https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/rybar-uhyn-ryb-ve-vedrech-by-pomohly-snizit-i-investice-do-vycisteni-rybniku
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Rybář: Úhyn ryb ve vedrech by pomohly snížit i investice do vyčištění rybníků

2.7.2025 18:42 (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Riziko úhynu ryb při vysokých teplotách by majitelům rybníků a vodohospodářům pomohly snížit i investice do vyčištění rybníků. Odstranění sedimentů by přineslo dlouhodobé řešení a pomohlo i při povodních, míní ředitel Rybářství Chlumec nad Cidlinou Ladislav Vacek. Rybářství hospodaří zhruba na 235 rybnících ve čtyřech krajích, polovina jich je ve Středočeském kraji. Hromadný úhyn ryb v posledních dnech zatím řešit nemuseli, stojí za tím i řada preventivních opatření v chovu ryb.
 
"Snažíme se tomu předcházet, například vysadíme přikrmování ryb, které pak nemají takovou spotřebu kyslíku, nebo v případě problémových rybníků vysazujeme o něco málo méně ryb. Řešením může někde, kde je to povolené, být i použití vápna, čímž zredukujeme tvorbu vláknitých řas a sinic," řekl Vacek.

Vše by se ale podle něj dalo lépe zvládat i dlouhodobějšími kroky. "Problém je například kromě velkého množství živin ve vodě i výška vodního sloupce, snížená o to, co se pravidelně v rybnících usazuje při každém dešti, a ačkoliv se hodně 'verbálně' řeší podpora státu na zadržování vody v krajině, například na mokřady nebo prameniště, chybí investice na čistění vodních ploch, koryt řek, nadjezí a podobně," řekl Vacek.

Pro majitele rybníků je podle něj bez podpory státu čištění náročné. "Zároveň by to bylo, co se týče zadržení vody efektivnější než třeba stavba jedné velké přehrady," doplnil Vacek. Stát by podle něj mohl například přispívat na každý metr krychlový zeminy odstraněný z rybníků. "Pomohlo by ve všech ohledech, teplotě i kvalitě vody a samozřejmě i při povodních," míní Vacek.

Například v Žehuňském rybníku, na kterém chlumecké rybářství hospodaří, průzkum prokázal v roce 2015 víc než milion metrů krychlových naplavenin a sedimentů. Vyčištěním, které bylo součástí dalších úprav v letech 2021 až 2023, se podařilo dostat ze dna rybníka v první etapě zhruba 50 000 metrů krychlových. Majitel využil na většinu nákladné investice evropské dotace. "Následovat měla druhá etapa, ale ta se zatím nerozběhla, protože se řeší podmínky a tak případná aktuální podpora směřuje do jiných oblastí," řekl Vacek. Žehuňskému rybníku pomáhá podle něj i to, že jím protéká řeka Cidlina.

Žehuňský rybník je s katastrální rozlohou 268 hektarů největším rybníkem ve Středočeském kraji a devátým největším v Česku. Vodní plocha využitelná pro chov ryb je 220 až 230 hektarů, zbytek jsou například rákosiny a vtok Cidliny. Loni z něj rybáři vylovili 105 tun ryb.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Pe

Pepa

2.7.2025 21:46
Milý rybáři, to máš určitě pravdu, že investice sníží úmrtnost ryb a zvýší ti ziskovost, ale Vem si úvěr a investuj ze svého a nikoli z mého skrze dotace!
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

3.7.2025 07:16
Co se týče Novým Mlýnů, tak znečištění jde z velkémíry i za rybáři. A teď chtějí od státu to vyčistit
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

4.7.2025 08:24 Reaguje na Michal Uhrovič
Odbahnění a rozvoz bahna na pole je tak regulován,že se děje méně,než by bylo třeba.Ale N.Mlýny nejsou rybník.Tam jistě množství vody/kg ryb.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

3.7.2025 07:51
Rybník by se měl periodicky 1x za 10 let letnit, pomohlo by to v mnoha případech. Ale majitelé by přišli o 10% zisků a to je sakra hodně.. Bahínko je určitě toxické a tak se na v čem přiživí spousta firem a když to vše jde z dotací, tak se o to poperou. Odbahňovalo se vždy a byl to i cenný materiál pro hnojení polí, naši předkové to dokázali lopatami a koňskými povozy.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.7.2025 10:13 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Nechápu, proč údajně toxické bahno nesmí končit na poli, kde se
pravidelně střídá biomasa pro bioplynku a řepka na biopaliva. Ta půda je už tak zaprasená chemií a živiny z bahna alespoň nahradí drahá umělá hnojiva z dovozu. Možná to bahno obsahuje i to, co se
do polí dodává uměle a nebude tam nutné to dodávat. Bahno může sloužit i k rekultivaci skládek a v rozumném množství nemusí ani kontaminovat ornou půdu tak, že by byla nadměrně toxická. Ono
určitě není každé bahno toxické tak, že nemůže zpět na pole, ale
překážkou jsou hlavně náklady na odtěžení a dopravu. To je limitní
příčina sporadického odbahňování a co tak zavést poplatek za to
znečištění vod spotřební chemií a ten poskytovat na odbahnění?
Například 10% z ceny spotřební chemie by asi byla slušná suma!
Ta chemie je relativně levná a plýtvá se s ní často nehorázně.
Některé domácnosti perou denně a přitom často i to, co je možné
vykartáčovat a nebo vyčistit pouze ten flek. Snadnost praní tak
láká prát i to, co není nutné a tím stoupá spotřeba prášků a
různých pracích gelů. Povím vám zkušenost prarodičů, co přišli
o vodu ve studni kvůli těžbě cihlářské hlíny a následně písku.
Co se kvůli znečištění nenosilo mezi lidi se došpinilo doma a
co šlo vykartáčovat, tak se nepralo. Žádné terno to nebylo, ale
bez dostatku vody to jinak nešlo. Ta po koupání byla ještě na
namočení prádla a pak končila jako závlaha krmné řepy a nebo
kukuřice. Ani kapka nazmar a tehdejší mýdlo, TIX, AZUR a Žabka
končily na poli. Nikdo toxicitu nezkoumal a oba se dožili více
jak 80 let zdravější, než dnes my. U té toxicity se často dělá
z komára vola a tak se raději brečí a opět NIC NEDĚLÁ ! Trendem dnešní doby je totiž NICNEDĚLÁNÍ a hledání zázračných řešení!
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

4.7.2025 14:21 Reaguje na Břetislav Machaček
To bahno obsahuje především nedostatkový fosfor.... všechny prací a čisticí prostředky nemají problém s prádlem,či nádobím.Kecykecykecy ale to víme.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.7.2025 11:03 Reaguje na Emil Bernardy
Přitom ten fosfor špínu neodstraňuje, ale prádlo
jen opticky zesvětluje. Je tak pouze pro zesílení efektu, že prádlo je čisté. Je to obyčejné klamání spotřebitele stejné, jako hmotnostní nastavování pracích prášků obyčejnou kuchyňskou solí, která
zbytečně zasoluje odpadní vody. Navíc přispívá ke
korozi praček a ničí v nich gumová těsnění. U mnoha řek je tak slanost proti minulosti násobně větší a to se líbí řasám pocházejícím z moří, které zavinily
úhyny ryb loni na Odře v Polsku a Německu. Ono
to naše solení cest taky není košér a rovněž to
čerpání důlních vod do řek. Za socíku bylo mezi
Bohumínem a Ostravou rozestavěné "Ostravské moře",
což měla být relativně plytká laguna na záchyt
těch důlních vod s vysokou koncentraci jodových
solí. Po revoluci se stavba zastavila a zbyly po
ní už téměř dokončené hráze. Další x let ta voda
proudila a proudí do Odry a totéž se děje u všech
dolů ve Slezské pánvi i v Polsku.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist