https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/praha-obnovuje-meze-a-remizky.konci-s-pestovanim-monokultur-na-svych-polich
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Praha obnovuje meze a remízky. Končí s pěstováním monokultur na svých polích

9.7.2019 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Jedním z nástrojů, jak bojovat proti klimatickým změnám, výkyvům počasí a suchu, je bránění nadměrné erozi půdy. Praha proto na svých polích zakládá nové meze, remízky a stromořadí, která z velkých lánů vytváří několik menších polí.
Jedním z nástrojů, jak bojovat proti klimatickým změnám, výkyvům počasí a suchu, je bránění nadměrné erozi půdy. Praha proto na svých polích zakládá nové meze, remízky a stromořadí, která z velkých lánů vytváří několik menších polí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Magistrát hl. m. Prahy
Jedním z nástrojů, jak bojovat proti klimatickým změnám, výkyvům počasí a suchu, je bránění nadměrné erozi půdy. Praha proto na svých polích zakládá nové meze, remízky a stromořadí, která z velkých lánů vytváří několik menších polí. Pěstované plodiny na polích se budou každý rok střídat.
 
Obnova remízků a mezí v Praze,
Obnova remízků a mezí v Praze,
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Magistrát hl. m. Prahy

Podmínky života zejména v zastavěných oblastech se kvůli vlnám veder a sucha zhoršují, proto Praha hledá nové cesty a postupy, jak zmírnit dopady klimatických extrémů. Jednou z reálně možných a proveditelných změn v rámci adaptace na klimatickou změnu i kvůli posílení druhové pestrosti živočichů a rostlin v krajině je radikální změna stávajícího způsobu hospodaření na orné půdě. Hlavní město Praha se k této změně hlásí a hodlá ji aktivně podporovat.

V současné době připravuje odbor ochrany prostředí pražského magistrátu podmínky pro úpravu zemědělského obhospodařování pozemků v majetku hl. m. Prahy. V rámci těchto změn je možné očekávat rozbíjení větších půdních bloků vytvářením mezí a výsadbou stromořadí, úpravu osevních postupů ve prospěch vyšší pestrosti pěstovaných plodin a upřednostňování plodin, jejichž pěstování nezvyšuje půdní erozi. Dále omezení použití chemických postřiků, omezení používání těžké techniky, preference hluboké orby před dnes rozšířeným diskováním a řadu dalších opatření.

Obnova remízků a mezí v Praze.
Obnova remízků a mezí v Praze.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Magistrát hl. m. Prahy

Pilotní ukázku, jak by také mohlo v budoucnu vypadat hospodaření na zemědělské půdě, lze už dnes vidět na poli severně od Dolních Počernic v blízkosti rybníku Martiňák. Zde bylo v několika řadách vysazeno 100 ovocných stromů, které nově rozdělily původní velký lán orné půdy na několik menších polí.

Každá řada je přitom tvořena jiným druhem ovocných stromů. Za pár let se tak Pražané mohou těšit na hrušky, jablka, třešně, višně a švestky, které budou volně k dispozici, stejně jako všechno ovoce ze stromů v městských sadech.

Na jednotlivých nově vymezených polích se pak budou pěstovat plodiny, které se budou každoročně obměňovat v rámci pestrých osevních postupů. Aktuálně je např. jedno z polí obsypáno množstvím různých druhů hmyzu díky kvetoucí svazence.

Podobné úpravy jako u Dolních Počernic se připravují i na dalších polích, např. u Jinonic či Běchovic. Takto upravená zemědělská krajina je nejen esteticky zajímavější, ale velký přínos je i v oblasti retence vody nebo biodiverzity. Původně nezajímavou část Prahy tak lze poměrně snadno přetvořit na přírodně i krajinářsky hodnotnější kousek krajiny.

Obnova remízků a mezí v Praze.
Obnova remízků a mezí v Praze.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Magistrát hl. m. Prahy

„Vracíme se k tomu, co úspěšně fungovalo před násilnou kolektivizací, která nenávratně zdevastovala náš venkov, nejen ekologicky, ale i společensky. Vracíme se k mezím a remízkům, rozdělujeme lány na menší pole. To zabrání erozi půdy a přispěje k obnovení původní polní fauny i flóry,“ říká náměstek primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček.

