na zavádění zálohování PET lahví.
