Potravin je v České republice dostatek, hlásí zemědělci a potravináři

Doufám, že se v této situaci mnohým nedovtipným přispěvatelům rozsvítilo v makovici a konečně pochopili, proč je dobré být v oblasti zemědělství soběstačný. A toto je jen slabý odvar- restrikce by v případě nebezpečnější nákazy, např. ptačí chřipkou, mohly být daleko tvrdší, hranice uzavřené klidně celý rok a nemuselo by se k nám z potravin dostat ani ň. To jen pro zchlazení některých nadšenců z divoké přírody.

Nadšení z divoké přírody je reakce na využívání zemědělské půdy na ekonomický způsob - růst zisku především, růst farmy-firmy i za cenu zdevastování pronajímané půdy. Nevlastnické zemědělské podnikání místo "klasického" hospodaření je tím zakopaným psem, který mění českou krajinu v neúrodnou vyschlou pustinu. Poučení ze zániku nejvyspělejších civilzací (Mayové a další středo- a jihoamerické kultury, starověké blízkovýchodní kultury) v důsledku vyčerpání půdy, se jaksi v Česku nekoná.

S lecčíms lze souhlasit, nicméně to neodporuje zemědělské soběstačnosti.

Obávám se, že nadšení z divoké přírody je spíše důsledek šíření mýtů o průmyslovém a kořistnickém zemědělství. Osobně znám případ, kdy docent zemědělské VŠ v rámci restituce v devadesátých letech dokázal půdu „odborným klasickým hospodařením“ zplundrovat za 3 roky a poté se jí rád zbavil. Nevím proč je většina obyvatelstva přesvědčena, že české zemědělství je jediný obor podnikání na světě, kde výrobce usiluje o zničení svého výrobního prostředku (bez ohledu na podíl vlastnictví, když ve většině případů je to mix vlastního a pronajatého kde z principu nelze uplatňovat rozdílný přístup.) Ano zemědělství (všude na světě) je prováděno za účelem zisku. Vyčítat mu to je stejné, jako obžalovat banky, že půjčují za úrok a mobilní operátory, že nejsou neziskovkami. A divit se zemědělci že přemýšlí o tom, jak ekonomicky neustrnout je ve srovnání s tím, jak automaticky dostávají přidáno státní zaměstnanci, aniž by jakkoliv zvýšili svojí produktivitu? Pravda je taková, že příjmy zemědělců se posledních 30 let pořád víc a víc propadají proti průměrnému republikovému platu, právě i proto že český zemědělec ví, že se o půdu a zvířata musí starat tak aby nevytvářel neúrodnou vyschlou pustinu bez života, protože on je na zdravé krajině nejzávislejší! (na rozdíl různých „odborníků“ čerpající granty na psaní článků dobrých jen k dalšímu „citování“). Na druhou stranu pokud přestane pršet, nepomůže ani krajina poskládaná jen z remízků, tůní, mezí, bez kousku pole a molekuly „chemie“.

Trefný a pro nezemědělce snad vysvětlující komentář. Pobavil jste mě tím docentem, jen to potvrzuje moje komentáře, že na VŠ - samozřejmě ne všichni- učí i lidé, kteří o praxi nevědí vůbec nic, bez ohledu na tituly.

Jestli bych mohl požádat o vysvětlení a popsání termínu /odborné klasické hospodaření/. Nevím, co si pod tím mám vysvětlovat, nestačí mi bohužel k tomu moje celoživotní praxe v zemědělství.

ten termín je taková parafráze k příspěvku pana Daneše, klasické tj. zde vlastnické (na vlastní půdě) odborné (učitel zemědělské VŠ). Ale abych byl poctivý on samozřejmě tu půdu nezničil, jen trochu ovlivnil poměr zásobení půdy mezi živinami a zásobou semen nekulturních rostlin :) . V každém případě po třetí úrodě zjistil, že předmětná půda ho neuživí a naopak by jí musel dotovat alespoň co se týká nákladů na setí a sklizeň. Z dnešního pohledu průkopník pokud jde o biodiverzitu i když to neměl v úmyslu, jen společnost tehdy nebyla připravená financovat podobná hobby.

Prosil bych o vysvětlení pro blba, o tom jak tam hospodařil nevím zase nic. Prosím popsat.

Nechal si službou zasít a službou sklidit. A to asi bylo vše. Hnojení a ochrana šly stranou. A třetí rok ta úroda prostě nebyla.

Ano, typický příklad "odborného hospodaření na půdě" ve stylu panelákových znalců zemědělství. A to ještě někteří mají tu drzost nás nabádat, že bychom se k takovým mohli jít učit, jak se to má dělat a že je potřeba změnit naše zkostnatělé přístupy. Všem těmto radilům bych vzkázal jediné- to se už dávno děje, každý, kdo je na půdě životně závislý, reaguje na měnící se klima a cesty hledá, protože by prostě jinak skončil.
Tady je nejsmutnější okolnost, že dotyčný byl člověkem, který to zemědělství učil- co asi takový jouda může studentům předat? Zelené ztřeštěnosti, nic víc.

No, tak to už bych bral. Znám jeden kdysi zem . podnik na Vysočině, který obhospodařuje nějaká společnost z jižní Moravy.Loni přiznali, že na té Vysočině měli větší výnosy než na Moravě. Agrotechnika kterou na té Moravě uplatňovali, pole na Moravě zničila. Dnes je ta Vysočina otázkou času. Víte, já jsem by l na oslavách 150 výročí jedné hnojárny, kterou jsem kdysi dávno absolvoval. Smutný je, že se tomu stále říká hnojárna, ale o hnoji se toho tam již asi studenti moc nedozví.