„Erozí kvalitní ornice přichází naše republika o několik miliard korun ročně. Ekologické hospodaření má tedy i znatelné pozitivní ekonomické dopady,“ dodává náměstek primátora Hlubuček.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Sl

Slovan

9.7.2019 06:23
Nemusíme s politikou stran které vedou Prahu souhlasit, ale tohle by se mělo aplikovat po celé republice!
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

9.7.2019 08:01 Reaguje na Slovan
Je to tak! Toto je bezesporu dobrý přístup........
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.7.2019 08:29 Reaguje na Slovan
Jistěže s vámi mohu souhlasit, že je to krajina "estetická". Je otázkou, zda je také "ekologická", neboť to je zcela vyprázdněný a nic neznamenající pojem.

Problém je, že za každý hektar této krajiny musí být někde o hektar víc monokultury řepky na "bionaftu" nebo kukuřice na "bioetenol". Což si vyřvali a přes hlasy našich zastupitelů cestou bruselského befélu prosadili právě ekologové.

Takže nadšení nad takovou krajinou ze strany ekologů je totální chucpe (odpovídající termín čeština nemá - definováno je to tak, že "otcovrah a matkovrah prosí soud o shovívavost, neboť je oboustranným sirotkem"). Protože oni jsou jako ten otcovrah a matkovrah, jelikož bez jejich škodlivých aktivit na bázi boje s neexistujícím "lidmi způsobeným globálním oteplením" bychom takovou krajinu (nebo alespoň podobnou) mohli mít opravdu všude, ne jen u "vyvolených", kteří si mohou dovolit obcházet směrnice EU o ekonesmyslech.
Odpovědět

Jan Škrdla

10.7.2019 23:22 Reaguje na Jan Šimůnek
Kteří ekologové prosadili pěstování biopaliv? Můžete být konkrétní.
Tolik jako u nás se toho v jiných státech EU nepěstuje.

Podle toho co píšete, je nevětším ekologem v ČR pan premiér (na druhém místě je pak ministr zemědělství). Největší ekologickou organizací je pak Agrofert a ekologickou institucí Ministerstvo zemědělství a Agrární komora.

A mimochodem, kde jste byl na tom, že je tako krajina ekologická - v textu ani ostatních komentářích jsem o tom nenašel zmínku.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.7.2019 17:56 Reaguje na Jan Škrdla
Ekologové prosazují bezcenné bláboly o "lidmi způsobeném globálním oteplování". Nějaká agentura IPCC a dnes šmejdi, co honí studenty do nesmyslných akcí "za klima".
Na základě těchto nesmyslů nám EU nařídila kvóty na biopaliva. To, že na tom posléze vydělává Agrofert a že je do toho omočena Agrární komora, je důsledek toho předchozího.
A řepku v řadě starých států EU neuvidíte proto, že místo pěstování řepky dovážejí palmový olej (čímž podporují drastickou devastaci ŽP v řadě tropických zemí) a některé i podporují kácení tropických pralesů na štěpku a dřevěné pelety.
Odpovědět

Jan Škrdla

11.7.2019 21:48 Reaguje na Jan Šimůnek
IPCC není ekologická organizace, ale panel založený meteorologickou organizací.
Ti co stávkují za klima - těžko říct kolik procent z nich jsou opravdu ekologové (obávám se, že jich moc nebude).
Humbuk kolem stávek za klima, to je otázka posledního roku, zatímco kvóty na biopaliva, to je otázka řádově 20 let.
Jinak EU nám nenařizuje takový podíl biopaliv první generace, jako máme. Naopak od nich postupně upouští. Za to u nás se za ně naši mocipáni rvou hlava-nehlava, vždyť jde o chechtáky, co jdou do jejich kapsy.
Jinak pěstování palmy pro biopaliva je nesmysl, a měl by se co nejrychleji ukončit a část plantáží navrátit opět lesu. Dovoz palivového dřeva přes oceán je také kontraproduktivní.

Odpovědět

Jan Šimůnek

13.7.2019 08:08 Reaguje na Jan Škrdla
IPCC je mašina na výrobu lží o ekologii. Jejími výstupy se ohánějí ekofašisté, včetně stávkařů za klima a podobných.

