Proč je Česko tranzitní zemí lukrativního pašování sloních klů, nosorožčích rohů a tygřích vývarů?

Ještě před pár lety se Česká inspekce životního prostředí věnovala hlavně kontrole nelegálního obchodu s papoušky či plazy. „Pak najednou se nám začaly objevovat případy pašování nosorožčích rohů a slonoviny. Zjistili jsme, že se u nás dělají tygří vývary. Dnes je zřejmé, že jsme tranzitní země nelegálního obchodu s komoditami z chráněných živočichů,“ říká Pavla Říhová, která má v České inspekci životního prostředí na starosti mezinárodní úmluvu CITES o ohrožených volně žijících živočiších a rostlinách.

Česko je v současnosti jednou ze čtyř zemí světa, které jsou nejvíce zapojené do nelegálního obchodu s nosorožčími rohy. Společnost mu dělá Jihoafrická republika, Mosambik a cílová země Vietnam.

Ze statistik Celní správy ČR a České inspekce životního prostředí vyplývá, že jednou z příčin je, že v Česku je etablovaná velká vietnamská komunita. Jde o lidi schopné v podnikání. Druhou příčinou pak je to, že komodity z chráněných zvířat jsou zároveň extrémně drahé. „Kilogram tygřích kostí stojí tři tisíce dolarů, kilogram slonoviny tři tisíce dolarů, kilogram nosorožčí rohoviny až 65 tisíc dolarů. Nelegální obchod s těmito komoditami generuje obrovský zisk,“ vysvětluje Pavla Říhová. S tím souhlasí Aleš Hrubý z Celní správy: „Je to neskutečně lukrativní byznys. Produkty CITES jsou dražší než zlato. Nejde o okrajovou kriminalitu, ale o jednu z pěti nejvýznamnějších.“

A pak je možné, že nelegální obchod kvete i v jiných evropských zemích – jen se to neví. „Silná vietnamská komunita je například také ve Francii či jiných zemích, ale nemáme informace, že by se tam dařilo tuto kriminalitu odhalovat. Ne ve všech státech Evropy jsou v odhalování tohoto zločinu aktivní,“ říká Pavla Říhová. Česku se to podle ní v posledních letech daří. Je to mimo jiné tím, že Česká inspekce životního prostředí úzce spolupracuje s Celní správou ČR. O aktuálních výsledcích spolupráce čtěte více v článku Vývar z tygra a 126 kilogramů slonoviny – českým celníkům a inspektorům se podařilo rozbít dva pašerácké gangy.

Inspektoři ČIŽP umí snadno poznat, zda se jedná o slonovinu, či jde jen o její napodobeninu. „U nosorožčího rohu je to už o něco složitější, ale určit vývary a jiné extrakty, zda pocházejí z tygra, je náročné. Používá se genetická analýza, což není věc levná ani jednoduchá,“ říká Říhová.

Analyzování tygřího vývaru si vyzkoušeli například letos v březnu, kdy Celní správa při domovní prohlídce zabavila kromě tygřích drápů, zubů a kusů těl i lahve s nažloutlou tekutinou. „Poznatkem je, že Česko je země, kde se vaří tygři,“ říká Hrubý. Z vyšetřování je zřejmé, že tygři pocházejí z nějakého odchovu v Česku. Po zabití se dlouhou dobu vaří do podoby vývaru, který se někdy redukuje až na bujón.

„Ještě před pár lety by nás nenapadlo, že se u nás něco takového bude dít,“ doplňuje Říhová. „Pak jsme se setkali s několika případy, kdy jsme zajistili tygří vývary a extrakty z tygrů. Proto se loni ČIŽP rozhodla prověřit soukromé chovy tygrů v Česku. A ukázalo se, že je u nás asi 160 – 170 tygrů, z toho jen 30 je v zoologických zahradách. Všechno ostatní jsou cirkusy či soukromé chovy“. Česká inspekce životního prostředí nyní prověřuje, kde všude takové chovy jsou, a bere genetické vzorky tygrů, které budou sloužit k porovnávání se zajištěnými předměty.

Během nedávných akcí bylo zabaveno rekordní množství slonoviny – 126 kg a řada další komodit z chráněných zvířat. Co se s těmi mnohdy opravdu krásnými věcmi stane? Pokud skončí pravomocným zabavením, pak se věci stanou státním majetkem a o jejich osudu rozhodne ministerstvo životního prostředí, které je správcem tohoto typu státního majetku. „Stát je rozhodně nemůže prodat, protože by tím stát sám porušil zákaz vyplývající z úmluvy CITES. A je to i logické. Stejně jako když se zabaví drogy, tak asi nikdo nečeká, že je stát zase prodá – byť by se na tom dalo velmi dobře vydělat,“ říká Pavla Říhová. „Možná se využijí k výstavním účelům, možná se zničí, ale rozhodně se nebudou prodávat.“

Říhová zmiňuje, že kromě silné poptávky, pramenící v tradiční asijské medicíně, hraje v tomto obchodu svou roli i terorismus. „Obchod se slonovinou je pro teroristy snadným zdrojem velkých financí. Je totiž velmi snadné dát dohromady skupinu pytláků, najít a vybít sloní stádo a uřezat kly. Během pár hodin jsou všichni pryč,“ říká Pavla Říhová. Získat peníze například obsazením ropné rafinerie nebo diamantových dolů je nesrovnatelně náročnější, protože místo musí teroristé neustále držet pod kontrolou. „Slonovina je zdrojem peněz pro Boko Haram, Al Šabab nebo i tzv. Islámský stát,“ říká Říhová.

Tento environmentální zločin má své důsledky na stavy zvířat v divoké přírodě. „Nejlépe jsou na tom asi sloni, kterých v Africe zbývá asi půl milionu, nosorožců je ve volné přírodě už jen asi 25 tisíc a nejhůř jsou na tom tygři, kterých ve volné přírodě zbývá asi tři tisíce. Nicméně nelegální obchod s nimi vede k tomu, že za pár let tu tato zvířata nemusí být,“ říká Pavla Říhová.

Líbí se Vám článek? Přispějete na další?

Částka Kč       Váš e-mail  

---

reklama

---