Před demolicí „odstrojit“. Domy na odstřel jsou plné zachovalých stavebních dílů
Při demolicích nebo rekonstrukcích se často vyhazují i věci, které jsou stále funkční a zachovalé, ale třeba jen natřené špatnou barvou. Zkušený odborník podobné „poklady“ v domech snadno odhalí. Potřebné opravy nebo renovace se pak mohou uskutečnit například v chráněných dílnách a dalších sociálních podnicích.
Německé sdružení bauteilnetz-Deutschland podporující opětovné využití stavebních materiálů a projektování recyklovatelných budov proto doporučuje jedno: dům před demolicí, která jednotlivé stavební prvky nenávratně zničí, tzv. „odstrojit“, neboli demontovat zachovalé a upotřebitelné stavební díly.
Kromě důvodů ekologických, jako je zmenšení množství odpadu i potřeby těžit nové suroviny či šetření energii, uvádí sdružení i důvody ekonomické. Například prodáním zachovalého radiátoru v bazaru za něj jeho majitel dostane dvakrát nebo třikrát tolik než ve výkupně šrotu. Prodej použitých stavebnin má ale i své nevýhody: především odložení demolice o čas potřebný pro posouzení a demontování užitečných předmětů nebo nároky na skladování.
Sdružení bauteilnetz-Deutschland přesto všechno otevřelo nedávno první německý specializovaný e-shop se stavebními díly zachráněnými ze starých demolovaných nebo rekonstruovaných domů. Mezi zbožím najdete nejčastěji okna, dveře nebo vybavení do koupelny. K dispozici jsou ale i lampy, ploty nebo celá schodiště. Jeho zboží si můžete prohlédnout na jeho stránkách.
„Když se staví dům, zajímá nás cena, nároky na energii, ale už ne tolik materiál – kolik ho tam je a podobně,“ říká Ute Dechantsreiterová, architektka a zakladatelka bauteilnetz-Deutschland. A spotřebovaný materiál, to není jen daná věc, ale i voda, pohonné hmoty nebo elektrická energie spotřebovaná na jeho výrobu. Ute Dechantsreiterová udává, že na stavbu a materiál pro cihlový dům o 200 m2 je potřeba tolik energie, kolik poté dům a jeho obyvatelé spotřebují za 40 let. „Na dřevostavbu je potřeba energie méně. Je proto třeba si uvědomit, jakou hodnotu naše domy opravdu mají,“ připomněla architektka na konferenci středoevropského projektu zabývajícího se opětovným použitím CERREC, která se konala na začátku listopadu v Praze.
Šrouby místo lepidla
Zatímco z budov postavených do roku 1900 lze znovu upotřebit i 80 % komponentů, s novější výstavbou je to složitější. Je v ní totiž mnohem více slepovaných a podobně pevně spojených dílů, které od sebe nejdou oddělit, aniž by se poškodily.
Proto je dalším krokem, jak v budoucnu snižovat množství demoličního odpadu, stavba snadno demontovatelných budov. Takovou stavbou je například budova Project XX v nizozemském Delftu, a to díky oddělené nosné konstrukci a dalších stavebních částí.
Další cestou je stavění budov přímo z druhotných surovin. Už od počátku 90. let stojí v Dánsku tři domy čistě z recyklovaného materiálu – recyklovaného betonu, cihel starých 100 let, s rozebíratelnou dřevěnou konstrukcí. Z 80 % z recyklovaného materiálu je také společenský pavilon v Brémách, při jehož stavbě se uplatnily i skleněné lahve.
Studenti z technické univerzity v Cáchách pak vytvořili z recyklovaného materiálu zcela rozebíratelný dům, jehož podlahy tvoří dřevo ze starého stadionu. „Recyklovat“ se dají ale budovy i bez toho, aby se vůbec bouraly a stavěly nové. Například kostel Všech svatých v anglickém městě Hereford funguje také jako kavárna a místo pro kulturní a společenské akce.
V České republice zatím žádný podobný projekt jako je v bauteilnetz-Deutschland neprobíhá. Podle nedávno zveřejněného Programu předcházení vzniku odpadů je sice v ČR téměř všechen stavební a demoliční odpad znovu využit, ale jedná se především o opětovné použití výkopové zeminy a sutí během jiných stavebních nebo zásypových prací.
Kromě snižování produkce stavebních odpadů je v EU snaha i o snižování nebezpečných látek ve stavebních materiálech nebo zvyšování jejich šetrnosti k životnímu prostředí. V minulosti bylo například zakázáno používání azbestu nebo PCB při výrobě syntetických barev.
Ve stavebnictví a jeho vztahu k životnímu prostředí se nyní klade největší důraz na úspory energie budovy během jejího fungování, zejména při vytápění. I tím ale dochází ke snižování množství odpadu, především toho produkovaného v energetickém odvětví nebo emisí uvolňovaných do ovzduší během spalování.
Lepšímu nakládání se stavebním a demoličním odpadem by mohlo pomoci, pokud by za odpad nebyl vůbec brán. Ani úředně. Evropská komise proto nyní zahájila práci na návrhu kritérií, díky kterým by stavební a demoliční odpad přestal být odpadem.
reklama
I z malé stavební úpravy může být hromada odpadu. Jenže kam s tou sutí?
Ze starých televizí vyrobí ve Španělsku stavební materiál