EU pořád vyžaduje mísení biopaliv do nafty a benzínu, přestože paralelně tvrdí, že jsou škodlivá (taková schíza je pro totalitní organizace naprosto typická). To, že na tom někdo vydělává, je pochopitelné. Problém je, že VŽDY na tom někdo vydělá.

Bez pěstování olejových palem na biopaliva by řada států nesplnila bruselské kvóty. Přitom olejová palma je podstatně horší průšvih než řepka, roste několik let než začne plodit, a potom plodí léta. Majitelé těch plantáží nebudou mít zájem, aby jim vázl odběr (který teprve začíná a očekávají se desetiletí, kdy nově vysázené plantáže budou plodit), takže si budou platit politiky a ekology, aby to prosazovali dál.
Navíc je celý problém olejové palmy akcentován stále narůstajícími důkazy zdravotní škodlivosti palmového oleje, takže se očekává pokles zájmu o tuto surovinu ze strany výrobců potravin.
Odpovědět
KP

Katka Pazderů

9.7.2019 06:51
Kdyby tam dali jinou nektarodárnou meziplodinu, třeba hořčici, kvetlo by to žlutě a všichni by křičeli: Řepka, řepka!!!
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

9.7.2019 06:53 Reaguje na Katka Pazderů
Kdyby kdyby... zbytečně blábolíte...
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

9.7.2019 07:46
Palec hore!-)
Odpovědět
ig

9.7.2019 14:06
Praha je bohatá a může si to dovolit. Palec nahoru za to, že si to dovolila, místo aby ty peníze rozfrcala na podporu chudáků bezdomovců (chudáků osamělých pejsků, ...).
Odpovědět

Jan Škrdla

9.7.2019 22:22
O Pražácích koluje řada vtipů. V tomto případě by mohly být o zemědělském hospodaření třeba na Jižní Moravě. Měly by ovšem jednu zásadní chybu - byly by spíše k pláči než k smíchu.
Za navrhovaná a realizovaná opatření, taky palec nahoru. Napadá mě jedna hláška: ku..., já bych chtě být Pražák.
Odpovědět
ig

9.7.2019 23:31
Mimochodem, jak se vlastně dělá mez? Musí se tam explicitně něco vysadit (ty stromy) nebo stačí pruh půdy neobdělávat a ono tam něco vznikne samo, třeba že se tam "objeví" různé keře nebo i stromy? Nevím, jen se ptám, mám zkušenost jen se zahradou, ne s polem :-)
Odpovědět
LB

Lukas B.

10.7.2019 10:54 Reaguje na
jak se dělá mez? v podkrkonoší tak, že hned jak sejde sníh, dostanou děti košíky, a hurá na pole a louky sbírat kameny zvednuté mrazem, a košíky sypou na hranicích pozemků, proto meze. stejně tak když se orá, za pluhem jde dědek s nůří a bábá sbírá kameny a nakládá dědkovi do nůše. a samozřejmě základ meze vznikl, když se klučil les a vykopaly se velké balvany, ty pěkné placáky se odvezly a postavil se z nich třeba chlév, a ty beztvaré klazany zůstaly na mezi. a ono se na té mezi v tom kamení něco uchytilo, nejdřív nějaká kopřiva nebo bršlice, černý bez, potom bříza, nalétne jasan, javor, šípek, osika, atakdále. do toho ještě nějaké ty agrární kupy, když někdo byl bohatý a měl velký a hodně kamenitý pozemek, aby nechodil k mezi moc daleko.
Odpovědět
ig

10.7.2019 14:59 Reaguje na Lukas B.
Nojo, ty kameny mě nenapadly :-) Dík.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.7.2019 11:06
Trochu tomu nerozumím. Hlavní město Praha tyto pozemky samo obdělává či je pronajímá jiným subjektům? A dále- to jako chtějí říci, že doposud se tam pěstovalo neustále obilí po obilí nebo řepka po řepce? Plodiny se střídají normálně, to asi pan náměstek objevil Ameriku. Nic proti výše napsanému, ale podstatnější by bylo, kdyby se příslušné orgány zasadily např. o to, že každé parkoviště, každá zpevněná plocha bude zasakovací, když už nám všem jde tak dojemně o tu vodu, ale to jaksi nikde nevidím. A dále nevratný zábor zemědělské půdy je stokrát horší, jak výše uvedené "diskování".
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist