https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/reuters-vedci-zkoumaji-kvetinu-ktera-by-mohla-pomoct-zemedelstvi-za-sucha
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci zkoumají květinu, která by mohla pomoct zemědělství za sucha

13.10.2025 19:55 (ČTK)
Na nejsušší poušti světa Atacama v Chile vědci zkoumají malou odolnou rostlinu. Mohla by totiž ukrývat genetické informace, které by mohly pomoci zemědělským plodinám odolávat v sušších podmínkách způsobených globální změnou klimatu, píše agentura Reuters. Rostlina Cistanthe (Calandrinia) longiscapa kvete v době vzácných atacamských dešťů a vytváří mozaiku barev, které se přezdívá kvetoucí poušť.
 
Tým výzkumníků z chilské Univerzity Andrése Bella provádí genetické sekvenování rostliny s cílem odhalit vlastnosti, které umožňují fuchsiově zbarvenému květu přežít nedostatek vody a extrémní teplotní výkyvy v jednom z nejdrsnějších prostředí na planetě. Cílem výzkumu je předat odolnost vůči suchu jiným plodinám. "S klimatickými změnami se sucho stává obrovským problémem pro zemědělství naší země," řekla Ariely Orellanaová, ředitelka univerzitního Centra biotechnologie rostlin. "Potřebujeme rostliny, které budou odolné vůči suchu," dodala.

Chile čelí rostoucím problémům s vodou a Světový institut pro výzkum zdrojů (World Resources Institute) řadí zemi mezi státy nejvíce ohrožené nedostatkem vody. Studie varují před extrémním suchem, které by mělo nastat v úrodném údolí v centrální části Chile v době okolo roku 2050. Údolí je klíčové pro export zemědělských výrobků jako je víno, ovoce a živočišné výrobky.

Co podle Orellanaové dělá pouštní květinu výjimečnou, je její schopnost přepínat mezi různými typy fotosyntézy, což z ní činí vhodnou rostlinu pro extrémní podmínky. Když rostlina čelí stresu z důvodu sucha, intenzivního slunečního záření nebo slanosti, aktivuje metodu šetřící vodu, která se jmenuje CAM fotosyntéza. Když se podmínky zlepší, květina se vrátí k běžnějšímu druhu fotosyntézy, takzvané C3 fotosyntéze. "Tato flexibilita z ní činí skvělý subjekt pro studium toho, jak geny řídí tyto změny," dodala Orellanaová.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Pe

Petr

13.10.2025 21:12
To je skvělé. Místo aby se zkoumalo jak nezpůsobovat sucho a co dělat aby nevznikalo, tak hledáme způsoby jak se suchem vydržet, abychom nemuseli nic měnit a v klidu mohli sucho vytvářet svojí činností dál.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.10.2025 22:37 Reaguje na Petr
1*
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.10.2025 21:42
Ta rostlina má dvě sady typů fotosyntézy v genech a přepíná mezi nimi (info asi ze zdroje, z něhož vychází článek). Znamenalo by to ty geny přenést do ,kulturních rostlin a ještě geny onoho spínacího mechanismu, který mezi těmi fotosyntézami přepíná.
Doporučuji dát si vatu do uší, jak budou ekologové ječet.
Odpovědět
va

vaber

14.10.2025 08:56
Když je sucho nic neroste ,jen přežívá a že by rostliny, při suchu, daly úrodu ,to je spíš přání než realita.
Odpovědět
HH

Honza Honza

14.10.2025 11:01
Proč to vědci dělají? Třeba snížení teploty snížením CO2 nepovede k výsledku, který by byl záchrana, třeba oteplování má i jiné příčiny a i při snížení CO2 k němu docházet bude. Třeba je volit co nejširší spektrum záchranných opatření.
Jedním z nich je i funkční les a to i v oblastech NP, kde zafixovaná monokultura smrku (původního: na vlhko a chlad adaptovaného) není záchrana planety.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist