Rybář: Úhyn ryb ve vedrech by pomohly snížit i investice do vyčištění rybníků

Vše by se ale podle něj dalo lépe zvládat i dlouhodobějšími kroky. "Problém je například kromě velkého množství živin ve vodě i výška vodního sloupce, snížená o to, co se pravidelně v rybnících usazuje při každém dešti, a ačkoliv se hodně 'verbálně' řeší podpora státu na zadržování vody v krajině, například na mokřady nebo prameniště, chybí investice na čistění vodních ploch, koryt řek, nadjezí a podobně," řekl Vacek.
Pro majitele rybníků je podle něj bez podpory státu čištění náročné. "Zároveň by to bylo, co se týče zadržení vody efektivnější než třeba stavba jedné velké přehrady," doplnil Vacek. Stát by podle něj mohl například přispívat na každý metr krychlový zeminy odstraněný z rybníků. "Pomohlo by ve všech ohledech, teplotě i kvalitě vody a samozřejmě i při povodních," míní Vacek.
Například v Žehuňském rybníku, na kterém chlumecké rybářství hospodaří, průzkum prokázal v roce 2015 víc než milion metrů krychlových naplavenin a sedimentů. Vyčištěním, které bylo součástí dalších úprav v letech 2021 až 2023, se podařilo dostat ze dna rybníka v první etapě zhruba 50 000 metrů krychlových. Majitel využil na většinu nákladné investice evropské dotace. "Následovat měla druhá etapa, ale ta se zatím nerozběhla, protože se řeší podmínky a tak případná aktuální podpora směřuje do jiných oblastí," řekl Vacek. Žehuňskému rybníku pomáhá podle něj i to, že jím protéká řeka Cidlina.
Žehuňský rybník je s katastrální rozlohou 268 hektarů největším rybníkem ve Středočeském kraji a devátým největším v Česku. Vodní plocha využitelná pro chov ryb je 220 až 230 hektarů, zbytek jsou například rákosiny a vtok Cidliny. Loni z něj rybáři vylovili 105 tun ryb.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
Pepa
2.7.2025 21:46Michal Uhrovič
3.7.2025 07:16Emil Bernardy
4.7.2025 08:24 Reaguje na Michal UhrovičJaroslav Vozáb
3.7.2025 07:51Břetislav Machaček
4.7.2025 10:13 Reaguje na Jaroslav Vozábpravidelně střídá biomasa pro bioplynku a řepka na biopaliva. Ta půda je už tak zaprasená chemií a živiny z bahna alespoň nahradí drahá umělá hnojiva z dovozu. Možná to bahno obsahuje i to, co se
do polí dodává uměle a nebude tam nutné to dodávat. Bahno může sloužit i k rekultivaci skládek a v rozumném množství nemusí ani kontaminovat ornou půdu tak, že by byla nadměrně toxická. Ono
určitě není každé bahno toxické tak, že nemůže zpět na pole, ale
překážkou jsou hlavně náklady na odtěžení a dopravu. To je limitní
příčina sporadického odbahňování a co tak zavést poplatek za to
znečištění vod spotřební chemií a ten poskytovat na odbahnění?
Například 10% z ceny spotřební chemie by asi byla slušná suma!
Ta chemie je relativně levná a plýtvá se s ní často nehorázně.
Některé domácnosti perou denně a přitom často i to, co je možné
vykartáčovat a nebo vyčistit pouze ten flek. Snadnost praní tak
láká prát i to, co není nutné a tím stoupá spotřeba prášků a
různých pracích gelů. Povím vám zkušenost prarodičů, co přišli
o vodu ve studni kvůli těžbě cihlářské hlíny a následně písku.
Co se kvůli znečištění nenosilo mezi lidi se došpinilo doma a
co šlo vykartáčovat, tak se nepralo. Žádné terno to nebylo, ale
bez dostatku vody to jinak nešlo. Ta po koupání byla ještě na
namočení prádla a pak končila jako závlaha krmné řepy a nebo
kukuřice. Ani kapka nazmar a tehdejší mýdlo, TIX, AZUR a Žabka
končily na poli. Nikdo toxicitu nezkoumal a oba se dožili více
jak 80 let zdravější, než dnes my. U té toxicity se často dělá
z komára vola a tak se raději brečí a opět NIC NEDĚLÁ ! Trendem dnešní doby je totiž NICNEDĚLÁNÍ a hledání zázračných řešení!
Emil Bernardy
4.7.2025 14:21 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
5.7.2025 11:03 Reaguje na Emil Bernardyjen opticky zesvětluje. Je tak pouze pro zesílení efektu, že prádlo je čisté. Je to obyčejné klamání spotřebitele stejné, jako hmotnostní nastavování pracích prášků obyčejnou kuchyňskou solí, která
zbytečně zasoluje odpadní vody. Navíc přispívá ke
korozi praček a ničí v nich gumová těsnění. U mnoha řek je tak slanost proti minulosti násobně větší a to se líbí řasám pocházejícím z moří, které zavinily
úhyny ryb loni na Odře v Polsku a Německu. Ono
to naše solení cest taky není košér a rovněž to
čerpání důlních vod do řek. Za socíku bylo mezi
Bohumínem a Ostravou rozestavěné "Ostravské moře",
což měla být relativně plytká laguna na záchyt
těch důlních vod s vysokou koncentraci jodových
solí. Po revoluci se stavba zastavila a zbyly po
ní už téměř dokončené hráze. Další x let ta voda
proudila a proudí do Odry a totéž se děje u všech
dolů ve Slezské pánvi i v Polsku.