Překážky pro cyklisty v Praze? Ani kopce, ani počasí, ale strach
Loni v létě se prý podílela cyklistická doprava na celkovém objemu přepravy v Praze asi třemi procenty, v zimě to pak bylo půl procenta. Koncepce rozvoje cyklistiky do roku 2020 počítá s šesti procenty v létě a dvěma až třemi v zimě. K tomu je ale potřeba dobudovat infrastrukturu, říká Tomáš Cach, člen komise Rady hlavního města Prahy pro cyklistickou dopravu a urbanista.
Novinář Petr Dudek v pořadu potvrdil, že cyklistů v Praze přibývá, spokojenost s postojem magistrátu k nim je však nízká – necítí se bezpečně, chybí jim možnosti uložení kola a síť komunikací je prý nedokonalá.
První náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Karel Březina si myslí, že Praha dělá pro rozvoj cyklodopravy „velmi mnoho“. Na stole prý má řešení křižovatky nábřeží Kapitána Jaroše a Dukelských hrdinů. Otevírají se další cyklostezky a k 921 stojanům je Praha připravena poskytnout další, bude-li přístup městských částí vstřícný. Magistrát je prý ochoten investovat do stojanů dva miliony ročně, jejich správa ale pak bude na městských částech.
Také zakladatel opravárenské dílny Bike Azyl a novinář Martin Kontra potvrdil, že používat kolo v Praze je náročné. „Pokud se můžeme něčím chlubit, tak jistou zarputilou ochotou Pražanů to kolo vůbec používat,“ řekl ironicky Kontra. Klíčové pro rozvoj prý nejsou stojany nebo semafory, ale jasné slovo, jestli město cyklisty chce, nebo nechce.
Podle starosty Prahy 1 Oldřicha Lomeckého sice automobilisté utlačují cyklisty, ale cyklisté zase často omezují chodce či děti. „My musíme najít na Praze 1 prostor pro všechny, nejen pro auta, pro cyklisty, my je musíme najít i pro chodce,“ řekl Lomecký. Podle Kontry to není pravda, v Praze 1 je místo pro všechny, ale podporu dostávají už několik let jen automobilisté.
V podobném duchu jako Lomecký hovořil i radní Březina. Podle něj se město snaží být více komfortní pro cyklisty, ale je třeba také myslet na občany, kteří využívají hromadnou dopravu nebo automobil či chodí pěšky. Je třeba hledat rovnováhu i po stránce financí, které jsou k dispozici.
Cach řekl, že by nerad Prahu srovnával s Nizozemím nebo Dánskem, kde na rozvoji cyklistiky pracují desítky let. Blíž nám jsou prý města ve Švýcarsku, Francii nebo Anglii, kde rozvoj cyklistické dopravy probíhá až v posledních letech, i když o to intenzivněji. Největší překážkou rozvoje je prostě strach z aut, to je větší problém než kopcovitý profil města nebo počasí.
Další problém je v tom, že místo na ulicích zabírají zaparkovaná auta. Podle Cacha zabere jedno auto tolik místa, kolik obsadí deset kol. Praha 1 prý chce z Václavského náměstí „stáhnout parkující auta do podzemí“. Podle Lomeckého je to ale běh na dlouhou trať. Navíc vybudování podzemního parkoviště přitáhne další stovky a tisíce aut, které jinak můžou parkovat na kraji města.
Podle Březiny je potřeba rozlišovat mezi využíváním kola k dopravě třeba do práce a mezi rekreační cyklistikou. Pro „výletní jezdce“ by měly z evropských peněz vzniknout cyklostezky z Kačerova do Záběhlic a mezi Malou Chuchlí a Barrandovským mostem.
Kontra si však myslí, že rekreační cyklistika není pro Prahu aktuální problém, v okrajových částech Prahy jsou možnosti dobré. Naopak špatné je to v centru. Březina řekl, že má pocit, že se v poslední době stalo Smetanovo nábřeží vysněnou lokalitou pro cyklisty. Uzavřít jej pro automobilovou dopravu prý nelze a ani cyklostezka tam nebude. Maximálně tam může být cyklotrasa. Podle Lomického tam prostě chybí kapacita, aby zde mohli bez problémů jezdit i cyklisté. Kontra si myslí, že by řešením byla visutá lávka přes Vltavu, i když přiznává: „Je to spíše architektonický sen než pravda.“
Podle Speciálu Martina Veselovského z Prahy v rámci pořadu 20 minut Radiožurnálu odvysílaného na stanici Český rozhlas – Radiožurnál dne 31. srpna 2011.
reklama