Praha pronajala 355 hektarů polí, nájemci musí hospodařit ekologicky

Pražský magistrát pronajal několika desítkám nájemců na základě pachtovních smluv 355 hektarů svých polí. Pronajatá pole mají maximální plochu pět hektarů a nájemci na nich budou hospodařit podle zásad ekologického hospodaření.

O rozdělení svých polí na maximálně pět hektarů velké pozemky Praha rozhodla loni, současně zakázala anorganická hnojiva. Důvodem je boj se suchem a erozí půdy. Z asi 14 000 hektarů zemědělské půdy v hlavním městě vlastní Praha 1650 hektarů.

Cena nájmu polí se podle primátorova náměstka Petra Hlubučka (STAN) pohybuje od pár stokorun do několika tisíc korun za hektar. "Nám primárně nejde o výnos, ale ekologický efekt. Nejednou se ale ukázalo, že jsme pole vysoutěžili za více, než kolik jsme dostávali dosud. Město nepřišlo o žádné peníze a zároveň se bude na městských polí ekologicky hospodařit," řekl Hlubuček.

Ekologicky se bude hospodařit například v Běchovicích, Dubči, Horních Počernicích, Kyjích, Satalaicích, Šeberově nebo ve Vysočanech.

V pronajímání polí k ekologickému hospodaření bude město pokračovat. Pro tento způsob hospodaření, včetně již pronajatých polí, má vyčleněno 398 hektarů. Všechna svá pole ale Praha pronajímat nebude. Podle Hlubučka na mnoha místech jsou určené například k výsadbě lesů či stavbě silnic nebo jsou tam majetkoprávní spory.

Hlavní město bude zároveň jednat se soukromými majiteli polí v Praze, aby i na svých pozemcích hospodařili stejným způsobem jako město. Na oplátku jim magistrát nabídne možnost odbytu vypěstovaných biopotravin.

Zemědělci, kteří začnou pronajatou půdu obhospodařovat, musí změnit osevní postupy, tedy sled pěstovaných plodin. Nebude možné dva roky po sobě vysadit stejnou plodinu. Do osevního postupu bude zařazena také tzv. zlepšující plodina. Nesmí používat pesticidy, naopak musí upřednostňovat organická hnojiva. Zemědělci si mohli pronajmout více pětihektarových polí, nesmí je ale scelit.

---

reklama

---